Bodový systém už 4 roky nefunguje.

Featured Image

V České republice je asi 6 400 000 držitelů řidičského průkazu. Ne všichni jsou aktivní. K 31.5.2010 celkem 741 281 držitelů řidičských průkazů nevyměnilo svůj doklad za nový tak, jak úředníci požadují, můžeme tedy předpokládat, že z uvedených přibližně 6,5 milionů řidičů je 750 tisíc zcela neaktivních, tzn. mají řidičáky, ale neřídí auto, tudíž je jim jedno, zda mají doklad nový nebo starý. Je to jen odhad, ale dále můžeme žít s faktem, že v ČR je 5,8 milionu aktivních nebo potenciálních řidičů. Může být někdo tak drzý a oblbovat takovou masu lidí? Ano.

Na začátku si popíšeme pokus. V pytli, do kterého není zvenčí vidět, je deset králíků. Devět je jich bílých a jeden je černý. Sáhneme rukou do pytle a náhodně vylovíme králíka. Pravděpodobnost, že vytáhneme černého králíka, je  průměrně 1/10 = 10%. Pravděpodobnost, že nebude vytažen černý králík, je doplněk do 100%, tedy 90%. Samozřejmě se může při ojedinělém pokusu stát, že černého králíka vylovíme hned na první pokus a subjektivně to bude vypadat, že pravděpodnost chycení černého králíka je 100%, ale pokud budeme vytahovat králíky opakovaně dost dlouho nebo bude současně vytahovat králíky mnoho lidí z mnoha pytlů, bude se výsledek takové činnosti limitně blížit právě takovým číslům.

Vrátíme černého králíka do pytle a taháme znovu. Nic se nezměnilo, pořád máme deset králíků v pytli a jednoho černého, a pravděpodobnost, že vylovíme jednoho konkrétního, je opět 10%. Králík vylovený poprvé má i nyní 10% vyhlídku, že bude vyloven v druhém losování (a opět 90%, že podruhé vylovený nebude). To platí pro každý další pokus stejně, protože jednotlivé pokusy jsou rovnocenné. Jiná situace by byla, kdyby se černý králík pokaždé poučil z předchozího nezdaru a změnil svoje chování uvnitř pytle tak, aby nebyl chycen. Pak by byla pravděpodobnost každého dalšího odchycení o něco menší (a neodchycení adekvátně větší).

Myslím, že pokus s králíky je dostatečně ilustrativní. Jsou nyní zpátky v pytli, ukáznění, vystrašení v očekávání věcí příštích. Možná jen ti nejdrzejší z nich potichu zpívají známý text „Jak je to s pravdou? S pravdou se šetří, možná proto, aby zbyla. Je flekatá jak dalmatin, je černobílá…“

Promiňte. Vysvětluji to jak pro dementy, protože tento článek je psán také pro dementy z obce novinářské.

V dubnu 2010 bylo v registru řidičů evidováno asi 684.000 řidičů, kteří se dopustili bodovaného přestupku. To je, jak uvádí MDČR, asi 10,47% z celkového počtu a to je také pravděpodobnost, že budete přistižen při přestupku a potrestán udělením bodů. Pravděpodobnost, že přistižen nebude, je doplněk do 100%, tedy asi 89,5%. Zaznamenejte dvě důležité věci. Jednou je číslovka 10,5%, resp. 89,5% a druhou slovo „přistižen“. Ne každý přestupek, který je spáchán, je také odhalen, a ne každé porušení silničního zákona je přestupkem, a ve finále, ne každé porušení silničního zákona jako zmrdinormy je špatné. Nedá se tedy říci, že 10,5% všech řidičů spáchalo nějaký přestupek, pouze se dá říci, že z něj byli usvědčeni, a i když z něj byli usvědčeni, nedá se říci, že by jeli nebezpečně.

MDČR ve svém dokumentu, který má dokázat účinnost bodového systému, píše (na straně 23): „Na základě údajů z centrálního registru řidičů je zřejmé, že 89,4% řidičů, kteří obdrželi „nějaký bod“, se již dále (minimálně po dobu jednoho roku) nedopouští přestupků a trestných činů, které jsou zařazeny do bodového hodnocení řidiče.“

Jak to bylo s těmi králíky? A jak je to s řidiči?

Řidič je nachytán při přestupku a obodován s pravděpodobností 10,5%.
Řidič je poté vrácen do oběhu (smí dále jezdit) a je nachytán při druhém přestupku opět s pravděpodobností opět 10,5%. S pravděpodobností 89,5% už ho znova nechytnou.

MDČR vyvozuje, že 89,4% již jednou nachytaných řidičů (černých králíků) se už tak zásadně polepšilo, pod vlivem bodového hodnocení, že nepáchají téměř žádné přestupky. Ve skutečnosti je to tak, že 89,4% jednou nachytaných řidičů (králíků) nebylo už znovu nachytaných (vytažených z pytle). O tom, jak mezitím jezdili a zda se změnilo nějak jejich chování jakýmkoli směrem, nemáme vůbec žádné informace. Ministerstvo totiž ve svých úvahách účelově pominulo fakt, že pravděpodobnost usvědčení řidiče z bodovaného přestupku je 10,5%.

Jinak řečeno, kdyby bodový systém vůbec neexistoval, bylo by nachytaných při přestupku 10,5% řidičů ze všech a 89,5% by při přestupku nachytaných nebylo. To platí pro první, druhý a kdovíkolikátý přestupek. S bodovým systémem je těch znova nenachytaných 89,4%, účinnost bodového systému je tedy v rozdílu čísel 89,5 a 89,4; a tento rozdíl je tak malý, že přímo a bez dalšího ukazuje na to, že bodový systém je k ničemu. Pokud by bodový systém fungoval, muselo by podíl řidičů, kteří dostali „nějaký bod“ a nedostali žádný další, být podstatně vyšší než 89,5%, třeba 95%.

Ještě jinak řečeno, ministerstvo si účelově vyložilo úplně nesouvisející čísla aby vytvořilo potřebný závěr. Usadilo je do takového kontextu, aby to vypadalo na první pohled věrohodně. Králíci nejsou hloupí a tak je usvědčili z manipulace. Ministerstvo svým materiálem ve skutečnosti dokazuje, že bodový systém nemá na počet odhalených přestupků vůbec žádný vliv, tudíž že jejich celebrovaný, drahý, administrativně náročný a korupčně atraktivní bodový systém postrádá měřitelný přínos.

Novináři závěr MDČR slepě citují, aniž by je souvislost s pokusem s králíky vůbec napadla. Apeluji proto na ně. Za co kurva stojí vaše investigativní práce, vy lamy, když nejste schopny prohlédnout takto jednoduchý trik?

Kromě této zjevné manipulace, obsahuje zpráva centrálního úřadu ještě několik dalších signálů vypovídajících o naprosté zbytečnosti a nefunkčnosti bodového systému, pokud tedy jako kritérium vezmeme bezpečnost a ne prebendy úředníků do něj zapojených. V krajích Ústeckém a Karlovarském je nejvíce 12-ti bodových řidičů (0,73 a 0,72%, tedy asi jeden ze 140), tedy těch, kteří jsou vybodováni nebo velmi těsně před vybodováním (v obou krajích je i hodně 10-ti, 11-ti bodových řidičů). V kraji Jihočeském to bylo asi 0,33%, tedy 1 ze 300. V Ústí a v Karlových varech tedy bylo blahodárným působením skvělého bodového systému eliminováno 2x více silničních pirátů, co způsobují nehody a vraždí matky s kočárky, než v jižních Čechách. To se přece musí za 4 roky někde projevit. V uvedených krajích by mělo být podstatně méně nehod než na jihu. Je tomu tak? Co myslíte?

Podle dat PČR, bylo v roce 2009 v severočeském kraji (Ústeckém) asi 4x více nehod než v kraji jihočeském (12 399 vůči 3 206). Nějak to nesedí. Asi to bude tím, že příčinou nehod není pouze jen samotný řidič, silniční pirát, chcete-li. Bodový systém v tomto testu opět neprokázal svoji funkčnost.

Je „nějaký bod“ na kontě skutečně faktorem, který ovlivňuje bezpečnost? I na to si odpovíme za pomoci dat prolhaného ministerstva. Podíl jedno- a dvoubodových řidičů je ve všech krajích přibližně stejný – kromě Karlových Varů – a je kolem 2% (1-bodoví) resp. 3,5% (2-bodoví). Kolem 15 000 dopravních nehod se stalo loni v Praze (20% ze všech nehod v celé ČR) a 3 206 v Jihočeském kraji (4,2%). Všude je ale přibližně stejný podíl vybodovaných. Pokud se v Praze jezdí nebezpečně, mělo by být vybodovaných řidičů pětkrát více. Opravdu tu nevidím korelaci mezi tím, kolik řidičů má nějaký bod a kolik nabourá.

V další zprávě MDČR se píše následující:
– 21% bodů bylo rozdaných za nezapnuté pásy (nikoho to neohrožuje, kromě řidiče samotného)
– 20% bodů bylo rozdáno za překročení rychlosti v obci o méně než 20 km/h (taktéž nikoho neohrožuje)
– 7,5% bodů bylo rozdáno za nezapnutá světla ve dne. Vzhledem k tomu, že nikdo nedoložil, zda denní svícení zvyšuje či snižuje celkovou bezpečnost dopravy, je opět nanejvýš sporné, zda a nakolik je takovým jednáním někdo ohrožen. Myslím tím nějakou věrohodnou a fakty podloženou zprávu, nikoli rozbory typu „já když jedu ze šichty v kravíně, tak mám dojem, že osvětlený auta mnohem líp vidim“.
tzn. téměř 50% všech uložených bodových sankcí bylo za marginální přestupky, které nikoho neohrožují.
a
– 1,9% všech bodů bylo uděleno za nedání předností v jízdě
– 4,7 (4%) za překročení rychlosti o 20, resp. 30km/h a více, které by snad již někoho ohrozit mohlo
– 2,1% všech bodů za jízdu pod vlivem alkoholu nebo drog
tedy asi 13% všech bodů bylo rozdáno za přestupky, které s jistou mírou zevšeobecnění někoho ohrožovat mohou.

To je do jisté míry odpovědí na tyto podivné rozpory.

Z řeč stojí i to, co v úřednické zprávě nestojí. Nestojí tam, jaké náklady bodový systém představuje a zda tyto prostředky jsou vynaloženy efektivně, tedy zda by tytéž prostředky nebylo možno využít jinak, například k zajištění kvalitnějších nebo bezpečnějších komunikací.

Takže, v celkovém souhrnu, ministerstvo dopravy mě výborně utvrdilo v již předtím získaném přesvědčení, že bodový systém je jen nástrojem úřednické šikany a s bezpečností na silnici nemá vůbec nic společného. Děkuji ministerstvu za tento vhled do matrixu a hlavně pozor na tužky na zem spadlé.


23.06.2010 D-FENS

12345 (2x hodnoceno, průměr: 2,00 z 5)
241x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:58
D-FENS © 2017