Brexit. Všechno už tu kdysi bylo.

Featured Image

V nadcházejícím týdnu se dočkáme jedné události, která bude tak jako mimořádná. Referendum o setrvání Velké Británie v EU. Osobně se domnívám, že je celkem jedno, jak to dopadne. Nějaký formální akt těžko změní něco na tom, že EU je nefunkční a neúspěšný projekt, který bojuje o svou akceptaci. V podstatě se teď hlasuje jen o tom, která cihla vypadne ze zchátralé zdi jako první.

Mám dojem, že tohle všechno už tady v dějinách jednou bylo.

EU není nikterak nová myšlenka. Největším novodobým evropským integrátorem byl jakýsi Hitler. Ten disponoval, když to zjednoduším, programem jednotné Evropy, řízené z Berlína, mající centrální instituce v Berlíně a měnu s centrální bankou překvapivě v Berlíně. Z hlediska státního uspořádání by se jednalo o evropskou konfederaci. K míře samostatnosti jednotlivých států se však Führer vyjádřil zcela jednoznačně. Například země Beneluxu označil za Kleinstaatgerümpel (něco jako „haraburdí malých států“), což je věta, na kterou by takový eurosoudruh Juncker mohl kdykoli navázat. Celý projekt se označoval „Neuordnung Europas“ (Evropský nový řád) a jeho smyslem bylo přinést společný osud všem lidem Evropy pod vedením německého národa, který byl k tomu předurčen. Hitler to podal v podstatě tak, že v Evropě byl bordel, který je nutné vymýtit a za účelem míru, stability a prosperity založit novou civilizaci na principech pořádku a čisté rasy. S realizací plánu bylo spojené masivní přesídlování celých národů, protože Německo přece nejlépe ví, kde se komu bude nejlépe dařit, což zhruba odpovídá logice současných přistěhovaleckých kvót. Takže žádná novinka, všechno už to bylo.

Hitler udělal podstatně více chyb než současné vedení EU, což je logické, protože ty se učili až od něho. Hlavní chybou bylo, že plán evropské konfederace byl dohotoven až někdy v roce 1943, dá se tedy říci, že při výrobě prototypu EU neustále předbíhala taktika strategii. Do okupovaných, pardon, integrovaných zemí vůdce neposílal dotace, ale tanky, což bylo mimořádně hloupé, protože na to potřeboval suroviny, energii a lidi, aby následně začleněným zemím násilně bral různé věci, což vyvolávalo obrovské potíže. Kdyby tiskl peníze jako současná EU, potřeboval by jen papír a barvy a příjemci by si pomocí nich rozvraceli svoje ekonomiky sami.

Jo barvy, když už jsem u toho. Většina lidí si myslí, že koncern IG Farben jen vyráběl Zyklon B, což je stejně výstižné jako že Agrofert vyrábí koblihy. Zcela opomíjená část historie je podíl velkých německých firem na vzestupu nacismu. Třeba plán koncernu IG Farben a jeho úsilí o vytvoření jednotného evropského trhu s léčivy a chemikáliemi. Super plán, doporučuji si to někde vygooglit, výborně to zlepšuje vnímání politických režimů a jejich propojení s podnikatelskou sférou a je to naprosto fascinující svět stranou oficiálního historického bádání, ve kterém za všechno mohl Hitler a jeho Volksgenossen. Jak říkám, všechno už tu bylo.

Sjednocená Evropa nebyl pouze ideologická vize diplomatů a vojevůdců třetí říše, ale čím dál častěji vstupovala do běžného života vojáků či dělníků, kteří měli myslet na budoucí superstát, když vyráběli granáty nebo je naopak vystřelovali vstříc nepřátelským subjektům. Sjednocení Evropy postupně prolínalo do každodenní propagandy. Hlavním neměckým válečným heslem například bylo „Viktoria – Deutschland siegt an allen Fronten für Europa“. Pokud bychom nahlédli do českých novin z roku 1941, pak bychom tam četli například:

V je odznak boje za lepší Evropu“,
V je symbolem svobodné Evropy“,
Také ty nos V – symbol vítězství Říše a nové Evropy“,
V znamená vítězství evropských zbraní proti bolševismu“,

Vítězství Říše přinese Evropě trvalý mír a blaho pracujícímu lidu všech evropských národů, osvobození z jařma mezinárodního židovstva“.

Nepřipomíná vám to něco?

Chybí mi tam už jen cyklostezky a zákaz kouření.

Historii postupné implementace nového evropského řádu jistě všichni známe, v roce 1940 byl projekt z teritoriálního hlediska v podstatě uskutečněn, chyběla pouze Británie, kde se trochu cukali.

Jak to bylo v Británii? Od roku 1935 do roku 1939 se praktikovala politika appeasementu, tedy ústupků Hitlerovi. Celé to vyvrcholilo selháním doktríny kolektivní bezpečnosti v Mnichově, ano tam, kde naši zem hodili přes palubu výměnou za něco času. Appeasement nebyla nějaká úchylka, byl to zcela regulérní program, se kterým souhlasila parlamentní většina, a jeho smysl není úplně jasný. Prý že chtěli získat čas na zbrojení, ale myslím si, že to je bullshit, protože většina britských opatření ke zvýšení zbrojní výroby a přípravy na válku se datuje do první poloviny roku 1939. Myslím, že se do určitého okamžiku jednalo o program koheze. Ještě v říjnu 1938 vyhrál doplňovací volby do sněmovny jistý Hogg, přičemž se jednalo o jednoho z nejvýznamnějších příznivců a podporovatelů Chamberlaina (ano, toho co přivezl mír pro naši dobu). Sám Chamberlain taky nejspíš neměl s integrací problém. V březnu 1939, kdy Hitler obsadil zbytek Československa a kdy už muselo být každému jasné, jak to bude dál, plácal něco o krizi důvěry, jeho vztahy s vůdcem tedy nebyly vůbec na bodu mrazu. Vůbec už nemluvím o postojích některých anglických intelektuálů a šlechticů, kterým sice občas vadil Hitler pro svůj dubiózní původ a málo nóbl rétoriku, ale fašimus ne až tolik, včetně toho zoufalce ze Skotska, co mu četla poštu MI5 a kterému chtěl ještě v roce 1941 zaparkovat Rudolf Hess svůj Me-110 na zahrádce, aby inicioval jednání o příměří. Kohezní program zvaný appeasement skončil přesně 3. září 1939 vyhlášením války Německu, které krátce předtím spolu s Ruskem obsadilo Polsko. Brexit už tu tedy taky byl.

Jaká měla být pozice Británie v konceptu sjednocené Evropy? Když se budete vrtat v článcích ne úplně oficiálních historiků, kteří furt dokola neomílají ty stejné sračky, dojdete nejspíš k závěru, že Hitler tu válku s Británií vlastně ani moc vést nechtěl. Nacistické plány počítaly s tím, že pro začátek by měla Británie v Unii nějaký zvláštní status a pak se uvidí, nakonec nejsou to ausgezeichnet untermenschové jako zbytek Evropy a některé fáze britské historie zase neměly k fašismu daleko.

Zkušenosti s přípravou prototypu EU se neztratily ani v poválečné době. Například takový profesor práva Volksgenosse Hallstein, člen Svazu ochranu práva (samozřejmě nacistického), který veřejně podpořil (některé prameny dokonce uvádějí, že jej spolupřipravil) Zákon o ochraně německé krve a německé cti, se v roce 1957 s nadšením zapojil do budování Evropské komise. Od roku 1958, po uzavření Římské smlouvy, se stal jejím předsedou. Životopis tohoto nadšeného budovatele nových pořádků na stránkách EU začíná v podstatě rokem 1958, žádné ošklivé věci se tam nezmiňují a nacista se zjevně ve službách EU osvědčil, když o něm politbyro píše: „Rychlost, s níž docházelo ke sjednocování Evropy během funkčního období Waltera Hallsteina, by nebyla možná bez jeho energie, nadšení, diplomatického talentu a výrazných přesvědčovacích schopností.“ Většina špičkových manažerů IG Farben také ustála poválečné turbulence a zapojila se do budování nové Evropy.

Všechno už tu tedy bylo.

 


19.06.2016 D-FENS


Související články:


12345 (457x hodnoceno, průměr: 1,26 z 5)
35 610x přečteno
Updatováno: 19.6.2016 — 22:04
D-FENS © 2016