Řídím rád. Proto jsem se těšil, až se zase jednou projedu do Strakonic, kde žije část mého příbuzenstva. „Bude to taková pohodová, bezstarostná jízda,“ řekl jsem si. To jsem ale netušil, jaké na mě čeká překvapení. Zrovna se totiž konal triatlonový závod Czech Bigman.
A nebyl to jen tak ledajaký závod. Jeho důležitost a světový věhlas podtrhuje skutečnost, že pro cyklistickou část závodu byla v sobotu 8. 9. cca od 9 do 18 hodin vyhrazena celá jedna polovina Strakonické (čtyřproudová ulice v Praze 5), tj. 2 jízdní pruhy o délce 13 km. Uzavírka začínala u železničního mostu v Chuchli a končila v Jílovišti. Doprava na příjezdu do Prahy byla svedena do protisměru.
Czech Bigman je závod natolik elitní, že se ho nemůže účastnit kdejaký jouda. Na startovní listině tedy bylo přihlášeno pouhých 16 závodníků z celého světa. Pro bývalé Československo je jistě nadmíru potěšitelné, že užší triatlonová světová špička se rekrutuje právě z našeho regionu. Výjimečnost klání podtrhuje i cena pro vítěze, kterým je hodnotný zlatý přívěsek a další věcné ceny, jako např. Originální medaile či účastnické tričko.
Závod měl i velkou diváckou účast. Aby se však obecenstvo netísnilo, byla zvolena netradiční a velmi moderní forma výhledu. Podobně jako automobilová letní kina byla uspořádána tzv. mototribuna, jejíž podstata tkvěla v tom, že auta kolem závodní trati neustále pomalu popojížděla. Tak si každý divák mohl prohlédnout celý úsek trati, přičemž od soupeřících borců byl oddělen pouze svodidly, takže byl umožněn těsný kontakt a zároveň každý fanoušek mohl povzbuzovat z pohodlí svého vozu. Myslím, že to bylo celé velmi dobře zorganizováno a každý byl právem spokojen.
Divácká účast byla opravdu masová. Každý se chtěl podívat, a tak se na příjezdu k závodišti vytvářely kolony. Jedna začínala na Jižní spojce daleko před Barrandovským mostem. To jsem ještě nevěděl, jak věhlasná akce do naší metropole zavítala. Cestou jsem ale získal potřebné informace a rozhodl se, že závod, jehož renomé dalece překračuje např. Tour de France nebo Giro d’Italia, si rozhodně nesmím nechat ujít. Byl jsem netrpělivý a nechtěl jsem propásnout ani minutu vskutku napínavého závodu, vzal jsem to tedy odbočkou na Krč a dojel na nábřeží u přístaviště. Pokračoval jsem v jiné koloně do Modřan a na Zbraslav. Na náměstí se však konal nějaký sraz veteránů, takže jsem nemohl odbočit na Baně a najel jsem tedy na Strakonickou u Zbraslavi. Tam jsem se vmísil mezi diváky a kochal se pohledem na soupeřící borce. A že bylo na co se dívat!
Závodníci rozvážně stoupali do kopce, aby na vrcholu Cukráku své stroje otočili a prudce sjížděli zpátky do údolí. Jelikož je čekalo celých 180 km, museli okruh absolvovat minimálně třináctkrát. To je určitě pěkná fuška a když to tak uvážím, tolikrát po sobě by to nevyjela ani některá auta i s čerstvou červenou nálepkou na registrační značce. Ale to není všechno. Jeden z železných mužů byl údajně vozíčkář. Bohužel jsem ho nezahlédl, ale musel mít ocelové paže, mimo to, ubrzdit vozíček z toho krpálu jistě nebyla žádná legrace. Jen by mě zajímalo, jestli triatlonisté byli povinni dodržovat tu padesátku před přechodem na Baních. Celkem jsem se u závodu zdržel asi hodinu, ale pak už jsem musel opravdu spěchat, takže ani nevím, kdo vlastně vyhrál.
Jelikož celou akci dozorovala Policie ČR, byl její průběh velmi pokojný. Já osobně jsem viděl pouze dvě nabouraná auta. Navíc závod výrazně pomohl zklidnit dopravu v jihozápadní čtvrtce Prahy, takže snad nebyli ani žádní mrtví. To je velmi pěkná bilance, takže myslím, že se všichni můžeme těšit na příští ročník Czech Bigmana opět pod záštitou pražského magistrátu. Na tomto místě bych si dovolil navrhnout mírné vylepšení času a místa. Kupříkladu na D1 jsou také velmi kvalitní kopce, případně Barrandovská spojka může nabídnout pěkné převýšení s tím, že páteční odpoledne je pro takový závod jako stvořené. Koneckonců Praha po akcích jako je tato přímo volá, neb to je skvělá průprava na budoucí olympiádu. Dovolím si tedy citovat slova autora projektu a ředitele závodu Mgr. Romana Jaroše, který na webových stránkách věnovaných tomuto triatlonu uvedl: „Sebelepší organizátor bez závodníků nemá závod, ale závodník bez organizátora taktéž.
Vzájemně se potřebujeme a proto udělejme maximum svým přístupem i závodním umem, abychom přesvědčili, jak představitele a diváky města Prahy tak i Partnery, že projekt Czech BIGMAN si své místo na triatlonovém slunci v podobě dalších ročníků zaslouží.
Na závěr chci vyjádřit své poděkování senátorovi PS ČR M. Škaloudovi, primátorovi hlavního města Prahy P. Bémovi, starostovi MČ Praha 5 M. Jančíkovi a starostovi MČ Praha – Velká Chuchle S. Freslovi kteří poskytli svou záštitu nad tímto projektem a bez jejichž pomoci by projekt těžko vznikal.
Můj obrovský dík patří i mým kolegům a Partnerům, jejichž výčet by byl předlouhý – všem DĚKUJI.
Vám závodníkům přeji vyladěnou formu, pevnou vůli a nezapomenutelné zážitky z této triatlonové VÝZVY.“
Snad si tedy mohu troufnout promluvit za všechny diváky a říci: „pane řediteli závodu, pane starosto, pane primátore, pane senátore – DĚKUJEME a těšíme se opět na brzkou shledanou. Tímto zároveň vyzývám všechny čtenáře, aby si příští rok takovou skvělou akci určitě nenechali ujít a přijeli fandit v co nejhojnějším počtu. S sebou si můžete přinést shnilá rajčata, zkažená vajíčka a igelitové pytlíky naplněné olejem…
(Zatím nikdo nehlasoval)