Bez EU budete pojídat kořínky!

Featured Image

Nedávno proběhla taková krátká zpráva, která bohužel zapadla někam do mediálního záchoda a která ukazuje, že nám ujíždí vlak.

Italský premiér Salvini se sešel s polským prezidentem Kaczynskim, aby definovali strategii pro Evropské volby. Oba jsou, jak se teďka říká, euroskeptičtí, tedy stojí na straně svých národních států. Jiný plán má maďarský prezident Orbán, ten se zase pokouší o sjednocení neevropské konzervativní křesťanské pravice. Různí vlivní jedinci se začínají připravovat na konec EU takové, jakou ji známe.

Každý projekt má nějakou životnost. EU je na konci životnosti. Socialismus má dvě fáze, fázi problémů růstu a pak fázi růstu problémů. Asi nebude zatěžko odhadnout v jaké fázi se nacházíme. Šlo s tím něco dělat, kdyby europapaláši chtěli, ale oni se vší rozhodností neprojevili ochotu ani verbálně nějak svůj produkt inovovat, naštěstí. Co vůbec lze očekávat od lidí jako Jean-Claude Druncker. I strejda Soros vidí, že to není dobré a zjevně nedisponuje žádným funkčním návodem.

Kromě toho jsem zjistil, že většina výrobců má tendenci životní cyklus svých produktů přeceňovat. Třeba existoval jeden velký evropský sjednotitel, který naplánoval jistý poměrně známý společenský projekt na tisíc let, ale nakonec mu to fungovalo jen roků šest, a to i přes značné úsilí a materiální nasazení při exportu projektu do dalších zemí a poměrně násilný kohezní poevropšťovací program.

Co se dělá s produktem, který se přiblížil konci svého výrobkového cyklu? Takový se třeba nabízí se slevou (tzn. prodávající ho podporuje slevami na úkor svého zisku, v podstatě obdoba dotací), nebo ho zkusí zákazníkům nanutit agresivním marketingem, případně podniká různé akce, aby zabránil vstoupit na trh substitutům. Tohle všechno už EU vyzkoušela s různým efektem. Nejlépe jí jde to poslední.

Jinou metodu na poevropšťování, na kterou taky určitě dojde, zaznamenal František Matějka. Bez EU budete pojídat kořínky! Při sledování Matějkova videa nutně dojdete k otázce, zda příznivci EU sáhnou k násilí, kdy to bude a jak rozsáhlé násilí to bude.

S EU je to asi nějak tak. Má 20% příznivců. Těm se myšlenka Sovětského svazu západu líbí a připadá jim sexy, nebo z ní něco mají, třeba spolurozkrádají dotace nebo pracují na evropských úředních „agendách“, nebo jsou to takoví ti připosranci, co si myslí, že sami nejsme nic a nic nedokážeme. Pak má 20% odpůrců, také z nejrůznějších důvodů. Zbylým 60% volby způsobilých jedinců je EU ukradená. Sem tam na ní nadávají, když si uvědomí, že socialisitický Sovětský svaz Západu neguje životní perspektivy jich nebo jejich dětí, sem tam si ji pochvalují, například když se mohou projíždět po cyklostezkách postavených za „evropské peníze“ (tzn. peníze, kteří evropští úředníci ukradli nějakému jinému chudákovi o pár set kilometrů dál nebo se neobtěžovali ani s tím a rovnou si je natiskli) a celkově vyčkávají, kam se to s EU vrtne a zda se náhodou nenajde někdo jiný, kdo by jim dával další bezcenné dárky.

O těchto 60% beznázorových a někdy bezpáteřních jedinců se dříve nebo později strhne bitva. A já se obávám, že eurofilové nebudou jim nebudou mít mnoho co říci, natož nabídnout.

Eurofilové tak budou třeba vykládat, že jejich kůň je sice mrtvý, ale je skvěle mrtvý. Stačí pár reforem a bude zase jako živý! Není nakonec o nic mrtvější než jiné mrtvé koně, a že když ho všichni společně poneseme, tak že se nakonec bude pohybovat docela rychle, možná rychleji než prokazatelně živé koně z USA, Ruska nebo Číny. A až až jim umře kůň, tak budeme ve výhodě, protože s mrtvým koněm už manipulujeme dlouho a máme rozsáhlé know-how, jak na to. Ještě se k nám budou jezdit učit, jak se s mrtvým koněm dají vyhrát dostihy!

Ve školách zase budou vyplachovat dětem mozky a dospělé budou sociálně likvidovat pro „protievrospké smýšlení“. S nadšením budou informovat o úspěších, například o tom, jak si stagnující Německo balancující na hraně imigrační, politické a sociální krize a zadlužená Francie před krachem propojily vodovod, aby nebylo vidět, jak přeregulované prostředí dusí podnikání a inovace a trh zdeformovaný státními intervencemi ztrácí konkurenceschopnost.

EU nic jiného nečeká než propad do čím dál hlubší řiti. Takže se nelze divit, že se prozíravější jedinci porozhlížejí a hledají spojence. Komu by se chtělo být v roli „poslední zhasíná“. Za chvíli vyjede autobus novým směrem a je třeba zabrat si ty lepší sedačky, z opuštění EU bude dříve nebo později konkurenční výhoda. Svět se začíná připravovat na nové neunijní příští a my u toho nejsme. Přitom by to mohlo být takové hezké spojenectví.


15.01.2019 D-FENS


Související články:


12345 (320x hodnoceno, průměr: 1,31 z 5)
22 770x přečteno
Updatováno: 18.1.2019 — 23:23
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!