Boeing s tykadlama - zpět na článek

komentářů 86

  1. To by jeden neřekl že pomocí katování kostů se „Gremlin aerolines“ stanou realitou. Takže kdybyste současnou situaci v nadnárodních leteckých spečnostech chtěli v krátkosti názorně vysvětlit svým dětem:
    https://www.youtube.com/watch?v=luCul1282vw

    Mě teda docela stačí, že když ne vás zbude místo poblíž motorů tak se vám sluch plně vrátí již po 2 dnech. A infekční onemocnění z nečištěné klimatizace, připomínající spíš biologickou zbraň, je taky v ceně. Stejně jako průjmové onemocnění z palubní stravy (vlastní si vzít nesmíte).
    U albánských aerolinek bych to chápal, ale u standardních evropských dopravců…

    A všechno to začalo strejdou McDonaldem který dostal nápad jak katovat kosty na zaměstnancích. Vyházel zkušené a kvalifikované profesionální kuchaře a místo nich najal bezďáky, dočasné abstinující feťáky a niggaz z blízkého černošského.
    Od té doby se tenhle mor šíří do všech odvětví včetně těch kritických jako letectví nebo zdravotnictví, takže na západě je naprostou vyjímkou když vás ošetří doktor který bez problémů ovládá jazyk vaší země. I u nás začíná éra ukrajinských sester a nezkušených ale laciných slovenských doktorek.

    1. A co teprve až zjistíte, že vzduch do klimatizační jednotky jde z motoru!

  2. Porucha. Problémy se šrouby jsou známé ještě z testování v Ostrově. Asi tam měli být inspekční intervaly a kontroly dotažení šroubů???

    1. Ty problémy se šrouby se ale týkaly kolových šroubů, nikoliv šroubů nápravy

      1. Ano, to je pravda.

  3. Kdoví jak to má Boeing katokostované.
    Zlí jazykové tvrdí, že zatímco sověti měli u všech svých kosmických raket vyřešenou návratovou automatiku ve všech fázích letu, pro případ že se posádce něco stane a bude nezpůsobilá to zvládnout vlastními silami, tak američani si o něčem takovém mohli jen nechat zdát (proto taky ty jejich slavné havárky jak raketoplánů tak raket).

    Což spolu s katováním kostů a genderovku vyvážeností při výcviku astronautů může ústit v to, že hormonálně rozhozené babě na palubě hrábne, zničí univerzální toaletní zařízení, astronauti tak musí nouzově nosit plínky. Což spolu s ponorkovou nemocí z pobytu s vyšinutou babou na malém prostoru vyústí až v zoufalý čin navrtání pláště stanice aby je odtam dostali domů.

    A Rusové se raději zabarikádují ve svojí sekci a dál si plní naplánované úkoly, protože jinak by tu vyšinutou cáklou američanku co zřejmě má komplexy z toho že jí manžel doma pravidelně nesklápí prkýnko od wc, museli v rámci pudu sebezáchovy vyšoupnout přetlakovou komorou do vesmíru.

    1. Ad kaBrnak:
      Slavné havárky amerických raket? Které?

      1. Henten onýn Challenger a Columbia shořely ne, more?

        1. Henteny dzyndzyny bazmeky byly RAKETOPLÁNY. Jestliže kaBrnak píše výše, cituji: „proto taky ty jejich slavné havárky jak raketoplánů tak raket“, tak rozlišuje kategorie raketoplán a raketa. A já se ptám na ty rakety.
          (Kdo umí číst, je ve výhodě.)

          1. Aha, do piče. Nevšmnul jsem, že raketoplán se nepočítá mezi rakety. Moje chyba.

          2. Těch havarovaných raket bylo spousta; jen se to těm imperyjalistyckejm psům podařilo všechno utajit. kaBrnak to ví, ale nemůže to říct, jen naznačit, protože by pak po něm šla CIA a MI6. Jasný!?

        2. To nás vrací k nevyřešené otázce, kdo od koho okopíroval raketopán, jestli američani od rusů nebo obráceně.
          Bo ta podobnost je až zarážející. S drobnými rozdíly v tom že rusové zvládli přilepit hlavní motory na raketoplán zatímco amíci měli de facto nosnou raketu na kterou připlácli raketoplán s pidi tryskami (trochu mi to připomíná fake votuzingový výfuk ze švindlchromu).

          Nehledě na to že se raketoplán ukázal být ekonomickým nesmyslem který ani USA nedokážou utáhnout.

          1. Vem počítač, nasyp do něj data, jakou rychlostí to má lítat, co to má vydržet a počítač ti vymodeluje to stejné na chlup přesně. Tuším že rusové stavěli i něco jako konkord a bylo to podobné jak vejce vejci. Prostě když chceš lítat 600kmh tak to nemůže vypadat jak brambora.

            1. Ty si to teda představuješ.
              Jáchyme hoď ho do stroje?
              :-)))

              Postavit pologramotného Inda před sofistikovanou mašinu a instruovat ho „nic tu nešahej a když to začne pípat, tak zmáčkni tenhle červenej čudlík“ to v pohodě lze.
              Ale s tímhle přístupem se pokoušet o nějaký sofistikovaný vývoj napdosto nelze.
              Je vidět že jsi nikdy nepracoval ve výzkumu a vývoji.

              Mimoto se říká, že to rozprodávání a rozkrádání Ruska na západ, se nedělo jen v 90. letech, ale v menší míře už od 70. let samotnými bolševickými papaláši. Že je na tom založený celý americký kosmický program. Celá ta mezinárodní spolupráce v rámci ISS bylo prý jen jedno velké vykrádání technologií bez kterého by NASA zkolabovala už v 90. letech a ne až kolem roku 2010.
              Tak jsem zvědavý až se časem ukáže co je na tom pravdy.

              1. To já také. Například proto, že zážitky znalých se sovětskou výpočetní technikou osmdesátých let a její porovnání se západní konkurencí jsou snad jasným důkazem, že co měli, to pod rukou prodali na západ a zůstaly jim jen beznadějné plečky.

                1. Sovietsky HW sice bol vacsinou kopia IBM, pripadne DEC/PDP, ale SW bol casto vo vyssej kvalite ako od vyspelych Americanov a mal mensie naroky na RAM ci CPU.. samotni inzinieri z IBM boli udiveni a prekvapeni, ked videli ruske modifikacie a vylepsenia ich OS (ktory samozrejme okopirovali ako hw.. ani u nas v case EC xx ci SM 4-20 to nebolo inak).

                  1. Ano, co sověti dokázali s elektronikou, z toho byl překvapený nejeden člověk. Třeba můj otec, co to po nich potom opravoval. :-D

          2. Ad kaBrnak:
            A toto nás zas vrací k nevyřešené otázce:
            Slavné havárky amerických raket? Které?

          3. Je to přesně naopak – Space Shuttle měl hlavní motory „onboard“, šlo o kyslíko-vodíkové RS-25, které palivem zásobovala ta obří nádrž pod břichem. Pomocné boostery byly na TPH, po jejich odhození šlapal Shuttle samotný a hlavní nádrž se odhazovala až po dosažení orbity.

            Oproti tomu Buran byl čistý bezmotorový kluzák, který do kosmu vynesla raketa Eněrgia (ta mohla fungovat i bez něj, zatímco u Američanů to bez Orbitteru prostě nešlo).

            Jediný Buran s motory je prototyp určený pro letové testy (mimo jiné automatického pilota), ten dostal čtyři proudové motory ze Su-27 a do nákladového prostoru nádrž na jejich palivo, aktuálně je v Německu v muzeu (na wiki je o něm článek, hledejte OK-GLI).

            1. Pokud mě paměť neklame tak Buran byl i v Praze na Havlo-Ruzyni. Myslím že ho tam dopravili na hřbetě nějakého Antonova. Že by to byl ten prototyp? Já mám pořád nějak zafixované Buran=velké trysky.

          4. Seš fakt debil? RS-25 – tah 1,86 MN na hladině moře, 2,279 MN ve vakuu a dodnes největší specifickej impuls 452 sekund? Na tom raketoplánu byly tři.

          5. Tak raketoplan bol cosi ako casovana bomba – problemy s keramickymi kachlickami boli od prvych letov (uz pri skuskach Enterprise vo vzduchu odpadavali) a az do konca letov nebol ten problem vyrieseny, tie kachlicky odpadavali vzdy pri kazdom lete (takze nikto z toho nerobil velku vedu, vzdy bolo par senzorov v trupe, ktore vypadli alebo hlasili vysoku teplotu), bola ruska ruleta, kedy odpadnu na kritickom mieste.. cize nebolo otazkou ci, ale kedy sa to stane (Columbia).

            Po ekonomickej stranke NASA vedome odrbavala ci klamala a dala Nixonovi (a aj Air Force, ktora postavila pre raketoplan odpalovacie rampy a infrastrukturu vo Vandenberg AFB za miliardy $, aby to po pruseri Challengeru za dalsiu miliardu $ prerobila na klasicke Atlas rakety) nerealne udaje o nakladoch prevadzky raketoplanov (podla toho dokumentu mal raketoplan lietat kazde dva tyzdne!), aby im schvalil rozpocet, aj tak zoskrtany (preto nebolo Apollo 18-20 ani dalsie projekty na Mesiaci)..

            Rovnako vyber SRB bol mierne povedane „podivny“ – zvitazili mormoni z Utahu (Thiokol), ktori mali najmenej skusenosti s motormi na tuhe palivo, ale politicky prikaz z Washingtonu bol prednejsi (podobne ako predtym vyber dodavatela pre Apollo CSM, viac bodov dostal Martin Marietta od hodnotiacej komisie, ale potom na prikaz politikov bol vitaz North American)..

            Na druhej strane motory SSME boli absolutna spicka a na hrane technickych moznosti a stability.. mali byt povodne pouzite viacnasobne, ale v praxi sa pri kazdom lete raketoplanu menili ci repasovali. Rusi urobili zopar vylepseni tychto motorov pri Burane (ktore potom prebrali aj Americania), ale inak to bol div techniky!

            Politikarcenie ci fuserina a tlaky terminov na ukor bezpecnosti ci kvality neboli iba vysadou ZSSR, ale aj v USA..

      2. No tak třeba Lockheedu ty jejich Polarisy bouchaly jedna báseň – narozdíl od Boeingů s jejich Minutemany. A Thory taky nebyly zrovna etalon spolehlivosti, o Jupiterech nemluvě.

        Ale nevím nevím, zdali bych chtěl na kabrňákově místě srovnávat selhání amerických a sovětských MBŘS a OTR :)

        1. No a potom musela Lockheed zachranovat samotna americka vlada vladnou pozickou (museli kvoli tomu zmenit zakon, pretoze ten zakazoval statnu pomoc sukromnym firmam v pripade bankrotu)..

  4. Ja budu ignorovat media, o kterych si myslim sve(ze rozhodne hlidaci psi nejsou a je to banda prodejnych kurev a novinaru mame v CR jednotky, jestli vubec), ale tak nejak … pad letadla je vetsi pruser. Ne, ze by nehoda trolejbusu byla trivialni, ale tam jsou ty sance na preziti vyssi, proto vidim urcity rozdil.

    Ale i tak prvne narazime na to, ze v CR nejsou novinari.

    1. Takže Zeman má pravdu?
      No já Zemana nějak zvlášť nemusím od té doby kdy se pakuje s Burešem víc než s mým miláčkem Okamurou.
      Ale když před několika lety burcoval ohledně kůrovce, tak to byl pro spoustu lidí ožrala a senilní dědek a dneska ? Dneska se můžou všichni posrat s kácením lesů. A Klaus st. měl s Lisabonskou smlouvou taky pravdu.

      1. Seemann měl ve spostě věcí pravdu, až z toho mrazí. Našel jsem pár debat s ním a s jeho oponenty z doby kdy měl ještě bujnou čupřinu.
        Už tehdy předpovídal jak to tu dopadne když dáme na ty tržní svazáky typu Kalvoda, Ježek a Klaus.
        A vše do puntíku se vyplnilo.

        A co se týče tvého šikmookého miláška, tak se koukni na http://www.aeronet.cz

        Potíž je v tom že Bureš už má praxi ve spravování složitých komplexů typu jeho mamutích firem, takže je schopný to tu udržet stabilní. Zatímco Ukradbůra to (možná i) myslí dobře, ale nedokáže ukočírovat ani vlastní stranu. Prostě na to nemá.
        Řídit stát s 10 miliony lidí je něco jiného než řídit cestovku s desítkami zaměstnanců.

        1. vytahovat tady aeronet… zkuste něco lepšího.

  5. Tak se zase všichni uklidníme, jo?
    Vzhledem k tomu, že jsem dělal na zkušebně trolejbusů v Ostrově 5 let, tak asi o trolejbusech vím víc než většina diskutujících.
    Nejprve si uvědomte, že havarovaný trolejbus byl podle evidenčního čísla cca 18 let starý a mohl mít najeto odhadem 1,5 milionu kilometrů. Opravdu nevím, co by udělalo auto s takovým nájezdem pokud by vlítlo do nějaké díry v takové rychlosti. Ty trolejbusy jezdily roky a roky bez nehod. Pokud ovšem místo šroubů s předepsanou pevností osadíte „bláto“, tak je logické že nevydrží. Mimochodem, jak to má údržbář poznat že šroub nevyhovuje? Způsob řešení dané závady ale opravdu nepovažuji za šťastný, zejména v Brně kde se určitě najde firma či univerzita schopná udělat urgentně pevnostní zkoušku šroubu.
    Podvozková sestava celého trolejbusu je subdodávka, přední náprava je pokud vím Liaz a zadní Rába. Nevím o nějaké opakující se závadě, co si pamatuju tak za pět let se měnila v záruce jediná, a to pro nadměrnou hlučnost a ještě na zkušebně. O závadách brzd opravdu nevím, jediné co bylo náročné bylo seřídit zátěžový regulátor brzd.
    K požáru kabelového svazku sice došlo, ale vždy předtím došlo k mechanickému poškození izolace a vniknutí soli. To se stalo v Brně, „upálilo“ se kabelové oko. Jediný vážný požár se odehrál na prototypu, kvůli spečenému stykači odporníku výhybky.
    K úrazům v Plzni – pokud otevřete schránu a vypadá z ní 10 cm bordelu se sněhem, divíte se? Je zvláštní že k úrazům cestujících došlo pouze v jediném městě. Mimochodem trolejbus má schody z laminátu a madla procházela na zkušebně napěťovou zkouškou.
    A ke konci Škody Ostrov – pokud náklady za zakázky pro USA jdou celé za Škodou Ostrov ale 90% zisku jde za Škodou Plzeň, jak to asi mohlo dopadnout? Celé je to o tom že lokomotivka neměla práci a zjistila že trolejbusy jsou docela dobrej kšeft.

    1. po silnicích jezdí golfy staré víc jak 25 let a když najednou do díry tak jim kolo neupadne i když ten šroub je pořád původní sežraný rzí.

      1. Ale upadne. Takovejch prorezlejch vraků se už po pangejtech válelo…

  6. Když se mi vysere BMW tak ho zavezu na Slatinu a odtamtud jezdím tím trolejbusem do města. Taxík jsem zavrhl protože jak se na Řípské staví a buduje, nesouhlasí tu čísla budov a nikdy se mi taxi nepodařilo přivolat na správnou stranu silnice. Takže se podle četnosti poruch BMW stávám Slatinskou sockou. Možná nejsem na veřejnou dopravu zvyklý ale takovým fofrem jsem nikdy nejel ani v BMW. Tím chci říct, že pokud bych se BMW jezdil tak hovadsky jako ridiči s těma trolejbusama tak by mi upadly kola už dávno. Sociálky ze Slatiny v trom trolejbuse visí na tyčích a ti co sedí musí do zatáček klopit jinak by se ten trolejbus převrátil. Rychlosti z kopce přes sto nejsou žádný problém.

    1. https://www.youtube.com/watch?v=5uR7RfFMBDI&t=57m31s :-) Jediný kopec cestou do centra je od tržnice dolů a tam bych tu stovku teda chtěl vidět. Jiná věc je styl jízdy třeba v esíčku u První strojírenské, po jeho průjezdu se neznalý a nepřipravený cestující může ocitnout na vcelku libovolném místě přepravního prostoru.
      Příště zkuste kolejovou dopravu, máte to ze servisu blíž. Když to teda zrovna jede.

      1. ona není stovka jako stovka. Stovka v BMW může být v realu klidně 200kmh, a stovka v trolejbusu může být i 52kmh. Problém je že fatální nehoda v těchto rychlostech může mít stejné důsledky.

  7. viz video, už jsem ho tu jednou posílal:

    u autodopravy je akceptované, že stroje bourají; u MHD tuplem, protože vozí plebs a pár mrtvoláků versus zisk z MHD (pro pár vyvolených) je naprosto OK.

    Pády letadel z nějakých důvodů (nevím proč) akceptovatelné nejsou. O tom je celý ten rozdíl.

    https://www.youtube.com/watch?v=AlFnPAydJgk

    1. Protoze kdyz boura bus, tak naprosta vetsina cestujicich na palube prezije. Aby nekdo zakukal, tak uz musi mit jo smulu. Kdyz spadne aeroplan, tak jsou mrtvy vsichni. A tohle je to, co lidi znervoznuje

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!