Zamysleli jste se někdy nad rozporem mezi základní funkcí přibližovadla a jeho reálného chápání v dnešní společnosti?
Místo aby vozidlo bylo jen a pouze vozidlem tj. kusem plechu, který nás přepravuje z místa A do místa B , má pro nemalou skupinu lidí spíše funkci
reprezentační, kde se dovíme už podle typu a vzhledu vozu něco o majiteli, jeho postavení, koníčcích,věku, finanční situaci či vlastnostech, popřípadě se dovíme co nám chce jeho majitel sdělit, či naznačit, ať už tím že je :
Odvážný – samolepky No fear !
Rodinně založený – samolepky Baby on Board.
Vtipálek – samolepky Tchýně na palubě apod.
Tajnůstkář – zrcadlová skla, povětšinou v kombinaci s černou metalízou a dvěmi tunami bavorské/stuttgartské oceli.
Letec – vůz dovybaven svislými ocasními plochami.
Virtuální závodník – což je kombinace pana Odvážného s panem Letcem jako addon jsou použity kilogramy kitu, rychlé krytky, fofrpruhy, rychlej drát doplněno o 50 a méně klokanů pod sacími otvory pokrytou kapotou.
Závodník opravdový – vznikne když je virtuální závodník ochuzen o kilogramy kitu a obohacen o motorizaci s 200 a více klokany a odpovídající podvozek.
DJ – vůz je spíš pojízdná hi-fi souprava a subwoofer má funkci propagační (oznamuje DJovu přítomnost) a akcelerační ( pouze pokud je dostatečně výkonný a umístěný v zadní části vozu)
Fanoušek – interiér vozu připomíná Tipsport bar bez pípy
A jistě by šlo vyjmenovat i mnohé další „druhy“ těchto majitelů aut – protože tvrdit o nich že jsou řidiči je zavádějící, podstatnější než samotná doprava vozem je pro ně fakt že jsou majiteli vozů, které mají „tvář“ a něco do světa křičí, čímž majiteli šetří čas potřebný na sebeprezentaci, protože leccos lze vyčíst již z vizáže vozidla. Co na tom ale má zásluhu? Co v člověku probouzí touhu a chtíč vlastnit „vysněný vůz“ a proč vůbec snít a uctívat tak účelovou věc? Proč když se drtivé většiny lidí kolem sebe ( jistě i vás samých) zeptáte co by jste si pořídili, pakliže by jste eventuelně vyhráli onen obligátní džekpot, proč bude jako jedna z prvních položek „snových“ nákupů nějaký vůz renomované značky za cenu solidnějšího rodinného domu? Je ve vašem životě cestování skutečně na tak čelním místě, že koupě předraženého přibližovadla je nutností?
Nebo spíš chcete lidem (a sobě) ukázat že jste momentálně v kastovním žebříčku o několik příček nad nimi, i když do té doby jste na podobné „exhibice“ nebyli?
Co v nás je tím, co nás nutí povyšovat se nad ostatní a odlišovat se od nich? V naší moderní společnosti je vozidlo bezesporu oním společensky uznávaným a hodnoceným prostředkem vyjádření příslušnosti k určité kastě + reklama na vlastnosti, které máme a chceme zdůraznit.
Jak jsme vlastně dosáhli toho, že se vozidlo – původně opravdu jen dopravní stroj, stalo takovou devizou, která je-li dostatečně cenná (či ceněná) otevírá dveře do společnosti a srdce šestnáctiletých tuningbabes ?
Můj názor je, že to je jedno z obrovských vítězství marketingu, který ukázal svojí sílu a přesvědčil nás, že je-li nám, lidstvu, desítky let něco soustavně podáváno jako absolutní „must have“ nutnost, jako jeden z prostředků dosažení úspěchů a uznání ve společnosti, ne-li rovnou životní cíl, stane se ve společnosti uznávanou normou a měřítkem úspěchu.
Protože když si to vezmeme realisticky a odhlédneme od jákkékoli image, zjistíme že od vozidla potřebujem veskrze jen a pouze 5 věcí :
1. Aby nás spolehlivě,bez poruch dopravilo na místo určení.
2. Aby to dělalo pokud možno co nejvíc ekonomicky a ekologicky
3. A zároveň bezpečně
4. Také přiměřeně rychle
5. A v neposlední řadě pohodlně (nás i náš náklad)
Skutečně je potřeba aby bylo k naplnění všech těchto bodů potřeba něco co má cenu rodinného domu?
Nejsem konstruktér, tak nemůžu vědět kolik přesně je potřeba peněz k výrobě něčeho co by tyto požadavky splňovalo, ale nemyslím že by to bylo nutně adekvátní cenám okolo 2Mkč…..
Nechci se tím navážet do nikoho, pro koho je auto hobby, někdo kdo k němu má vztah podobný jako někdo má ke zvířeti, či dětem. Co mne ale přijde neracionální je uvažování většiny populace, která má „auto snů“ jako objekt, téměř náboženský, hodný uctívání, ale nedokáže už zdůvodnit, jaký má pro ně REÁLNÝ smysl vlastnit něco za 2Mkč, co umí jet 250+ km/h? Když se jeho veškerá dopravní potřeba omezuje na navštívení skladu proviantu Lídl jednou týdně, či zájezdu do Dolních Kozomrd ke 30km vzdálené bábi jednou za měsíc.
Přesto bych si troufal tvrdit, že to bude pro široké spektrum lidí prakticky „společenská povinnost“ pokud by vyhráli onen „džekpot“ zakoupit cosi takového monumentálního, aby všichni ti podlidi na silnici i okolo ní měli možnost zhodnotit své životy jako nízké a mrzké v porovnání s našimi, neboť my jezdíme s A8kou a oni jen s něčím co stojí míň než A8ky levý blinkr.
Zase pochopím že je to asi ta nejsnazší cesta kterak dát na odiv své bohatství či společenské postavení, neboť byť i sebelepší palác nemá nožičky a může svým přepychem omračovat pouze sousedy a kolemjdoucí a to je málo, také lidské tělo unese jen omezené množství zlata a safírů, navíc onen rozdíl mezi safírem a nějakým sklíčkem je zdálky těžko patrný, takže nezbývá než k machrování použít něco mobilního, velkého a nepřehlédnutelného. Ale jak jsme si řekli, nemusí to být ani příklad superluxusních kchárů i řadové, běžné vozy se po čase mění v reklamu na svého majitele víc, než majitel sám…..
Snad se ale ještě najdou lidi, kteří téhle marketingovo-sociální hysterii neskočili na špek a používají vozidla k tomu k čemu jsou primárně určena a to k dopravě z místa A na místo B a neprošoupou si dřeváky v honbě za „novým a lepším“ modelem, který má o 2 litry větší kufr a o 0.6Nm větší krouťák.
Snad jsou ještě reálně uvažující lidé co pro něž není „cesta cílem“ a nedřou jak magoři aby dosáhli na vysněný nový model od fauvé, ale víc se starají o to co budou dělat tam kam dojedou, než čím tam dojedou a „co na to lidi“.Snad jsme i tací co žijí životem, ne reklamními sny!
(2x známkováno, průměr: 2,50 z 5)