Vy, co se před světem prezentujete pomocí vzhledu „dřevorubec v sezóně“, neztrácejte čtením tohoto výtvoru čas. Tento výplod je určen těm, co denně, obden či v nějakém podobném intervalu trápí obličej odstraňováním toho, čemu se dá říkat druhotný pohlavní znak mužů, s výjimkou několika málo žen.
Vy, co jste utratili nesmyslné peníze za vibrátor prezentující se jako holící strojek, také můžete věnovat čas něčemu užitečnějšímu. No a vy, co fakt ještě používáte k holení žiletku, číst můžete, ale taky vám to může být u prdele, co teď píšu.
Holím se od sedmnácti. Do té doby zdobilo mé podnosí cosi, co vypadalo jako špatně utřený ret po požití chutně opečeného buřta nad táborákem. Protože v té době se ještě nosily svazácké košile a soudruh bylo fakt oslovení, i výběr holících potřeb nebyl nijak zázračný. Vlastně jsem nafasoval starou štětku po taťkovi, tu jsem matlal ve společné barbusové krabičce, a postupně se mi dařilo odstraňovat žiletkami značky ASTRA ony pokusy o fousy bez toho, že bych po dané činnosti vypadal jako po třech kolech zápasu MMA.
Postupem času jsem začal modernizovat. Přišly výměnné břity, dvoubřity, trojbřity pro ještě hladší oholení, v podstatě podle reklamy jste po použití daného výrobku nemusel týden na holení myslet. To je samozřejmě blbost, i když patřím k té skupině šťastlivců, co si vystačí s holením třikrát týdně a přitom furt vypadají jako slušní kluci.
Zlom nastal při nákupu holící pěny. Pěny plné zdravé hojivé látky z Aloe Vera, voňavé, úžasné, zjemňující vousy k oholení až k neuvěření, prostě jak jsem se předtím mohl pěkně oholit, když to nebylo… Pěkně jsem si vystříkl kuličku pěny na ruku, rozetřel po obličeji a i po oholení jsem měl pleť jemnou, hladkou, lákající k polibku. Jen mne vždy sralo, že si pak tu upatlanou ruku musím mýt. Tak to šlo pár let.
Než jsem si pořezal prsty.
V tu chvíli jsem vzal na milost starou štětkou po tatínkovi, na kterou jsem nanesl pěnu – a ejhle, pěna se rozetřela po obličeji rovnoměrně, neměl jsem půlku obsahu mezi prsty, prostě skončila tam, kde měla. Vzal jsem štětku na milost. Tento způsob nanášení pěny mi vydržel spoustu let a byl jsem s ním spokojený.
Než mi došla pěna.
Bylo zle. Byla neděle večer, hned ráno ve čtyři jsem musel odjet na důležité obchodní jednání a naposledy jsem se holil ve čtvrtek. To i tvář mého typu nevypadala moc reprezentativně. Při hledání spreje s pěnou jsem se dostal i mezi věci, o kterých víte, že bylo pozdě vyhodit je před deseti lety. A hle – v jednom koutku se na mě začervenala stará dobrá krabička od Barbusu, která se mnou prožila svatbu, narození dvou dětí, několik nástupů do nové práce, a jistě se už mohla domáhat díky věku volebního práva. Kdo se narodil v šedesátkách, nikdy nezapomene na krásný elegantní tvar tmavě cihlového pouzdra ukrývajícího holící pěnu zvanou barbus. Kdo se narodil později, najde v dílně svého taťky určitě tyto krabičky plné šroubků, hřebíčků, podložek, prostě hovadin, bez kterých prostě nefungujete a které spolehlivě najdete právě jen v krabičkách s dizajnově vytuněným a nepřekonatelným B na vrcholu víčka. Po otevření jsem nalezl ještě dostatek mýdla, sice hodně seschlého a chvilku mi trvalo, než jsem poctivým mícháním vydoloval dostatečně pěnivou hmotu vhodnou k nanesení na tvář. A ejhle, dosáhl jsem téhož výsledku jako s pěnou za osm pětek!
Při návratu ze služební cesty jsem vyrazil shánět starý dobrý barbus. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že to nebude tak snadné. Řetězce drogerií, které již zcela ovládly českou kotlinu, na takové šetřílky rozhodně nečekají. Několik týdnů jsem se střídavou intenzitou sháněl, až jsem nalezl v jednom smíšeném zboží krabičky barbusu. Nebyly už hnědé, byly modré, měly už jiný tvar a bylo na nich napsáno, že už je dělají jen Slováci. Hned jsem si jich ale pět koupil.
Věřte nebo ne, těch pět krabiček mi vydrželo pět let. A začal jsem počítat. Jedna pěna na holení ve spreji mi vydržela tak měsíc, někdy déle – hlavně o prázdninách. Krabička barbusu přijde na pár pětek a vydrží rok. Zdá se to jako nepatrný rozdíl, ale počítejme dál.
Nejsem tak chudý, abych si nemohl dovolit koupit si pěnu na holení ve spreji. Jako jiné zbytečnosti. Ale najednou jsem dostal vztek. Zaprvé sám na sebe za moji hloupost. Zadruhé na princip holení, který firmy zabývající se holením praktikují na našich peněženkách. Představil jsem si, kdyby ze dne na den přestali všichni chlapi v téhle republice kupovat pěnu ve spreji. Budu skromný a budu počítat milion holících se jedinců. Krát stovka měsíčně, krát dvanáct měsíců. Sakra, miliarda. Miliarda, která beze zbytku končí mimo tento stát, v daňových rájích, v luxusních vilách tropických resortů, prostě tam, kde už i tak je peněz dost.
Možná vám přijde jako ichtylárna se v době politických turbulencí zabývat něčím tak přízemním jako je Barbus. Ale život mne naučil, že bych se měl zabývat především věcmi, které jsem schopen ovlivnit. Moje minivzpoura proti žiletkové lobby se mnohým bude zdát směšná, ale já jsem spokojen. Ani ne tak s představou, že svým jednáním přivedu Gillette na buben, ale s principem.
Dál hledám kolem sebe další barbusy. Věci, které nejsou obaleny naleštěným prdem, šutrovou polívkou, ale věci udělané poctivě, bez potřeby druhé napálit, oblafnout, podtrhnout. Pod dojmem své barbusové vzpoury jsem si našel svého farmáře a nelituji jet třicet kilometrů od domova, abych si přímo z pole odvezl cibuli, brambory, vynikající česnek a maso přímo z háku. A to vše za cenu, kterou mi řetězce nabízejí na letácích v „akci“ poté, co Němci či Rakušané seznali, že tyhle sračky už žrát nebudou a poslali to do Čech.
Vůbec si nenamlouvám, že svým jednáním položím Ahold nebo Tesco, ale zjistil jsem ještě jednu věc: Při nákupu se bavím s farmářem a jeho lidmi, popovídáme si o počasí, o úrodě, dáme si navzájem praktické rady (víte například, že česnek uchováte až do jara ve sklenici přikryté plátnem při pokojové teplotě?), a tak nějak se cítím sociálně saturován. Rozhodně víc než při komunikaci s automatickou pokladnou mezi desítkami dalších nešťastníků kupujících odpad z Evropy.
Že jste očekávali od článku víc? Já vám ale na začátku říkal, že to nemusíte číst. Tak třeba jsem vám aspoň pomohl s tím uskladněním česneku. To fakt funguje.
21.05.2017 Pako
(388x známkováno, průměr: 1,26 z 5)