I když, je toto už celkem stará záležitost, tak poté co se objevila zpráva, že Maxa chce být senátorem a dočetl jsem se na diskuzích, jak by v senátu lidé rádi viděli někoho jako je Maxa – někoho spravedlivého a odvážného, jak dokázal v Ostravě na Missis.
Tak jsem se rozhodl popsat svůj pohled na tuto věc v článku, který jsem původně psal do školy… Je to sice trochu delší, ale prostě jsem to nevydržel…
Martin Maxa má cejch zločince! Maxa má smůlu. Je to nehorázné, neuvěřitelné. Maxa se zastal brutálně mlácené ženy a dostal podmínku. Celý proces je absurdní divadlo. Takové titulky se objevovaly v novinách. Takovým tónem se mluvilo v médiích o podmínce, se kterou asi před rokem odcházel od okresního soudu v Ostravě Martin Maxa (vlastním jménem Ivan Varga). Proces byl silně medializovaný a na tomto příkladě (aspoň pro mě) bylo jasně vidět, jak média přetvářejí skutečnosti a ovlivňují společnost. Maxa a jeho společník Jiří Polák dostali dva roky podmíněně s odkladem na dva roky. Proti rozsudku se odvolali.
Já jsem se rozhodl navštívit odvolací senát krajského soudu nejen z důvodu mediálně známé a zajímavé kauzy. Nebyl jsem nijak ovlivněn velice „objektivní“ reportáží v pořadu Na vlastní oči, kdy nám bylo ironicky vše vyloženo tak, že se nemáme zastávat bité ženy, protože nás za to naše soudnictví tvrdě potrestá. Navíc mi vřela krev v žilách, když jsem si četl na internetu komentáře znechucených a hlavně „zasvěcených“ čtenářů bulvárního tisku, o tom v jakém to žijeme Kocourkově. A o tom jaký je Martin Maxa hrdina a oběť a jak mu každý drží pěsti.
O co tedy šlo. V roce 2004 v hotelu Imperial v Ostravě po finále soutěže Missis měl podle obžaloby společně s kamarádem Jiřím Polákem fyzicky napadnout bývalého plzeňského policistu Martina Hejska (31). Přítele jedné z finalistek Gabrieli Tauberestové (26). Maxa tvrdil, že se pouze zastal mladé ženy, kterou Hejsek ponižoval a bil, a že šlo pouze o nutnou obranu (tak to také prezentovala média).
Samozřejmě existovaly dvě verze celého incidentu. Martin Maxa tvrdí, že si nezávazně a ve vší počestnosti povídal u baru s finalistkou soutěže Gabrielou Tauberestovou. Když z ničeho nic vběhl do baru její dnes už bývalý přítel Hejsek a dal jí tři rány pěstí do obličeje, až spadla na zem. „Tam se ještě nic nedělo. Pak ji dotáhl dolů po schodech. Ležela na zemi a on jí dal nějaké další rány. To jsem už nevydržel a seběhl dolů. Odstrčil jsem ho od ní a řekl mu, že je magor, nebo něco v tom smyslu. On ji zase čapnul a táhl ji po dalších schodech k výtahu. Tam jí šoupnul další dvě rány. Já jsem tam přiběhl, on se vrhnul i na mě a spadli jsme na zem. Vlastně nedošlo ani k žádné potyčce. Byla to vteřina nebo dvě a někdo nás odtrhnul. Nechápu, proč šel to oznámení na policii podat“, řekl zpěvák krátce po incidentu. Později ještě doplnil, že dal Hejskovi jednu ránu pěstí. A Hejsek na něho spadl. Asi deset svědků dosvědčilo s odchylkami a nepřesnostmi Maxovu výpověď. Další z finalistek soutěže dodala, že Hejsek svoji partnerku později znovu zbil v hotelovém pokoji. Jiná svědkyně vypověděla, že Hejsek udeřil Tauberestovou do tváře tak silně, že letěla vzduchem a dopadla ji k nohám. Pak s ní cloumal, křičel na ni a vlekl ji za ruku po schodech k výtahu jako bezvládnou loutku. Všichni tito svědci hovořili o tom, že Hejsek svou družku velmi brutálně napadl a Maxa se jí snažil pomoci. Jeden dokonce vypověděl, že ji táhl za vlasy po zádech po schodech. Jiný, že do ní dokonce u výtahu na zemi kopl. Nebo, že rány bití se ozývaly i z výtahu. Podle Maxy a jeho advokáta útok trval po celou dobu cesty k výtahu a pokračoval i v pokoji. Jiří Polák tvrdil naprosto to samé co Maxa.
Poškozený Hejsek tvrdil, že v hotelovém pokoji hlídal dítě Tauberestové a přes skleněný strop ji viděl, jak se společně s dalšími finalistkami Missis bavila v baru. Nevhodně se chovala, byla opilá a nechala se osahávat Maxou. Proto seběhl dolů. Přiznal, že bývalou přítelkyni u baru opravdu napadl. Prý to byla ale pouze jedna či dvě facky a ona spadla na zem. Pak ženu postavil na nohy, podpíral jí, protože byla opilá a vedl ji k výtahu. Dva svědci dosvědčili, že u baru docházelo k vzájemnému osahávání. Jeden potvrdil jen jednu facku u baru. Hejsek s Tauberestovou pak rychle odcházel a ona opilá klopýtala. Došli k výtahu, kde je dostihl Maxa s Polákem a zbytečně Hejska napadli. Hejska bili a na zemi kopali do břicha a hlavy. Přítrž tomu učinila ochranka náčelníka generálního štábu, který byl na akci jako host. Jeden z jejich členů, hlavní svědek obžaloby, Gottwald toto potvrdil.
Gabriela Tauberestová při svém prvním výslechu v Plzni vypověděla, že u baru dostala jen jednu facku a potvrdila verzi Martina Hejska. Výpověď ale odmítla podepsat s tím, že jí to poradil její nový přítel a protože má strach z Hejska, který je bývalý policista, má kontakty a je psychopat. Později u soudu odmítala vypovídat, až potom co jí soudkyně pohrozila pořádkovou pokutou, mluvila skoro dvě hodiny. Mimo jiné řekla, že za ní po incidentu přišla jednatelka soutěže a hrozila jí, ať nic nerozpitvává, nebo ji bude žalovat. (ta to samozřejmě popřela). Také prý slyšela, jak někdo říká: „Uděláme z Maxy zachránce“ ( nejspíše rozhovor jednatelky s redaktorem Blesku, která to opět popřela). Nebyla schopna pořádně vysvětlit jak se co událo. Vzpomínala si dodatečně a motala, ale u hlavního líčení se snažila vypovídat ve prospěch Maxy.
Samotné odvolací líčení u krajského soudu v Ostravě.
Soudce přikročil ke čtení vyšetřovacího spisu, které trvalo zhruba dvě hodiny. Přečetl výpovědi všech svědků a lékařské zprávy. Přednesl v celku to, co jsem napsal výše. Jen doplním. Gottwald potvrdil, že Maxa kopal Hejska na zemi do hlavy špičatými kovbojskými botami. Podle lékařského vyšetření v Ostravě asi 2 hodiny po incidentu. Měl Hejsek mimo jiné mnohočetné pohmožděniny na ramennou, krku, spánku, břichu, předloktí a rozseknutý ret. Což podle soudního znalce svědčí o útoku na hlavu. A kopy měli minimálně střední intenzitu síly. Stejná zranění potvrdilo i vyšetření o dva týdny později v Plzni. Co se týká zranění Tauberestové, ta lékaře po rvačce nenavštívila, prý ze strachu z Hejska. Vyšetření podstoupila až po týdnu. Měla hematom dolní končetiny a perforaci bubínku.
Na závěr soudce přečetl rozsudek s odůvodněním okresního soudu, že nebyl důvod bránit Tauberestovou, protože ohrožení pominulo. Jednalo se o aktivní atak Maxy s Polákem, kteří byli srozumění s tím, že útok na hlavu, může způsobit těžké zranění. Proto byli uznáni vinnými z pokusu o ublížení na zdraví a výtržnictví. A odsouzeni ke dvěma letům podmíněně.
Odvolání proti rozsudku okresního soudu bylo na základě, dle obhajoby, špatného obsahu protokolu, kdy měli být nesprávně přepsány výpovědi svědků obhajoby, dokonce mělo něco chybět. Tauberestová byla brutálně fyzicky a ústně napadena Hejskem. Maxa se mezi ně vklínil, Hejska odstrčil a oba spadli. Někdo je od sebe odtáhl, čímž celý konflikt skončil. Což potvrdili všichni svědci kromě dvou. Obhájce v něm upozorňoval, že rozpory ve výpovědích v Maxův prospěch jsou logické, že všichni nemohou vše popsat úplně stejně, jelikož mají různé vzdělání, vyjadřovací schopnosti atd. Naopak poukázal na rozpor ve výpovědích dvou svědků obžaloby. V tom jak bitka začala, kdy jeden řekl, že Hejsek dostal pěstí a druhý, že ho Maxa chytil do kravaty (neprotiřečí si pan obhájce trochu?). Připomněl, že číšník si u baru nevšiml žádného intimního kontaktu Maxy s Tauberestovou. Že svědci se sami od sebe hlásili aby potvrdili Maxovu výpověď. A okresní soud byl záměrně předpojatý. Snažil se svědky zpochybnit. A že byla jasná početní převaha svědků na straně žalovaných.
Obhájce Maxy ještě poukázal na to, že Hejsek nejprve popíral jakékoli napadení Tauberestové, až později přiznal jednu facku. Na jeho nevěrohodnost a to že je bývalým policistou, takže má kontakty. Zranění, které Hejsek utrpěl, prý mohli odpovídat i Maxově verzi. Velmi si stěžoval, že nebyla provedena rekonstrukce, i když o ní žádal. Z těchto důvodů, navrhl zproštění obžaloby.
Rozsudek
Soud rozhodl zamítnout odvolání jako neopodstatněné. A potvrdil obžalovaným dva roky podmíněně s odkladem na dva roky. Obhájce se jen ironicky pousmál a zakroutil hlavou. Předseda senátu přikročil k odůvodnění rozsudku, které trvalo půl hodiny.
Řekl, že případ je silně medializovaný a prezentován jako stíhaní nevinného ochránce žen. Soud hledal nějaký pevný, objektivní důkaz, o který by se mohl opřít. To byla lékařská zpráva o zraněních Hejska. Kdy lékař z ostravské záchranky dvě hodiny po incidentu našel u Hejska mnohočetné (což soudce zdůraznil) pohmožděniny na ramenech a zápěstí, což jsou podle soudního znalce typická zranění, kdy si člověk chrání hlavu rukama, před kopáním do hlavy. Dále podlitiny na břichu, krku, roztržený ret a ránu 2×5 cm velkou na spánku. Znalec označil sílu kopů za min. střední s tím, že být Hejsek slabší, mohl být ohrožený na životě. Stejné zranění potvrdil i lékař v Plzni o dva týdny později. Soudce zdůraznil, že i když je Hejsek bývalí policista a prý má dlouhé prsty, jak tvrdila obhajoba. Tak v Ostravě nikoho nezná a už vůbec ne ostravského lékaře, kterého museli ve tři hodiny ráno přivést aby ho ošetřil. Tyto zranění nelze vysvětlit jedním upadnutím Hejska, jak to tvrdila obhajoba. Navíc sám Maxa tvrdil, že Hejsek upadl na něho a obkročmo na něm seděl. Takovým způsobem si Hejsek rozhodně zranění nemohl způsobit. Soud také zamítnul, že by si zranění způsobil později sám.
Kopání do Hejska potvrdila ochranka náčelníka generálního štábu (Gottwald), která u výtahu byla celou dobu a celý incident viděla a také Hejskovi pomohla. Rozpory ve výpovědích Hejska a Gottwalda, na které upozorňovala obhajoba. Se týkala jen jediného úderu, kdy Hejsek řekl, že dostal nejprve ránu pěstí a upadl. Gottwald řekl, že to byla kravata. Oba tyto pohyby jsou vedeny na hlavu, navíc Gottwald byl aktivním členem incidentu, když Hejska bránil a jeho vnímání tím bylo ovlivněno. Tento rozpor prý není nijak závažný. Tito dva se vůbec neznali. Dalším důkazem byl časový snímek, kdy vyšlo najevo, že většina svědků obhajoby ani neviděla, co se u výtahu událo, ale jen se domnívali. Navíc, byli v jejich výpovědích daleko větší rozpory a odlišnosti. Jeden svědek tvrdil, že bylo do Tauberestové kopáno, další, že dostala rány pěstí na zemi proti tvrdé podložce, že byla po zádech tažena po schodech atd. Ale žádné lékařské zprávy toto nepotvrdili. Následky takového brutálního chování by museli být zřetelné i o několik týdnů později. Jejich výpovědi stejně jako výpověď Tauberestové, která jí pořád měnila, byly nevěrohodné. Jediné zranění, které u ní lékař našel, byla perforace bubínku, což je typické zranění pro facku. Soud nechtěl omlouvat hulvátské chování hejska, ale neuvěřil, že by byla napadána celou cestu k výtahu. Která vede přes dvě malá schodiště a chodbu. Tím pádem nešlo o přetrvávající útok, nebezpečí Tauberestové žádné nehrozilo a nešlo o nutnou obranu. Navíc ani jeden svědek neuvedl, že by Tauberestová volala o pomoc! Dva svědci také potvrdili vzájemné intimnosti Maxy a Tauberestové. Soud se ještě vyjádřil k námitkám obhajoby, uvedených v odvolání. Obsah protokolu, kdy se zapisují výpovědi svědků, má obsahovat jen ty nejdůležitější a hlavní skutečnosti. Nikoli přesný přepis. V podstatných rysech protokol odpovídal a ke skreslení nedošlo. Námitka na zaujaté chování soudu, nebyla také považována za oprávněnou. Naopak soudkyně u okresního soudu prokázala cit a dávku trpělivosti, při vyslýchání Tauberestové. Jak sám předseda senátu řekl, kdyby se tak jako tam chovala v jeho soudní síni, vyhodil by ji se třemi pořádkovými pokutami. Není adekvátní obrana kopání ležícího člověka do hlavy, i kdyby šlo o jakoukoli obranu. Tím se obžalování dopustili trestného činu pokusu o ublížení na zdraví a výtržnictví.Kde je trestní sazba 2 až 8 let odnětí svobody. Okresní soud potrestal oba obžalované trestem na samé dolní hranici trestní sazby, navíc s podmínečným odkladem na dva roky. Se kterým se odvolací senát naprosto ztotožnil, i když si je vědom, že se zařadí po bok “nevlídné šedé myši, která trousí zlost z taláru“.
Můj názor
S rozhodnutím soudu souhlasím, nechci nijak hájit Hejska, ženy se asi nebijí, i když to byla jedna nebo dvě facky a choval se hulvátsky, ale chápu, že mu asi nebylo příjemně, když svojí přítelkyni viděl ve společnosti známého zpěváka a věřil bych i tomu, že spolu něco měli (článek z poslední Missis). A třeba si je Tauberestová i zasloužila. Ale o tomto tenhle proces nebyl, i s Hejskem probíhalo šetření, ale policie ho uzavřela jako přestupek. Maxa měl možná dobré úmysly, i když o tom pochybuji. Hejsek si svou přítelkyni odváděl. Museli sejít dvoje schody a projít mezaninem k výtahu, když přiběhl Maxa strhl Hejska na zem a s Polákem do něj kopali. I kdyby Hejsek celou dobu Tauberestovou bil, kopání do něj na zemi špičatými botami není v žádném případě nutná obrana! Navíc pokut by to byla pravda tak, pan Maxa se u baru jen tak díval jak Tauberestová dostává tři rány pěstí. Potom se díval, jak jí tahá pryč a dává jí další rány pěstí, opět to s ním nic nedělá. Dále ji tahá mezaninem opět ji brutálně bije, ale s panem Maxou to opět nic nedělá. Až u výtahu se jí tedy zastane. Celou tu dobu ale musel jít za nimi a jen se dívat jak ji bije a s ním by muselo jít i všech deset svědků. Zkuste si to představit. Hejsek vláčí a bije svou přítelkyni a za nimi jde zástup a jen je pozoruje (…). Hejska neznám, třeba to je parchant a tu nakládačku si z nějakého důvodu zasloužil, ale to nevíme a takové uvažování je bezpředmětné. Z právního hlediska to byl jasný trestní čin a oba soudy rozhodli naprosto správně. Proč by taky měli být proti Maxovi zaujaté?! U okresního soudu rozhodovala dokonce žena, ta by přece jako první, měla být spíše na Maxově straně, ale rozhodovala podle zákona! Maxa to prostě hodně přehnal a nepostavil se k tomu čelem, jako chlap, nepřiznal, že přestřelil, ale navíc začal lhát.1 Chrlil nadávky a urážky na všechny strany. Navíc soud mu dal nejnižší trest jaký mohl, nedělal z něho kdoví jakého zločince. I tím dokázal dle mého svojí vysokou nejen právní ale i lidskou profesionalitu.
„Když se jim to nehodilo do krámu, označil je za lháře,“(soud svědky).
„Je to nehorázné, neuvěřitelné, a jsem z toho v šoku!“
„Já jsem viděl zmlácenou ženskou. Dělal jsem jen to, k čemu mě vychovali rodiče a co by měl udělat každý slušný chlap,“
„Je mi hanba za to, co jste předvedla,“ řekl Maxa soudkyni.
„Je to komplot, objednávka ze strany policie“.
„V mých očích se justice stala zločineckou organizací. Odsoudili mě s vědomím, že jsem to neudělal. Svědeckých výpovědí v můj prospěch bylo 11 a to není málo. Všechny tyto lidi soud označil za lháře. Nejsmutnější na tom je, že tohle si platíme ze svých daní. Naše právní vědomí to posunuje daleko na východ,“ řekl Maxa.
Lži! Jenom lži. To přece není možné takhle lhát…“ čertil se Maxa
„Jedenáct svědků svědčilo v můj prospěch, všechno bylo marné. Ta dáma se rozhodla, že jsou všichni nevěrohodní, a za pravdu dala člověku, který mlátí ženy,“ uvedl dále Maxa
„Věřím, že to nebude stejná komedie jako v prvním případě, byť příliš iluzí si nedělám, protože krajský soud sídlí ve stejné budově jako okresní a všichni se tu zřejmě znají. ( krajský soud sídlí na opačné straně města, pozn. autora).
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)