Bearovo vítězství - zpět na článek

komentářů 174

Přidat komentář
  1. Bacha na ten mletý pepř, nevím tedy, jestli to pan domácí myslel jako nějaký sofistikovaný vtip. Používá se totiž (údajně, nikdo jsem to nezkoušel nejsa Bearem) kajenský pepř, což je koření, které má s klasickým pepřem společné asi tolik jako brzdové válečky s prasetem.
    Ale možná by taky fungoval, někoho by dokonce mohlo napadnout přestříkat ránu pepřovým sprejem…

    1. Jo takže mletý chilli, žádnej pepř.

    2. na zastavení krvácení to moc význam mít nebude. ale dejmetomu na primitivní polní desinfekci odřeniny, nějakého silničního lišeje – nakonec proč ne. jakýkoli vostrý koření je v podstatě primitivní širokospektrální antibiotikum a antivirotiku. v obýváku to ovšem smysl nemá, ale spadneme-li z kola někde do ovčinců někde v moslemánský prohibiční tatrmánii tři dny cesty od koloniálu, kde mají peroxid…

      1. Chilli je prej dobrý na zastavení krvácení a taky přetíží nervový zakončení a přestane to bolet. Ale to je vo rozšířené idiocii, že někdo neumí překládat cizí jazyky a vnáší do češtiny hovadiny. S pepřem to fakt nemá nic společnýho, je to kajenský chilli.

        1. no jo, překlady. některé perličky mi uvázly v paměti a už tam asi zůstanou. třeba jak český turista Štimák zapálil národní park, když si kuchtil polévku na „přenosných kamnech“. nebo jak se tuhle ti židé a filištíni domluvili na „cestovní mapě“.
          nejlepší ovšem byly titulky k jakémusi filmu z prostředí válečných plachetnic z konce 18. století, kdy jednoho z posádky, mladíka Archibalda, oslovovali ostatní Archie (arčí) a titulkář to překládal jako protiletadlové dělo.

          1. Cywe, to byl nejakej prekvalikifovanej překladatel. Ze je Archie i prezdivka pro protiletadlovy delostrelectvo podle myho nevi ani vetsina rodilych mluvcich. Vetsinou spis narazim na opačný problem, kdy překladatel vezme to prvni co je ve slovniku. Kapesnim.

          2. Pokud se clovek chce pobavit, tak celkem kouzelne jsou preklady AJ=>RJ, kde to Rusove hrde resi fonetikou. To pak clovek nevericne cumi do azbuky a snazi se pochopit, co to jako puvodne melo bejt. „Bitlz – muzykalnyj ansabl“ je tak asi nejmene narocne. S ruskym Vkontakte a snahou mladeze but co nejvice „in“ vznikaji neuveritelne paskvily.

            1. Sysop: tohle „umí“ i Francouzi. Když se mě kdysi ptali, jestli se mi líbí Baš, tak mi taky chvíli trvalo pochopit, že myslí Bacha.

              1. Tak vyslovnost je vec sama o sobe. Anglicani zase vyslovujou Frankenstein jako Franknstýn a Cesi vyslovujou gnocchi jako noky nebo noči a Renault jako Renolt.

                1. Jojo, muj syrsky kamarad cte Peugeot jako „Pigot“ a Jaguar je „Žažuár“.

          3. Zase abysme byli fer, anglicky botanicky (a zoologicky) nazvoslovi je takovej bordel, ze se skoro nedá prekladat bez konzultace minimalne s profesorem botaniky. Proste neni pepper jako pepper.

            1. jak správněji přeložit borovicové jablko, to snad vědí i předškolní děti. s koňskou makrelou a spoustou mořských ryb běžně u nás tržních už je to složitější (jakkoli je to úkrok od botaniky k živočichopisu).

              1. Borovicovy jabko je cajk,to zna kazdej. Stejne jako slamovy bobule nebo hrachovy orechy. Ale vyznat se v tom co se u nas bezne neprodava nebo nezije je obcas docela orech. Von stačí takovej raven. U nas je to vetsinove havran, v Anglii je to obvykle krkavec, jenze havran obcas taky, nekdy se neco jmenuje jinak v Anglii, jinak v USA a nekdy to taxonomicky nema vubec nic spolecnyho s predobrazem. Crayfish a jellyfish jsou vsechno mozny jen ne ryby a jellyfish rozhodne neni jinej nazev pro blobfish. To cemu se u nas rika jednoduse treska ma v anglictine nekolik různých nazvu podle konkretniho druhu. Cod, haddock…

                1. raven je samozřejmě pouze krkavec. překládat raven jako havran je česká chyba, která vychází z šemberova a následně vrchlického překladu poeovy básně (a kterou pilně dodržuje všech asi pětadvacet dalších překladů, s tuším tedy že jednou nebo dvěma výjimkama), kdy dali překladatelé přednost dvouslabičnosti před zoologickou přesností.

                  1. No vono to komplikuje, ze slovem raven se oznacuje asi 11 druhu ptaku z rodu Corvus. Jinak ano, primarne je to krkavec.

                  2. Plus jeste bejva zvykem neprekladat doslovne ale podle kontextu. Treba kdyz chce american rict, ze je nekdo nastvanej, tak pouzije vyraz pissed. Jenze cesky nachcanej se v tomhle kontextu nepouziva, takze dobrej prekladatel to prelozi jako nasranej. Takze pokud nejde vylozene o taxonomicky zařazení toho ptaka, tak ohledne symboliky tomu Poeovu ravenovi ten ceskej havran vcelku odpovida. A vzhledem k tomu jak volne lidova mluva nakládá se slovy havran a vrana k oznaceni těch velkejch cernejch ptaku, tak prelozit raven jako vrana by za urcitych okolnosti slo taky.

                    1. Viz Zemeplocha, pulka vtipu zustane neprelozena, ale autor prekladu tam doplni nejake vtipy nase, nove.

                      A k tem spatnym prekladum – kdyz se divam na nektere starsi dabovane filmy z 90. let, tak se kolikrat divim, co clovek slysi a ted s mou znalosti Anglictiny uz vim, co tam puvodne bylo a tak lehce se smeji. A bohuzel nejblbejsi jsou anglicke vtipy na levobok/pravobok, ktere v Cestine proste nefunguji. Bohuzel my nemame takove slozite termity jako starboard a port :)

                      Ale tak nejak chapu, ze tehdy byl obrovsky zajem a lidi proste nevedeli jak, tak to dali doslovne a je to, oni to divaci prejdou(a zrovna s temi levobocky se moc delat neda :D )

                    2. Nj, nebo Harry Potter. Odehrava se v Britanii, pulka jmen a nazvu je anglicka, pulka ceská (Kvikalkov v Surrey, omg), cast terminologie je jakztakz přeložena, cast jsou cesko-latinska náhražka anglo-latinskejch novotvaru (Horcrux vs. Viteal. Proc? Cechum nic nerekne ani jedno), nektery preklady jsou v podstate nesmyslna. Kdyby to aspon melo logiku ze treba kouzelníci se jmenujou cesky a mudlove anglicky, ale prd. Nemuzu se ubranit dojmu ze v obou pripadech prekladatele predevsim onanovali nad svou kreativitou.

                    3. na HáPéčku mě neskutečně krká to paslovenské skloňování rádoby latinských a řeckých koncovek, typicky „na procházce s juliusem jsme potkali dva brontosaurusy a následně samotného Zeusa“.

                    4. To taky, ale to je asi to posledni co by mi vadilo. Mimochodem, cet jsem nektery Pratchetty v originale a treba ty Pratchettovy jmena postav jsou zpravidla pomerne normalni anglicky prijmeni vcelku nepodobny tem Kanturkovejm radobyvtipnejm slozeninam. Navic ne vsechny dily Zemeplochy jsou vylozene rachanda a parodie a ty cesky „vtipny“ jmena to dost kazej. Btw, trochu jsem nepochopil proc se kocour Starenky Oggove Greebo jmenuje v češtině Silver.

                    5. Nevim, zrovna u Kanturka mi to prijde normalni a nerusive. Nicmene Silvera neberu taky :) HP jsem necetl

                    6. Ono to spis vynikne az ve srovnani s originálem. Ale uznavam ze u fantasy je to tezky. Kdyz to nechám tak to budou anglismy co misto Střevozemě evokujou spíš Kent, kdyz to prelozim tak riskuju ze to bude tlouct do oci, protoze v anglictine se jmena tvorej jinak nez u nás a slozeniny jsou tam normalni. Skywalker je v anglictine OK, Nebesochodec je děs běs.

                    7. Dodnes som žil v tom, že raven je havran. I stand corrected.

                    8. krkavec se dá ochočit a dá se naučit papouškovat (a je jeden z nejinteligentnějších opeřenců, kam se na něj hrabe třeba kůň nebo roční dítě). což je ta myšlenka Poeovy básně, mluvící havran skřehotající temné poselství, a hlodá myšlenka, že ví, co to říká. o havranovi jsem nic takového neslyšel ani nečetl.

                    9. grrr! taky v tom mám guláš.

                    10. Podle myho jde o to poselství, ne ze ten ptak muselo bejt nutne neco co mluvi i v realu. To tam moh rovnou nacpat papouska, Skeltonova basen o mluvicim papouskovi je ostatne jeden z prvnich dochovanejch anglickejch textu.

                    11. Havran mi v ceskym bajeslovi prijde jako chmurnejsi a zlovestnejsi ptak nez krkavec, kterej mi prijde spis spojovanej s mrchozroutstvim.

                    12. spíš i to lidové bájesloví v tom má bordel. krkavcovi se lidově říká havran, havranovi polnímu vrána a vrána je takovej divnej šedivej pták, kterého nikdo nikdy neviděl.

                      potažmo ptáčí místní jména. někdy v některé mapě krkavčí skály, jindy havraní skály a ještě jindy vraní skály. jedná se o to samé skalní městečko, a tak se pro jednoznačnost říká „fellerovky“.

                    13. Jo. A docela by me zajimalo, kolik lidi by dokazalo jen tak z fleku rozeznat krkavce od havrana.

                    14. Jinak teda vrany šedivky vidam v Praze okolo Krče. Černy vrany asi taky, protoze je u nas tech „havranu“ co jim vsichni rikaj „vrány“ nekolik viditelne odlisnejch druhu (velikost, barva zobaku a odstin peri). Ale taky se v tech moskevskejch holubech prd vyznam

                    15. shane: přesně tak. Jde o vyjádření myšlenky. Správný překlad vypadá, jako že to někdo napsal česky, ne že je to „správně“ přeložené a nedává to smysl. Naopak tyhle překlady, které jsou „správné“, ale myšlenka je zcela mimo mísu, docela dost ruší. Jeden z důvodů, proč už jsem léta nečetl žádnou EN knížku přeloženou.

                      Nejlepší je, když už samotný název knížky napovídá, že to bude katastrofa. Například Vossovo Never split the difference v češtině vyšlo jako Nikdy nedělej kompromis, což je tak neskutečná debilita, že chudák čtenář – knížka je pochopitelně plná kompromisů, takže číst to v češtině, asi bych si dost často klepal na hlavu. Ale kdo ví, třeba to překladatel tak překopal, že v české verzi žádné nejsou a knížka je vlastně úplně o něčem jiném.

                    16. Zase se to ale nesmí přehánět. Dodnes se mi třesou kolena z toho, jak si Procházka — jinak překladatel velmi slušný, žádná tahleta moderní degenerace, co neumí ani česky, ani anglicky — v „Murder must Advertise“ stěžuje, jaká je škoda, že kriket je tam důležitý pro zápletku, neboť jen a jenom proto jej nemohl nahradit fotbalem, který by byl podle něj českému čtenáři bližší :(

                      (On té knize vůbec dal docela na prdel. „Jako že to někdo napsal česky” to sice vypadá, jenže za tu cenu, že se totálně ztratila naprostá většina aluzí a podobných vtípků v těch reklamách; a člověk pak opravdu nechápe, jak je možné, že se jinak velmi soudný Hankoušek celý den nemůže přestat smát celkem stupidní reklamě „Máslo? Ne, něco mastnějšího“, z níž zmizel jak vtip, tak i Dickens :/ )

                    17. ocs: mě to zas tak špatné nepřijde – kdo chce skutečně autentický zážitek, má možnost to vzít v originále, ne? Je otázka, kolik čtenářů, kteří neumí ani zbla anglicky jsou současně znalci kriketu. Třeba se pletu, ale klidně bych si tipnul, že většině našinců by přepis do fotbalu nijak nevadil. Mě nejspíš taky ne, protože bych to četl v angličtině a protože kriketu nerozumím, kdyby mi někdo řekl, že česká verze je dobře napsaná a nahradila to fotbalem, kdo ví, jestli bych si nepřečetl obojí.

                      Nicméně ať tak či tak, ta „stížnost“ od Procházky je pravdivá v každém případě a souhlasím s ní. Množina lidí, holdujících kriketu u nás bude v porovnání s fotbalem mizivá.

                    18. A tak ono by si to zase melo ponechat ty realie. Jedna vec je překlad idiomu, druha vec je uprava realii. Kdyz se bude americky detektiv bavit sledovanim poradu Family Feud tak i kdyz ten porad u nas skoro nikdo nezná, furt to bude lepsi nez kdyby ho prekladatel nechal koukat na Tele Tele. Tohle da zkousnout u jisty sorty vtipu (Hele, to krovi vypada jako Halina Pavlovska – Shrek 2),ale celkove to je cesta do pekel.

                    19. shane: a kde je tedy hranice? Mě naopak přijde, že trefný překlad, který ponechá vtip je lepší než překlad s místními reáliemi, kterému se ale nikdo nezasměje, protože to nikomu nic neřekne.

                      Proč by změna názvu seriálu měla být horší než změna referované osoby? Žádnou hájvej tu hel v tom nevidím.

                    20. Překlad by mel podle myho ponechat co nejvic z puvodniho dila. Pak uz to neni překlad ale prevypraveni. A ja treba mam rad kdyz se z ty knihy dozvim něco o ty zemi a době kde se to odehrava. Kdyz bude hrdina zit v New Yorku, koukat na Tele Tele, jist svíčkovou se sesti a vecer pujde do kabaretu na Čundrcountryshow Ivana Mladka a s kolegy bude rozebírat jak včera hrala Sparta s Banikem, tak to bude proste divny.
                      Jasne, u vtipu to kolikrat prelozit nejde, tak se to musi prevest, ale jinak? V dobe googlu? Ted ctu knihu, kde vedlejsi postava vypada jako „hezci Edward G. Robinson“. Asi bych dal prednost tomu aby Robinson zustal i v prekladu a nebyl nahrazen Janem Preucilem, protoze by to proste v kontextu USA 50. let bylo divny.

                    21. shane: proč nahrazovat v kontextu 50. let Robinsona Přeučilem??? Logické by snad bylo to nahradit někým adekvátním ze stejné doby u nás.

                      Robinsona jsem si musel googlit, nic mi to neříkalo. V anglických knížkách to samozřejmě většinou neřeším a jen sem-tam si něco dohledám, když mě to zajímá. Ale abych u českého překladu guglil, o čem to vlastně bylo…? Nevím. Nemám na to vlastně úplně jednoznačný názor, právě proto, že už se mi tak 10 let nestalo, možná víc.

                    22. zlatej gůgl. si pamatuju, jak jsem jako puberťák zoufale hledal ve slovnících, kdo je jurodivý, co je to žejbrovat a kro je to Yorrick a proč a co nějaká jeho blbá lebka.

                      čas od času se mi stane, že abych dál hnul se čtením a nepřipadal si jako úplnej trotl, tak musím trávit hodinku s gůglem, abych třeba dohledával reálie a kontext. naposled třeba frantíci v alžíru. fakt jo, zlatej gůgl, zlatá wiki.

                    23. (Jako puberťák jsem na tohle měl především /nejen/ rodiče, fungovali excelentně.)

                    24. nojo, ale v té pozdnější pubertě jsem je v něčem začal předbíhat (a v něčem samozřejmě nedoběhl a možná nedoběhnu). neříkejte, že věděli úplně všechno. a někdy samozřejmě nebyli po ruce, na rozdíl od naučných slovníků. no a někdy a na něco jsem se zeptat ostýchal.

            2. Zajímavý je, že poměrně hodně firem to má ale v obchodě správně, že cayenne pepper je mletý chilli (anebo kajenský chilli). Kajenskej pepř je nesmysl co se šíří mezi plebsem a holt už rozpočty na překladáře nejsou co bejvaly, navíc místo tří stanic jich je dneska v češtině minimálně kopa, tak podle toho to dopadá, no, když plebs co umí trochu žblepltnout anglicky jde překládat texty do televíze a ani dabérům to nepřijde divný (titulky už asi nekontroluje tuplem nikdo).

              1. U těch titulku bejva problem i v tom, ze prekladatel dostane do ruky akorat prepis dialogu a z toho musi prekladat, aniz by videl film. A obcas tam jsou holt veci ktery musi střelit od boku, protoze nezna kontext. A holt mu to obcas nevyjde. Docela dobre to rozebiral Fuka na svym blogu.

                1. Mluvím vo televízi, pokud tam eště něco jde dneska s titulkama, tak to bývají takový ty dokumenty a podobný věci na okrajovejch stanicích (přičemž i dokumentární kanály se u nás snaží majitelskej korporát vysílat v dabbingu – tak si asi dovedeš představit, jakej rozpočet tak jeden díl na překladatele a dabéry má, dyž to má maximálně pár desítek tisíc diváků, ve špičce). To si samozřejmě překladatel může sehnat v originálu všude, protože tady se to vysílá s bůhvíjakým zpožděním, ale za ty prachy, kdo by to dělal.

          4. Pamatuji na nějaký mexický film a tam si chlapík přisedl k holce v restauraci a ona mu řekla „tak co mi povíš?“ a v titulcích bylo: „účet prosím“. A titulkáři vůbec nevadilo že ještě ani neměli objednáno.

          5. V románu Toma Clancyho nebylo překladateli blbé napsat, že „dělový člun roztočil rotor a vzlétl k islandským horám.“ Létající lodi – vot těchnika!

            Protože „gun ship“ versus „[helicopter] gunship“, že.

            1. Na takovyhle blaboly byl expert Jirka Hlavenka. Vzal knizku v anglictine, prohnal to prekladacem, omrkl jestli je to zhruba cajk a uz to frcelo do tisku. Bohuzel ale, na konci balici linky sedel typek, co jen koukal, jak za nej masina maka a u toho si knizky cetl. Nebylo dne aby neprisel s blbym dotazem, co ze ta, ci ona veta znamena. Nakonec ho vyhodili. Hlavenkovy knizky byly neskutecnej kompilat blabolu, on sam vetsinou ani nevedel, o cem to vlastne pise, ale kam to chlapec dotahl, ze.

              1. @Sysop: Hlavenka má dost často dost slušný názory; občas tedy dost ujetý.

                Ale jak vložil 600 tisíc do firmy Skypicker (KIWI) a loni podíl prodal za miliardu a půl, to se mu evidentně povedlo :-)

                1. On je totalni technickej antitalent, ale ma cuch od Boha, kde jsou chechtaky a jak na ne. Takovej byl vzdycky.

            2. Clancyho bohužel překládal nějaký pitomec, který patří už do té dnešní moderní generace překladatelů, již pořádně neumějí ani jeden z jazyků :( Mně asi nejvíc utkvělo „Dvě velké mosazné, ty mu připíchli“ — nevíte, co byl originál? Chápu, já bych to také nevěděl, kdybych to nečtl anglicky: „Two big brass ones, that’s what he’s got hangin’“!

              1. ocs
                15.1.2020 v 19:44

                Bez kontextu nepoznám ani v originále, co mosaznýho že se mu někde houpe, podle nějakýho skenu co sem vyhrabal nejspíš nějaký medajle, víc jak dvě věty před a po se mi to hledat nechce.

                Pak ovšem že mu připíchli dvě mosazný, hm, pokud se taky musí poznat až z kontextu, že medajle, tak mi to přijde asi tak stejně blbý, jak originál, takže nevidím problema.

                1. Erm, „he’s got two big brass ones“ je docela běžný idiom, odpovídající zhruba českému „má fakt koule“.

                  1. Pokud to znamená koule, tak to je asi nějakej v dnešní době vskutku mrtvej idiom, v posledních desetiletích se používají poněkud jiný.

                    Souhlas ovšem v tom, že pak ten překlad dává ještě výrazně menší smysl, než ten originál…

                2. Behemote Behemote :-D sem se skoro smíchy posral

              2. ocs: tak to je naprosto dokonalý :-D Současně teda člověk fakt přemýšlí, co dalšího v té knížce nejspíš vůbec nedává smysl, protože „brass balls“ přece není zas tak neobvyklá formulace. Zvlášť v detektivkách jsem to viděl už několikrát, ať už psaných nebo filmových. Představa, že „mu je připíchli“… Jako kdyby si dal překladatel polovinu práce vymýšlení téhle debility a věnoval ji zjištění, co to vlastně znamená, nemusel vypadat jako neschopný idiot. Současně by ale musel vědět, po čem se má vlastně dívat.

                Brouk wikipytlík Behemot tomu ovšem nasadil korunu :-D Jo, takhle jsem se fakt dobře zasmál před obědem.

              3. Btw mi to nedalo a vyguglil jsem ukázku z knihy a o pár řádků dál je „If you want me to rattle John Chinaman’s cage, he has to hear the bars shake, doesn’t he?“

                Máte-li knížku po ruce, tak by mě zajímalo, jak tak zdatný překladatel přeložil tohle. Je tam John Chinaman? Jestli ano, tak si to snad v tý češtině koupím :-)

                1. Tohle dopadlo relativně dobře: „Jestli chcete, abych Číňánkovi trochu zatopil, musí taky cítit, že ho něco pálí pod zadkem, ne?“

                  1. ocs: to aspoň dává smysl. Vedle „připíchnutých mosazných“ už asi dává smysl všechno…

                    1. Jeden z vůbec nejkouzelnějších příkladů toho moderního šíleného gúgl-translate-překladatelství cituje Okoun v patřičném klubu; jde o knihu „Bílé zuby“ od Zadie Smithové, vydal BB Art, překladatelka by raději měla zůstat v cudné anonymitě, ale když už to je tam napsané (a taky aby si lidi při nákupu knih dali pozor): Yvette Nováková:

                      ‚Pass. Me. The. Fuck. Ing. Buck. Et,‘ said Crispin, as if the very words were vomit.

                      „Podej. Mně. Ten. Blábol. Ing. Kozel. A kol.,“ odsekával Crispin, jako by ta slova byla zvratky.

                      Není divu, že lidi té moderní literatuře ňák nerozuměj.

                    2. No kokot. Teda nie som nejaký preborník v angličtine, ale takto kokotsky by som to nepreložil ani keby ma zobudili z tuhého spánku o pol tretej ráno.

                    3. To bych přeložil líp i já a to je co říct. Ono už to jméno Yvette Nováková dává tak nějak poznat, že to bude asi kus k….

                    4. ocs: krásný. Že člověku nedojde, že „Fuck. Ing. Buck. Et“ jsou dvě slova, to mi hlava nebere. To chce hodně omezené myšlení.

                    5. Podle mého názoru jsou tyto věci krásnou ukázkou nejmodernějšího trendu: využívání umělé inteligence, za pomoci a podpory přirozené blbosti.

          6. Lukas B.: jo překlady, to už tu párkrát bylo. Skála a urgentní zpráva od Generála Attorneyho, dva motory v Supře v Rychle a zběsile (2JZ-GTE engine = dva motory JZ-GTE). Občas si říkám, jestli překladatel film vůbec viděl, protože některé nesmysly jsou neskutečné a je jasné, že rozhodně při tom překladu neviděl obraz. Rozumím, že někdo najde titulky pro neslyšící a přeloží to ve wordu, nicméně nechápu, proč to pak někdo nevidí při synchronizaci.

            Jinak klasika historicky nepřesných překladů knížek, které se pak táhnou desítky let je Mayův Petrolejový princ. Už jako děcku mi bylo divné, že tam v té emerice stříká ze země rovnou petrolej…

            1. Pokud jde o premierove kinotitulky tak ten film nevidel, protoze mu ho distributor nedal a dal mu jen prepis dialogu. U DVD vydani se to obvykle doladi, pokud si to distributor nebo producent hlida. To samy u počítačových her, ty pro změnu zase vetsinou v okamžiku tvorby překladu jeste neexistuji, nebo existuji v nejake alfa verzi.

          7. Kdyz uz je rec o „profesionalnich“ prekladech, tak je dobre pripomenout sbirku Frantiska Fuky:

            https://www.fuxoft.cz/preklady/

      2. Na zastavení lehčího krvácení, obecně příkladem když si opilej krájím limetku zubatým nožem do 7 corony ve Francii a projedu si prsta tak 2 – 3 mm hluboko, pomůže to okamžitě narvat do ledový vody a pak do soli. Když sem se učil na řezníka, tak jsme to takhle řešili vždycky, navíc praganda funguje ještě mnohem líp. Nemluvím o případě, když je to na šití nebo amputaci, tam je to samozřejmě píčovina. O chilli nebo pepři nic nevím, ale sůl fakt strašně stahuje. Pálí to samozřejmě naprosto příšerně.

        1. V namornictvu za starejch casu polejvali zbicovany námořníky kyblem mořský vody, právě jako desinfekci a kvuli krvaceni. Sice to muselo kurevsky bolet, ale furt lepsi varianta nez ho polejt tou shnilou pitnou vodou ze sudů.

          1. Přesně tak. Bolí to hrozně. Ale funguje. Po zbičování si to asi neumím představit. Po tom asi nastala anestezie v ceně :/

            1. Na druhou, jak moc to mohlo bejt horsi kdyz uz si mela záda stejne na hadry? Nejspis uz toho stejne moc nevnimal.

              1. No to omdlení či bezvědomí bylo vysvobozením.

          2. Mořskou nebo rumem, vyber si no :-D

            1. By se muzstvo vzbourilo kdyby na nej vylili kybl rumu. Ony stacily ty problemy co nastavaly kdyz rum dochazel a musely se kratit pridely.

              1. Sem cet‘, ze v zime namornici nechavali vino vymrznout, aby zvysili vytezek. Sice to musel bejt desnej humac, ale po druhym loku uz je to asi fuk.

                1. mrazová destilace funguje. ale pro námořníky bude ve své sibiřské syrové podobě tedy krajně nevhodná, je potřeba fakt krut okolo čtyřicítky, a to se může námořníkovi poštěstit jedině tak, když je zrovna nikoli námořníkem, ale nářečníkem třeba na jeniseji.
                  vezme se kýbl, a do kýblu se opře palec a více tlustej železnej sochor, a toto se nechá někde v závětří vymrznout. z tepla zemljamky se přinese dvoulitrovka řídkého kvasu (nebo čistícího prostředku či voňavky s obsahem denaturáku), a pomalu se leje přes sochor do kýble – voda a vyšší alkoholy namrzají na sochoru a do kýble stéká alkohol. mlsní a trpěliví znalci pak dělají tuple nebo triple destilát, a to, že výtěžek smíchají s vodou a proces opakují.
                  na mrazovou destilaci vína stačí dát kýbl s poklicí naplněný vínem na mráz a jak začne namrzat na stěny kýble, tak přelít do jiného kýble a několikrát opakovat. ale kdo by to dělal a proč by to dělal? ze slušného vína vznikne hnus, z hnusného vína vznikne hnus hnusnější suroviny, a část alkoholu se ztratí.

                  1. Cet‘ jsem, ze to delali nejaci severani. Kdyz nekde zamrzli i s lodi a vypadalo to na dyl, tak si kratili nudu podobnymi taskaricemi. Jak presne to delali, to nevim.

  2. Většinou (ne vždy) jde hlavně o to, jak rychle se člověk s akutním zdravotním problémem dostane do špitálu na urgentní příjem. V zemích s paramedickým systémem na to hrají. Rychlost = vyšší šance na přežití s menšími trvalými následky.

  3. Mám takovou zvláštní potřebu informovat pana domácího, že školkovné se neodčítá od základu daně, nýbrž ho lze použít jako slevu na dani. A to je ještě lepší.

    100 litrů jsem vydělal, dítě ve školce mě stojí desítku. Pokud by bylo odpočitatelné od základu daně, daním 90k. Pokud je to sleva na dani, daním 100k (daň 15%) a z té odečtu 10k co mě stojí harant ve školce a státu pošlu 5k.

    Jsem kokot jak Samek. :-)

    1. *až půjdete zpíčovat svého účetního, že vám to neřek, tak je to §35bb zákona o dani z příjmu.

  4. Nevíte jak je to teď s číslem 112? Konkrétně v Praze? Tuhle jsem musel volat hasiče, tak samozřejmě rovnou na 150, aby to nekolovalo přes různá callcentra – a ono to tam stejně spadlo. Paní se mně vyptávala na všechno možné, snad i na počasí došlo a když si konečně nechala vysvětlit co hoří, kde hoří a jak moc to hoří, tak povídala, že to teda těm hasičům řekne. Až jsem se divil, že nakonec přijeli na správné místo :-) A jsem přesvědčený, že kdyby na druhé straně byl rovnou hasičský dispečink jako kdysi, že by přijeli o minutu dřív (což se u požáru docela hodí).

    1. S Prahou neporadim, ale o Brne (a zachranke) mi bolo povedane, ze ked nieco, mam volat 155 priamo. Jedine v pripade, ze ich centrala nestiha, zoberie to 112, zaloguje to cele do systemu a nasledne robi co moze. Mam to ale cez 3 osoby, takze co sa tyka spolahlivosti, meh.

    2. 112 operujou právě hasiči.

  5. S tím pepřem na zastavení krvácení se to objevuje docela dost, doporučujou to i všade možně po internetech (jen se jedná o kajenský pepř). Namátkou třeba:
    https://www.zenysro.cz/doporucujeme/kulinarske-tipy/10-duvodu-proc-zacit-pouzivat-kajensky-pepr
    https://vitalitis.cz/2016/08/27/verite-tomu-ze-tohle-zastavi-krvaceni-10-sekund-ctete/

    A bába holt doma neměla kajenskej, tak použila normální („červená čočka je taková ta normální, akorát je voloupaná“).

    1. Propánjána, to už je jak rada, že na rakovinu je dobré hladovět – že nádoru tím vezmete energii (článek zapomíná, že zbytek organizmu odejde do věčných lovišť dřív). Pepř funguje jako dráždidlo – spíš začne lokálně překrvovat, takže ve výsledku akorát zrychlíte průtok (nebo výtok?) a to s tím vnitřním krvácením… no pánbůh s námi a zlý pryč jestli tohle začne někdo zkoušet :D

      1. Je to trochu nepochopené. Nejde o to, zobrať nádoru energiu. Pri hladovke dochádza k tomu, že telo nemusí bojovať so „zápalom“ spôsobeným jedlom a dokáže venovať o veľa viac energie boju s ostatnými zápalmi v tele.
        Jedlo v tráviacom trakte je zápal v tom zmysle, že veľké množstvo bielych krviniek musí bojovať s cudzorodými látkami, ktoré s potravou sú v čreve a prechádzajú do krvi. Pri rakovine tiež treba obmedziť rastové faktory, ktoré takisto vo veľkej miere prichádzajú spolu s jedlom (hlavne v živočíšnej potrave) a tým podporujú rast nádoru.

        1. No a tohle je přesně ten důvod, proč doktoři neradi vidí, když si pacienti něco hledají na netu. Problém je v tom, že v té teorii co popisujete, někdo pospojoval několik faktů, které spolu nesouvisí a udělal z toho dobře znějící guláš, který ale v praxi nefunguje a potvrdí vám to jakýkoliv onkolog, který cca dva až tři měsíce po vydání článku s tímto tématem ve Vlastě nebo jiném podobném médiu přijímal do péče v podstatě k paliaci takto se léčícího jedince a děje se to pravidelně a je dokonce možné statisticky vysledovat nárůst počtu pacientů takto postižených… není to prdel a není to postižitelné, ale děje se to pravidelně – je to jako s potravinovými doplňky, podle zákona můžete tvrdit co chcete, jediné co musí všechny neléky splňovat je, že nejsou prokazatelně jedovaté. Takže pak se prodává jíl na čištění střev za tisíce (jinak pořiditelné v lékárně jako Smecta pytlíček za 7,50 Kcs), který Vám přinejlepší vůli lehce ošmirgluje střevní klky a naváže na sebe hlen (tak to pak vypadá jako zázračný efekt čištění, za týden tam ale máte totéž co před léčebnou kůrou).
          (short info ke zmiňovanému – absolutní počet bílých krvinek je irelevantní, pokud problém nevidí – což je právě situace nádoru. Můžete mít naboostovaný imunitní systém na hranici leukemie, ale s nádorem to nic neudělá, dokud nejsou krvinky schopné odlišit nádor od vlastní tkáně, což právě nejsou – stejně tak exogenní růstové faktory jsou pro nádor irelevantní, protože opět je jednou ze základních vlastností nádoru, že se vymyká kontrole a roste bez ohledu na jakékoliv růstové faktory překotně jako hrnečku vař, ve výsledku tedy při hladovění naopak zkrátíte pacientovi dožití, protože krom nádoru zhoršíte ještě nádorovou kachexii (nádor vyčerpává pacienta stejně jako přílišný počet uprchlíků sociální systém) a naopak nádor dostane čas se ještě rozrůst, protože ten Vám na nějaké možnosti organizmu kašle a roste vesele dál.)
          Takových témat jsou miliony, v nouzi se na ně obrací každý – osobně když mi bude hořet prdel, tak taky budu podvědomě přemýšlet, jestli ten strýc co slibuje zázraky přecejen nekecá, ale v tom je medicína faktů neúprosná a proto pak v opačné roli dělám co je prostě ověřené a výzkumem potvrzené, že funguje.

          1. Vid tu
            https://encyklopedia.akv.sk/wp-content/uploads/2017/03/Vyziva-a-rakovina.pdf
            Mas tam aj o znizovani zapalu, ocistnych hladovkovych dnoch a rastovych faktoroch.

            1. Jo, to je všechno strašně hezký, barevný a s vobrázkama, ale pokud to není doložené relevantními studiemi na adekvátním množství pacientů (a tisíc probandů je považováno za malou studii) s adekvátním efektem (tj. efektivní snížení nemocnosti, prodloužení dožití, zkrácení průměrného nemocničního pobytu), tak je mi to k ničemu a v případě žaloby pro špatnou péči si se mnou každý soud vytře prdel – zbytek je v režimu šarlatánství… pro hledání relevantních zdrojů doporučuju MedLine, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/ – jakkoliv vzhled z doby modemu, asi nejlepší databáze provedeného medicínského výzkumu

              1. Možno nevieš, ale Ing. Bokuvský je (IMHO) najväčšia medicínska kapacita v oblasti zdravej výživy, ktorú na SK+CZ máme. To že to má farebné a obrázkové je už len milý bonus.

                1. Bukovský

                  1. Díky, i když mi tato znalost asi aktuálně k ničemu nebude, doteď jsem znal foodcelebrit akorát Slimákovou, určitě budoucnost v tomhle bude, že se naučíme s jídlem pracovat líp, už protože musíme – prokazatelně se snižuje průměrná hladina minerálů a vitamínů v potravě tím, jak se zemědělství zindustrializovalo a jede se spíš na objem. Nic to ale nemění na faktu, že medicína se posunula od expertních škol (eminence-based) k evidence based – založených na důkazu, kdy se už hodněkrát expost výzkumem/statistikou potvrdilo, že názor expertů bývá dost tendenční a zavádějící – koneckonců i Semmelweis musel nejdřív vysvětlovat slovutným profesorům něco dneska tak samozřejmé snad i pro děti ve školce a to že si musí pracky po pitvě nejdřív umýt a vydesinfikovat, než budou šahat na mladou babu u porodu – tehdy 49 expertů z 50 tvrdilo, že to je kravina…

                    1. Bukovsky je preto kapacita na vyzivu, lebo vo velkom sleduje aktualne vyskumy a dokaze ich aj spravne pochopit a interpretovat. To co tvrdi je vzdy evidence based.

            2. Ten leták je snad parodie, ne? Nebo je to součást reklamy obchodu pro biomatky.

  6. Za sedm let co jsem v tomhle byznysu v Reichu jsem zažil podobně frustrovaných záchranářů poměrně dost. Problém je, že drtivá většina výjezdů se dají shrnout do skupiny starých, chronických, olezlých pacientů nebo výjezdů k něčemu co mohl vyřešit paralen, horká sprcha nebo praktik, stejně tak výjezdy k něčemu, co bylo aktuální možná včera – a dneska už to je maximálně na poslední pomazání. Nějakého dramatu se zachraňováním mladých děv si v tomhle člověk moc neužije spíš neustále nové algoritmy, přeplněné příjmy a čím dál tím agresivnější klientela… osobně v tom vidím ten zatrolený socík (ať už západní nebo ten náš), který místo za pokání a modlitby slibuje spasení za dostatečné zdanění a vytváří iluzi jak se stát stará – to že se politici s novými sanitkami fotí rádi známe, důvod je, že je prostě všichni vnímáme a spojení s nimi je jak jezdící reklama – nikdo už ale neřekne, že to je jen kvalifikovaný taxík, ve kterém toho medicínsky moc neuhrajete, leda základně stabilizovat a dovézt k někomu, kdo má diagnostiku (vobrázky/laborku) a další ruce a hlavy navíc.
    S pepřem…no kolegyně z Chorvatska zas dávala před časem k lepšímu, že u nich zas systematicky každého bezvědomého rodina nejdřív poleje octem, jestli ho to náhodou nepřiberete, takže člověk pak musí nejen bojovat s pacientem, ale ještě se smradem co drží jak židovská víra…

  7. NEIN! Das ist ein Sieg!
    Ten maník v sajdkáře to má na háku.
    https://www.krone.at/2077708

  8. Osobní integrita…to je to, co lékařům chybí.
    Můj pradědek byl rovněž lékař. Diplom měl podepsaný Františkem Josefem I. Tehdy se běhalo k němu domů, sedl na bryčku a jel a dělal možné nemožné. Ovšem ne zadarmo, až později jsem se dozvěděl, že řada pozemků, které naše rodina dostala v restituci bylo přepsáno v zoufalství, lidmi, kteří byli na začátku světelného tunelu.
    V dnešní době….pamatuji si zdravotnictví za totáče a nyní a nezlobte se, nevidím výrazný rozdíl. Soucit, etika – vše na píču.
    Vypalování bradavic ve špinavé ordinaci tlustou sestrou na Proseku, braní krve natřikrát (vám to není vidět), trhání osmiček na vojně (máte red baret, něco vydržíte) vs. smrt dědy mé ženy. Voják. Štíhlý, zdravě žijící, každý půlrok na krev chodící „jestli to je vo pohodě nebo mám něco řešit“. Pak jeho „krvobračka“ odešla do důchodu a nový doktor mu suše oznámil, že má raka s metastází do kostí a jater. Do šesti týdnů odešel. Co tam ta předchozí doktorka asi ignorovala?
    Osobně mám postup poněkud zjednodušený. Mám dvě lékařky: svou tchýni, obvodní lékařku v prdeli na Vysočině, co ale 20% svého času věnuje tomu, že jezdí do Prahe na školení a chce znát nové věci. Jednou za 1/2 roku se od ní nechám vyšetřit. Pak mám druhou známou v ústavu na Praze 2, říkám jí bez její přítomnosti Dr.House. Jednou za rok si nechám vzít krev a ona mi nahlásí alerty a pošle někam na kliniku, kde to v klidu bagatelizují. To potom letím za tchýní a nechám si poradit a udělám. Navíc manželka byla zdravotní sestra a spousta jejích kamarádek ošustila a vzala si poměrně známé doktory – čili občas využiji jejich kafíčka a nechám se poslat za opravdovým odborníkem – kolonoskopie, gastroenterologie a porodnictví – porod mých dětí vždy dělal primář.
    Njn, jenže o tom to je. To je pokažené, takto by to být nemělo. Viz první věta mého příspěvku.
    Většina z Vás tady se snaží dělat svou práci jak nejlépe to lze. U doktorů se to svezlo do automatiky, brajíc v potaz pouze prachy od pojišťoven. A vo tom to je.

    1. Mne lekárka na pľúcnom do očí povedala že všetko okolo liečby rakoviny je len humbuk. Medicína vie vraj stále strašne málo o tom čo, a ako liečiť…Tak o čom to potom je. Ja by som to robiť nemohol, lebo by ma to sralo. Robiť niečo, čomu vlastne nerozumem. Resp. rozumiem následkom, ale nerozumiem príčine. Liečim, ale nevyliečim. Defekt si viem opraviť a aj viem, prečo som ho dostal. Príčina-následok-oprava, viem čoho sa vyvarovať. Pri chorobách každý len háda, a tí čo náhodou niečo uhádnu, robia primárov.

    2. Mám dvě lékařky: svou tchýni,
      Navíc manželka byla zdravotní sestra a spousta jejích kamarádek ošustila a vzala si poměrně známé doktor
      porod mých dětí vždy dělal primář.
      Jsem zvědav, jak dlouho bude trvat než se Česi u svých vohoutích kamárádkšeftů usmaží ve vlastní šťávě.

      1. Nevím, proč by se měli smažit. Mezilidské vazby byly a budou důležité vždy, už jen proto, že když se dělí omezené zdroje (primář) tak se musí dělit podle něčeho. Jistě, mohly by se tedy vydražit, ale nevím, proč by to mělo být jediné řešení. Navíc proč zrovna vohnouti, mohou to být slušní doktoři, jenomže jejich pracovní doba je jen nějaká a počty výkonů jsou také omezené.

        1. Mezilidské vazby byly a budou důležité vždy, už jen proto, že když se dělí omezené zdroje (primář) tak se musí dělit podle něčeho.
          Tonda Blaník jako vyšitej:-)Jednou se stane, že vohnout kámoše nesežene a bude na druhé řeky. Něco jako Marek Dalík.

          Uff nastěstí vydělávám alespoň nějaké normální peníze a můžu si zaplatit aspoň část péče na západě s tím bonusem, že peníze, které by poslala pojišťovna sem, jdou mimo ČR.

  9. Zavolat záchranku je lepší než vozit pacienta sám. Jednou jsem to zkusil. Děda (ne můj) měl skoro dva metry, měl vymknutý fialový koleno, takže ho nemohl ohnout a na ty zadní sedačky se mi skoro nevešel. Když jsme přijeli na pohotovost a vylezli ven, tak na dveřích cedule, že je to jinde… takže zpátky do auta a někam jinam. Pak čekárna před pohotovostí, když jsme se dostali na řadu, tak prej „dojtěte si na rentgen“ – to řeknou dědovi o dvou berlích, co se sotva hýbe. Na rentgenu jsem aspoň požádal o invalidní vozík, abysme se dostali zpátky na pohotovost, ale zas měl prázdný gumy.

    Kdyby pro dědu přijela záchranka, tak si ho naložej na nosítka, strčej i s nima do sanitky a pravděpodobně by se postarali i v té nemocnici. Asi by ho jen tak nevysypali z nosítek v čekárně před pohotovostní a sbohem.

    Nejsem doktor, závažnost zranění nebo zdravotního stavu nedokážu posoudit. Co by podle doktora byla banalita, mi může připadat jako vážné. Takže když usoudím, že to je na sanitku, tak ji zavolám. Od toho tu jsou.

Napsat komentář

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!