Čemu nerozumím… - zpět na článek

komentářů 233

  1. Pane Katoda! Já pracuji u soukromé firmy za plat ještě o něco nižší než Váš syn, a to mám vysokoškolské vzdělání, je mi o něco víc než jemu, mám zhruba stejně dlouhou praxi jako on a pracuji v oboru, který většina lidí považuje za lukrativní. Mám pracovní dobu 40 hodin týdně, nemám dva měsíce prázdnin v létě (tak dobře, jeden měsíc a tři týdny, protože poslední týden prázdnin už učitelé chodí do školy), dva týdny v zimě, týden na jaře a ještě volno např. v pátek, když státní svátek připadne na čtvrtek. Jenže kdybych svému zaměstnavateli řekl něco takového, co doporučujete vy učitelům, tak mě okamžitě pošle pro výpověď.

    Ostatně, když jste byl tak špatně placen, proč jste nešel dělat toho zednického přidavače? Asi se vám nechtělo dřít se v mrazu, dešti i vedru a radši jste dal přednost vyhřáté kanceláři s minimálním rizikem úrazu, že? Já jsem na tom taky tak. Než abych fyzicky dřel někde venku, zničil si zdraví a riskoval zmrzačení, to se raději spokojím s platem, který mám, a budu sedět v klimatizovaném kanclu u počítače a nebudu tomu zednickému přidavači závidět, protože vím, že on za ten svůj vyšší plat platí něčím jiným.

    A stejně je to s učiteli. Když mají tak strašně nízké platy, proč myslíte, že nejdou raději do jiných povolání? Věříte jim, že to je kvůli tomu, že svou práci milují, berou ji jako své poslání a děti jim tak přilnuly k srdci, že by je za nic nevyměnili? Houby! Je to proto, že mají spoustu volna, nepříliš náročnou a nijak dvakrát zodpovědnou práci (rozhodně jim nehrozí, že v zaměstnání zaviní mnohamilionovou škodu nebo dokonce něčí smrt) a do pořádné práce se jim prostě nechce. Nízké platy jsou vykompenzovány jinými výhodami.

    Je úchvatné, jak se z pravičáka stává levičák, když jde o jeho rodinu…

    1. Souhlas. Já jsem věkově jako syn autora – a jelikož mě to v zaměstnání trošku s**lo, tak jsem úplně změnil obor. Bral jsem sice rozumné finance (tvrdý korporát), ale zase nebyl čas vůbec na nic. Dělám teď úplně něco jiného a sám na sebe, finance šly po pár letech nahoru, ale ze začátku to byl risk a docela propad. Takže – pokud mu to nevyhovuje, je opravdu problém jít dělat něco jiného? Nebo dělat to stejné, ale jiným způsobem? Že to nejde? Aktuálně začne podnikat i moje manželka na mateřské, protože korporát a děti tak trochu nejdou dohromady a zaměstnání na 1/4-1/2 úvazku jsem jí rozmluvil (čas vs. finance)…. a taky jiný obor…

    2. Srovnáváte nesrovnatelné. Pracujete v soukromém sektoru a máte svobodu jít dělat kamkoliv jinam kde Vás budou chtít za smluvní mzdu. Pokud chce někdo učit, jeho možnosti práce v soukromém sektoru jsou velmi omezené. Každý takový člověk si rozmýšlí jestli bude dělat to, co by ho bavilo za „košík jahod“ nebo půjde dělat něco jiného. A celkem logicky pak jdou za ten „košík jahod“ dělat lidi kteří by si ani jinde o moc víc nevydělali nebo ti, které to baví „fakt moc“ O poměru prvních a druhých nemám iluze. V okruhu mých známých se také několik učitelů objevilo. Zpravidla ti, kteří ve 30 letech dosáhli na titul Bc. ze sociologie. Fakt moc nechci aby někdo takovej učil moje děti.
      Řešení by bylo. Kdybych si učitele svých dětí mohl svobodně vybírat, rád si připlatím a vyberu někoho, koho to bude bavit a kdo to bude dělat dobře. A pak si taky ohlídám aby letní prázdniny využil k profesnímu růstu (ať už další studium, stáž v cizině, nebo cokoliv). Jak je to se současností a budoucností soukromého školství netřeba pitvat.
      Protože si vybírat nemohu, budu raději, když učitelé dostanou plošně peníze navíc. Protože to zvýší šanci, že moje děti ve škole narazí na někoho, koho bych pro ně sám vybral. Tisícovka učitelům (ze státního rozpočtu) mi vadí daleko méně, než koruna na OZE, stravenky, komise pro rovnost(toho či onoho), podporu podnikání kdejakýho vyžírky, zateplování, šmírování, přeškolování, elektronizaci, fízlování, auta pro PČR, radary pro MP, odchodné pro horníky, bionaftu a další a další demence.

      1. Co přesně vám vadí na stravenkách?
        _________________________________
        Stravenky jsou správná věc – zaměstnanec dostane od zaměstnavatele plnění nezatížené odvody. Zaměstanci je lhostejné, zda za kilo buřtů dá šedesát korun nebo stravenku. Jediné omezení je, že pívo k těm buřtům musí platit hotově, většina obchodníků pívo za potravinu nepovažuje.

        1. V současném absurdním systému jsou možná skutečně stravenky menší zlo, než ostatní reálně dosažitelné alternativy.

          Jinak je to samozřejmě donebevolající pitomost; zaměstnanec má dostat prostě a jednoduše peníze, a sám se rozhodnout, zda je projí, propije, nebo uloží do štrozoku, nebo cokoli. A žádné odvody nemají existovat, vůbec.

          1. Reagoval jsem na:“Tisícovka učitelům (ze státního rozpočtu) mi vadí daleko méně, než koruna na OZE, stravenky, komise pro rovnost(toho či onoho), podporu podnikání kdejakýho vyžírky, zateplování, šmírování, přeškolování, elektronizaci, fízlování, auta pro PČR, radary pro MP, odchodné pro horníky, bionaftu a další a další demence.“ protože z toho ty stravenky nápadně vyčnívaly.
            ______________________________
            To, zda zaměstnanec přijme úhradu za odvedenou práci též ve formě stravenek, nebo pouze peněz, by mělo rozhodně být věcí dvoustranné dohody bez ohledu na to, jak velká je to podle vašeho názotu pitomost.
            Jako vidlák jsem na odměnu vyplácenou částečně v naturáliích zvyklý, jako většinová stádní ovce jsem možnost čistě peněžní úhrady nikdy nevyužil.

            1. Jenže stravenka není houska (vizte p. neuromancera níže). Proti tomu, že místo výplaty dostanete kus chleba se špekem, nelze namítat nic; to, že místo nich dostanete státem podporovanou, řízenou a dotovanou stravenku (ne, opravdu to není čistě soukromá iniciativa vydavatele na straně jedné a vybraných podníků na straně druhé), je něco Troška jiného.

              1. ocs: Houska je OK, taktéž peníze za které si zaměstnanec housku koupí. Špatně jsou stravenky.

                1. Měl jsem dojem, že naprosto přesně to píši?

              2. Tedy:
                by mělo rozhodně být věcí dvoustranné dohody
                je podle mého mínění něco jiného než
                místo nich dostanete a ne, opravdu to není.
                Což tedy opavdu není, s tím souhlasím.

        2. ygorek: Stravenky jsou naprosto strašlivá věc a to tím že živíme stravenkové firmy, které nepřináší občanům ani daňovým poplatníkům vůbec žádnou přidanou hodnotu, ale účtují si za stravenky náklady asi 2 000 000 000 Kč ročně.

          Normální je platit za oběd penězma a daňové úlevy poskytovat třeba zvýšením nezdanitelné položky.

          1. K příspěvku z 15:40 nemám co dodat.

          2. Živíte? Nikdo vás nenutí to používat, ne? Jako kdyby snad bylo provozování stravenek jen na povolenku, tak souhlas bez výhrad. Nově vzniknuvší strvenku Lídl/Kaufland ale myslím ukazuje, že ne, a dokonce i v tomhle je konkurence. A to hned zvostra, firmy, co to léééta nebraly najednou začnou brát úzkou skupinu svých vlastních. A tvrdí hned z kraje, že provize maj poměrně nízký. Jsem zvědav, co na to ten místní stravenkový smrádeček, kde malý obchůdek s potravinami nemá skoro šanci ty dnešní zavést aniž by přišel na buben.

            1. Behemot: Do používání stravenek nepřímo nutí stát úlevou na daních na stravenky. Optimální je úlevy na stravenky zrušit a zvýšit nezdanitelnou položku.

              1. Nenutí, toleruje.
                https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/stravenky-z-pohledu-danoveho-a-ucetniho/

                Mohl byste mi vysvětlit, čím se stravenky tak zásadně liší od závodního stravování, příspěvku na dopravu, poskytování dopravy, ubytování, rekreace? Tím, že jsou mediálně „profláklé“, takové celebritky mezi benefitky?

                Optimální by bylo zjednodušit daňový systém, nejen v oblasti nepeněžních plnění, ale i zrušením nezdanitelné položky atd.

                1. Ano, ocs, ještě lepší než zjednodušit by bylo zrušit. Ale to bude možné až v komunismu.

                2. ygorek: Stále jste to nepochopil, stravenky umožňují zaměstnavateli dát zaměstnanci méně zdaněné peníze, než přes standardní výplatu. Tím vytvářejí nerovnost na trhu práce a firma je v podstatě nucena je používat, aby obstála v konkurenci.

                  Vedlejším efektem je, že ušetřené daně nezůstávají zaměstnavatelům nebo zaměstnancům, ale 2 mld. Kč jdou bezpracně do kapes stravenkových firem.

                  1. Aha!
                    Podle vás tedy:“stravenky umožňují zaměstnavateli dát zaměstnanci méně zdaněné peníze, než přes standardní výplatu. Tím vytvářejí nerovnost na trhu práce a firma je v podstatě nucena je používat, aby obstála v konkurenci.“
                    Zatímco závodní stravování, příspěvky na dopravu, poskytování dopravy, ubytování, rekreaci atd. jsou v pořádku, protože nic takového neumožňují.
                    Nebo jste nepochopil otázku.

                    Jinak: fima používá nepeněžní daňově uznatelná plnění, kam patří i ony stravenky, hlavně ke snížení odvodů placených za zaměstnance.
                    Zaměstnanec je na tom bit, protože dostane nepeněžní plnění jako okamžitou výhodu, ovšem vyměřovací základ se mu nezvýší.
                    Má živnostník (OSVČ) možnost aplikovat sama na sobě obdobné benefity?

                    1. ygorek: Stravenky vadí proto, že z nich marnotratně živíme stravenkové firmy a zvyšujeme byrokracii ve firmách a hospodách a obchodech. Závodní jídelny nemají byrokratickou režii 2 mld. Kč ročně. Samozřejmě můžeme vést dlouhé diskuze o tom, zda obecně mají mít zaměstnavatelé tyto adresné daňové úlevy nebo nemají mít.

                      Živnostník nemá benefity, ale zase si může dát do nákladů dojíždění na pracoviště, telefon a mnoho dalšího, to zaměstnanec nemůže.

                    2. Aha, tak proto je chtěl Ing.Kalousek zrušit.
                      Jste si tím uvedeným dojížděním na pracoviště (nevím, co je to mnoho dalšího) a telefonem skutečně jist?
                      Před časem zde JJ uváděl konkrétně ohledně telefonů něco jiného. A zmínil tuším i knihu jízd.

                    3. ygorek: Dojíždění na pracoviště u živnostníka je na beton, telefon jako přístroj rovněž, hovorné v poměrné výši, u někoho navrch i internet.

                    4. Ten beton bych tedy chtěl vidět.
                      Zaměňujete cestu z místa bydliště do místa podnikání za cestu z místa podnikání do místa výkonu.

                      Pojedu z Hostivic (byt) do Suchdola (ševcovská dílna) soukromě, ze Suchdola (dílna) do Libčic ( vzít míru) pracovně.
                      To, že hodně živnostníků má verpánek doma v komoře, může leckoho zmýlit.

                    5. promiňte, patrně se mýlím, ale neznáme se osobně? nejste náhodou původem ze Zlínska a netýká se Vaše přímení Vašeho věku?

                    6. ygorek: Tato varianta připadá do úvahy jen když se bojí exekuce ;-) Udělat to tak aby všechny pracovní jízdy z Hostivic šly dát do nákladů zvládne poradit účetní průměrné úrovně.

                    7. Buď se bavíme o platných předpisech, nebo o jejich praktické aplikaci. Dohoda je obtížná, protože se jedná o dva různé předměty.

              2. Optimální by bylo zrušit daně z práce a povinný daně na cigány (a důchodce, …) se zdravotní daní.

                Se divím, že vůbec někdo maká, však režim zcela jasně ukazuje, že to je špatně, když zavedl daň z práce, že. Naštěstí tu máme progresivní uhniji, která to uvádí na pravou míru dotacema a rozdáváním peněz a nemovitostí nemakačenkům a uprchlívákům zdarma.

  2. No jo. Problém je, že bydlení je cenově někde na 100násobku průměrného platu. Reálně na něj tedy bude člověk šetřit asi tak 17let – za předpokladu, že dokáže dát stranou polovinu průměrného platu, což bych tedy jak u singlů, tak u rodin chtěl vidět. (při ceně nájmů, pohonných hmot – né každý může jezdit do práce metrem, potravin atp…) Člověk nemusí bejt úplně Hochštapler, aby šetřil těch let spíš 30… Takže půjdeme stávkovat asi všichni. Státní samozřejmě dosáhnou svého a my ostatní to pak zatáhneme. Prima plán. Ale já vám na něj mrdám. Nevím kolik zvýšení státních platů v této zemi ještě odtoleruju a zaplatím, ale moc to nebude. Radši budu gastarbeiter na nižší pozici za 80k a budu chodit z práce z čistou hlavou. Mimochodem jsou to převážně státní zaměstnanci, kteří volí levici, neb ta jim maže med kolem huby. Takže si milí učitelé klidně stávkujte. Ale možná by jste spíš měli řešit celkovou reorganizaci toho bordelu, kterému se tady říká školství. Ono ta idově zapatlaná bulimická edukace totiž nestojí za moc. Školství, které naprosto nerozlišuje dispozice a hlavně talenty žáků už vůbec ne.
    Mimochodem, pokud půjdou hypotéky opravdu do prdele, pak bude konec uměle nadhodnoceným cenám nemovitostí, protože bez hypoték nebudou za takovou cenu prodejné. A pak to možná bude už jen 50 násobek. Takže nevím? Bankéři vyhrožují, nebo slibují?

    1. v porovnání s výší nájmu je u nás bydlení ještě dost levný. To aby splatka hypoteky byla podobne vysoka jako mesicni najem rozhodne neni ve svete bezny. Procento lidi bydlicich ve vlastnim mame asi nejvetsi v Evrope

      1. „Procento lidi bydlicich ve vlastnim mame asi nejvetsi v Evrope.“ No, nicméně hlavní zásluhu na tom nemá soudobá dostupnost, ale doby minulé, kdy se bydlení v podstatě „rozdávalo“. Čímž tu dobu určitě nevelebím. Jen na to poukazuji.

        1. tak to bacha, ty byty se nijak nerozdavaly. To ze si dostal po deseti letech cekani pridelenej byt neznamenalo ze ten byt je tvuj, ale jenom to, ze v nem smis bydlet a platit najem. Byt byl furt statni (fabrickej). po revoluci se jich hodne odprodavalo najemnikum do soukroma za slusny ceny, ale to je tak vsechno.

          1. U nas v Modranech se tripokojovej byt prodaval po komarovi asi za 130.000 Kc – a to na nej clovek jeste dostal bezurocnou pujcku a splacelo se … ted nevim, deset let? Ten samej byt ted clovek proda za pomalu ctyri mice – pravda, probehly tam nejaky investice, jako treba vymena oken, ale i tak. Ja ted splacim pulku bytu po babicce (pulku jsem vicemene dostal, to ted nebudeme rozebirat). Je to 2+kk v dezolatnim stavu (barak samotnej je naopak super – zatepleno, okna, stoupacky, strecha… vsechno v cajku) a soucasna trzni cena je neco pod tri miliony. Protoze je ten byt stale jeste druzstevni, a kdyz jsem ho zacal splacet, nebylo jasno, zda by se do roka stacil prepsat do osobiho vlastnictvi (ted uz vim, ze zdaleka ne), tak jsem na hypoteku nemel narok. Zbyvala by mi obycejna pujcka, a kazdej si ten cca milion a neco muze nafrkat do kalkulacky, aby videl, jak by splacel a jak by hlavne zplakal nad vejdelkem. Jsem si naprosto vedom, jak komar docilil toho, ze „bylo bydleni“, ale jaky maj moznosti mlady rodiny dneska, je prece jen trosku jina situace :/

            1. Bezurocnou pujcku po revoluci? Od koho, od rodicu? Jasne, ty byty se tenkrat prodavaly levne protoze mesto nebo fabrika nemela na jejich udrzbu a potrebovala se toho zbavit nez je to sezere. Navic 130 000 po revoluci nebylo zrovna malo. Tak 30 prumernejch platu, zadny hypoteky a k tomu inflace jako prase. Proti dnesku levnejsi, ale rozhodne ne za hubicku a pro mlady rodiny podobnej problem jako dneska.

              1. to byl takovej poměrně rozumnej kalkul po plyšáku, zachovat se sice k různým skupinám obyvatel značně nefér, ale nějak udržet sociální smír nebo jak se tomu říká, a zbavit se bytového fondu a netrápit se údržbou. domkáři bydlící ve svém ostrouhali, rovněž tak ti, co sice „měli dekret“, ale barák s byty byl navrácen potomkům původních majitelů (pomiňme fakt, že ke konci socíku platili za 3+1 necelé dvě stovky měsíčně a jako křivdu vnímají to, že se to poněkud zvýšilo). ostrouhali rovněž ti, na které se v gulášovém socíku nedostalo a tak řešili bytovou situaci družstevní výstavbou (a platili sice pokřivené, ale poměrně realistické splátky, ke konci socíku to bylo na 3+1 necelá tisícovka měsíčně). výherci byli ti, kteří „měli dekret“ v bytě, kde majitel nezanechal potomky nebo ti se nepřihlásili, a ti, kteří „získali dekret“ na nájemní byt v novostavbě, ti sice dostali možnost koupit byt (tedy formou zřízení družstva) v podstatě za hubičku bez jakékoli valorizace během inflace v devadesátkách, a prakticky přes noc se z nich stali milionáři (tedy ve městech, žánop).

              2. shane: Proč se vyjadřuješ k něčemu, čemu nerozumíš? V první polovině 80.let se 3+1 75m2 mimo Prahu dal pořídit za cca 30-40k resp. podíl, a to družstevní (nikoliv státní, nikoliv firemní). A ta inflace naopak všem pomohla, protože drtivá většina lidí si panelákový byt „pořídila“ před revolucí, splácela se „pořizovací“ cena, a to i po revoluci, zatímco platy rapidně rostly.
                Pro tvoje mladý rodiny to bylo ideální protože, jsi dostal státní byt i s holou prdelí. Dneska ti žádná banka s holým zadkem hypo nedá
                Takže ano, bydlení se vpodstatě rozdávalo.

                1. Inu ano, někomu se rozdávaly 3+1, někdo bydlel s čtyřčlennou rodinou v garsonce. Těch druhých bylo násobně víc; jen se podívejte na to, jaké tehdy byly s bydlením problémy, a jak moc se na to nadávalo. Zkuste si přečíst třeba takovou „Horizontální vraždu“ u Škvoreckého ve Smutku poručíka Borůvky…

                  1. K rozdávání bytů z praxe (jedna z tehdy užívaných cest):
                    Podnik postavil bytový dům (podnikem zde míním libovolný socislistický subjekt – kdo by neznal bytovky učitelů v Dejvicích, že, ti si je dokonce vlastníma rukama a lopatami postavili).
                    Vložil ho do existujícího bytového družstva s tím, že o obsazení bytů družstvo nebude rozhodovat.
                    Přijal zaměstnance a přidělil mu byt s tím, že se zaměstnanec zároveň stal členem onoho bytového družstva s členským podílem 40 000 Kčs. Zároveň zaměstnanec podepsal pracovní smlouvu na deset let.
                    Po deseti letech mohl s bytem nakládat jako kterýkoli jiný člen bytového družstva.
                    Pokud zaměstananec odešel z podniku před uplynutím deseti let, vrátil členský podíl (nevím, jestli celý nebo amortizovaný).
                    V průběhu oněch deseti let měl často pozvolnější platový růst než zaměstnanci na dobu neurčitou (záleželo na
                    konkrétním podniku a zaměstnanci).

                    Jiná cesta, jen po zajímavost: rodiče mě přihlásili do bytového dužstva ještě když jsem byl „v plenkách“ a zaplatili 27 000 Kčs členského podílu. Po absolvování vysoké školy jsem pak mohl mít garsoniéru v aktuálně postaveném sídlišti – na podíl pro byt 3+1 tehdy neměli rodiče prostředky.

                    Některé podniky postavily bytové domy a ponechaly si je ve správě (třeba OKD). Obvykle v nich zaměstnanec mohl bydlet po dobu pracovního poměru. Je možné, že některému podniku stačilo deset let, ale přesně to nevím.

                    Přidělování státních bytů probíhalo jinak, zde nemám zkušenost.

                    1. Tato cesta existovala, ale nebyla standardem a bylo to tak jenom u vybraných podniků. Všude jinde se platil vstupní poplatek 30 000 – 40 000 Kčs a pak se 30 let splácela měsíčně anuita.

                      Státní byty se přidělovaly výhradně jen komunistům a jejich kamarádíčkům, to člověk dostal tzv. dekret, platil směšné měsíční nájemné a o všechno v bytě se staralo OPBH.

                    2. Jen připomínka:
                      – mezi ony vybrané podniky patřila i JZD, možná též SS a SSS.
                      – Ano. Garsonka 27 000, 3+1 40 000.
                      – Anuita se splácela i u mnou zmíněných dužstevních bytů – cca 400 Kčs měsíčně. Nájem ve srovnatelném státním bytě činil 120 Kčs měsičně.

                    3. ygorek: Bylo to zřejmě hlavně v oblastech, kam chtěli komunisté dostat lidi. V oblastech zalidněných dostatečně se byty bez splácení anuity nepřidělovaly ani náhodou.

          2. Rozdávaly. Ne vždycky a všude, ale ne tak málo profesí a pak samozřejmě obecně činovníci dostali třeba po deseti letech užívání ten byt natrvalo. Teda jak to bylo papírově přesně nevim, nicméně spousta lidí takhle po převratu měla byty skutečně v OV. Další to za pakatel koupili.

            1. To je sice pravda, ale bylo jich pár procent. Největší (samozřejmě, zdaleka ne jedinej) bordel v tom udělal Křeček, kterej bloknul tržný nájemný (jak jinak než proto, že moh´, a že mu to přineslo osobní prospěch)

          3. Přesně tak, většina lidí dostala pouze dekret na byt ale nic nevlastnila. To že hodně lidí vlastní nemovitost je odprodejem bytů z bytových fondů a za zlomkovou cenu, ale to se děje od revoluce až dodnes.

        2. re: dedek

          Nejen. Nové byty jdou na dračku, kam se podívám, tam novostaba. Jsme malé město (cca. 6 tis. lidí plus nějaké kolonie) a za poslední dva roky kolaudován bytový dům (asi 40 jednotek?), zahájené novostavby RD, nebudu to počítat, ale v obvodu města jistě nějakých dvacet, být parcely, bylo by to více – po okolních vesnicích z tohoto důvodu vniká řada nových RD.

          1. S ohledem na ceny nemovitostí ve větších městech lidi utíkají, probíhá suburbanizace, to už se celkem ví, ne? Pha už poslední dobou i oficiálně ztrácí obyvatele.

            Co se ovšem týče bytů, tak hlavně ty dražší vůbec nejdou mezi místní. To kupuje samej rusák, arabáč a podobní. To tzv. sociální bydlení, tzn. novostavby z nejlevnějšího materiálu, kde ještě než to ty lidi splatěj už bude třeba rekonstrukce, přijde taky tak od 3,5 míče nahoru, tak není divu, že radši postaví z o něco míň podřadnejch materiálů (což je pořád menší položka ceny výstavby) a radši to prodaj prachatejm cizincům za 8M+.

      2. To není ve vlastním, ale v tom co vlastní banka. Vlastní je to až po poslední splátce.

        1. Si tu smlouvu precti. Je to tvoje od zacatku. Jsou tam nejaky bremena pokud tou nemovitosti rucis, ale v zasade si s tim muzes delat co chces pokud calujes. Jen holt pokud nebudes splacet tak prijde exekutor. Ale to se ti stane i kdyz si vezmes od zonky pujcku na Hurghadu.

          1. Nemůžeš s tím nic, leda splácet. Můžeš to prodat i s hypotékou.

            1. hypoteka neni psana na barak, hypoteka je psana na cloveka. Ledaze bys zil v USA, tam to maj jak pises.

              1. Hypotéka je zajištěný úvěr právě tou nemovitostí ve prospěch banky, pojištění je vinkulovaný ve prospěch banky včetně životního (pokud je potřeba). Bez souhlasu banky nemůžeš nic, v katastru máš sice zápis ty, ale na všem visí plomba.

                1. nemusis rucit jen tou nemovitosti. A i kdyz jo a prodas ji, tak na noveho majitele zadne zavazky k ty hypotece neprechazeji. Vsechno hezky zustava u tebe. Coz je pruser kdyz musis prodat v blbou chvili a cena nemovitosti je nizsi nez hypoteka s uroky.
                  V USA je to pokud vim jiny, tam barak prodavas i s hypotekou a splaceni je na novem majiteli.

                  1. Jasně můžeš ručit i jinou, ale vždy nemovitostí – a pro ní platí stejná pravidla jako když ručíš tou, na kterou si bereš hypotéku. Jasně můžeš to předčasně splatit (ale jen při konci fixace, nově pak i max. 25% úvěru ročně) a pak si s tím můžeš dělat co chceš.

                  2. Jste si zcela jist, že lze bez závazku prodat nemovitost, na níž vázne hypotéka?

                  3. P.S. tady to taky můžeš prodat s hypotékou, závazky vůči bance převezme kupující (samozřejmě musí mít vo scorovanou bonitu), jinak vše zůstává stejné jen se vyměněj jména.

                    1. (Já se domnívám, že to dokonce ani nejde nijak jinak. Dokud hypotéka existuje a není splacena, potud je vázána na nemovitost a oddělit je od sebe, pokud vím, nelze.)

                    2. Já myslím, že to jde, zvlášť pokud to sníží LVT (% poměr mezi zástavou a výší úvěru).

                    3. No… lze si půjčit s jinou zástavou, a z toho hypotéku splatit, samozřejmě; tím hypotéka skončí, na nemovitosti už tedy nevázne. Ale to je něco jiného.

                      Že by něco podobného šlo při zachování existence hypotéky, o tom jsem fakt nikdy neslyšel, a ani to moc nedává dobrý smysl jaksi koncepčně a z principu věci?

                    4. Jo, čistě technicky se první hypotéka splatí a uzavře nová.

                    5. P.S. stejně jako můžete při konci fixace změnit banku tak můžete změnit i zástavu, ale je to blbost (snižovat LVT), když byste nedostal lepší úrok.

  3. Jen tak btw, 21000Kč čistého při standardní daňové zátěži celkem odpovídá průměrné mzdě, a po zvýšení o 15% průměrnou mzdu hravě překoná. Jestliže je pro vás průměrná mzda „ničím“ („15% z ničeho je…“), možná by stálo za to buď snížit životní nároky, nebo dělat něco lukrativnějšího…

    1. Poslední propaganda tvrdí ve druhým čtvrtletí něco o 29k+, takže po zvýšení o 15 % se dostane na 24k. To je možná blízko propaganda-mediánu, rozhodně ne proapganda-průměru. Otázka taky je, jestli učitelka má stejně, jako učitel, v jiných odvětvích celkem často ne.

      1. jaka zase propaganda? ty udaje tam posilaj mzdovky. V realu budou ty prumerny platy o neco vyssi protoze jsou furt cely odvetvi kde pres mzdovku jde minimum a zbytek bokem na ruku. Stavebnictvi a hlavne gastro. Plus ruzny vedlejsaky a privydelky o kterejch se financaku co? O kterejch se financaku nerika.
        Skutecny prijmy vsech vydelecne cinnych budou pak jeste vyssi i po odecteni kapitalistu co zijou z vynosu protoze do tohu udavanyho prumeru 29k + se nepocitaj prijmy OSVC.

      2. ucitele maji tabulkove platy ktere nerozlisuji pohlavi, pouze pracovni zarazeni a odpracovana leta ktera se pocitaji podle urciteho klice. Ergo ucitel i ucitelka na stejnem pracovnim postu a stejnym poctem uznanych let maji stejny zaklad. Lisi se osobnim ohodnocenim ktere je zpravidla nevelke a ktere muze mit ucitelka klidne vyssi nez ucitel, zvlast pokud ma sikovnou pusinku a mrstny jazycek ;-) (na druhou stranu, s touhle kvalifikaci by nedelala ve skolstvi)

      3. Jo, 29+, tak to tady třeba nemá drtivá většina učitelů, tedy neví, kdo by to měl. Fakt jen ty benefity s těmi prázdninami současně s dětmi, jinak zdejší strojírenská fabrika platí lépe než školství a berou to hlava nehlava, už nechtějí de facto nic kromě ochoty chodit na směny či se přetrnout v nepřetržitém a supermarkety v místě platí o trochu hůře, ale člověk jde domů s čistou hlavou, ne se připravovat a vymýšlet co bude dělat s inkludovaným žákem (čímž se např. žena „bavila“ včera do noci).

      4. Blbost.

        21k čistého při standardní daňové zátěži je 27.5k hrubého. 15% nárůst znamená 31.6k hrubého. To je a) matematika základní školy b) s přehledem nad průměrem, o mediánu nemluvě.

        1. Dovolím si předpokládat průběh. Zvýší se tarify. Peníze na to nepřijdou, nebo jich přijde podstatně méně, než je třeba, tedy začínající učitelé si polepší, starší učitelé přijdou o osohy, nebudou žádné odměny. Část učitelů půjde nahoru, část dolů. Dokud matka učila, tvrdila, že při každém zvyšování doufá, že zůstane alespoň na svém.

          1. Souhlasím. Nehledě na to, že ve školství to začíná smrdět. Papíry jsou už na mnohých školách důležitější než osobní spokojenost. Plýtvá se lidskými zdroji. A já se obávám, že už to i to „volno“ přestává být výhodou. Když vlastní děti školnímu věku odrostou.

            1. Tohle je v eraru vsude. Vedeni se rozmlsalo za krize kdy na kazdej volnej flek byla tlacenice protoze pro spoustu lidi byla dulezita jistota zamestnani. Takze se zamestnanci honili, zdimali a buzerovali. Jenze dnes lidi na tu almuznu a buzeraci serou, podstavy jsou jako prase, ale vedouci nejsou schopni pochopit ze se casy zmenily a chovaj se furt jako by na kazdej volnej flek stala fronta.

  4. Přerod Katody z bijce levičáků do kovaného soudruha je svým způsobem obdivuhodný, mimojiné i proto, že umožňuje v reálném čase pozorovat myšlení klasického vohnouta a rozdílnou aplikaci „pevných zásad“ vůči ostatním vs. svojí rodině.

    Je skvělé, že soudruh Katoda ml. včetně své choti jsou placeni z daní a ještě lepší vidět, jak je potřeba s těmi sviněmi, co ty daně platí pořádně zatočit a dát jim skrze mocný stát pocítit, jaký je daňový poplatník vlastně póvl. Pochopitelně odejít ze školství nebo si v jeho rámci najít lépe placenou práci, to samozřejmě nepřipadá v úvahu, jen pěkně ať ostatní sypou a drží hubu.

    Současně mě zarazilo, že pan syn má ubohých 21k čistého, což je dokazováno odkazem na průměrnou hrubou mzdu. Přitom průměrná hrubá mzda 28k = čisté mzdě 21k. Tedy soudruh syn již průměrnou mzdou – na kterou nedosáhnou 2/3 pracujících v ČR – již má a nemá se tedy zrovna zle. Ale to by bylo, aby stát nesolil ještě víc, tedy přeloženo aby ti, kteří dnes mají míň, měli ještě míň, aby víc zbylo pro chudáky učitele.

    Katodo, předpokládám, že zrcadlo již doma nemáte, protože jinak byste se musel každé ráno poblít.

    PS: nemyslím, že finančně jsou na tom učitelé kdovíjak dobře, ale benefity nejsou zanedbatelné (ví každý, kdo každé školní prázdniny řeší, kam s dětmi – a zdaleka ne každý si může vzít ve stejnou dobou dovolenou – zatímco učitel je doma). Současně nejhorší snaha, jak dosáhnout zlepšení je burcování odborů a státu (zloděj se nerad dělí). Nicméně to je na jiný článek nebo diskusi. Základem je odměňování dle kvality práce a výsledků jako všude jinde, přičemž odbory i stát jsou z principu proti.

    1. Přesně tak.

    2. Je to tak. Jen technicka, ucitele nemaji volno cele prazdniny. Jen neco pres pulku. Ale budiz jim to prano. Ja bych na jejich miste ty haranty vystrilel uz v pulce zari :-)

      1. Asi jak kde. Stredni skola kde mam zname = krome posledniho tydne v srpnu volno od konce cervna (resp. od vysvedceni). Tim, ze se letos slo do skoly az 4.9. nastupovali do prace az 28.8. Stejne je to kazdy rok, je jen jeden tyden, kdy musi realne resit, co s detmi – a to jeste jen jeho cast, ve skole nejsou ani kazdy den, ani od rana do vecera. Jsou-li ucitele oba, tak vetsinou zvladnou leto bez jakehokoliv problemu, protoze ten jeden tyden se prostridaji. Ano, financne to neni zadna vyhra a milionari nejsou, nicmene ve srovnani s tim, ze vic nez pulka naroda ma min, prace daleko vic a volna vyrazne min mi to zas tak strasne neprijde. Naopak mi prijde ponekud na zbliti vymyslet stavkovani a Katodovo doporuceni, jak tem, co je plati a kteri zrovna nemeli 8 tydnu dovolene poradne zavarit, aby museli detem resit hlidani, to je uz echt svinarna.

        1. Nicméně hodnotu toho volna poněkud snižuje to, že pokud chcete jet mimo prázdniny, tak smolík pacholík. Nejsou všichni učitelé rodiči (nebo naopak mají děti, se kterými už nemusí být doma). Tím neříkám, že to není benefit, ale není tak velký, jak se zdá.

          1. Nemate pravdu. Jet muzete, je to brano jako neplacene volno. Mate-li deti ve veku, kdy je musite hlidat, tak jet mimo prazdniny stejne nikam nemuzete (pokud tedy nepredstirate, ze dite bylo dva tydny nemocne). Tj. vnimana velikost benefitu zavisi na nekolika faktorech (mam/nemam deti, kdyz ano, tak jak stare, jak moc s nimi pripadne chci travit cas a kde mam na zebricku hodnot penize atd.).

            Soucasne jsem si ale nevsiml, ze by tisice ucitelu davaly vypoved, aby mohly jit za 15-20k za kasu do supermarketu na smeny a 5 tydnu dovolene misto svych cca 11. Je to klasicka nakaza statnim zamestnanim, kde kvalita odvedene prace prakticky nehraje roli a tak lze s natazenou rukou a minimalni zodpovednosti rvat, ze maji ostatni platit vic. Zpusob odmenovani ve skolstvi holt pritahuje specificky druh lidi.

            1. Šmarijá já nepsal, že ten benefit nemá hodnotu, ale psal jsem, že jí nemá tak velkou, jak se zdá a na tom podle mě nic nemění ani Váš přispěvek.

              Matka jako učitlka na neplacko občas někam jela. Nicméně prosadit si neplacko je někde možné a někde nemožné. Krom toho neplacko je prostě horší než dovolená, čili tvzení, že jako benefit to není taková sláva, jak se zdá, je stále pravda.

              Psal jsem, že zdaleka ne každý učitel je rodič s dětmi v hlídacím věku, pro ty kdo je mají ta hodnota pochopitelně roste.

              Ano, máte pravdu, kvalita odvedené práce se na výplatách projevuje minimálně (silně závisí na řediteli). Napříkald mou ženu to strašně štve, tak jí vysvětluji, že to z pohledu jí, jako učitelky, může brát jako výhodu, že je putna, jestli přehazuje písek z hromady na hromadu a zpátky, nebo dělá něco co vypadá smysluplněji, protože rozhodující je, co je na účtě, že nemá spasit svět, ale vydělat peníze a poměřovat jak absolutní částku, tak i cenu/výkon.

              1. Mám trošku obavu, že jste zaseknut v „zaměstnaneckém vidění světa“. To, že učitelé nemají dovolenou jindy než o prázdninách je jistě na jednu stranu benefit a na druhou stranu malus, protože jak správně říkáte, v průběhu školního roku si asi na 14 dní nikam neodjedou. Potud OK.

                Ale cítím-li správně skryté porovnání s jinými profesemi, řekněme třeba prodavačky v Lidlu, tak ani zde nemáte jistotu, že pojedete na 14 dní dovolené „kdy chcete“. A to je právě ten zaměstnanecký pohled na svět. Dovolenou si člověk NEBERE. Dovolenou mu zaměstnavatel DÁVÁ a je čistě na něm, kdy ji dostanete. A pokud má zaměstnavatel hodně práce od září do června, zatímco v červenci a srpnu se kope do prdele nudou, kdy asi pustí/pošle lidi na povinnou 10denní dovolenou v kuse? Před Vánocemi?

                Podle mého je tedy ono volno pro učitele velkým bonusem a protiargumentovat tím, že jindy než o prázdninách si ho nevezmete, není úplně validním argumentem.

            2. A ještě, máte pravdu, učitelé do supermarkerů neodcházejí. Místy se tomu divím, protože historky ze vzdělávacích zařízení jsou úžasné a platový rozdíl (tady u nás) nevelký.

              1. Nerikam, ze „neplacko“ je stejne/lepsi nez dovolena, ale ze jet mimo prazdniny je smolik pacholik a proto maji prazdniny nizsi hodnotu jste napsal Vy.

                Ja chapu, ze to Vasi zenu stve a soucasne je mi trochu zahadou, ze to tedy jeste dela (je-li povahou clovek, ktery rad nejakou zavislost mezi kvalitou prace a uctem vidi). Soucasne pohled, ze se na to tedy muze prakticky vybodnout pro takoveho cloveka neni reseni (neb to jde proti prirozenosti dotycne). Resenim by spis bylo delat takovou praci, kde toto oceneni bude. Asi ty benefity zas tak zle nejsou ;-)

    3. Pěkně si tu chlapci notujete, ale asi byste si měli, jak to slušně říct, vytáhnout hlavy z prdelí. Píšeš to přesně, každý si tu hraje na pravičáka a pak se chová jak levičáckej kokot.
      Pokud tedy přijmeme tvoje premisy, že učitelé už průměrnou mzdu mají a stojí to za hovno, zamená to, že je to stále málo, nabídka a poptávka – to snad chápeš. Tedy jediná cesta jak mít lepší školství je zaplatit lepší učitele. Ale vysvětli mi, jak jsi jako přišel na to, že kvalitního učitele nalákáš na mrzkou mzdu s tím, že se mu v nespecifikované budoucnosti zvýší? Tys snad do nějakého zaměstnání nastupoval s tím, že ti dají poloviční mzdu a za tři roky ti ji možná zvýší? Prostě názor, že když učitelé stojí za hovno tak jim nezvýšíme mzdu, je omezený. Zvýšíš mzdu a dříve nebo později konkurence přijde a vystřidá ty lemply a staré struktury.
      A představa jak je to supr práce za ty prachy asi taky nebude úplně pravda, pojeb od ředitele, pojed od rodičů, pojeb od žáků a pak ve finále máš smlouvu na dobu určitou a na prázdniny tě vyhodí (nevím jak dnes, ale dříve to byla poměrně rozšířená praxe). Já bych to nechtěl dělat ani za prachy co mám já ve svojí práci.
      Překvapuje mě, ale tvůj přístup, že jsi ochoten takhle šetřit na vzdělání svých dětí a to vzdělání oceňuješ podobně jako práci prodavačky. Nejsmutnější pak je, že ovce jako ty pak radostně asistují při řízené likvidaci současného školství, aby se to dostalo na úroveň, kdy všichni budou volat po „privatizaci“ a pak slavně za tu stejnou službu ve stejné kvalitě zaplatíš třikrát víc.

      1. starter25: Jediná cesta jak zlepšit školství je vrátit školám funkci přípravy na budoucí povolání a zlikvidovat nesmyslné doplňkové činnosti, jako že školní kolektiv má být denní stacionář pro retardanty a děti z nepřizpůsobivých rodin, má se tam indoktrinovat multikulti, diverzita, fair-trade, LGBT, zelený bolševismus a další. Učitelům jistě vadí malé platy, ale ještě mnohem víc jim vadí tyto doplňkové činnosti a s tím spojená byrokracie, která jim bere čas na řádnou přípravu do hodin.

        1. vrátit školám funkci přípravy na budoucí povolání
          Za kacířské myšlnky se druhdy upalovalo!

          1. ygorek: To jistě ano :-) Ale nelze přehlédnout letošní úprk učitelek z MŠ a ZŠ po zavedení povinné inkluze, která degraduje MŠ a ZŠ na úroveň denního stacionáře. Každá učitelka co mohla, tak zdrhla a byly to především ty co je práce s dětmi bavila.

  5. Buď Katodu ovládli mimozemšťané nebo se mu někdo naboural do e-mailového účtu. Tenhle článek je antiteze dosavadních textů.

    1. ne, to je postupna geneze tahnouci se uz nejakou dobu. Zhruba od doby co se jeho syn a dcera prisali na stat. Da se to poznat tak ze z jeho článků zmizel uderny zaver „Levicovy intelektual do domu, hul do ruky“. Jo, karma je svine, bracho :-)

  6. Katodo, tak já vašeho syna pltím málo. .Ještě že má synáček takovou bohulibou duši a dělá tu práci tak nějak skoro zadarmo..
    2/3 těch co toho vašeho synka platí nedosáhne ani na tenhle plat a vy si dovoluje ještě i tuto chudinu víc ochudit..
    Nasrat a ještě jednou nasrat tomu vašemu synáčkovi k vejplatě. Pošlete ho do stavebnictví, nebo fedrovat do regálů v marketu, může si vzít i dvě zaměstnání. Doporučuji, ráno do stavebnictví, večer do regálů.

    Boží prostoto, takovej máme materiál. Rétorický pravičák, povahou zásadová krajní levice.

    1. Pravičák? Kde? Neměl jste přetím slabý brejle?

      1. ale jo, Katoda se driv prezentoval jako velkej pravicak a spilani levici a levicovym intelektualum byla nedilna soucast jeho článků.
        „Levicovy intelektual do domu, hul do ruky“ muhehe. Karma voe…

        1. To sice psal, ale to z něj dělá takovýho pravičáka, jako z Kradouska to, že to o sobě prohlašuje taky.

  7. Aniz bych se hodlal opakovat, kdo uveril nasim srackometum tu pohadku o boji proti deflaci, ekonomickemu ozdraveni a nekonecnemu rustu bohatstvi, at si vzpomene na to, ze jsem uz pred rokem predpovedel rust inflace, hospodarskou stagnaci, recesi a snahu vyresit ekonomicke problemy globalni valkou.
    Ano, prozatim globalni ekonomika nezkrachovala, nicmene zeptejte se kterehokoliv makroekonoma, bankere nebo analytika, proc ekonomika jeste nezkrachovala a patrne jen pokrci rameny a neco zamele o „duvere investoru ve svetle zitrky“ a „bubline na trzich“ ktera kupodivu jeste nepraskla, snad i diky nicim nepodlozenemu trumpooptimismu, kteremu pomalu ale jiste dochazi dech. Stejne, jako USA dochazi dech v jejich vojenskych kampanich v Afghanistan, Syrii, Jihocinskem mori a na korejskem poloostrove.

    Mimochodem, je jedno hezke prislovi. Rika se, ze za lidi mluvi jejich ciny, aneb poznate je po ovoci.

    Ta nadherna, ekonomicky stablni a zazracna Amerika ma problem slatat rozpocet, i kdyz uz asi po tisicate prekroci neprekrocitelny dluhovy strop a chyta se jak tonouci stebla, dokonce i ten blby hurikan Irma,o kterem melou nase srackomety 24h denne,je dulezitou prerekvizitou, aby vubec vlada mela cim vyplacet davy statnich zamestnancu..

    Teda nevim jak vy, ale ja si hospodarsky rust predstavuju trosicku jinak.

    A pak je tu jiny obrazek, z toho hnusneho, nedemokratickeho a diktatorskeho Ruska, ktere prave spolu s Cinou rozjizdi spolecne hospodarske projekty mezi Severni a Jizni Koreou, Ruskem a Cinou, nikoliv shazovani jadernych pum, prezentaci letadlovych lodi a strategickych bombarderu , ale jde o stavbu zeleznic, plynovodu, elektraren a rozvoj vzajemneho obchodu.

    Samozrejme, hadejte, co budou delat slvane USA…. Pokud hadate, ze sypat pisek do soukoli, uhodli jste.

  8. Jádro problému není v penězích jako takových, ale v koncepci, která tady zoufale chybí. Jak je z dlouhodobého hlediska vnímán resort školství ilustruje (asi 10 let starý) výrok kohosi, kdo měl ke školství dlouhodobě hodně blízko, a kdo viděl pod pokličku: „Nejschopnějším ministrem školství, kterého jsem zažil, byl Bursík, když zastupoval Buzkovou.“

    Nefunkční školství se projeví se zpožděním tak 15 až 20 let, což jsou minimálně 4 volební období – školství je resort, který nikoho nezajímá. Pokud někoho zajímá, tak pouze z toho pohledu jak se přisát na nějaké velké (například stavební) zakázky. Údajně ani nezajímá většinu rodičů, kteří do školy odloží své dítě a neočekávají víc, než že se jím ze školy vrátí živé a zdravé. Když známý zkusil reklamovat obsah výuky a „nevýuku“, tak se dozvěděl, že je jediný rodič, kterému vadí, že se jeho dítě nic nenaučí a že tedy má smůlu.

    Vzhledem k bezkoncepčnosti resortu školství je černá díra, která dokáže pohltit libovolné množství peněz. Řešení tudíž nemůže spočívat v tom, že se peníze budou bezhlavě přihazovat. Přihozením se pouze prodlouží 25+ let trvající agónie a to bude také jediné, čeho odbory možná dosáhnou.

    1. Kravina. Koncepce ceskeho skolstvi byla po revoluci tak bezvadna, ze borci z celeho sveta se sjizdeli studovat, jak za tak male prachy mame tak fenomenalni vysledky. Nez ten vyzkum probehl, tak uz nebylo co zkoumat, protoze z prvni desitky jsme klesli nekam na sedesate misto a tam jsme doted.

      Veskery problem jsou prachy. Nejsou prachy, nesezenes kvalitni lidi, kteri se ti zakonite na skolstvi vyserou a jdou delat kariery jinde. Takto po 89tem uteklo ze skolstvi desetitisice nejlepsich lidi a kontinuita se prerusila. Navazat by trvalo cela desetileti.

      Kurva uz do prdele. Ja ve skolstvi delal a vim, o cem mluvim. Nemuzes chtit po VS elitnich studentech, aby sli nekam do prdelovic otravovat se s polodebilnimi kretenky s bohatymi papinky, kteri ti davaji sezrat, ze oni maji kapesne 10x vyssi, nez ty mas plat. Takove ty kecy o koncepci at si strci pica Buzkova a spol do sve buzerantske pici.

      Jestli ucitele za neco muzou, tak to je to, ze se dosud nezmohli na generalni okupacni stavku a nezavreli veskere skoly od materinek az po vysky na cely skolni rok s pozadavkem nastupnich platu alespon ve vysi 125% prumerne mzdy, to je cca 38 tKc v soucasnosti, coz je asi tak motivujici plat, ktery ocekavam pro VS vzdelaneho budouciho ucitele anglictiny, matematiky, IT, fyziky a podobne, aby sel ucit a aby nesel do prekladatelske firmy, nekam k mobilnim operatorum, k zahranicnim IT firmam a podobne.

      Protoze jestli chces, aby neco fungovalo, musis do toho nalit penize, udelat podminky a teprve pak muzes chtit vysledky.
      Metoda ukazte vysledky a ja vam potom mozna nekdy zaplatim ztraci kouzlo 20 let od revoluce kdy ucitele nikdy nedostali ani vindru krom obligatnich predvolebnich slibu a kecu, jake je skolstvi priorita.
      Howgh a nasrals me.

      1. Pokud děláš ve školství, tak určitě víš, že školství stíhala jedna nekoncepční reforma za druhou. Tomu se nedá říkat koncepce, ale antikoncepce. Na nižších stupních téměř určitě učí stejným způsobem, jako jsem to zažil já, tedy způsobem, který se moc nezměnil od Marie Terezie. Ne že by to nešlo o kus lépe.

        Otázka č. 1: Ve které třídě nebo třídách se děti učí paměťové techniky, aby se následně učily efektivně ?
        (Já se domnívám, že se to neučí vůbec).

        Součástí nekoncepčních reforem bylo to, že se napřed matematice a fyzice ubraly hodiny, pak se začalo blbnout s (ne)povinnou maturitou z matematiky.
        Víceletá gymnázia, to je další úžasný vynález, který jsem opravdu nepochopil. Bylo zde něco, co celkem slušně fungovalo, a to bylo totálně rozvráceno.

        Státní maturity byly a jsou další totálně nekoncepční rána.
        Otázka č. 2: Máš před sebou absolventa, který má trojku z maturity z matematiky vyšší úrovně a druhého absolventa, který má jedničku z maturity nižší úrovně. Který z nich umí líp matematiku ? (Já opravdu nevím.)

        K čemu je takové maturitní vysvědčení? Co to je za koncepci ?

        Otázka č. 4: Proč člověk, který je geniální třeba v matematice a fyzice a zcela marný v literatuře a pravopisu nesmí studovat matfyz ? (Nesmí, protože neudělá maturitu, tedy nebude řádným studentem a výjimku mu nemůže udělit ani rektor)

        Otázka č. 5: K čemu je vůbec maturitní vysvědčení a maturita ? (Pomiňme ten aspekt, že to je přechodový rituál).

        A do tohoto chaosu se má sypat víc peněz ? Jistě učitelům to pomůže, školství tím pádem bude dál produkovat šedivé zanedbané absolventy, ekonomické elity budou dál dávat děti na soukromé školy a následně posílat do zahraničí.

        Současný model financování škol je totálně postavený na hlavu, ale to je pouze součást problému, ne celý problém. Ano, pomohlo by, kdyby se do školství nalil trojnásobek peněz, než se tam lije dnes, protože pak by se tam, i přes celkovou neefiktivitu systému, začali na všechny možné pozice drát aktivní lidé ochotní se následně rvát za vznešenými cíly. Ale to je zcela mimo současnou ekonomickou i politickou realitu a je to naprosto utopické přání, protože diskuse se nevede o trojnásobku peněz, ale o 15% navýšení platů. Takovéto navýšení platů nepovede k perosnální obměně, ale pouze k zachování současného stavu, který je charakterizován pěti výše položenými otázkami.

        1. „Proč člověk, který je geniální třeba v matematice a fyzice a zcela marný v literatuře a pravopisu nesmí studovat matfyz ?“

          Zaujímalo by ma, či takýto hypotetický človek už niekedy existoval. Vzhľadom k tomu, aký je rozptyl medzi maturitnou známkou 1 a 4, neverím, že by sa tak geniálny človek nedokázal takéto „zbytočnosti“ nejako aspoň nabifliť tak, že by mu tú 4-ku z milosti dali. Nemyslím si, že rozdiel medzi maturitou ČR a SR je nejaký obrovský, a zo skúseností na mojom gymnáziu nechali prejsť každého, ak to nebol akurát nejaký zmrd, čo všetkých učiteľov celý čas nasieral.

          Jedine, že by tento človek bol nejaký silný autista, ale tam nemá zmysel, aby vôbec VŠ študoval, lebo by sa aj tak v „bežnom živote“ nijako nedokázal uplatniť. A naštudovať matematiku a fyziku by takýto silne jednostranný génius podľa mňa dokázal aj zo skrípt a prednášok na YouTube a pod.

          1. grg: Protože literatura a pravopis nejsou logické a těmto jedincům nelogické myšlení se spoustou nekonzistentních pravidel a výjimek nejde.
            Ostatně soudím, že literatura na maturitní zkoušce musí být zničena, pro všechny.

            1. Ostatně soudím, že literatura na maturitní zkoušce musí být zničena, pro všechny.
              Nadšeně se k vám přidávám!
              Samozřejmě s totožnýmm požadavkem po matematiku, chemii, fyziku, biologii.
              Proč?
              V praxi to již proběho (soudě podle znalostí matuatnů, s nimiž s občas potkám), tak poč to proboha nepřiznat?

              1. ygorek: Platí to pouze pro literaturu a to proto, že studium literatury tak jak se provozuje na českých středních školách nemá pro studenty vůbec žádný smysl. Výuka literatury zdegenerovala na cvičení paměti a již se zcela odtrhla od vlastní literatury. Zcela mimo zdravý rozum je povinná školní četba zahrnující díla, kde je naprosto vyloučeno jejich správné pochopení čtenáři kvůli jejich nízkému věku a malými životními zkušenostmi.

                Matematika, chemie, fyzika a biologie naproti tomu smysl mají.

                1. pojetí středoškolské literatury jako dějin literatury s ignorováním posledních padesáti let (tak jak jsem mu byl podroben) je poněkud nešťastné. mohlo to být samozřejmě tím, že jsem maturoval v roce 1992 a tak nějak nebylo jasné co jako bude, a tak se natahovali ruchovci a lumírovci abychom se mohli nestíháním vyhnout všemu poválečnému a kontroverznímu.

          2. Ad „Zaujímalo by ma, či takýto hypotetický človek už niekedy existoval.“

            Každý rok stovky nebo možná tisíce studentů neudělá maturitu z češtiny – mnoho z nich kvůli slohovce, jejíž hodnocení je do značné míry subjektivní – a tudíž nemohou jít na VŠ a je úplně jedno jak dobře nebo špatně umí matematiku/fyziku/chemii. Mezi těmito stovkami až tisícovkami kromě blbů budou s vysokou pravděpodobností i lidé mimořádně chytří, kteří se provinili tím, že systému nepasují do škatulek.

        2. Přesně.
          V současném systému je maturita zbytečná a maturitní vysvědčení se od protokolu z STK liší jen místem vystavení.

          1. Byť se dovoluji oprávněně domnívat, že kvalita středoškolského vzdělání v poslední době upadla, tak si myslím, že nemáš pravdu, alespoň, co se odborných škol týče. Člověk, který proleze elektroprůmyslovku, tak má v kapse zmíněné maturitní vysvědčení a padesátku (nepočítaje rozličné jiné oborové certifikáty, které lze dnes získat během školy) a může směle vyrazit do praxe. Na rozdíl tomu, absolvent gymnasia je v podstatě polotovar.
            Tedy nelze nijak generalizovat.

            1. Smělé vyražení člověka s padesátkou do praxe zde barvitě vylíčil JJ, pravda?
              Jinak:
              Nehodnotím vzdělání, tam se to liší podnik od podniku a podle mých zkušeností i učitel od učitele.
              Hodnotím způsob získání a nutnost vlastnění bumážky – to, zda je, či není pouhou formalitou.

              V mém vlastním případě: certifikát sloužil pouze pro připuštění k přijímací zkoušce na VŠ, k ničemu jinému.
              Rozličné certifikáty získané během studia s maturitou nesouvisí – nebo je maturita nutná k získání oné padesátky, oprávnění ke vstupu o kolejiště, vůdčího listu?
              Nebo ony certifikáty v případě nesložení maturitní zkoušky pozbývají platnosti?

              1. Mám za to, že jako člověk s dlouholetou praktickou zkušeností víš, že v našich krajinách se jako jing a jang k sobě vinou papír a praxe (znalost). Tedy chceš-li uspět, musíš umět a zároveň mít papír, abys byl vůbec připuštěn k tomu předvést, že umíš. Tak to je a asi ještě dlouho bude. Tedy ono vysvědčení je svého druhu klíč, abys byl vpuštěn do další profesní fáze.
                Případ u pana JJ jsem viděl osobně a nikterak nezpochybňuji, že vlastnictví onoho papíru nemělo sebemenší vliv na odbornou znalost a šikovnost dotyčného. Z druhé strany, debaty o nutnosti mít VŠ na každé vzetí šroubováku do ruky, s oblibou komentuji větou „Já už viděl blbejch inženýrů…“, kteréžto pravdivost mám podloženu dlouholetou zkušeností. A nejhorší jsou projektanti … :-)

                1. Projetkanti jsou v pohodě. Prostě oni to platit nebudou, detaily si pořeší staba a někdo mezitím určitě změní vlastnosti materiálů tak, aby z nich šlo postavit to, co bylo nakresleno.

                2. Dokud se stát nerozhodne „garantovat kvalitu“ tím, že ony papíry a tituly bude k výkonu příslušných činností opravdu tvrdě vyžadovat*, tak asi dohromady o houby jde.
                  ___
                  * ne tím, že se to napíše do zákona, na který všichni dlabou, ale že se třeba fakticky zreguluje přístup k materiálu a nástrojům… Jo, ty sis objednal z DX sadu šroubováků na anti-tamper šrouby nebo multimetr, co měří i přes 12 Voltů? Obecné ohrožení, jak vyšité! Panáček by „jen tak“ chtěl domů soustruh? To bude určitě terorista. TČ vraždy ve stadiu přípravy nebo pokusu…

              2. No, jelikož leckde se §5 dává už s výučním listem, tak maturita zpravidla znamená, že dotyčnej co ji má už je tak asi na úrovni těch výučáků před nějakým tím pátkem. Takže jo, takovej do praxe může. Ti co lezou dneska jen s VL jsou opravdu v piči, což do jednoho potvrzovali i naši vyučující…a což je i důvod, proč jediná oprávněná osoba v baráku nedává rovnou školení na §5 nikomu. Protože dávat jenom nám dálkařům to nemůže, to by ostatní vřískali, ale pustit ty dementy z denního ven, to zas na triko neveme. Samozřejmě by se někdo mohl ptát, jak je možný, že vůbec dostanou výučák, no…

                BTW, nakonec stačí najít jenom ty správný lidi, a není problém téměř na počkání získat ze čtyřky rovnou šestku…takže asi tolik tady k těm cechovním a jiným (polo)stádním papírům.

        3. Víceletá gymnasia jsou jednou ze změn k lepšímu a v podstatě je to návrat části systému, který v českých zemích fungoval několik set let než ho komouši svým rovnostářstvím zničili. Jako daleko horší mi přijde současné bolševické pojetí základní školy, kde děti tvrdnou v jedné škole až do tuším 15 let věku. Větší smysl mi dával starý systém čtyřleté školy obecné a navazující gymnasia/měšťanské školy/učňovské školy případně dává současný systém holandský, kde se ze základní školy vychází ve 12 letech a navazující sekundární stupeň už je výrazně diferencovanější ( https://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_the_Netherlands )

          1. Víceletá gymnázia v současné době fungují jako separátor výkonněnjších od nevýkonných, i ti, kdo chtějí jít na jinou střední školu, často volí první čtyři roky víceletého gymnázia jako „lepší“ základku. To má pochopitelně negativní dopad na zbytek základek.

            Na druhou stranu při současném tlaku na ústup v nárocích se začínají propadávat i gardové divi… čo to hovorím, gymnázia, kdežto na základkách se brání už jen osamocené jednotky, které nepochopily, že si jen stěžují svůj osud. Ptal jsem se ženy, zda by s některými kolegyněmi, (které podobně jako ona zatím nepochopily, že jsou placeny za držení oficiální linie, nikoliv za nějaké partizánské vzdělávání) neuvažovali o založení soukromé školy, kdyby se našla právní cesta, bylo mi řečeno, že drtivá většina rodičů nestojí o to, aby se jim komplikovala situace tím, že jim někdo bude zatěžovat děti a oni budou muset na vzdělávání participovat nějakým vysvětlováním, natož si za to platit.

            1. Jo jo, že to s těmi základky a gymply takhle nějak je jsem slyšel už z více zdrojů. Proto nevidím důvod, proč to po tom holandském vzoru nerozházet ve dvanácti letech všechno.

              Co se týče těch rodičů, tak o tom také vím, ale prostě to nechápu, resp. nechápu to úplně. Jasně, souvislost mezi vzděláním (ve smyslu faktickém, nikoli ve smyslu vlastnictví papíru) a životní úrovní je v současné době v českých zemích začasté docela volná, ale i tak mi hlava nebere, že mnohým rodičům na tom vzdělání dětí nezáleží snad vůbec. Ačkoli do české školy naše děti chodí jen občas, byly učitelky poměrně dost překvapené z toho, že se s dětmi doma bavíme o tom, co konkrétně se probíralo.

              Časem se třeba dokopu k sepsání postřehů našich dětí z českých a holandských škol.

              1. Někdy nepomůže ani když se dítě doma zeptá: „Víte, paní učitelko, my bysme to holce vysvětlili, ty převody jednotek. Ale my tomu taky nerozumíme, nějaký metry převádět na tuny…“

                Někdy nepomůže dát inkludovanému asistentku. Například, když ve třetí třídě při angličtině zjistí učitelka, že asistentka se sama nechytá, bo neumí anglicky (vůbec)…

                Třeba se dokopu ke stvoření popisu základky. Bude to volné pokračování: http://dfens-cz.com/zprava-o-zvlastni-skole-v-x/, neboť problematika zde popisovaná se prý víceméně přesunula na běžné základky.

                1. Vyučovat je nutno názorně. Vzpomeň si například na letní výuku u nás v Sudetech. Pánové se nenásilnou formou seznámili s částí vojenské historie, u toho si prosvištěli nějakou tu chemii, třetí Newtonův zákon…

                  1. Nezbývá než souhlasit. Nekoncepční vedení, šetření, škola se stává atraktivní v předvolebním období jako součást slibů o lepší a krásnější budoucnosti. Kdejaký moula, který jest ministerským úředníkem, chce zanechat nesmazatelnou stopu a zavádí za málo peněz velké a úžasné změny, které někde viděl. Viz inkluze. CO mám v paměti je, že speciální třídy a speciální pedagogové nadále i v cizích krajích existují. Schovávají se však pod hlavičku základní školy v distriktu. Takže tu není viditelná odlišnost. Speciální třídy mají většinou i asistenta, jsou vybaveny pomůckami , ale leckde jsou na pokraji zájmu a odolávají zrušení. Mnohde řeší problémy s takovými žáky i jinou dobou přestávek, aby nebyly děti frustrovány stykem s běžnými, třeba i nevycválanými dětmi. Ty umějí být kruté. Co se děje zde, je naprosto naráz, bez podpory a systém, který dosud fungoval se rozmetává napadrť.

                    Velmi si vážím práce profesora Matějčka, který zastával názor, že dítě na základní škole má zažívat úspěch a být přijímáni, protože to zajišťuje jeho lepší start do života a životní spokojenost, může zažít i úspěch. Tato myšlenka je v rámci inkluze zcela pošlapána. Z mých zákulisních informací vyplývá, že počet děti s nějakou poruchou přibývá, vidím v tom vliv i našeho lékařského pokroku. Ovšem procenta podporovaných žáků klesají. Prostě na školách bývá reálně 10% žáků s výukovými obtížemi, ale má jich být tabulkově polovina.

                    Pak podporu a IVP dostane žák, jehož rodiče se nijak nesnaží jeho život zlepšovat a poruchu kompenzovat, tudíž výsledky všech testů budou tristní, zatímco kompenzované dítě neprojde, protože závažnost jeho obtíží není zas až tak velká. Inu zázračné „uzdravení“ na papíře.

      2. Pokud chci plat ve výši 125 % půměrného platu, nemohu být nikdy uspokojen.
        Mám za to, že tomuto požadavku nelze vyhovět.

        1. ygorek: Ale lze, Franta má plat 15 000 Kč, ty máš plat 25 000 Kč, průměr je 20 000 Kč, tvůj plat je 125 % průměru.

          1. Myslel jsem, že Achilles želvu nedohoní…
            Tak zkusím použít váš postup:
            Franta má plat 20 000 Kč, já 10 000 Kč.
            Průměr je 15 000 Kč.
            Chci 125 % z 15 000, tedy 18 750.
            Průměr z 18 750 a 20 000 je 19 375.
            Já chci 125 % půměného platu!
            To je 24 249 Kč.
            Průměrný plat je 22 225 Lč.
            Ale já chci 125 % průměného platu!
            To je 27655 Kč!
            Ale Franta je lékař a chce 200 % průměrného platu…

            Můj soukromý závěr je, že stanovit svůj požadavek jako prosté pocento z půměrného platu, který ovšem není vypočten (alespoň v ČR) z platů všech (100 %) zaměstnanců (a lze se domnívat, že ty platy, co do výpočtu nevstupují, patří mezi nižší až nejnižší, můž pouze trouba.
            Lít do trouby prostředky lze až do zahlcení, nicméně bez efektu – postředky potečou a trouba zůstane chvilku vlhká, výsledný efekt je nulový.

            Ano, je možné stanovit půměrný půat centrálním plánováním a poté určit pofesím platy z onoho půměru, jak jste naznačil vy.
            Mám takový dojem, že jsem něco podobného již zažil.

            1. ygorek: Achiles nedohonil želvu ve starověkém Řecku, my máme součty nekonečných řad a dohoní ji :-) Ve Vašem případě je konečný výsledek Franta 20 000 Kč, Vy 33 333,33 Kč.

              Samozřejmě odvozovat cokoliv od průměrného platu není asi rozumné, pozorný čtenář si všiml, že ohodnocení Vaší práce není odvozeno od výkonu a kvality Vaší práce, ale je odvozeno od výkonu a kvality práce Frantovy.

              1. No, bud takhle matematicky, nebo taky muze dotycny na rozdil od franty makat pri hodinove mzde o 25% vic smen, prumerny plat pri prepoctu na tyden bude stejny, on bude mit o 25% vic a je to.

                Ale zase to by musel vic delat, takze asi ne.

              2. Samozřejmě odvozovat cokoliv od průměrného platu není asi rozumné, pozorný čtenář si všiml, že ohodnocení Vaší práce není odvozeno od výkonu a kvality Vaší práce, ale je odvozeno od výkonu a kvality práce Frantovy.
                Bingo!
                Sna jen místo vašeho „asi“ bych použil „určitě“.

                Jak to, že to nevědí učitelé?
                (A bojím se uvěřit, že včetně vysokoškolských.)

    2. Každej stádní resort je černá díra (důchody, vnitro, armáda, zdravotnictví…). No, stád je taková jedna černá díra, že…

  9. Celá republika se už jakou dobu hádá, jestli jsou učitelé placeni spravedlivě, nebo nejsou. Celá ta debata by vůbec nemusela existovat, kdyby stát nezajišťoval vzdělání vůbec. Všichni se bijí do prsou, že celý vzdělávací systém nestojí za nic, nevzdělává, nevychovává, nevyvíjí se, učitelé že nic neumí, koncepce že není. A ti stejní lidé, jako učarovaní, dojdou k závěru, že řešením špatného státního hospodaření se školstvím bude více státu, více plánování, nová koncepce, nové školství.

    Byl bych nejradši, kdyby stát všechno školství kompletně zrušil, vč. veškeré legislativy a regulací. Učitelé by najednou měli férové tržní mzdy, výuka by se zlepšila, zefektivnila a hlavně bychom vzdělávali to, co je potřeba a ne filozofy genderových studií a evropských věd a podobné sračky.

    1. Amen, and then some!

      (Tedy oni nějací filozofové genderových studií by nepochybně existovali, neboť na státem pokřiveném pracovním trhu o ně, bohužel, nesmyslný zájem je, a tak by je tržní školství produkovalo; ale i tak by to bylo mnohem méně špatné, než dneska.)

    2. Vyuka se nezlepsi, pokud stat nenaleje prachy. Je zajimave, ze pokud pouziji analogii se sportem, kdy starosta kdejakych Prdelakovic dava na mistni cutalisty nebo hokejisty vetsi budget nez na skolstvi chape, ze pokud se chce z divize probojovat do ligy, tak to je beh na dlouho trat a ze to bude chtit hafo prachu.
      Ale u skolstvi to najednou nikdo nechape. Chcete mit skolstvi jako prvni liku a platit ho jako okresni prebor ?
      A staci jen spravna „koncepce“ ? Neni to tak trochu na hlavu ?
      To je asi jako bych si v Horni Dolni sezval Bckovy mancaft fotbalistu a rekl jim, ze se spravnou koncepci vyhrajeme prvni ligu a az ji vyhrajeme, tak jim zaplatim jako spravnym prvoligovym fotbalistum. A do te doby si bude kazdy platit svoji pripravu, trenery, soustredeni, vystroj , pronajem hriste atd atd atd ze sveho, protoze prece jim to nebudu platit, dokud nevyhrajou.

      Chtel bych videt, ktery sportovec by takoveho cipa neposlal do prdele. Ale u skolstvi o otom vazne cely narod mele furt dokola. Jak u blbych na dvorecku…..

      P.S> bez podelanych hokejistu a fotbalistu se da zit uplne v pohode. Bez skolstvi se da zit taky, akorat ze kazdy blby Ind nebo Pakistanec bude vitezit ve vyberovem rizeni na kazde pracovni misto od metare vejs. To je dobre si predem uvedomit.

      1. “There are four ways in which you can spend money. You can spend your own money on yourself. When you do that, why then you really watch out what you’re doing, and you try to get the most for your money. Then you can spend your own money on somebody else. For example, I buy a birthday present for someone. Well, then I’m not so careful about the content of the present, but I’m very careful about the cost. Then, I can spend somebody else’s money on myself. And if I spend somebody else’s money on myself, then I’m sure going to have a good lunch! Finally, I can spend somebody else’s money on somebody else. And if I spend somebody else’s money on somebody else, I’m not concerned about how much it is, and I’m not concerned about what I get. And that’s government. And that’s close to 40% of our national income.”

        Milton Friedman, in a Fox News interview in May 2004

        A školství je právě ta varianta, kde platí: „I spend somebody else’s money on somebody else, I’m not concerned about how much it is, and I’m not concerned about what I get. „

        1. No jak to říct, vzdělání je jeden ze stěžejních bodů jak se vyhnout ukrajinizaci a řešit, zda je to správně po pravičácku je ta nejlepší cesta jak tam dospět. My máme jediné štěstí, že nejsme úplní divoši, západ i východ už tu má svoje struktury jak prosazovat své zájmy, jsme v EU, NATO a nejsme na hranici s Ruskem. Takže rozmrdat nás stylem Ukrajina není úplně možné. Nekvalitní vzdělávání jen umožní o to lépe nás dojit a řídit.
          Zjevně nechápete jak politika ve skutečnosti funguje a hledáte stále nějakou teoretickou dokonalost. Ne vždy život a politka funguje tak jak v teoretických modelech ekonomů.
          Cesta za takovou dokonalostí pak může končit takovou perverzností jako u ocs, který to chce jít hodit ODS.

          1. „Zjevně nechápete jak politika ve skutečnosti funguje a hledáte stále nějakou teoretickou dokonalost.“

            Víte proč mezi politickými stranami nikdy o MŠMT nebyla rvačka, zatímco o jiná ministrastva rvačka byla ? Žádný z výrazných politiků, který se dostal do vlády, o resort školství nestál – platí jak pro pravici, tak pro levici. Školství prostě vždycky na někoho zbylo. Nikoho z politiků fakticky školství nezajímá už proto, že hlavním výdajem jsou výplaty a ty se strašně špatně odklánějí kamarádům.

            Platí: Pay peanuts, get monkeys. Jenomže když už máme „monkeys“ a resort řídí další „monkeys“, tak když přihodíme další hrst buráků, tak stále budeme mít „monkeys“ řízené „monkeys“. Diskuse o potřebné velikosti hrsti buráků je skutečně napínavá, ale na výsledném stavu, kterým skutečně je ukrajinizace, to nic zásadního nezmění.

            1. Tak hlavně, že máš jasno to o těch monkeys. Upřímně, možná někde s takovými primitivními frázemi boduješ, ale neznám úspěšný obor, který by nebyl dobře zaplacený. Opačně to ne vždy funguje, ale bez peněz to nefunguje nikde.

          2. Není úplně možné? Faktjo? Do politiky se po vzoru Babiše cpe i další Slovák-miliardář, který se vysloveně přiznává, že se „jel učit na Ukrajinu od oligarchů“. Založil si tu stranu, kterou si chce vysloveně koupit hlasy výměnou za to, že „postaví nemocnice/školy/školky“ ze svých peněz když ho lidi zvolí. Kdo je schopnej volit Babiše, je schopnej volit i tohle. Koneckonců je to „čerstvá krev“ a to je hlavní, žejo.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!