Cenzura začíná aneb braňme svobodu, dokud je čas - zpět na článek

komentářů 69

Přidat komentář
  1. No ked uz kopeme do Grunenjugend tak neopakujeme ich chujoviny o nakladnych lodiach voziacich tovar po svete.

  2. No tak že Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou na čele a Byl jednou jeden král jsou bolševická propaganda je nepochybný. V tom má Fila pravdu. A že Mrazík byl a je většině lidí akorát pro srandu je taky pravda. Jsou mnohem zajímavější a lepší sovětský pohádky než tahle slátanina kterou v ex-SSSR prej už ani nikdo nezná. Takže celkem věřím, že Mrazíka televize vysílala z utajené škodolibosti aby si československý divák moh utahovat z rusáků. Něco tak zábavně blbýho se moc často nevidí.

    1. (Třeba Pohádka o putování, že. Sněhová královna z roku 1957 taky nebyla úplně blbá, co si pamatuju). Oni Rusové dovedli natočit působivý a zajímavý filmy.

      1. U nas doma dlooouho frcela Masa a medved. Dalo se na to divat, melo to for a pritom to nebylo preblikany a prilis akcni.

        1. Máša a medvěd je super. Víc než důstojnej nástupce Jen počkej (a ta sněhová královna je z roku 1966, v 1957 byla animovaná)

      2. Pohádka o putování je skvělá. Byli jsme na tom někdy v roce 85 nebo 86 se ZŠ v kině. Vrtali tam oheň a vrtali do draka. Bohužel si mě někdy v půlce vyzvedla z kina máma, musel jsem na injekci proti alergii. Takže jsem to dokoukal tuším až loni.

        Rusové docela uměli i scifi, třeba Člověk obojživelník…

        1. Jo, ruský sci-fi byli fakt dobrý.
          Chlapi, když už jsme u těch ruskejch pohádek, potřeboval bych poradit. Už léta si marně snažím vzpomenout na film co jsem viděl jako kluk. Bylo to o putování nějakého ruskýho (?) bohatýra. Co si pamatuju měl koně a ten měl na čele kovovou hvězdu a v jednom okamžiku se dostali někam do (věčný) tmy někde ve stepi a (nejspíš) v tý tmě byly nějaký nestvůry a on vyloup tomu koni tu hvězdu a tou hvězdou svítil a zahnal tu tmu. A mám pocit, že z toho oslepl. (pak konal nějaký další dobro a nakonec zase viděl).
          Jinak když jsme u těch scifáren, tak se mi kdysi líbila animovaná bulharská Planeta pokladů z roku 1982: https://www.kinobox.cz/film/174505-planeta-pokladu
          Vůbec bych se nedivil, kdyby to po letech obšleh Disney. Bacha, Na fdb je brutální spoiler

          1. Z Planety pokladů si pamatuju takovej nějakej depresivní konec. A taky to, že tam nějakou divnou úlohu hrál plánek sofijskýho metra

          2. @ Shane: nebylo to něco z toho? Kostěj nesmrtelný, Baba Jaga, Finist jasný sokol.

            Dobrý ruský filmy (a knihy) tam vznikly vždy jen navzdory režimu, nebo ve chvílích nějakého obratu (konec stalinismu; přestavba). Teď už asi těžko.

          3. Treasure Planet, taky na motivy Stevensona, natočil Disney už v roce 2002. Nebylo to úplně zlé, ale v kinech to byl propadák. Ještě byla zajímavá italská verze z konce osmdesátek, kde Jim na supermoderní lodi letící hyperprostorem škrábe brambory do pozinkovaného kýble.

      3. shane: nikoliv pohádka, ale velmi bych doporučil Řidiče pro Věru (2004, https://www.csfd.cz/film/199273-ridic-pro-veru/prehled/). Hodnocením na csfd se nenechte zmást.

    2. bolševická, bolševická… řekl bych spíše plebejská či demokratická. Archetyp krále, který vychází mezi lid a napravuje nepravosti je daleko starší než bolševismus.

      A Mrazík je super zábava, chytlavé písničky a délka tak akorát. A dá se na to koukat opakovaně.

      1. král co vychází mezi lid zcela nepochybně. Ale on to taky neni jedinej motiv.
        Mrazík je zábavnej. Ale hlavně tím, jak je blbej a přepálenej. Ale je to taková ta neškodná blbost co nenasere. Mě ti to vždycky přišlo spíš jako karikatura ruských pohádek. Kdyby to natočili někde jinde, tak bych řek že si autor dělá prdel z ruské lidové kultury. Nejlepší je to sledovat s partou kamarádů a tak s promile v žíle.

        1. Ale to je právě ono, vzácný případ ruské sebeironie.
          Viděl jsi různé adaptace „Vojny a míru“ a pak tu Bondarčukovu verzi?

        2. Ja myslim, ze to promile v zile mel Sasa Rou. Evidentne to je karikatura spousty ruskych charakteru. Me osobne se ta pohadka libi prave proto, jak je ‚prehrana‘. Ja to davam do kategorie ‚Blazniva strela‘.

          1. je to prostě boží… dobře se u toho tráví povánoční obžerství :) https://www.youtube.com/watch?v=caOVqzfubBQ

    3. Ostatně, snad všechny československý pohádky od padesátých let až tak někdy do půlky 60. let jsou nasáklý komoušskou propagandou až k zblití.

      1. Jenže to napravuje výprava, dobří herci, slušná hudba….
        A i v klasických pohádkách Hloupý Honza převeze boháče, zabije draka, získá princeznu a žije s ní šťastně až do smrti.

        1. Jo,a le třeba pohádky pod těch 60. let jsou v pohodě. Z těch padesátkovejch to prostě čiší. Boháči jsou odporní, král Kazisvět je teutonský štváč, poctivá práce všeholidu spasí svět. Už tam chybí jen aby nakonec založili kolchoz.

          1. No a to je právě ono. Kdyby naházeli všechny peníze do kádí a začali hospodařit společně, zkazili by dojem. A bez poctivé práce všeholidu to opravdu nejde. Když sedláci nezasijou, budou hladovět i knížata.

          2. Dnešní děcka si tu starou, politicky-genderově nekorektní Vorlíčkovu Popelku ani nepustí.
            Zatím jen toto, ale to je jenom kontrolní chroust:
            Stará dobrá hvězdička se vrací na obrazovky !

            1. Co je na tom politicky-genderove-nekorektniho? Prave naopak, silna feministicka hrdinka, princ trouba, jeho kamaradi nezodpovedni fracci, otec hrdinky submisivni ňouma… Krom toho je tam ekoposelstvi (Jurášek a Rozárka). Ta pohadka naopak politicky-genderove predbehla dobu. Akorat tam chybi ze Popelka nema sympatickeho oddaneho homosexualniho kamarada a ze tam nejsou rasove minority.
              Kdyby to Vorlajs natocil dneska, tak by Tomio a VKMl dostali psotnik.

              1. Jenže Vorlíček nechtěl nikoho převychovávat.
                Docela prosté. Příliš prosté pro učeného mudrce v téhle podezřívavé době. Byly to tenkrát šťastnější časy.

        1. Ten rozbor Mrazika byl teda zabavnejsi, ale tohle je zase asi mysleny vážně.

  3. Fakt tady není žádnej programator co by vyrobil na dfense inverzní verzi pro otočení barev aby to tady byl bílej text na černým pozadí?
    To se v noci fakt nedá číst.
    Děkuji pěkně

    1. Nestačilo by ti CTRL+A?

      1. Líp myslím poslouží CTRL +, CTRL -, CTRL 0

        1. Von chtěl inverzní barvy. Na tohle by mu stačily aji lepčí brejle.

          1. mě sere jak mi září v noci obrazovka do xichtu a na mobilu je to taky utrpení.

  4. Tvl, a kde se cenzurujou pohádky?
    Pan autor viděl clickbaitový titulek a hned se ztopořil se článkem?

  5. To je blby, to se bude libit (a libi, dle hodnoceni)
    No jo no…to by tak hralo, aby nejaky filmovy kritik mel nejaky svuj nazor, ktery je jiny nez muj!!! Co si to ta svine dovoluje, a jeste k tomu s tim leze do medii a co je uplne totalne naprosto nejhorsi, oni mu to, predstav si to Mano, VYDAJI!!!! No svet se riti uplne do pekla, to za nasich mladejch let, to by se nikdy nestalo!!!!

  6. Technická: „čip pro zákaz nevhodných filmů“ už každý v PC má, jmenuje se „Digital Rights Management“ a „Trusted Computing“. Nejbrutálnější varianta, kterou navrhovali Intel s Microsoftem před skoro 10 lety v Longhornech, měla umět blokovat otevření jakéhokoli „nekorektního“ dokumentu či filmu a spuštění jakéhokoli „nekorektního“ SW ve jménu boje proti pirátství a virům.

    Tehdy to zákazníci drtivě a vztekle odmítli a výsledkem byly narychlo spatlané Visty. Navíc se ukázalo, že kdo chce koukat na „nekorektní“ obsah, může si nainstalovat Linux a tím jakékoli „ochrany“ na úrovni OS obejít.

    Proto Intel vyvinul technologie Management Engine, která působí na Ringu -2 a tedy obchází operační systém, a otevřel ji „správným“ korporacím z DRM asociace v podobě Javového API: aby „protipirátský“ software na Ringu -2 technicky dokázal zablokovat jakékoli pokusy o ripování DRM-protected obsahu, nebo přehrávání non-DRM obsahu kdyby na to přišlo.

    A vy všichni jste to nadšeně chtěli a podporovali, protože bez brutálně mocné podpory pro DRM („cenzurní čip“) byste nebyli schopni koukat na Netflix a HBO.

    1. Jan Mrcasík: bacha s tím obviňováním. Netflix ani HBO nesleduju. Takže příště aspoň „vy všichni kromě fatdwiho“.

    2. V tomhle to je tezky…Chapu, ze by kazdej chtel mit moznost se na vsechno divat zadarmo, na druhou stranu jaksi chapu, ze kdyz napriklad Netflix nacpe xy penez do vyroby nejakeho filmu ci serialu, tak by rad, aby si za to pak lidi platili a nestahovali si to nekde zadarmo.
      Ja se v tomhle z moralniho hlediska (coz neznamena, ze nutne schvaluju vsechna technicka reseni a UZ VUBEC to neznamena, ze schvaluju vsechna legislativni reseni) stavim vcelku na stranu toho Netflixu a dalsich. Me prijde moralne spravne zaplatit za sluzbu, pokud za ni poskytovatel sluzby zaplatit chce.
      Ale chapu, ze k takovemu rozhodnuti musi lide nejakym zpusobem dojit. Kdyz mi bylo 18-20, vlastne nekde az do cca 30, jsem taky nemel problem stahovat si crackovany hry,stahovat si filmy a tak…K tomu, ze to nechci delat, jsem dosel taky nejakym postupnym vyvojem…

      1. Vedle veku to bylo i o preferencich a hlavne penezich. Ve dvaceti bylo blby, kdyz clovek nevedel o cem byl kdejaky film, dneska mi to je pendrek a na ty ctyri zajimave za rok mi z vyplaty zbyde. A dostupnost i financni je druha vec, ted jsem koukal, ze netflix stoji 199 mesicne, no kdyz to porovnate s tim, ze ct vas stoji 135, tak to se neda srovnat. Pred patnacti lety tady serialy vychazely dva roky od premiery nebo taky vubec. Obdobne hudba, misto CD za petikilo mate hromadu online aplikaci za par korun. Clovek z toho bud vyrostl nebo se dal k Piratum.

        1. A kde se dá vod výpalnýho stádní televize odhlásit? Částečně jo, i dyž zmrdi sou vytrvalí a co pár let obtěžují, ale stejně do toho tečou miliardy ai z dalších výpalnejch.

          1. čestný prohlášení, že nemáš ďáblovu skříňku a máš pokoj. I když rozumím, že připoutanost je u leckoho obrovská.

  7. Ten druhej odkaz jsem četl a zas tak úplně mimo mi to nepřipadlo. Dám příklad. Taková zlatovláska se štěpánkem. U toho se vždy tak naseru. Ten týpek je úplně k hovnu. Vokrade zaměstnavatele, ten ho chce ztrestat, tak začne brečet a de mu hledat nevěstu. Cestou nic nezvládne sám a furt jenom brečí a brečí, vše za něj udělají ostatní. A ve výsledku nějak zvládne, díky pomoci druhých, nabalit tu kočku a nějak finální vyjebe se svým zaměstnavatelem. Na takovou sračku se můj potomek dívat fakt nebude. Toto má být nějaký morální vzor do následného života? Je mi jedno jakou tyto srajdy mají historii, ale na toto se fakt moje děti dívat nebudou — tedy žena tyhle srajdy baští, takže max se budou dívat mě za zády a s následnou korekcí zvrácené morálky v pohádce. Totéž o pohádkách, kde je pro změnu holka totální nula a nána. Nepotřebuju, aby z mé holky vyrostla slabá fiflena. Možná je to odkaz našich předků, ale mnoho z těch pohádek je fakt odpad.

    Nedávno jsme viděl „Hvězdný prach“ od gainmana a to je kurva jiná káva.

    1. To sou skoro vsechny pohádky. Vymejslela si je chudina aby se mohli zasnit a lip se jim snasela jejich každodenní drina a chudoba. Proto tam hrdina prijde ke stesti zasadne bez namahy a jeste jako bonus vyjebe s vrchnosti. V realu byli na vrchnost krátci a tak si s nima aspon vyrizovali účty hubou.

  8. V Malevil-u je možná pár dobrých myšlenek a zkopírovaných postupů, ale jinak je to hovadina jako řemen, i s ohledem na rok vzniku, kdy se strašilo atomem, jako na pásu. Dočetl jsem to jen se sebezapřením. Je tam tolik naprostých hovadin a nelogičností, až se divím, že ten román někdo může dávat jako příklad něčeho. Ani v roce 1976 a ani při velké fantazii, byste po celoplošném jaderném úderu nepřežili řádově měsíce jenom z uzené šunky. O celoplošně kontaminované vodě, kam se podíváš, ani nemluvě. Prostě hovadina na kvadrát, co se postapo hňupům dobře čte..

    1. Nuclear scare hezká, jenže:
      1) u vzdušných jaderných výbuchů neexistuje radioaktivní spad, pouze okamžité ozáření. Takže záleží na výšce výbuchů hlavic.
      2) východní blok počítal s tím, že pokud se v metru zavře populace v bunkru a přímo nad Prahou detonuje několik termojaderných hlavic, po 14 dnech se dveře bunkru otevřou (protože dojdou zásoby), všichni vylezou ven a začnou opravovat zemi – a životnost se jim sníží „jen“ o ca. 20 let. Protože radioaktivita jaksi z principu KLESÁ EXPONENCIÁLNĚ.

      1. Doba ukrytí v OSM se kalkulovala na 3 dny.

      2. A upřímně, žádný scénář pro Den poté podle všeho neexistoval, alespoň pro teritorium ČSR ne.

      3. Existoval a poměrně podrobný, jen jsme ho v té době, ani nikdy potom neměli vidět.
        A už vůbec ne to, kdo je pod ním jako autor podepsán, nebo kdo ho vymyslel.
        Víte, ono se bez mrazení v zádech nečte dobře ani otrlým, jak s námi „obyčejnými občany“ bylo kalkulováno. Opravdu hodně neosobně, jenom v rovině čísel a ještě mrazivějších předpokladů „kdy“. S konvenční válkou tam vůbec nebylo počítáno, třebaže armády VS s ní jaksi počítaly. Systém CO byl „nastavený“ jen na jaderný konflikt, imho – zbylo by úplné hovno i z něj, třebaže byly sklady téměř všecky v zemi.
        Nečte se moc dobře o tom, kde a kolik je uskladněno vápna a papírových boxů na Vaše zbytky /pokud něco zbyde/, která jáma je určená k zahrnutí pozůstatků Vaší čtvrti. Kde přesně jsou na tuhle práci vyčeleněný dieselový buldozery, kdo a ze kterého krytu je potom bude řídit.
        A hlavně – které kryty jsou opravdu určené pro krátkodobé přežití v horizontu max. jednotek týdnů, mají v sobě všechno potřebné vybavení i zásoby. A které byly už tehda jenom „fake“, jak by se dnes moderně řeklo – rozuměj, pro řadový plebs.
        Dostal jsem se k tomu úplnou náhodou, v první půli devadesátek, těsně po rozdělení.
        Jedna kopie toho spisu, asi tak s padesáti listy, se válela v likvidovaném CO skladu, kde jsem měl s kolegy vytřídit a pak na jiné místo odvézt spojovací prostředky, elektrocentrály, dozimetry, akumulátory a všecko další „elektro“.
        Bylo to jako celek datované rokem 1967. Průběžná revize 1977, nějaké vložené přílohy tam byly datované zvlášť a nejnovější byly 1983. Tedy asi co 10 let „aktualizace“.
        Bohužel o tom ten dlouholetý správce věděl a nemohl jsem si to nechat. Prý „co kdyby“ a co by řekli na „Národním výboře“, kam to údajně měl vrátit, spolu s ostatními papíry, kam se co odvezlo.
        Byl jsem dost překvapený, co všecko tam bylo a v jakém stavu. Poslední „aktualizace“ toho skladu nemohla být starší, než asi pět let, nejpozději někdy 1988-89.
        Něco z toho se pak dalo i odkoupit, teda pokud jste věděli, že se vůbec něco takového prodává a kam jít. Dost podobně probíhaly i rozprodeje „nadbytečných zásob“ ČSLA.
        Myslím, že jen tou likvidací CO skladů, zahučel neznámo kam, fyzický majetek nejméně za vysoké desítky miliard a v hodnotě, jakou ty peníze tehdy měly. Pokud bych bral v úvahu jenom celou ČR. Jak s tím nakládali na Slovensku, to netuším.
        Troufnu si ale napsat, že mimo asi 12 velkých měst v ČR, by toho jinde moc nepřežilo.
        A pokud ano, tak jenom nějakou náhodou, i odstínění lidé by stejně tak, či tak, do několika týdnů umřeli.
        A to se v tom spisku kalkulovalo s tím, že ČSSR nebude až na několik málo lokalit nějakým zájmovým územím.
        Primárním terčem mělo být z VS -čertví proč- Polsko.

        1. „Primárním terčem mělo být z VS -čertví proč- Polsko.“
          Jede se tamtudy za západu dobře po rovince do Ruska podívat se, co zbylo poté, co došly rakety. A pak jsou taky po samotném Rusku největší cíl.

          A nebo je to prostě mezi zelenými mozky tradice začít válku přepadem Polska.

          1. Presne. Hlavní smer utoku na Zapad mel byt z vychodniho Nemecka pres „Fulda gap“ a Polskem tak vedly hlavni zásobovací trasy ze SSSR do NDR. CSSR nebylo jako nastupni plocha vhodny kvuli pohranicnim, pro tanky špatně prostupnym horam.

        2. Desítky miliard by stálo to nakoupit nový, starej šrot je skoro bezcennej, to jenom pošahanci u armády si vedou účetní hodnotu na úrovni nákupní, takže až dycky tak se dvanáctiletým zpožděním po zvládnutí byrokracie něco vyřadí, i kdyby to nebylo rozjebaný na sračky, tak to je stejně dávno za zenitem. Minimálně teda co se elektroniky týče.

          Menší města by dopadla celkem OK, protože i v době největších zásob hlavic na obou stranách by nikdo neměl čím (a proč) na ně útočit, takže by se jim nestalo vůbec nic, akorát by umřelo zásobování a po pár týdnech by to tam začalo být drsný. Na venkově cajk. Cílů tady bylo na prstech jedné ruky. Většina krytů je spadová, páč u menší hlavice by větší část ŽB konstrukce baráků nad nima zůstala stát a spadovej kryt v -2 patře to vydrží tuplem. Bejt v těch sklepích a krytech včas zalezlí, většina obyvatel těch pár cílovejch měst v pohodě přežije, horší by to bylo potom, bez zásobování.

          Sovětší soudruzi to s náma, samozřejmě, mysleli jenom dobře, žejo, proto tady všichni byli kanonenfutr.

          1. Myslím že tehdejší soudruzi to s náma mysleli o několik řádů lépe než ti dnešní, vzhledem k tomu co nám z CO a zásob zbylo.

            1. Tuším že doktrína NATO nepočítá s Č(SS)R jako nárazníkovou zemí kde několik desítek divizí za použití taktickejch jadernejch zbraní bude mít životnost něco mezi 1 a 10 minutama v poli, co myslíš? Krom toho, z hlediska ukrytí stačí jakejkoli pořádnej sklep trochu hlouběji. Zásoby nebyly ani za minulýho režimu, vono totiž bylo úplný hovno i normálně, dneska aspoň můžou přeživší vyrabovat všechny krámy, kde je několikanásobně víc (i trvanlivejch) potravin a vody, než bylo v tom úchvatným režimu dohromady v krámech i krytech, asi tak.

              1. Tak s těmi zásobami celkem zásadně nesouhlasím , na vesnicích i ve v každé druhé ulici ve městech byl obchod, který se zavážel tak jednou za 14 dnů, takže potravin tam bylo průměrně na týden. Srovnej to s několika hodinovými zásobami v obchoďákách.
                Každá vesnice měla minimálně jeden kravín s živými konzervami a pokud si pamatuji počítalo se s tím že jedna kráva uživí jeden den tisíc lidí. Každá velkokuchyně měla svoje sklady brambor na celou sezonu a i výrazné zásoby ostatních potravin. V každém JZD byla sila s obilím.Jak dopadly mrazírny také vím. Většina domácností zejména na venkově měla zásoby běžně na půl roku.
                Srovnej to se dneškem.

        3. A přesto Hirošimu přežilo /desítky let/ několik nezávislých skupin osob, ač byly jen několik desítek metrů od výbuchu. Kdo chce, tak se dopídí.

          1. Předpokládám byli ve stínu nějakejch betonovejch konstrukcí, takže je nezasáhla ani tlaková vlna, ani moc záření?

            1. Ono je to trochu přehnané, k explozi došlo cca. 400 až 500 m nad terénem, takže desítky metrů od výbuchu nikdo nebyl (a nepřežil by ho ani kdyby já nevím co). Pokud si pamatuji (ale prachy bych na to nevsadil), tak nejbližší přeživší byla nějaká zdravotní sestra v klinice nacházející se těsně poblíž epicentra, ale většina přeživších byla i od toho epicentra podstatně dále a většinou to byl Behemotem nastíněný scénář. Konečně i v Hirošimském hradě, kde právě končila rozcvička vojenské posádky byly někteří spečeni na místě a kdo byl v budovách, tak utrpěl relativně málo (cca. 1 km od epicentra).

              1. Technická: u vzdušného výbuchu na zemi není epicentrum, nýbrž hypocentrum…

              2. LWG: 600 metrů. Soudruzi spočítali, že v této výšce bude výbuch nejúčinnější. Takže jak píšete, rozhodně nikdo „pár desítek metrů od výbuchu“ nebyl, natož aby přežil.

                Sviňárna to byla neskutečná. Pokud byste se někdy do Hirošimy dostal, rozhodně doporučuji si do památníku zajít a počíst si o tom, jak se pánové v USA dívali na „laboratoř“ pro své pokusy. Hirošima nebyla za celou válku ani jednou bombardována konvenčními zbraněmi, cílem bylo mít „čisté“ město plné civilistů, aby bylo možné vidět, co to s nimi udělá. Když tam tak člověk prochází, o co šlo, je jasné, proč dělají Američani takoví cirkus z Pearl Harboru, protože ten je vedle Hirošimi něco jako naše Lidice vedle Heydricha. Myslím, že kdyby Němci dělali ze svých „střelců“ v Lidicích hrdiny, bylo by to přijato ne úplně dobře. Hodit atomovku na město s pár vojáky bylo hrdinné úplně stejně. Historii píší vítězové, ale nemyslím, že kdyby to Hitlerovi vyšlo, že by zrovna Lidice byly v učebnicích jako super úspěch árijské rasy. I když třeba se pletu.

                Sice je možné, že právě tyhle pokusy ve finále pomohly tomu, že od té doby nikdo nic takového neudělal, ale na to nebylo potřeba zabít tolik civilistů. Jenže kde jinde si můžete dovolit něco takového a když je příležitost. V tomto ohledu nechápu, co kdo vidí divného na způsobu, jakým s námi počítali soudruzi s Moskvy. Parta pokusných králíků v první linii.

                1. Pokud vím, tak nakonec byly konvenčního bombardování ušetřeny oba atomové cíle a Kjótó, původně jich bylo více, ale docházely cíle pro konvenční bombardéry (většina velkých japonských měst byla zničena v desítkách procent plochy).

                  Přesto nevidím velký rozdíl v konvenčních úderech v rozsahu vyšších stovek nasazených B-29 a jednom relativně malorážovém jaderném úderu. Vysvětlím proč:

                  a) Ničivost co do plochy i lidských ztrát se nelišila. Minimálně první nálet na Tokyo by ničivější ve všech směrech.

                  b) Pokud se týká bombardování civilních čtvrtí, potom je třeba vzít v úvahu, že plošné útoky na populační centra prováděly v druhé světové válce fakticky všechny strany (SSSR jen minimálně, neboť Stalin byl humanista a nepodařilo se mu postavit početnější strategické letectvo a B-17 si musel nějaké nakrást, pardon zabavit, převážně v Poltavě, prodat mu je odmítli – a stejně je nestačil nasadit) a zrovna v japonské ekonomice byla řada výroby rozptýlena do drobných závodů a dílen v zástavbě.

                  c) Hirošima byla vojenský cíl (ztráty na vojenské posádce byly údajně 5.000 mužů – to za obvyklých okolností nelze u stejné ráže v poli očekávat), navíc tu byly loděnice a další průmysl. Z hlediska mezinárodního práva to byl nerozlišující útok, což ovšem vyprávějte např. v Hanoi. Navíc opakuji, z hlediska reálného vedení boje to v té době byla víceméně norma.

                  Pokud se týká sovětských vojenských plánů, ty byly nesmírně fér, oni by tak nakládali i s vlastními lidmi :-)

                  Jinak soustavný tlak na Japonsko ho dovedl na hranu rozvratu a rozparcelování mezi vítězné mocnosti.

                  c) Hirošima

                  1. Nagasaki nějaký lehký bombardování zažilo.

                  2. LWG: hned to a) máte špatně. V Hirošimě zemřelo víc lidí, protože zatímco konvenční bombardování Tokia nemělo žádné zásadní následky po jeho skončení, na ozáření se umíralo ještě několik let. Takže sice největší nálet v Tokiu byl asi 100k obětí vs. „jen“ 70-80k v Hirošimě, ale tam k tomu ještě zemřelo cca jednou tolik do konce roku a dalších několik desítek tisíc po válce.

                    Tady nejde o samotné bombardování (to samozřejmě dělali všichni všude), ale de fakto o pokusy na lidech. Přecejen snad vidíte rozdíl mezi běžným bojem někde na frontě, při kterém „zařve“ vesnice a Lidicemi, ne?

            2. Celkem podrobný popis co se dělo po výbuchu v Hirošimě je popsáno v knize Mudr. Mičihiko Hačija Deník z Hirošimy

    2. Malevil je skvělej. Myslím, že Merle nenapsal žádnou vysloveně špatnou knihu. Jasně, atom je v pozadí, ale to je skoro nepodstatný. Spíš mi romány tohohle typu přijdou jako kritika těch, co se snaží v troskách původního světa převzít vládu nad zbytkama civilizace a zničit ostatní.

      1. No jistě, atom je v pozadí a přitom je to na něm vystavěný – resp. na jeho následcích. Neskutečně hloupě a nelogicky.
        Zničit ostatní? Koho? Vždyť za celou dobu potkali jenom tu hrstku vojáků na bicyklech a až o hodně později zjistili, že i ve vesnici něco zůstalo. Nebýt té zápletky s Fulbertem a zámkem, bylo by to už úplně o hovně.

        1. No, každej si z toho vezme to svý. Četl jsem to už před lety a způsob katastrofy mi nepřipadal tak důležitej, jako to „přežití“. Představil jste si, jak pijete víno místo vody? ;)
          Uznávám, že jsou lepší knihy postapokalyptickýho žánru, kupř. Cesta od Cormacka McCarthyho, ale co jsem vzal od Merleho do ruky, to se mi líblo. No možná Muži pod ochranou jsou slabší.

          1. P.S. A Cestu osobně považuji za řádově slabší knihu než Malevil. Inu, názory jsou od toho, aby se vzájemně lišily :)

      2. V příkrém kontrastu k Vašemu pohledu se domnívám, že Merle napsal špatných knih spoustu (dokonce možná asi většinu, kdyby je člověk opravdu poctivě probíral jednu po druhé).

        That said, Malevil podle mého osobního názoru patří mezi ty naprosto skvělé, a to zcela bez ohledu na těch pár (ostatně celkem nevýznamných) fysikálních/technických nesmyslů, na něž v něm lze narazit (ano, mechanismus ne/přežití mezi ně rozhodně patří, a není jediný; vadí to stejně málo, jako třeba technické absurdity ve Falletově Zelňačce).

        1. Oh Zelňačka, to je boží kniha. Malevil mám rád, ale už se k němu vracet nebudu.

Napsat komentář

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!