Bee komplex

Featured Image

Všechno je na hovno, jenom včely jsou na med. A ten je taky na hovno. Tak to bylo všechno, co jsem o včelách věděl do svých třiceti.

Pak jsem se řízením osudu ze dne na den stal majitelem dvaceti úlů a začalo to dopadat, jak muselo. Do dvou let jsem své hájemství zredukoval na šest kousků – tak akorát na to, abych vypadal před cizími lidmi dostatečně kůl a eko, a abych své kamarády, známé a rodinku dodnes saturoval dostatečným množstvím medu. Frajeřit se s tím dá opravdu dobře, i když vím, že pořád o včelách vím kulový, ale třeba vyprávění o včelím sexu mám v repertoáru hromadu let a furt se to neomrzelo.

Během té doby jsem ale přesto na včelách vypozoroval věci, které ukazují, proč jsou tady o pár milionů let déle než lidstvo a proč tady budou i v době, až se my, homo sapiens, vytřískáme navzájem. Nabízím výběr několika z nich:

  1. Organizace a kolektivní myšlení. Včelka sama o sobě není nic, teprve jako součást roje má svůj přesně daný úkol od narození až do smrti, což třeba v létě není moc dlouho. Někdo si myslí, že včely řídí královna, ale v případě ztráty královny dokáže včelstvo zareagovat tak, že si vychová novou matku, protože nikdo jiný v úle neumí klást vajíčka. A vůbec na to nepotřebujou vládu a parlament. A už vůbec neziskovky.
  2. Orientace. Kvůli tomu, aby nás ajfoun nebo něco podobnýho zavedl na konkrétní místo, lítá kolem Země hromada železa, pálíme tisíce tun raketového paliva a spotřebováváme hromadu energie. Včelka-průzkumnice přiletí do úlu, zatančí, zatřepe prdelkou, a právě rozkvetlou lípu kilometr od úlu vzápětí navštíví tisíc jejích sestřiček. A ještě trefí zpátky.
  3. Využití prostoru. Voskový šestiúhelník je nejdokonalejší tvar pro uložení kapalné látky zvané med. Ať uděláte cokoli jiného, nebude to fungovat. A nikdy nedáte do objemu 39x24x3cm více medu, než to dokážou včely. Trošku tristní při srovnání s logistickými centry okolo dálnic. No, stačí se podívat do vlastní lednice.
  4. Konzervace. Stavíme továrny na výrobu chemikálií, které si narveme do jídla, aby nám víc chutnalo a vydrželo. Vymýšlíme vakuové nádoby, mrazáky, lednice. Včelky nektar z květů párkrát přežvýkají, zbaví přebytku vody a mají k dispozici potravu, kterou bez obav můžeme i my jíst i po třech letech slušného zacházení ve špajzu, aniž by cokoli ztratila na kvalitě. O propolisu se píšou celé knihy a bez něj bychom Tutanchamona asi nenašli.
  5. Obranná strategie. Parazité nejsou vítáni. Včela-zlodějka je nemilosrdně zavražděna, pokud se vloudí do cizího úlu. To samé se stane vosám. Přiletí-li ale zbloudilá unavená včelka od sousedů se zásobou nektaru a pylu, je okamžitě adoptována. To platí u zdravých včel. U nemocných je to jinak – jako u jiných nemocných společenství.
  6. Boj s nepřítelem. Včela instinktivně ví, že při bodnutí zahyne, proto není blbá a nebodá do všeho, co potká. Útočí ve chvíli, kdy cítí, že jde mateřskému úlu o zásoby či život. Navíc útočí skoro vždy včely staré. Ty poznáte tak, že prdelku nemají sametovou, ale spíš kovově černou. Je to jedno, obojí bolí stejně.
  7. Smysl pro rovnováhu. V sezóně musí být v úle všeho akorát: trubců, pylu, medu, dělnic, vajíček i larev. Když dojde k nerovnováze, včely se buď vyrojí nebo zahynou. Obě možnosti jsou přirozené, ale včely dělají vše pro to, aby se spíš rojily. A včelař vše pro to, aby se nerojily.

Chcete-li dokonalý relax, pořiďte si včely a učte se od nich. Včely vycítí, zdali s nimi manipuluje člověk nasraný nebo vyklidněný. Sám jsem dostal ze začátku hezkých pár žihadel, než jsem pochopil, že stres je zdrojem feromonu, který včely chápou jako agresi.

A ještě je tu jedno moudro, které mi pověděl jeden starý včelař: „Do včel, chlapče, za tebou žádná ženská nepřijde.“ Do toho jsem ještě nedozrál, ale kdoví.

P.S: Pokud četl tento článek včelař, nechť promine. Byl psán pro lidi, co nerozeznají medomet od podmetu. A jen tak pro zábavu, když už budou ty Vánoce.

 


17.12.2017 PAKO

12345 (287x hodnoceno, průměr: 1,22 z 5)
11 214x přečteno
Updatováno: 17.12.2017 — 21:25
D-FENS © 2017