Takzvaná EU integrace je pravděpodobně klíčovým faktorem vývoje našeho státu směrem v hnůj. Již po mnoho let jsme v médiích obdarováváni zprávami, že na západě lze nalézt větší procento vysokoškolsky vzdělaných občanů v populaci, z čehož vyplývá jediné. Dohnat, předehnat.
Pokud konstatujeme, že zařazení do RVHP a mocenského vlivu SSSR vedlo 40 let tuto republiku úspěšně do prdele, potom komisaři v Bruselu našli zkratku. I my jsme se zavázali splnit plán a příslušné procento vysokoškoláků vyrobit. A stejně jako úderníci z dob minulých jsme zjistili, že přirozenou cestou to nepůjde a musíme tomu pomoct jinak.
Rozhodl jsem se s vámi podělit o nález, který jsem nedávno učinil. Jedná se o jistou závěrečnou práci, která se zabývá drogovou problematikou (mladistvých). K linku jsem se dostal náhodou – googlem. Práci najdete zde, alternativně zde.
A nyní malou odobočku. Na své závěrečné bc. práci (z fyziky) jsem pracoval rok, na své práci magisterské dva roky. V ročníku (pravda, bylo nás na prstech jedné ruky) to byla práce spíše průměrná, nakolik jsem měl tu čest srovnávat. Teprve poté jsem byl fakticky konfrontován s pracemi ze zcela jiných oborů a koutů republiky. Proč? Volně se dostat k akademickým závěrečným pracem nebylo dříve obvyklé, byly k dispozici téměř výhradně offline v příslušných knihovnách. Iniciativu zveřejňovat je v ČR online lze přiřknout především jistému doc. Brandejsovi z katedry informatiky MU v Brně, a nejedná se zdaleka o jediný úspěch tohoto ražení, pod který je podepsán (zmíním ještě projekt odhalování plagiátorství právě díky fulltextovém prohledávání v archivech, nebo studijní IS MU, který v republice stále naprosto nemá obdoby). Tedy – k pracem studentů je stále snadnější se dostat. Hovna tak vyplouvají na povrch a podávají smradlavá svědectví.
A ještě jednu odbočku. Během studia jsem se dostal k závěrečným pracem studentů fyziky z počátku minulého století. Jejich rozsah a kvalita dnes vyráží dech. Pochopí pouze ten, kdo měl tu čest. Úroveň kterékoli z nich by předčila všechny dizertační (doktorské!) práce dnešní doby, které jsem kdy četl. Měl-li bych srovnat Studenta vysoké školy tehdy a sběrače kreditů dnes, urazím nebe a urazím i dudy.
K bakalářské práci Hany Pokorné jsem se dostal při hledání určité informace z oblasti návykových látek, neboť se o toto téma delší dobu teoreticky zajímám. Napřed jsem si myslel, že jde o krutý joke, nebo o seminární práci žáka prvního stupně ZŠ. Ze všech hledisek je tato práce jednoduše neuvěřitelná, ale nebudu ji nijak rozsáhle komentovat, už proto, že jsem psychicky zvládl přečíst pouze kapitolu třetí, kde jsou rozebírána klasická narkotika. Máte-li chvilku, nalistujte stranu 19 bakalářské práce a chvilku čtěte. Sám jsem to vzdal někde u slova “lisergamit” (sic!). Nebudu ani rozebírat formální úroveň práce, grafickou úroveň práce, rozsah práce, odbornost, neuvěřitelné množství překlepů a tak dále. Jediné, čeho se dotyčná dle mého nedopustila, bylo plagiátorství, neboť něco takového prostě musela stvořit, je to unikát. Okamžitě mne napadlo, že tato práce nemohla nikdy projít obhajobou Lékařské fakulty MU v Brně, kde dotyčná studovala (tedy byl jsem přesvědčen, že by neprošla ani na soukromé vysoké škole sociálních demokratů, neboť čeho je moc, toho je zuviel).
Bohužel, i posudky jsou k dispozici online. Ano, bo-hu-žel. Neboť tohle jsem nikdy vidět neměl. Zde posudek vedoucího, zde oponenta práce. Studentka byla hodnocena výborně (A). Pokud mi předtím čelist spadla, po přečtení posudků mi upadla.
V tu chvíli se mě zmocnila zvědavost, jak se dále vyvíjela kariéra p. Pokorné. Studentka pokračovala v magisterském studiu na škole jiné, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zde je její diplomová práce, alternativně zde.
Tak. Končí zbytek legrace. Diplomová práce je téměř totožná s prací bakalářskou. Ale nejde jen o to, že se opakuje “lysergamit”. Typické porovnání vypadá asi takto:
Bc práce.
Hypotéza číslo 1:
Předpokládám, že 80% respondentů bude mít znalosti o návykových látkách.
Hypotéza č. 2:
Předpokládám, že převažuje konzumace návykových látek při technoparty nebo na
diskotékách v kombinaci s alkoholem.
Hypotéze č. 3:
Předpokládám, že studenti ve věku 15 – 21 let vědí, kam se obrátit o pomoc.
Mgr práce.
Hypotéza číslo 1:
Předpokládám, že více jak 60% respondentů mělo první zkušenosti s drogou před dovršením 15 roku věku.
Hypotéza č. 2:
Předpokládám, že nejčastější příčinou směřující k užívání drog u žáků je stres a ztráta zázemí v rodině.
Hypotéze č. 3:
Předpokládám, že více jak 50 % žáků středních škol a odborných učilišť ví, kam se má obrátit o pomoc v případě problémů s drogami.
Ano, “Hypotéze č. 3”. A i všechny ostatní překlepy z bc. práce najdete v práci magisterské. Studentka “dokončila” VŠ vzdělání bez toho, že by byla nucena si práci po sobě přečíst nejen v roce 2007, kdy psala první, ale ani v roce 2009, kdy psala druhou závěrečnou práci. Představy o Turbouniverzitě v Plzni jako o skvrně na jinak skvoucím se vysokém školství této republiky zahoďte definitivně stranou. Vystudovat vysokou školu dnes očividně není problém ani na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Musíme však na problém pohlížet z jeho podstaty. Dotyčná studovala Ošetřovatelství. Musela. V posledních deseti letech totiž postupně vznikl legislativní balík nařízení minimálního dosaženého vzdělání pro prakticky všechny zdravotnické obory. Důsledkem je deformace trhu lidských zdrojů v tomto odvětví a ruku v ruce s tímto deformace úrovně příslušné části vysokého školství – a nejde jen o tento obor. Pokud chcete uměle vytvořit čtyřiceti procentům populace před jméno titul, musíte nutně snížit náročnost – a tedy i úroveň – vzdělání samotného. Direktivou, sociálním inženýrstvím shora, tedy není v žádném případě možné fakticky zvýšit vzdělanost obyvatelstva; něco takového je z podstaty věci nemožné. Jediné, co lze tímto způsobem zajistit, je změna relativního rozdělení – diferencovanosti – úrovně tohoto vzdělání. Tedy můžete deset procent kvalitně vysokoškolsky vzdělaných lidí v generaci jedna změnit na dvacet procent lidí vzdělaných s poloviční kvalitou v generaci dva. Ale to je vše. Sociální inženýrství nemá nikdy potenciál zvýšit úhrnou hodnotu čehokoli, pouze odlišné rozvrstvení téhož. Chcete-li uměle umožnit vyššímu procentu lidí dokončit VŠ, můžete jedině snížit náročnost – a tedy kvalitu – VŠ vzdělávání. Nebo má snad státní zásah potenciál mávnutím hůlky nějak dovzdělat obyvatelstvo?
Státní legislativní politika posledních deseti let se jednou – možná už brzy – citelně projeví na kvalitě tuzemské lékařské péče, neboť celý tento resort je státními zásahy čím dál více přidušen a ztrácí potenciál k inovacím, výzkumu, zlepšování se. Něco o tom vím. Hodně o tom vím.
Jaké je řešení problému, který jsme nyní mikroskopicky pozorovali u p. Pokorné a makroskopicky vyvodili širší souvislosti? Řešením je pouze úplné odloučení akademické sféry od sféry mocenského vlivu státu. Jedinou politickou stranou, která má něco takového ve svém programu, je Strana svobodných občanů.
S touto informací však již naložte, jak chcete.
(7x známkováno, průměr: 3,86 z 5)