Byly kdysi doby, kdy jsem měl pojištěná auta, nemovitosti a další projevy zhýralého konzumu u České pojišťovny. Pak jsem dostal rozum a pojistil to všechno jinde.
Něco jsem tím ušetřil a hlavně – přestal jsem finančně podporovat tento ústav. Měl jsem k tomu dobrý důvod – byla to moje osobní odpověď České pojišťovně na její aktivity v prohlubování dopravně buzeračního systému v Čechách. Myslím, že ČP neudělala dobře. Když jsem to spočítal, jednalo se o částku asi 30.000 Kč ročně. Čtvrt měsíčního platu nějakého druhořadého managera marketingu.
Měl by si někdo dát tu práci a vypracovat seznam subjektů, které se různou formou podílejí na dopravní buzeraci v Čechách (z hlavy mě napadá ještě také ÚAMK estébáka Vaníčka, jeho firmy ABA, Verold a další) anebo preferenci cyklistické dopravy (killist je zde). Lidé, kteří používají své auto k dopravě nebo zábavě by měli zvážit, zda dávat těmto institucím svoje peníze, protože ony reálně pracují na omezování jejich práv, mnohdy navíc zcela zlovolném…
Například koncem roku 2007 požadovala ČP po ministerstvu dopravy, aby zavedlo bodový postih za všechny nehody. To je opravdu dobrý nápad. Takový rozmařilý řidič přece vyjede na silnici a říká si – do koho já to dneska nabourám? Poraním sebe, spolucestující, cizí lidi, udělám škodu za pár desítek tisíc… to bude přece prima. No ale když je ten bodový systém… ta já si to odepřu a teda… nenabourám. ČP taky stála za snahami prosadit do zákona možnost pojišťovny vymanit se z pojistného plnění, pokud se nehoda stane následkem přestupku, což by pojistníka přivedlo do situace, že by si ze zákona platil pojištění, které by ovšem nebylo pojištěním. A tak dále. Bylo toho pytel, například fízlováním pojištěnců skrze ČKP nekonče.
Prostě zmrdský ústav.
Naše cesty s ČP se tedy defnitivně rozešly zhruba v době, kdy se začala vysílat ta reklama s blbcem, co padá ze schodů pro peníze a s manželským párem, kteří shazují rodinné combi Fabia ze skály, což není zas tak špatný nápad. Jenže nikdy to nevychytáte všecho. Jeden favorit, kterého jsem navíc skoro před rokem prodal, mi utekl z fokusu a zapomněl jsem zrušit pojistnou smlovu. Zajímavé je, že když nemáte pojistku a máte registrované auto, tak na to přijdou, ale opačný případ jim nevadí – protože jim platíte.
Takže jsem z databanky nevypadl a za odměnu mi přišel doomsaying jak hrom. Na obálce stálo velkými písmeny: „VŠIMLI JSTE SI, ŽE BEZOHLEDNÝCH ŘIDIČŮ JE NA SILNICÍCH STÁLE VÍCE?“
No, nevšiml jsem si ničeho takového, ale o moji odpověď tu asi docela nejde. Jde o probouzení strachu v prostých lidech, řekl bych. Pod vlivem sugestivních otázek se začnou bát a začnou hledat pomyslnou jistotu tam, kde se jí nedočkají. Třeba u politiků nebo taky u pojišťoven.
A jak je možné, že je jich stále více, když je měl eliminovat geniální bodový systém, který ČP podporovala? Něco tu nesouhlasí…
Otevřel jsem zásilku a vevnitř mě čekalo další malé překvapení. Byl tam návrh smlouvy napsaný AAA Arial 4pt, o kterém asi nikdy nepředpokládal, že by byl kdy čten. Také nějaké letáky a složenka na 154 korun. Zřejmě spoléhají zmrdi na to, že zaneprázdněný člověk ani nečte, co mu kdo posílá, ale když vidí složenku, navíc ještě na nízkou částku, tak ji prostě zaplatí a moc nestuduje, čeho se to týká. Na složence ještě navíc kategoricky stálo, že ji mám uhradit do 30.6.2009. Nasrat, vy kurvy, pravil jsem radostně nadšený z toho, že jsem se nedal nachytat. Hodil jsem to všechno do koše. Předmětem navrhované pojistky bylo připojištění spolucestujících při nehodě.
Když se vrátím zpět k položené otázce, nezdá se mi, že by přibývalo bezohledných řidičů. Určitě přibylo řidičů, které frustruje hustota provozu, špatná kvalita komunikací, degradující legislativa nebo chaotické dopravní značení, ale díky slábnoucímu vlivu bodového systému se řidiči jako skupina zase začínají vracet k určitému racionálnímu normálu. To se projevuje tím, že klesá počet vážných nehod a jejich následků. Bezohlednost jako povahový rys je konstatní a nic se na ní nezměnilo, patrně ani nezmění, až do další generační obměny.
Ani pojišťovna není nikdy spokojená a nikdy nemá dost. Když je málo nehod, je třeba zdražit povinné ručení, a když je jich moc, je třeba zdražit povinné ručení. Je třeba zrušit škodní limit pro přivolání policie k dopravním nehodám, aby policisté mohli být v terénu a bylo méně nehod, a když se zruší škodní limit, tak je třeba pro změnu zase zdražit povinné ručení, protože proto. Už nevím co. Pamatuji si jen, že je třeba zdražit povinné ručení, protože jsem nikdy nic jiného od ČP neslyšel.
Když odhlédnu od vyvolávání strachu v zákaznících jako prostředku komunikace, musím se pozastavit nad mrzkou procesní kvalitou marketingu České pojišťovny. Myslí si organizace, u které jsem během dvou let zrušil něco mezi šesti až osmi pojistných smluv, že jsem jejím spokojeným a perspektivním zákazníkem a budu pozitivně reagovat na její morbidní kampaně? Že neřeknu nic o prdeli, když dostanu její propagační materiály? Že se jakoby hluboce lidsky nad sebou zamyslím, usoudím, že bezohledných řidičů je skutečně stále více, jeleni mají čím dál tužší bobky a asi mi roste nádor na slinivce, takže bych se měl pojistit na všechny existující a především na neexistující rizika právě u ní? Jestli ano, tak by manažeři marketingu měli přestat hulit to svinstvo.
Za pár let bude věcí osobní odvahy prohlásit, že každý den dojedou miliony aut do cíle svých cest a jen pár jich nabourá. Správná verze pro média zní – řidiči jsou zlí, bezohlední a žerou děti. Vznikají nová klišé, která jsou lidem vkládána do hlav s cílem vyvolat v nich bezdůvodný strach a iracionální obavy, zatímco si nebudou všímat věcí a jevů, které skutečně nebezpečné jsou.
A teď už mě omluvte. Musím si na zítřek připravit fiktivní kupní smlouvu, že jsem prodal favorita Umumbu Membemu. Jinak totiž nejde vypovědět povinné ručení.
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)