Bio-liho-eko-korupto-benzín

Featured Image

EU nás prostřednictvím našich volených zástupců obšťastnila dalším svým spásným vynálezem, totiž biopříměsemi do paliv pro automobily. Kolega Root už toto téma úspěšně nakousl, pokusím se pokračovat a zaměřím se především na zážehové motory, které jsou mi bližší.

Historie

Především, specifikace benzínu jako paliva pro auta je poměrně volná. Je to tím, že benzín je směs více druhů uhlovodíků, čímž jsou určeny některé jeho vlastnosti. Kolísání vlastností pohonných hmot je známá a mnohokrát popsaná věc. Těžko tedy budeme hledat nějaký referenční produkt, který by při porovnání různých benzínů a aditiv posloužil jako etalon. Kvůli tomu například nelze benzín z pozice konečného spotřebitele tak snadno reklamovat. Vlastnosti bezínu definuje ČSN EN 228 a základní parametry benzínu naleznete zde. Tato norma přidávání lihu povoluje, takže si na biopalivo nemůžete nikde stěžovat. Je to asi stejné, jako by evropská norma definovala brambor jako hnědý oválný objekt. Pak byste nemohli vyreklamovat v restauraci bramborové knedlíky z kiwi, protože by odpovídaly specifikaci.

Přidávání příměsí do benzínu je staré jako benzín sám. Většinou bylo jeho motivací buď poskytnutí vyšší hodnoty zákazníkovi tak, že získal za své peníze více energie, anebo pravý opak, kdy zákazník za méně energie zaplatil stejně nebo dokonce více. Případem toho posledního je přidávání biosložek, ale nepředbíhejme.

Příkladem prospěšného úmyslného přimíchávání látek do benzínu je přidávání xylenu coby prostředku pro čištění palivové soustavy, negativního pak v Čechách populární přidávání ředidla, řepkového oleje nebo technického benzínu. Majitelé vozů fdechtu mohli ve své naftě najít řepkový olej, kerosin nebo lehký topný olej a tak se nevědomky stali průkopníky alternativních paliv. V dobách první republiky se také pančovalo povinně. Benzín pro auta obsahoval 20% lihu, pohonná směs pro letecké motory zvaná bi-bo-li obsahovala líh a benzol. Válečný Reichskraftstoff obsahoval 50% lihu a 50% ropné složky (německé nacionální socialisty však nepoháněla stejná myšlenka jako evropské ekologické socialisty, chtěli pouze ušetřit a zvýšit zaměstnanost v zemědělství. V tomto světle se zdá nepochopitelné, že současný biolíh je dražší než benzín). Přidávání lihu do benzínu probíhalo u nás s různou intenzitou až do 50. let minulého století. Nápad je to tedy známý, osvědčený a do jisté míry i dobrý. Jeho implementace do současné praxe formou dvojsměsi s benzínem však silně skřípe.

Současný záměr počítá s postupným zvyšováním podílu lihové složky. Začne se v lednu 2008 na nominálně 2% a postupně dosáhne koncentrace biosložky maximálně 4,5%. V sousední SRN začínají v září na max 5%. Platí přitom, že procentuální podíl lihu není stanoven pevně, ale počítá se za určité období. Může se tedy stát, že někdy nebude v palivu žádná biosložka a jindy 5% tak, aby byl splněn zákonný požadavek a současně nevznikly technologické problémy na straně distributora. Zákon stanovuje dokonce sankce pro distributora, který nepřimíchá. Pokuta je 75Kč za každý nepančovaný litr. Pančován nebude Natural 98, jehož podíl na trhu je asi 1%.

Efekt pro vás

Líh jako chemikálie má následující vlastnosti:
– je mísitelný s vodou
– má menší spalné teplo než benzín, pokud bychom výhřevnost „typického“ automobilního benzínu kvantifikovali číslem 115, pak u lihu je to 84 (BTU / U.S. gal.)
– oktanové číslo je 92

Při provozu auta na lihobenzín musíme počítat s tím, že:

– líh má sice menší výhřevnost, ale to na výkon nebo kroutící moment na výstupu z motoru to nebude mít vliv. Auto pojede stejně, jen spotřebuje více paliva a relativně méně vzduchu. U lihu se udává mísící poměr se vzduchem 1:9 a u benzínu 1:14,7. Můžeme se dopustit následujícího výpočtu:
1 galon benzínu má výhřevnost 115BTU/gal. (podle kvality až 125BTU/gal.)
1 galon paliva s příměsí 5% lihu má výhřevnost 0,95×115 + 0,05×84 = 113,45BTU
Potřebujeme někde získat dodatečných 1,55 BTU na galon paliva, tzn. potřebujeme 1,36% „ekopaliva“ navíc.

– biosložka činí palivo dražší, neoficiálně se uvádí nyní 0,40 Kč/l.

– líh bude chladit spalovací prostor, což posune hranici klepání směrem k vyšší kompresi, bežný řidič to patrně nezaznamená

– největší problém představuje mísitelnost ethanolu s vodou. To má za následek, že biosložka bude pohlcovat vodu z palivové soustavy a okolí. Kdo odstavuje auto na delší dobu, například na zimu, může být konfrontován s problémem při startu, zamrznutím přívodního potrubí a bohužel také s korozí součástek palivové soustavy.

V souvislosti s posledním odstavcem je třeba zmínit tyto okolnosti.

– automobily, které jsou nyní v provozu, mohly a nemusely být testovány na kompatibilitu s biopalivem. Za to, že s biopalivem budou fungovat, obecně nikdo neručí. Použití biopaliv může mít za následek odmítnutí reklamace při závadě palivové soustavy vašeho auta.  Riziko je sice malé, ale je přítomno a bylo přeneseno na vás, aniž by se vás někdo ptal.

– automobily se spalovacím motorem, které budou vyráběny v budoucnu, mohou mít s biopalivy také problém. Vzhledem k tomu, že se zpřísňují limity škodlivin, rostou nároky na přesnost systému pro přípravu směsi, a kolísající kvalita paliva s biosložkou jde proti tomuto záměru. Konkrétně panují pochybnosti, jak se skamarádí vznětový motor mající splňovat normu EURO V s palivem obsahujícím MEŘO.

– dodavatelé automobilních dílů již zaznamenali tzv. bad fuel issue. Zahrnuje různé symptomy vad, především korozi různých součástek a nadměrné opotřebení, zaviněné nevhodným palivem. Jednu z nemnoha volně dostupných studií najdete zde.

– kdo má ve zvyku skladovat palivo, bude muset počítat s tím, že dojde během určité doby – zhruba za tři měsíce – k jeho znehodnocení, protože koncentrace vody v lihu dosáhne určité hranice, při které se voda z lihu vyloučí. Uživatel je tedy zkrácen o jednu vlastnost produktu, tedy skladovatelnost. Zhodnotit benzín je možné přidáním kosolventu (na českém trhu např. Velfobin, je to z převážné části opět líh). Kosolvent pochopitelně uhradí opět konečný spotřebitel. Už slyším ty vohnoutské námitky typu „kdo by skladoval benzín nebo naftu?“ Odpověď: Každý, kdo odstaví vůz např. po nehodě nebo lidé, kteří mají aut víc.

Kromě výše uvedených negativ nepřináší palivo s příměsí spotřebiteli žádnou výhodu. Ministr Říman tedy nemá pravdu, když tvrdí, že přidávání biosložky je luxus, protože luxus je spojen s benefitem pro uživatele a ten určitě lihobenzín nepředstavuje. Technické problémy hodila EU na hrb zákazníka.

Efekt pro nás

Deklarovaným důvodem pro zavádění biosložky je snížení závislosti na ropě a čerpání energie z obnovitelných zdrojů. Má se také zato, že pěstování plodin pro výrobu biosložek kultivuje krajinu, na to si myslím opět uděláme názor sami.

Již na první pohled je patrné, že 5% úspora je pouze brutto. Skutečná je 5%-1,36% = 3,64%. I tento benefit je pořád ještě  brutto. Získávání biosložky vyžaduje také určitou spotřebu energie, mimojiné také z ropy – pole je nutno obdělávat, transportovat setbu, hnojiva a plodiny. Destilace bezvodého ethanolu je energeticky náročný proces a k přepravě ethanolu k distributorům je nutno užít kamióny nebo železnici. Neschopnost ekologů vytvořit a vyhodnotit celkový pohled na systém má za následek vznik omylů, a já se obávám, že přidávání biosložek je jedním z nich a nakonec budeme rádi, když prioritní evropský ekologický program nenapáchá víc škody než užitku.

Švýcarský institut EMPA vypracoval studii, kterou silně doporučuji k pročtení. Není dlouhá, je srozumitelná a bod, kde nula od nuly pojde, je označen v přiloženém grafu bodem o souřadnicích 100,100. Všechno, co je v prostoru 0,0 až 100,100, je přínosem, co je mimo, je kontraproduktivní. V podstatě zpráva konstatuje, že dobré výsledky přinášejí biopaliva z odpadu.

Zavedení biosložky nemá žádný dopad na emise škodlivých plynů nebo nyní módní CO2, naopak, intenzivnější dopravní činnost a spotřeba energie v souvislosti s pěstováním a výrobou biosložky jejich celkové emise zvýší. Opatření, v kontextu jiných zaváděných opatření, budí přinejmenším rozpaky. Na jedné straně levicová vláda zavedla povinné svícení ve dne (které mělo snížit počet nehod, ale ten naopak vzrostl kvůli špatné premise bodového systému…) s předpokládaným zvýšením spotřeby paliva o 2% a na druhé straně „snižuje závislost na ropě“ drahým a technicky nikoli bezproblémovým přidáváním 2% biosložky.

Výlet z do hor ve světle biopaliv

České Budějovice – Liberec, 232 km
Vůz: Fabia 1.4-16V

Na benzín
Kombinovaná spotřeba: 6,9l/100km
Cena benzínu: 30 Kč/l
Spotřeba benzínu na 464km: 32 litrů
Celkové náklady na palivo: 960 Kč.

Na 5% lihobenzín
Kombinovaná spotřeba: 6,99l/100km
Cena benzínu: 30,40 Kč/l
Spotřeba benzínu na 464km: 32,5 litru
Celkové náklady na palivo: 986 Kč

V tomto případě povinná biosložka vytáhne z vaší kapsy 26 Kč.

Efekt pro ně

Musíme brát jako fakt, že svět je rozdělen na nás a je, dělící čára se netáhne po západní hranici, ale mezi jednotlivci případně skupinami. Jsou zájmové skupiny v národním i evropském měřítku, které měly a mají na zavedení směsného paliva zájem. Českou Republikou otřásala aféra „biolíh“. Do tahanic o tuto megazakázku byli zapojeny lobbystické a korupční skupiny napojené na ČSSD. Nakonec se ale ukázalo, že domnělý úplatek byl ve skutečnosti jen zcela legálním příslibem zcela legální půjčky a tak můžeme být zase v klidu.

V každém případě jde o velké peníze a určitý makroekonomický rozměr. Sekundárním efektem výroby biosložky je zdražení potravin, tzv. tortilla efekt, který byl v souvislosti s biopalivem zaznamenán různě po světě. V případě tortil, doplatili na mánii biopaliv v USA chudší Mexičané, a v prostředí ČR tomu nebude jinak: ohrožena je kapsa těch méně majetných, zatímco lobby a velké firmy dále posílí svoji ekonomickou situaci. Opatření má na inflaci a zprostředkovaně na úrokové sazby. Jedná se o velký – možná dosud největší – zásah „environmental sustainability“ do svobodné ekonomiky. Útěchou nám budiž, že trh po čase nalezne zase jinou rovnovážnou úroveň a dirigistické zásahy ekosocialistů bude eliminovat tak dlouho, dokud ekosocialisté neeliminují trh.

Není to sice racionální připomínka, ale jako zajímavý projev schízy vnímám nyní klipy s hladovějícími africkými dětmi, kterými nás aktivisté vytrvale zásobují, v souvislosti s prioritním ekoprojektem přeměny potravin v palivo. Myslím, že by se pro zemědělské plodiny dalo nalézt i jiné využití.

Alternativy

Nemluví se příliš o tom, že přidávání procentuálního podílu lihu byla jedna z mnoha cest k palivu z obnovitelných zdrojů a navíc cesta ne úplně nejlepší. Byla to cesta nejsnazší, vyzkoušená a nabízela dostatečný korupční potenciál. Alternativní řešení jsou:

– samostatný prodej lihu jako paliva: Tato cesta se zřejmě v Evropě vyvine spontánně. Již nyní si můžete koupit Saab, Volvo nebo Ford na E85, což je bezvodý ethanol s 15% benzínu. Typické pro tyto vozy je, že mohou přejít z benzínu na E85 a opačně nebo jakoukoli směs obojího, aniž by řidič něco poznal. Auta na líh nebudou výrazně dražší, protože používají komponenty existujících vozů. V dohledné době se dočkáme Volkswagenu 1.6 a Fiatu 1.4 na líh. V Jižní Americe je tento způsob pohonu víceméně běžný. Každopádně, zavádění E85 je komerční projekt a ne státní.

– samostatný a oddělený prodej lihobenzínu a benzínu, který by byl k zákazníkovi korektní, ale měl by tu nevýhodu, že by dražší a horší lihobenzín nikdo nechtěl

– bioETBE a biobutanol, obojí látky svými vlastnostmi velmi podobné benzínu. Především butanol je lepší substitucí benzínu než etanol a spotřeba energie k jeho výrobě není tak vysoká. Z technického hlediska představuje menší riziko, pohlcuje méně vlhkost, lze jej mísit s benzínem v libovolném poměru a stal by se pravděpodobně samostatně prodejným a cenově konkurenceschopným substituentem benzínu na trhu. Jako takový se patrně prosadí za pár let na trhu podobně jako E85.

Závěrem

Cílem článku bylo poukázat na některé zamlčované aspekty „biopaliv“. Celá problematika je nám předkládána s obvyklým ekologickým nadšením, které jistě starší generaci připomene nadšení svazácké. „Nezávislá“ média věnovala biopalivům velmi prostoru a víceméně se jedná o kampaně na jejich podporu, viz článek motoristického génia Švidrnocha v MF DNES a mnohé podobné.

Spontánní šíření E85, CNG, soukromých přestaveb na řepkový olej, v budoucnu biobutanolu a DMF na straně jedné a lopotný, léta trvající, daňovými úniky a korupcí provázený náběh státních ekomíchanic na straně druhé potvrzuje závěr Juliana Simona, že jediným nevyčerpateným zdrojem je přirozená lidská kreativita a ropa díky ní nikdy nedojde. Co k tomu říci více.

Možná si řeknete – proč si nemohu kupovat takové palivo, jaké já chci?

Protože jsme v ekosocialistické EU.

Proto.
 


15.09.2007 D-FENS
 
 

12345 (5x hodnoceno, průměr: 1,80 z 5)
1 091x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:04

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!