Boiis and Galls Bull Ware

Featured Image

Lev vládne harému lvic, a vychovává si svého prince: Lva druhého. Celý den spí, zatímco lvice celý den loví, a běhají okolo lvíčat. Když loví král, tak loví jenom pro sebe. Ale zpravidla projevuje náklonost stádu lvic skrze různou výpomoc – zejména bezpečnostního charakteru. Jsou to totiž Lvice, kdo dělá krále králem. Když jeho synátor projeví slabost, král ho zabije, a zplodí si nové lvíče: Takové, které se nebojí. Proč Král Lev jenom žere a spí a vraždí zbabělá lvíčata? Inu, zkuste se přiblížit ke lvíčatům a ke lvicím – a uvidíte: Král žárlivě střeží své ženy, a své děti.

Bejci a Krávy to mají podobně s tím rozdílem, že u skotů existují také „Volové“ – tedy jedinci mužského pohlaví, kteří se nemnoží. Množení je výsadou krále Bejka, a běda Volovi, kterej to zkusí: Dostane od bejka pořádně přes držku. King Bull obvykle vládne asi tři roky, než ho z trůnu skolí nějaký mladý Vůl. O tom kdo je králem u bejků rozhodují krávy. Přesto je fyzická síla u bejka velké plus, protože skrze sílu lze odstranit všechny potenciální soky v lásce. Když otěhotní vznešená kráva, odejde od stáda někam do ústraní, najde si svůj vlastní palouček, a tam za pomoci ostatních krav porodí mládě. K mláděti potom nikoho nepustí, vychovává ho v ústraní, daleko od bejků. Nedoporučuje se šahat na takové královské osamocené tele, protože když na něm kráva ucítí cizí pach, může bezbrané tele předčasně opustit, nebo rovnou zabít.

U divokých koní vládne určitá forma kamarádství a „lidské sexuální rivality“. Nezřídka se stane, že Hřebec zůstane s Kobylou kamarád, až dokud je smrt nerozdělí. Je to opravdu romantické – stejně jako zdvyhání se na zadní: Sexuální poloha opravdového hřebce. Protože koně si často dávají kvůli kobylám přes držku – ale dodržují při tom pravidla, jako že do těch na zemi se nekope. Tohle Bejci nedokážou, protože sexuální poloha Bejka je zuřící a nezvladatelný býk.

Sexuální poloha medvěda je: „Jdu si pro tebe!“ Když medvěd náhodou potká sobě rovného soka v lásce, otevřou na sebe tlamu a bručí: Čichají hormony vylučované dechem toho druhého, a při první známce strachu zaútočí. Pravidla jsou každému medvědovi jasná: Strach je slabost, a slabost je potřeba na místě okamžitě zničit: Proto medvěd udržuje poker-face, a proto má tak žalostně málo kamarádů. Medvěd je velmi nebezpečný romantik – plný nezvladatelných emocí. Medvědice po spáření odejdou rychle pryč od medvědů, vychovávat mladé někde co nejdál od medvědů. Dělají to tak, protože v přítomnosti samic jsou medvědi absolutně nezvladatelní. Když ale medvědice zmizí za obzorem, ze vzteklých medvědů, co se před půl hodinou vraždili hlava nehlava – se najednou stanou nejlepší kamarádi.

Důvod, proč se takoví milí bručouni dovedou navzájem zabít kvůli sexu s medvědicí, je geneticky vrozená vlastnost, jenž je vlastní všem mužům: Člověka nevyjímaje. Když muž myslí na „sex“ nebo „ochranu rodiny“, mozek vypíná centrum hodnocení hrozeb a bolestí, a přechází do „pudového módu“, jenž se projevuje padesátkrát větší smyslovou vnímavostí a mobilizací svalů pro okamžitou extrémní zátěž. Jedinci v tomto stavu mají velké oči otevřené dokořán. Pokud to funguje tak jak má, potom za přítomnosti ženského obecensta skejtboarďáci skáčou výš, plavci plavou rychleji, a podnikatelé dřou větší peníze – protože muži mají pro ženy velikou slabost, kvůli které vypínají mozky, a zapínají smysly. Ženy a muži by si to měli uvědomit: Ta slabost jsou „děti“.

Řekl bych, že současná sexuální výchova moderních dětí těžce selhává v otázce řešení mužských a ženských pudů: Tváříme se jakože jsme nad věcí – prostě taková volná láska, všichni se všema, ať si každej dělá doma co chce… Ale pozor! Mozky mužů a žen takhle prostě nefungují. Ženy vymýšlejí jak si namalovat oči, a chlapi vymýšlejí jak sbalit ženy – a celá věc se točí kolem pudového bezmozkového chování, při kterém jsou známky ve škole zcela irelevantní. Jak ženy, tak muži, mají velmi silné hormonální zbraně: Zaručený způsob, jak provést hormonální atentát na nic netušící pannu, je zachránit jí život hrdinským bojem proti bandě loupežníků. Každá kráva půjde intuitivně za králem Bejkem, ať je provdaná za kohokoliv…

Lev, na rozdíl od bejka, musí zůstat a chránit své stádo před nepřáteli. Lvice po starých lvech nikdy nechce nic jiného, než aby byli Králové ochránci materiální jistoty. Královská kráva to vidí podobně, ale přesto na Bejka klade mnohem menší nároky: Kráva se ultimátně spoléhá na velikost stáda. Tím se kráva liší od lvice, jenž se spoléhá na sílu svého muže. Že Bejk má ještě další děti s cizí krávou krávě nevadí, stačí že Bejk nechá královnu a telata na pokoji. Je to prostě takový „King Bull System“. Královský – a tudíž velice nákladný rozmnožovací systém. Jeho základní charakteristikou jsou krávy ovládající stádo, bejci, volové, a „nezávislé“ matky s dětma. Jediný, kdo má právo žárlit, je Král Bejk. Volové musí držet hubu, a krávy jsou krávy. Co se šlechetného skotu týče – systém je to férový.

Dlouhodobým pozorováním puberťáků lze vypozorovat, že skupina pubertálních dětí automaticky tíhne ke King Bull Systému. Pro dívky je logické toužit po tom nejlepším samci, a pro samce je normální toužit po všech dívkách… Tento stav způsobuje jednotu dívek proti všem samcům – a na druhé straně rivalitu všech samců proti sobě. Dívky instinktivně touží po ochraně – a individuální hormonální bezmozci z tohoto hlediska nezaručují jistotu bezpečí. Proto nejlepší ochranu nabízí pouze ten nejsilnější hormonální bezmozek: Král Bejk a jeho Volové. Král sedí na trůnu tak dlouho, dokud nepřijde mladší a silnější Bejk – a fraucimór „nezávislých“ matek s dětmi se přeorientuje na dalšího krále.

Ony „ženské“ totiž nejsou vůbec hloupé, a co se rozdílných fyzických výkonů týče – to je čistě důsledek evoluce v naší populaci. Z genetického hlediska pravděpodobně není problém za pár set let vyšlechtit rasu dvoumetrových Amazonek se sílou jako kráva, rychlostí jako kobyla a „Chlapským Rozumem“. Bude to zkrátka „babochlap“ – rovná anebo ještě lepší než všichni muži. Avšak bude to skutečně žena? V tom opravdovém – evolučním slova smyslu? Protože ani taková fyzicky a psychicky silná Amazonka prostě nikdy nemůže být kompletním mužem. Osud jí určil druhé pohlaví. Jedno je totiž jisté: Kráva Královská nikdy nebude rodit a vychovávat dvacet dětí najednou, jako to udělá domácí puťka, kterou i s dětma vydržuje silnej pracující mužskej. Takové domácí hyperaktivní puťky jsou například již zmíněné lvice. A protože mužský dřou venku v lese, jsou na starý kolena sedření: Ženské, ve stáří už neplodné, se pak o sedřené mužské postarají…

Jenže Amazonka na nic takového nemá čas. Když konečně v boji potká sobě rovného Achilla nebo Herkula, umře, a děti nezplodí. Achilles i Herkules měli oba taky problém najít si sobě rovnou Amazonku – a rovnou jí při tom nezabít. Amazonská Královna se totiž musí chovat jako Král – a dva králové v jedné domácnosti: To nikdy nerobí dobrotu. A tak když dojde na lámání chleba – v boji z blízka je mužskej vždycky lepší, protože měsíce a roky u tvrdýho mužskýho nejsou žádná míra. Zato biologickou „ženu“ odjakživa trápí různé cyklické starosti – a to je problém, jenž žádná emancipace nikdy nevyřeší. Z Ženy dovedeme udělat tak maximálně neplodnou mužatku – což je velmi dobré pro její nezávislou kariéru těsně před tím, než její rod vymře po přeslici.

A tím se dostáváme k tomu, že tradiční patriachální manželství, kde muž maká venku a ženská uvnitř: Je evolučně nejúspěšnější strategie. Proto mají ženy jiné kvality než muži, a muži mají jiné kvality než ženy: Je to evolučně geneticky vrozené. Kluci se vyznají v mapách, zato holka má do posledního knoflíku spočítaný veškerý majetek, a furt počítá. Není divu – zůstat jako matka bez majetku a bez ochrany: To je strašný osud. Toto reálné nebezpečí je všem ženám vlastní, a všechny normální ženy neustále vyvýjí kolektivní tlak na všechny muže, aby chránili bezmocné ženy. V puberťákovi mužského pohlaví tento hormonální tlak způsobí – že skutečně bude chránit všechny ženy. Teda pokud není zbabělec, čili vůl. Potom mu nezbyde než následovat nějakého kance nebo bejka…

Když dojde ke množení lidského pokolení, je potřeba energie. Z tohoto hlediska umožňuje největší populace zejména pěstování bylin polních. Proto jsou největší národy zpravidla zemědělci. V našem případě to byli zřejmě Průmyslovci Oráčovci, kdo časem na počty porobili kočovné Cow-Bójs, a zabrali jim půdu, která byla do té doby „všech“. Nástup Průmyslovců na trůn byla velká majetková revoluce – vznik feudalismu, a přechod na Země-Dílný systém. A na jeho začátku stála „provdaná ženská“ – Libuše Průmyslovna Oráčová. Ideologická základna majetkového uspořádání Království Českého a Markrabství Moravského byl starý dobrý King Bull Systém na ochranu fraucimóru s dětma. Systém proslavený vojensky neschopnými – ale zato velmi bohatými – Kretény.

Symbolem Babylónu je jakási královna – bohyně měst a pevností. Po smrti krále se jí narodil syn, shodou okolností zrovna na vánoce. Pokud se ptáte, proč je symbolem města zrovna ženská s dítětem, zamyslete se ještě jednou: Co je smysl měst a pevností? Přeci ochránit ženy a děti! Babylónský matriarchát tudíž způsobil civilizaci: Muž musel ven v potu své tváře orat pole, a žena zůstala doma a tam šila a vařila a rodila to nejdůležitější: Děti. V tomto ohledu je důležité pochopit, že člověk je ze všech nejvznešenější zvíře, a proto lidské sexuální chování musí mít, proboha, nějakou úroveň. Hlavně kvůli těm dětem…

Pomůže dítěti, když si budou rodiče navzájem neustále něco vyčítat? Nebo bude lepší, když dětem ukážou, že se také dovedou navzájem usmířit?

A proto je možná vhodné varovat děti před tím, že existují pudy a instinkty a nesmazatelné zkušenosti, které mohou v jejich duši velice snadno zanechat trvalou jizvu. Naprostá většina těchto ohavností je spojena se sexem, protože chlapi kvůli sexu vypínají centra hodnocení hrozeb v mozku – zatímco panny lze obelhat kostýmem bohatýra. Jenže si vemte, že se pak probudíte ze sna – a zjistíte že tohle jste přece nechtěli? Tak co jste chtěly?

Báby Babylónské moc dobře věděly, že každá žena chce svého koně, který jí bude dávat materiální jistotu při výchově dětí, a bude si jí žárlivě střežit před nápadníky, a chránit před nepřáteli – protože tak vypadá sexuální chování opravdového Muže. Stejně tak každý muž chce ženu, raději milou, nežli vadnou, ke které se bude moct vracet pro dobré slovo, a pro pomoc… Navíc oba chtěj děti: Tak proč toho nevyužít? Proto vznikla svátost manželská: Protože to je pro člověka, tedy pro muže a pro ženu, nejlepší systém. A tisíciletou zkušeností bylo ověřeno, že jedině neporušená svátost manželská člověka opravdu ochrání před šrámy na duši.

Jak do tohoto na oko patriarchátu zapadá emancipace žen v současné společnosti? Je zřejmé, že Král Bejk, jenž se nepohybuje kolem královny, a nedává jí tudíž jistotu ochrany, se od Královny Krávy dřív nebo později dočká „zahnutí“. Královi Artušovi zlomila srdce ženská, krále Agamemnóna dala zabít jeho manželka, a taková Šárka potom rozcupovala Ctirada na kousky. Proč to ty ženské dělají? Vždyť na stará kolena byla nejšťastnější Odysseova Penelopa, jenž čekala na návrat svého Krále dvacet dlouhých let? Možná to bude tím, že když se Odysseus vrátil, všechny nápadníky okamžitě a bez výčitek pozabíjel: Protože podle nejvyššího principu sexuálního se na Královnu Královi prostě nešahá. Odysseus byl jeden z posledních opravdových Králů – a takoví se dnes již nevyskytují, protože byli všichni pozavíráni do psychiatrických léčeben.

Ale ani tento „pokrok“ nic nezměnil: Když se manželka manželovi v nepřítomnosti „vykurví“ – způsobí tím mezi bejky nepřekonatelný hormonální problém, který lze vyřešit pouze krví. Nebezpečné myšlenky, svádějící ke hnusným závěrům. Ještě horší je, když se toho chytnou zlé čarodějnice – tedy ženy vzdělané v čárách a kouzlech, jenž mají nespravedlivou moc skrze ovládání mužů. Jak skupina organizovaných čarodějnic ovládne muže? Skrz sex, děti, skrz sex: Při sexu panicové a panny vypínají mozek, a jsou velmi náchylní k sugescím. A když se narodí děti, tak zase přestávají fungovat mozky dospělým. Nezřídka se kvůli tomu vraždí, protože Sex je zkrátka otázka života a smrti.

A to je pravděpodobně hlavní nebezpečí takzvané „volné lásky“: Je to rejdiště nebezpečných Medvědů, nemyslících Bejků, zlovolných Kanců, ale také oparfémovaných čarodějnic s namalovanýma očima. Na jedné straně zůstane zprzněná zlá dívka bez ideálů, a na druhé potom chlap dře od nevidim do nevidim, a čarodějnice mu to potom pořád dokola vyčítá, a nakonec se manželovi vykurví s nějakým bejkem. Po vykurvení se čarodějnice schová mezi slepice, sebere chlapovi děti i majetek, a začne ho pomlouvat kudy chodí, aby z toho mužskýho měly všechny ženy strach, a škodily mu.

Čarodějnice to dovedou, protože znají slabosti mužů, ale také slabosti ostatních žen ke kolektivní ochraně žen a dětí – ochraně před nezvladatelnými hormonálními „bejky“. Problém samozřejmě nastává, když čarodějnice vyvolávají „bejky“ záměrně v nesprávnou chvíli a na nesprávném místě – skrze falešné signály a ještě ke všemu zbůhdarma pro žádné vyšší cíle – jenom „pro zábavu“. Ale to ještě stále není vůbec nic proti tomu, když čarodějnice zneužije těchto znalostí k totální destrukci libovolného „Muže“, a spolu s mužem tak zlikvidují celé rodiny! Vysát a zahodit… Tak to přeci dělá „černá vdova“…

Co vím, Kněžna Libuše byla taky čarodějnice: Ale byla to moudrá čarodějnice, proto jí říkáme „Kněžna“, a ne „čarodějnice“. Bohužel ne všechny čarodějnice jsou kněžny. V Bibli se píše něco o ženě jedoucí na Bejkovi: „Tajemství, Babylon veliký, mátě smilstva a ohavností země.” Zajímavý je důraz na to smilstvo: Údajně to plodí takové zlo, že se Králové Země nakonec naštvou, a celý Babylón zničí během jedné hodiny. Má takové jednání Králů proti Bab-iliónu – „městu bab“, nějaký precedens? Ano má: Napříč celou historií.

České Bójky začínají v okamžiku, kdy se dva chlapi nemohou dohodnout o pastviny, a rozsoudí je až Kněžna Libuše. Evidentní královský matriarchát, i s budoucí madonnou, čili „primadonou“, jenž zakládá města veliká. Při přechodu na Země-Dílný systém Průmyslovci zabrali území Bojovných Cow-Bójů ovládaných druidím matriarchátem, přičemž Bójský fraucimór bez slzy v oku přehodil vyhybku na Francké Kupce a Římské Krále, kteří znali tajemství chleba, vína, vodovodů a pevností – a tím pádem to byli mnohem větší frajeři než vožralí kočovní dobytkáři. Později se České Holky stejným způsobem přeorientovaly na Luxusní Lucemburky – Císaře Římské.

Římané byli potomci Trójanů zlikvidovaných „Helénskou invazí“. Trojská válka se stala, protože se tři Bohyně nedokázaly dohodnout, která je ta nejkrásnější? Konflikt eskaloval dobrovolným únosem Spartské Královny do Tróje, což je v King Bull Systému jasná deklarace války. Trója byla nakonec zničena skrze hřebce plného malých bojovníků. Za deset let byl s priamovým městem Ámen: Otázkou ale zůstává, jestli tím trojským koněm nebyla už vykurvená Kněžna Helena? Opravdová čarodějnice totiž dovede spolehlivě zamotat chlapům hlavu – a co teprve nejkrásnější blonďatá čarodějnice na světě? Priame Priame, proč jsi se nezařídil podle jasné věštby? Nakonec ti Tróju zničil Řecký Pohanský Čarodějnický Matriarchát.

Vsadil bych se, že Helena musela mít všechny Muže za totální Idioty – protože žádný muž se k ní nedokázal přiblížit s fungujícím mozkem – stačil jeden pohled a všichni „zkameněli“.

Na rozdíl od mužů, ženy opravdu umí lhát. Pomáhá jim v tom právě „přepínací“ mužský mozek. Nemají svaly, a proto používají čáry: Specializují se na sociální manipulace a hit-and-run taktiku. Například Amazonky byly kmeny bojovnic ženského pohlaví, kočující na koních po ukrajinských stepích. Bojovaly jedovatou lukostřelbou ze hřbetu jedoucího koně, a měly nohy do Ó. Mýty a legendy tvrdí, že Amazonky byly první v historii, kdo nosil kalhoty. Kalhoty jsou tudíž ženské šaty. Amazonky jsou navíc první na světě, kdo se naučil střílet přesně z jedoucího koně: Což do té doby všichni považovali za nemožné. Muži totiž odjakživa bojovali kopím, krátkým mečem se štítem nablízko. K tomu nepotřebovali kahoty, nýbrž hrudní štít bez výstřihu, a bojovou sukni. Nejzranitelnějším místem bronzem obrněného Achilla byly odjakživa paty u nohou.

Římané tohle moc dobře věděli, a protože nebojovali z dálky, ale zblízka za použití pevných štítů – severský matriarchát si nakonec vojensky porobili. Tedy – Gallskou válku jako takovou doopravdy způsobilo počasí: Severské matriarcháty se snažily utéct před krutou zimou a neúrodou, ale pod Alpami narazily na mladého Padavana, vyškoleného piráty (muži), a zoceleného v Římských legiích (opět muži). Jako takový neměl Caesar moc pochopení pro něžné ženské city. Bojoval jako Žižka a jiní chlapi: Obsazoval dobře uhájitelné pozice, a odtud provokoval nepřítele k útoku. Vojáci ho milovali, protože Caesar myslel především na své vojáky, a rozhodně neproléval jejich krev zbytečně „pro efekt“: Jako tomu bylo u ženami ovládaných Gallů, kterým šlo spíš o „hrdinnou smrt“ než o „vítězství“.

A tak se z Caesara stal opravdový Bojevůdce. Nakonec si to z důvodů sebezáchovy rozdal i s vlastním Římským materiálchátem – a vyhrál, protože pro obyčejného Římského vojáka, hledajícího vůdce kterému může věřit, byl Caesar jasná volba. Caesar rozdělil Řím ve dví: Vojáci, sluhové a otroci Caesara milovali, ale Římská, nechutně bohatá šlechta ho nenáviděla. Bylo to zřejmě způsobené tím, že Caesar absolutně nerespektoval staré vědmy a kartářky – a choval se drze, jako nejsilnější bejk ve stádě. Dokonce i Římské tradice byly Caesarovi ukradené: To raději podporu veřejnosti, než nějaké archaické tradice. Římské vědmy dokonce zkoušely udělat z Caesara Krále, ale Caesar odmítnul: Moc dobře věděl, že aby se stal králem, musel by si do postele vzít nějakou „královnu“ – a to u Caesara prostě nepřicházelo v úvahu: Caesar nesmí milovat ženu, protože taková láska je vojenská slabost! Dost na tom, že se zapletl s jednou Egyptskou Čarodějnicí, která spíš než orientální krásku připomínala obyčejnou emancipovanou Evropanku.

Čarodějnice Klepatra Poslední: Říká se, že Caesar udělal smrtelnou chybu, když se nechal okouzlit. Překročení Rubikonu, destrukci Republiky i prohlášení se za doživotního Diktátora: To všechno Řím Caesarovi odpustil. Ale to, že se zamiloval do té Řecko-Egyptské svině, a že mu ta svině nakukala, že z jejich syna vyroste Bůh! To bylo na chlapy v Římě trochu moc kouzel najednou: Brutus Caesarovi udělal pravděpodobně největší možnou čest: Caesara udělal „nesmrtelným“, protože ho zabil dřív, než si Caesar dokázal zkurvit svůj vlastní život. Způsob a provedení „Caesarovy Vraždy“ by tomu odpovídal: Nešlo o to, že se Caesar zbláznil. Šlo o to, že ho Kleopatra ovládla skrz sex a děti. A to prostě nebylo v zájmu Říma – ani v zájmu Caesara samotného!

Ihned po smrti Caesara, potom co uhasly ohně Římské občanské války, při které si to Římané vyříkali mezi sebou, Řím provedl globální genocidu Řeckých, Egyptských, a Babylónských Čarodějnic: A to byl konec Starověku. Při Genocidě Čarodějnic si Řím samozřejmě ponechal jejich Know-How: Koneckonců primárním důvodem návštěvy Egypta nebylo obilí, nýbrž studium Egyptské Propagandy. Z Caesara se za použití těchto znalostí stal polobůh, a jeho jméno se až do doby Karla IV. používalo jako titul vládce, kterému do vlády nekecá žádná žena. V tomto ohledu to Karel IV. posral, když poskvrnil Caesarovo jméno tím, že na Karlštejn pustil ženské. Ale nepředbíhejme.

Dívčí válka začala v okamžiku, kdy chlapi ztratili zájem o emancipované ženy, a kromě toho že dřeli na polích, chlapi taky hodně chlastali. Došlo to tak daleko, že ženské chlapům sebraly koně, a ovládly Bójské lesy. Chlapům nakonec nezbylo, než se před ženskejma schovat na Hradištích – ale dívky jakoby ďábel popadl a vraždily všechny muže na potkání. Nakonec musel zakročit samotný Průmysl Oráč: Zfanatizované Mužobijky byly vlákány do pasti, a pozabíjeny do jedné. Nešlo to jinak: Řádění těch dívek nebralo konce – ba naopak: Zhoršovalo se. Po smrti Ctiráda ztratili muži poslední důvod, brát na ženy jakékoliv ohledy.

Ta Mužská Čest je zde velmi podstatná. Muž totiž musí mít čest – jinak není muž. Je to jedno z nejhorších čarodějnických kouzel: Zničit mužovi jeho čest. Je to něco jako psychická vražda – a v případě kombinovaného kočičího a slepičího útoku vedeného skrze pomluvy a podpásovky, je to u muže neznalého tajemství vlastního mozku – takřka jistá smrt sebevědomého hřebce. Zvlášť když je tak dobře vychovaný, že tohle nechápe, a své touhy jít někomu rozbít držku si vykládá jako nějakou úchylku. Tihle kluci bývají zpravidla vychováváni emancipovanými matkami: Ženské jim od malička kukají, že muži jsou agresivní zmrdi – a takový nebohý, emancipovanou matkou indoktrinovaný syn potom ztrácí jakoukoliv motivaci k jakémukoliv sexuálnímu projevu: Svou přirozenou agresivitu ten kluk na rady vlastní matky zabije, a tím de fakto zabije sám sebe. Holkám z Gender Studies totiž někdo zapomněl říct, že mezi Medvědy, Bejky a Lvy jsou věci, které lze spolehlivě vyřešit pouze pořádnou nakládačkou a prolitou krví. Pro všechno ostatní je zde Master Card.

Ve volné přírodě by Hřebec zůstal s Kobylou, s tou nebo s těmi co má nejradši. Pásli by se spolu svobodně, až dokud je smrt nerozdělí – spolu s ostatními kamarády z dětství. Pozorovali by, jak vnoučata rostou jako z vody, a byli by svobodní a šťastní. Avšak ne každý kůň žije na svobodě. Situaci Mužských u nás zhoršuje fakt, že je ženské dovedou ke svatbě, mají s nimi děti, a pak se rozvedou protože jsou emancipované. To je z hlediska King Bull Systému jasná „sviňárna“, zcela proti smyslu celé „manželské instituce“: Protože základním smyslem manželství je plození a výchova kupy dětí. A na to žena, přivydělávající si prací v kanceláři, prostě nemá čas, takže základní funkce „manželství“ zůstává ze strany takové emancipované „manželky“ nenaplněna. Troufnu si tvrdit, že pokud chce žena jenom jedno nebo dvě děti a „nezávislot na mužovi“, potom s žádným mužem přece nemusí uzavírat smlouvy až do konce života, přece?

Situace mužů se v moderním rozvodovém řízení drasticky zhoršuje, protože muži nemají v mozku centrum analýzy splepičích kvoků. Žena v rozvodovém řízení často zneužívá tvrdé nervové strategie ke zlikvidování mužského charakteru, protože si často ani není vědoma toho, že proti slepicím Muž prostě nemá jinou obranu než svojí fyzickou sílu. Avšak použití fyzické síly je dnes nelegální – dokonce se ze zákona trestá. Navíc, pokud jsou k tomu podmínky, rozvádějící se „žena“ sebere chlapovi za pomoci ostatních bab všechno co muž měl. Je to taková zaručená strategie, jak z toho bejka udělat vola, a v případě krásné ženy s „konexemi“ je to strategie extrémně efektivní. Seberte muži všechnu čest – a on klidně spáchá sebevraždu: Protože v takovém okamžiku mu hormony velí spáchat harakiri pro čest rodiny. A to všechno protože Sebevražda je v naší společnosti snesitelnější, než spravedlivá Vendetta.

Důsledkem těchto vlivů jest, že Lvi vymírají, a Kanci jsou přemnožení. Jediná, v současnosti společensky akceptovaná mužská obrana je „zůstat Bejkem“, popřípadě „stát se Kancem“, a na krávy a na voly z vysoka srát. To sice nesvědčí pannám, ale nic jiného se nedá dělat: Lví model je na dnešní dobu moc extrémní, a tudíž neaplikovatelný. Ale i přes tento technologický pokrok si muž stále musí hlídat svoje Telata a Krávy, a samozřejmě si taky musí hlídat si svůj majetek, aby mu ho nějaká čarodějnice nebo černá vdova neukradla…

Ženská je taky jenom chybující člověk. A nejhorší jsou ty stavy, když Královna Babylónu zpychne nad únosnou mez. Narozdíl od odvážných Dívek naší Bójové prehistorie, opravdových Lvic a Medvědic, jenž Bojovaly s Muži na bitevním poli jako rovné s rovnými, až do hořkého konce… Babylónská královna stojí sama s dítětem v náručí, a skrze to dítě ovládá Babylónského krále. Neustále při tom vykládá jak je upracovaná, a kolik toho pro toho nevděčnýho, línýho a budižkničemu muže, kterej si jí vůbec neváží, udělala. Toto je velmi oblíbená póza pyšné Babylónské Královny, a funguje to jako spolehlivý generátor mužů alkoholiků…

Dokud je královna moudrá, tak Babylón vzkvétá. Avšak ne každá sezóna je dobrá sezóna. Bible říká, že se Královna Babylónská nakonec sama neudrží, opije se krví svých obětí, a přežene to. Nakonec jí Bejk shodí ze hřbetu, a bude rozcupována na cimpr campr. Římská specialitka. Králové Země Jí zničí, protože Babylón je kromě Matky Měst a Obcí také, bohužel, Mátě Smilstva a Neřestí. A právě kvůli těm špatnostem bude Babylón nakonec zničen: Protože Muži, ze své podstaty, nakonec ve zkurveným světě začnou Bejčit a Bojovat. Proč? Pro slepičí kvoč.

To co dnes Evropa a Amerika předvádí, to je zcela zřejmý ženský způsob boje: Zmáčknout tlačítko, a přitom vypít šálek čaje. A proto to – i přes technologickou vyspělost – nefunguje. Jediné co funguje je mužská armáda Spartského typu, jenž dojde na místo a sjedná si pořádek hezky zblízka za použití kopí, krátkého meče, a silného štítu. Ovšem takovou armádu udrží v efektivní formaci pouze skutečný Bojevůdce – a to musí bejt Mužskej: Například král Spartský Leonídas, Alexandr Veliký, Caesar, anebo náš Žižka. Když se taková mužská armáda, s jasným charismatickým bojevůdcem, a bez tajných techtlí mechtlí v pozadí, dá do pohybu: Dobije klidně celý svět! Řím bojuje otevřeně, na sílu, jako Muž. Babylón bojuje skrz právníky a tajné služby.

Když bojuje Bůh Války Árés – je v tom cosi zákeřně spravedlivého: Zbraň, kterou zpanilé Amazonky nemají: Je to znásilňování Žen a plození kukaček na území nepřítele. Kupodivu jsou děti dvojsečná zbraň, kterou dovedou používat také muži. Problém ale je, že když se spustí válka medvědů a bejků, teče krev, a na rozum se při tom nehledí. Proto je v nejvyšším zájmu Babylónských Bab nepřehánět to v té dívčí válce proti vožralým Bejkům – ale naopak být upřímné a neříkat, že se vám líbí Gayové – když homosexuálové jsou jenom volové první třídy – tedy neohrožující…

Z Bejků jde strach – to je normální. Ze Lvů jde strach ještě větší. Ale jejich chování – žárlivost a boj o samice na život a na smrt – je prostě logickým důsledkem evoluce. Lev spí, ale když se objeví nebezpečí, velice rychle se zvedne a jde chránit svůj harém. Je to Král Zvířat. U lvic vzbuzuje touhu, protože je nejsilnější, prokazuje náklonnost a nebojí se. Bohužel se tento systém hodí pouze králům a šlechtě. Nám plebejcům nezbývá než udržovat přátelské vztahy, a z tohoto hlediska – když vezmeme v potaz fungování lidských mozků – je staromódní patriachální manželství, žena uvnitř s dětma, muž venku na poli, a to všechno „bez smilstva“ – evolučně nejvyspělejší model: Protože zaručuje největší nárůst kvalitní lidské populace. A také se při tom mnohem méně vraždí.

Jeden muž a jedna žena jsou takto schopni vychovat třeba dvacet opravdu kvalitních potomků. To je populační bomba, která nakonec zadupe do země všechny emancipované, moudré a férové Amazonské Královny. Ženy bez chlapů jsou totiž slepá vývojová větev. A Muži bež Žen vymřou bez potomků. Je úplně jedno jestli má holka sílu jako chlap, a umí spravovat auta nebo bojovat u výsadkářů: Civilizace se hrajou na počty, kvalitu, a loajalitu mužů, žen a dětí ve stádě.

Vymření pro neplodnost je konečným důsledkem totální emancipace žen, a zženštění mužů. Bůh se při homosexuální love-parádě asi pěkně škodolibě směje – chtěli jste evoluci? Máte ji mít. Posílám vám statisíce zuřivých bejků a vznětlivých kohoutů z Arábie a Turecka, a pak si povíme, na jaké samce mají krávy a slepice skutečně slabost. Láska a živočišná touha zatemňuje mozek nejenom Bejkům, ale také Krávám.

Smyslná Bohyně lásky Afrodita si vezme za manžela kripla kováře Hefaista – protože jí zaručí materiální dostatek. Nicméně Afrodita bude potají obcovat s Bohem Bóje Áresem: Silným a smyslným vojákem kulturistou, opravdovým Bejkem, kterého baví porážet Voly na bitevním poli.

Moudrá a mocná Athéna umí stavět krásná mramorová města a vést válku. Chlapa nemá, ale opravdovým mužům je nejlepší kamarád. Bohužel, ve městech vybudovaných Bohyní Athénou populace zpravidla degeneruje k homosexualitě, neplodnosti, a nakonec jsou všechny Athény zničeny vojenskou invazí.

Otec Zeus je pěknej Bejk. Může si dělat co chce, protože je nejsilnější. Vybudoval palác na Olympu, a od té doby nelení, a otáčí se za každou sukní. Héra neustále žárlí, a vůči Diovým parchantům se chová jako nejhorší macecha z pohádek. Proto své parchanty Zeus navštěvuje potají, a potají jim dává dárky: Zeus je podpantoflák a bojí se své zlé ženy: Bohyně Mateřství a Manželství. Héra je známá tím, že manželovi nabízí sex jenom když po manželovi něco chce, což opravdu není moc často…

Neměli bychom zapomínat na fakt, že Diovo Bejčení je odjakživa zdrojem Tragédií. Manželé, kterým Master Bull Zeus znásilnil manželky, dopadli asi nejhůř, jak vůbec dopadnout lze. Mrtví, bez potomků, se znásilněnou ženou. Takovému božskému kalibru, jakým Král Olympu nepochybně je, totiž žádná lidská žena neodolá. Všechny Bohyně to vidí, ale nic s tím nenadělají: Bejk je prostě nejsilnější kus ve stádě: A všichni ostatní jsou Volové…

Jestli voni se nám ti nesmrtelní Bohové, co si tak lehkovážně hrají s lidskými osudy, nechovají tak trochu jako zvířata?

 


03.01.2016 Barn Swallow

12345 (206x hodnoceno, průměr: 2,96 z 5)
15 801x přečteno
Updatováno: 3.1.2016 — 22:35
D-FENS © 2016