Běda tomu, kterýž rozmnožuje věci ne své - zpět na článek

Počet komentářů: 49

  1. Toto je hezky priklad clanku, ktery vetsina lidi neprecte a myslenka, pokud tam byla, jim zustane navzdy zatajena. Nekdo to vzda u dunajskeho daru, nekdo se prokouse az ke opravdovemu vytezi nove doby, KLDR. To pak nevim, jestli se mam nudit, smat, nebo rozplakat.

    1. A to jste jeste gentlemansky presel promychanou pychu, jiz by senzitivnejsi jazykocitec mohl byt omluven uz na tretim radku.
      Nicmene ja se prokousal a jsem v zasade potesen – prinejmensim z toho uhlu, ze az se vlastovka s dalsim kvartalem prokouse netem dalsim novym oborem v cele jeho komplexnosti, bude hur.
      Dyk tentokrat (az na tech par perlicek a lehkou obskurnost) vcelku ok, ne?

      1. Chyby jsou skoro ve vsech textech a clovek je na to upozornen v pravidlech, ja sam mam s ceskym pravopisem problemy, cim dyl ziju v cizine, takze si nekdy nevsimnu a jindy prejdu s pochopenim, ale co je moc, toho je prilis. Tady se bojim, ze nam autor dluzi jednoho OC, protoze je pravdepodobne, ze s tim originalnim to muselo svihnout.

        Nicmene myslenku jsem tam prilis nenasel. Nekolik uvah o vlastnictvi a dusevnim klidu, snad… A trochu hruzy z toho, ze nekdo vynese do grafu dve hodnoty a protahne pres ne caru 500 let do budoucna a zjisti, ze v Evrope bude v roce 2400 minus osm milionu zrzek, pripadne, ze se z ropovodu ozve srrrrrrk a na svete nezbyde ani kapka ropy. Nebo neco v tom smyslu. Cele je to takove odtrzene od reality…

        Tot jen muj nazor.

        1. Vidite, a mne z toho vyslo, ze sypat z(buh)darma cernejm tam dolu je stejna picovina jako sypat jim tady – jenom to kazi prirozenej beh veci. Coz sice neni nijak objevny, zato ale zcela jisty.
          Ty zrzky jsem tam nejak prehlidl, ale kazdopadne je dobrej a neznal jsem ho.

          Mmch, vzhledem k hodine, v jakym jste to obskurnim casovym pasmu?

          1. Jsem jen o hodinu mimo, ale protoze jsem imigrant, tak jsem pouzivan na prace v obskurnich hodinach (respektive kdyz nocni manazer odjede na dovolenou, tak jeho smenu napali tomu volovi, co si rekl o manazersky trening) a ono mi to pak vzdycky rozhodi denni rytmus.

            To s temi zrzatymi jsem taky nekde cetl, ze vymrou, ve clanku to neni, ale statistika, kolik ze miliard africanu bude v roce XY asi vychazi ze stejne nesmyslneho zdroje.

            Dotovat kohokoli je pochopitelne vzdycky cesta do pekel, ale kdyby se k potravinove pomoci dodavalo vic zbrani, vzdycky tem slabsim, tak by to mohlo dlouhodobe resit problem s prelidnenim.

            1. A vida, zdravim.

  2. No ja teda nevim, skoly nemam, ale ze by poctive nahromadene bohatstvi prinaselo klid, to dost pochybuju. A opacne znam dost lidi, co si nakradli a presto jsou v klidu. Skutecnem, ne predstiranem. Proste je jim vsechno fuk. Ono je dost osemetne neco sablonkovat.

    Nicmene k cislum: vzdy jsem si myslel, ze mnozi se to, co ma vhodne podminky k mnozeni. Kdyz budu neco chovat, nebo pestovat a podminky budou na picu, taxe to proste darit nebude.

    Jestlize se Afrika mnozi takovym tempem, tak odkud se bere hypoteza, ze se maji spatne? To zcela odporuje moji pestitelske a chovatelske praxi. Nebo ja delam neco blbe?

    1. On tam nema ani tak moc poctive/nepoctive, jako spis zaslouzene/nezaslouzene. I to nepoctive muze byt brano jako zaslouzene, zkuste leta krast s hrozbou kriminalu nad hlavou. A naopak – dedictvi, automaty (fuj, pryc od toho), s ertepli nahodne vykopnuty Cullinan, w/e.
      Nemluve o tom, ze v mistnich krajich vesmes plati zaslouzene/nezaslouzene == moje/cizi.

      S podminkama a mnozenim pisete oba totez – ze Vy jste se nedostal ani pres Dunaj?

      1. Ja mel s tou velkou vodou problem. Koupil jsem na Alibabe super vychytavku – Moses‘ Rod, prisel k Dunaji, chtel pres a taxem s tim bouchnul do zeme a ono nic… V navodu jsem se pak dozvedel, ze „works with Mediterranean sea only“, takze musim zkusit neco jinyho.

        1. Tak pravda, Donau je velkej potok, ale zas ze by byl treba sirsi nebo hlubsi nez ta centralni louze? Ale mozna je to jinou salinitou, proudem/napetim nebo tak neco. Nebo jste s sebou mel malo vobrezanejch. Nakonec medle stejne jen Buh vi, jak to vlastne fachcilo.

          Ovsem kdybyste se tak trapne materialisticky neupiral pouze k mire vlhkosti zanovni vietnamky, zjistil byste jiz dle zcela prvniho komentu, ze prekonani zde mineneho Dunaje suchou nohou je presne stejne obtizne jako preskoceni jedineho radku textu mrknutim oka.
          A nemusel jste zbuhdarma vyhazovat za buhvijakej (a stejne nejspis jen Cinanem vobsvihnutej… aha?!) klacek. A este bez ceske rukoveti, manualu i gajdu, fuj! To se pak nedivte.

          1. A buhvi, jestli ta hul ma vubec EU homologaci!

    2. Ale oni maji idealni podminky pro mnozeni! Nemusej celej den hakovat a fasujou zradlo. Takze jsou nevyboureny a plny energie a hormonu, tudiz nedelaj celej den nic jinyho, nez ze sukaj… Zaprahni je krom toho krmeni na deset hodin denne v dolech a uvidis, jak se jim to mnozeni samovolne zbrzdi…

  3. Zajímavý by bylo oprášit projekt moře na Sahaře. Stejně je tam úplný hovno než písek a lepší to nebude. Když se to zaplaví, jednak to zachrání pár pidiostrůvků v Indonésii a hlavně, na sever Afriky by to snad zase přineslo vláhu a zastavilo šíření pouště.

    1. Nevim, jestli neco roste v mokrym pisku, ale urcite se v tom blbe chodi, takze zastavovaci efekt by mohl byt znacny.

      1. Jestli Vam dobre rosumim, pak by bylo vyrazne vyhodnejsi naopak presypat Saharu do Stredozemniho.

        1. Z Malty bychom udelali nezajimave mesto uprostred mokreho pisku… Chorvate by museli zacit makat, protoze k mori uz by tam nikdo nejezdil, misto valecnych lodi, ktere chrani hranice zemi z druhe polokoule by nam po mokrem pisku jezdily vznasedla… Benatky by nam zmizely v mokrem pisku… no, nevim nevim.

          1. Kdyz Vam se clovek nezavdeci…
            Vzdyt malta a pisek jsou odjakteziva jak bratr a sestra, Chorvatum se nakeca, ze se jen rozsiruji biciz a ze to vyschne, a lodii by jiz vice netreba bylo.

            Tak aspon do pulky? Zadrzovaci schopnost zustane a ty Vase Benatky si misto cvachtnuti budou i nadale moci spokojene zblunknout. Win/win.

          2. A vembloudomrdi by sem napochodovali vsichni v tisicistupu, protoze by se cestou ani neutopili. To teda dekuju pekne…

            1. Ale kdeze, prave naopak (to mate z toho prekakovani komentuu).
              Ten pisek (vizte vyse) ma vysokou zadrzovaci schopnost, kterouzto vlastnosti voda dosud evidentne nedisponuje.

  4. Nezasloužené bohatství je nespravedlivé bohatství, a proto ho lze zvládnout pouze s pokorou.
    Prosím, dokáže někdo vyložit tuto větu?
    Nedostal jsem se přes ni…

    1. Ta věta je zcela jasná, ale těžko se vysvětluje. Daleko snáze to jde přiblížit připodobněním: Nespravedlivá sláva rychlokvašek vyhnaných marketinkovými specialisty vede celebritu zpravidla k alkoholismu, drogám, rozpadu vztahů a rychlému zlikvidování se. Spravedlivá sláva člověka, který si ji poctivě vydržel mnohaletou dřinou má výrazně více lidí, kteří to ustáli a žijí normální, i když slavný, život.

      Jedna věc je něco mít, druhá věc je to ustát. A aby to člověk ustal, musí mít obvykle nějaké psychické a morální kvality. Ty získá většinou tak, že si věc vydřel (= je zasloužená) nebo tak, že si pravdivě přizná svůj status, a pracuje na své psychice a morálce (nic moc řečeno, lépe to neumím) (=pokora).

      Zkorumpovat člověka, stát, společnost, firmu nezaslouženým čímkoli (majektem, výhodou, příjmem, talenty lidí, přízní, …) dokáže zničit spolehlivěji, drsněji a destruktivněji a daleko důkladněji a sadističtěji, než pokud máte těžké podmínky. Stačí se dívat kolem sebe. Uvidíte sami, co vyroste z generace, kde jakákoli výchova dětí, vystavení jich jakékoli autoritě, či námaze nebo požadavkům by „ničilo jejich osobnost“. Ze stejného důvodu pozitivní diskriminace je v podstatě degenerace a genocida těch, které „ochraňujeme“.

      Problém je, že tento jev mnoho lidí nevnímá, protože je jednak jemný a nepraští do očí. A druhak záleží na morálce a osobnostní výbavě jedinců, takže někoho nezasloužená výhoda zničí rychle, jiného pomalu, dalšího vůbec (= má vnitřní pokoru, abych parafrázoval autora). Ten roztřel je neuvěřitelně široký, a hlavní roli tu hraje neviditelná proměnná uvnitř lidské osobnosti „vnitřní pokora a morálka“, jejíž skutečný stav neznají často ani jeho nejbližší, ba často ani nositel sám – případně jí vidí zkresleně.

      1. Nezasloužená sláva rychlokvašek vyhnaných marketinkovými specialisty vede celebritu zpravidla k alkoholismu, drogám, rozpadu vztahů a rychlému zlikvidování se. Zasloužená sláva člověka, který si ji poctivě vydřel mnohaletou dřinou je patrná výrazně více u lidí, kteří to ustáli a žijí normální, i když slavný, život.“

        Takhle by to bylo trochu sromitelnější.
        Sláva spravedlivá být nemůže.
        Stejně jako bohatství.
        Předmětná věta by byla pochopitelná pouze jako:
        Nezasloužené bohatství je nezasloužené bohatství…
        A to je opravdu objev.
        ___________
        Pro lenošné:

        1. (ke komu) mající smysl pro nestranné hodnocení někoho, něčeho, zejm. práv druhého: s. člověk, soudce; s-á porota; s. panovník; být s. i k protivníkům; s-á hospodyně (Leg.) poctivá, pořádná; věrná a s-á děvčica (nář., Mrš.) poctivá, počestná;

        2. shodující se se zásadami spravedlnosti (ve význ. 1): budování s-ého světa; s. boj, soud

        3. oprávněný 2, správný 1, zasloužený: s-é hodnocení práce; s-é mzdy patřičné, přiměřené; s-é rozhořčení; s-é námitky (Olb.) odůvodněné, vhodné; zast. s-á nedůvěra (Tyl); s-á pochybnost (Šaf.) důvodná

        4. poněk. zast. takový, jaký má být, vyhovující (zprav. jakostí, váhou ap.); náležitý 1, patřičný: chléb s-é váhy; sklenička s-é mělničiny (Šmil.); člověk, který starožitnosti za s-é peníze kupuje (Zey.) poctivé; hist. práv. s-á léta (v staročeském právu) plnoletost, zletilost; → přísl. spravedlivě: s. přísný; – s. trestat, odměňovat, klasifikovat; – s. oceňovat správně; s. rozdělovat; dáme mu, co mu s. dáti můžeme (Jir.); s. vykládat (Jir.) pravdivě; – poněk. zast. s. sloužit (Jir.) poctivě; s. plné cíchy (Čech); dát si s. zaplatit náležitě; → podst. spravedlivost v. t.

        1. „Sláva spravedlivá být nemůže. Stejně jako bohatství.“

          Uznávám, že sloveso „spravedlivý“ je tu dost na vodě. Mnohem lepší sloveso „zasloužený“ je také nedokonalé. Spíše jde o to, co jako člověk, který byl obdarován slávou či penězi s tímto darem uděláte. To je pak o té osobnosti a pokoře. Je to snaha vysvětlit, že to podstatné je v člověku a s tím, jak naloží jako „správce“, kterému nějak spadla do klína možnost být slavý či bohatý či … Jste chytrý a to je moc dobře. Máte pravdu, že „spavedlivost“ či „zaslouženost“ je tu druhotná, a případná „zaslouženost“ jen umožňuje člověku zvýšit pravděpodobnost, že se správně zachová jako „správce“ té možnosti, kterou získal, protože lidé obvykle lépe zvládnou přístup k věcem, který je něco stál (a vůbec se tím nemyslí peníze). Nic více.

          Takovou slávu, která dává moc vlivu, můžete využít třeba k tomu, že se zasadíte o to, aby váš kraj vzkvétal. A nebo k tomu, že své fanoušky a obdivovatele přimějete k tomu, aby se zasadili o milión muslimských imigrantů ve vašem státě (Schwarzenberg), tedy k rozkladu a destrukci.

          Z tohoto hlediska třeba v EU jsou lidé, kteří „správcovství“ moci nezvládli a rozkládají Evropu. Kdyby tu moc a možnost nedostali, bylo by to pro Evropu, ale také pro ně samotné, mnohem lepší.

          Ono nakonec platí, že člověka důsledky jeho činů doženou. „Kdo s čím zachází, tím také schází.“

  5. Dobrotivý Aštare! Tohle snad psal zhulený prasodlak v rámci nějaké terapie a redakční kolegium v tom jede s ním. To je snad stejný autor, jako u tohohle: http://dfens-cz.com/kauza-alienova-kokonu/
    Ale ono se to ujme. Už vidím tu vážnou polemiku a hloubkovou análízu každé věty.

    1. Tohle si přesně říkám, kdykoli čtu jakýkoli článek či komentář od Urzy.

      1. Je zajímavé, jak jste tu předvědl scénu „jsem tak vděčný za funkci ignore, už nebudu muset číst Urzu“, přičemž od té doby mě nejen čtete, ale velmi často o mně i mluvíte xD
        Že by byl ignore rozbitý?

        1. Odkud jste získal ten mylný dojem, že vás čtu? Já nevím už řadu týdnů o čem píšete články či příspěvky. Jistě jste si všiml, že jsem se od té doby nevyjádřil k obsahu ničeho, co jste napsal, protože ani netuším, co provádíte.

          Ale jakmile jsem slyšel o textu, který psal zhulený prasovlk, přičemž se pod ním rozjela vážná polemika a hloubková analíza každé věci – okamžitě jsem si vzpomněl na vaše texty a příspěvky.

        2. Nedivil bych se.
          Von je rozbitej celej ten redakcni xindl. Pojebanej a vzpurnej.

  6. Dal jsem první odstavec, ale s jistým odporem. Pak už jsem to četl jako Jiráskovi popisy – napřeskáčku a výsledek byl 5. Brrrrr. Pokud v tom byla nějaká myšlenka, spolehlivě mě zdrhla. Poněkud mě to přišlo jako dílo náboženského fanatika s minimálním rozhledem a vzděláním.
    Ale třeba křivdím a blbec a ignorant jsem já.

    1. Albert Einsten dostával jako známky dokonce 6. Myšlenka v článku byla jednoduchá. Člověka můžete zničit buď tak, že na něho pošleme příliš mnoho zla, a nebo – daleko důkladněji a sadističtěji – když mu dáme příliš mnoho dobra.

      Jenom prosím, přístě „myšlenka MNĚ zdrhla“ a „MNĚ to přišlo“. Omlouvám se, ale přímo to bije do očí.

      Chápu, že v článku nebyla klíčová věta „je třeba zničit stát, je to nejhorší zlo, anarchokapitalismus je skvělý“ – jako jedna z konstantních ptákovin Urzy, takže článek je nepochopitelný. Mimochodem, Urza by se uživil perfektně jako vědec. Na jedné, byť hloupé a nesmyslné, větě a myšlence dokázal postavit obrovské emise slov a těmitio zplodinami naplnit mnoho článků. Dokážete si představit to množství „publikační činnosti“, „odborných publikací“, „citační index“ – a jiné?

      Trochu Urzovi závidím to množství, do kterého dokáže roztáhnout jedinou myšlenku. Ale s takovým talentem bych šel do vědy. Tam ho uplatí.

      1. Vy jste mnou nějak posedlý, nebo jak si mám vysvětlovat to, že o mně tak často mluvíte i v případě, že téma se mnou nijak nesouvisí?

        1. Berte to tak, že jste na mě udělal nesmazatelný dojem. Sice z toho negativního konce spektra, ale přesto nesmazatelný.

  7. Ne, že by dílčí informace nebo myšlenky nebyly pochopitelné, nejsem schopen přijít na smysl jejich nahromadění.

    1. Aby na tom bohatstvi myslenek mel nejakou zasluhu, prece.

    2. Tento autor staví články pořád stejně. Na začátku vysvětlí pojmy a myšlenku – což bývá 1–2 odstavce. A pak následuje zbytek: velké množství příkladů, kde tato věc (reprezentovaná tou myšlenkou) zasáhla do kola dějin. Tedy konkrétně, kde v historii byly způsobeny škody dělané příliš velkým dobrem. Kde se páchalo dobro a co to natropilo za škody.

  8. 1) proto žerte, chlastejte a mrdejte jak jen můžete, ať těm nefachčenkům není co posílat.

    2) z KLDR a číny se můžeme učit vy TUPÁ HOVADA! Nejsem žádnej komunista a komunismus nechci ale lidstvo potřebuje tvrdou ruku a tvrdýho čůráka, kterýho nezlomí kdejaká mafie. V KLDR by mafián jenom pomyslel říct něco špatného na soudruha Kinga a už by měl problém! Ne jak tady, že si objedná televizi aby veřejně jeho zlodějiny obhajovala. Podivejte na toho politika jak smutně kouká!

    3) behemot je další pračůrák vedle urzy, který si nezaslouží ani rozprášení na rozptylové louce, ale měli by ho sežrat hyjeny v africe aby byl alespoň trošku prospěšný.

    4) Mám plán jak z afriku přetvořit zpět zase na krásný kontinent. Ale pravdou zůstává, že jen pouze formou osídlením lidí evropského typu a pouze tvrdou rukou. I ten písek využiju.

  9. A vy myslíte, že až se to stane, tak Afričané a Arabové budou sedět doma a sledovat, jak jim umírají děti, rodiče, sourozenci a přátelé? Samozřejmě že ne. Půjdou někam, kde jídlo ještě je.
    A docela mě mrazí, když pak slyším, jak vysoko postavený politik smrtelně vážně říká třeba toto: „Kdyby každá země přijala 1 procento, Evropa má 500 milionů obyvatel. Mohli bychom přijmout 5 milionů lidí. Týká se to politického státnictví. Musíte hovořit se svými voliči a vysvětlit jim, že toto je něco, co musíme udělat. Protože máme morální povinnost to udělat. Jsou to lidi, kteří umírají, když se jim neposkytne ochrana a útočiště. Musíme se o ty lidi postarat.“ (asi nepřekvapí, že to jsou slova Švéda)

    1. Půjdou tam, kde jídlo je a přitom se tam mohou dostat. Když se tam nedostanou, tak tam nepůjdou.

      Mě nemrazí, že toto říkají vysocí politici. Mě mrazí, že toto říkají mladí lidé and/or vzdělaní lidé. Dnešní vysocí politici jen málokdy určují dějiny, zato mladí lidé je určí vždy.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017