Doufám, že mi Michal Viewegh odpustí, ale lepší název, který by časově vymezil období dvou pětiletek, mě nenapadl.
1. leden
Je to právě 10 let, co z mapy světa zmizelo Československo, a vznikla Česká republika. Zmizel stát, jehož jméno mělo zejména (a vlastně výhradně) před 2. světovou válkou ve světě dobrý zvuk a vznikly dva malé státečky, které jsou všem ukradené.
Předsedou vlády po vítězství ČSSD ve volbách v roce 2002 je Vladimír Špidla.
Václav Havel přednesl svůj poslední novoroční projev ve funkci prezidenta. Přípravy na volbu nového prezidenta byly v plném proudu a v zákulisí se pilně politikařilo.
Obce s rozšířenou působností zahájily svoji činnost. Agenda 73 zrušených okresních úřadů přešla na 205 pověřených obcí s rozšířenou působností. Tyto obce mimo jiné převzaly evidenci vozidel, řidičských průkazů, občanských průkazů a cestovních dokladů. Přechod agendy se neobešel bez problémů. Někde neměli počítače, jinde nefungovala síť anebo jim chyběli úředníci. A jinde měli počítače, funkční síť i úředníky, které ale „někdo“ zapomněl proškolit. Desetitisíce úředníků bylo v pohybu a mnoho nových jich bylo přijato. Poté co se úředníci v nových úřadech rozkoukali, se sice zkrátila prezenční čekací doba na vyřízení čehokoliv (alespoň u nás ve venkovské pověřené obci), ale začal nebývalou měrou bujet klientelismus a s ním související korupce. Snad ani není nutné dodávat, že vesele kvetou do dneška.
Začala platit novela Zákona o obecní policii a strážníci se chystali na „velkou akci“, při které budou nemilosrdně trestat parkování na místech pro invalidy a odtahovat špatně parkující vozidla (tehdy novinka). V půlce února se rozhodnutím soudu zjistilo, že strážníci nesmí zastavovat auta za překročení rychlosti a dokonce ani pokutovat. Několik strážníků bylo vyšetřováno kvůli podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele, ale zametlo se to pod koberec, protože „legislativa byla nejasná“. Ředitel pražské městské policie do problematiky vnesl jasno, když připustil, že novela zákona je jen o represi. Dnes by se díky školením zaměřeným na komunikaci s médii podobného výstřelu do vlastních řad už nedopustil.
15. leden – 1. volba prezidenta
Václav Havel si ve svém loučení s funkcí prezidenta přál za nástupce „někoho svěžího, mladého a zdravějšího“, kdo naváže na předchozí (rozuměj jeho) politiku. Výběr při první volbě byl bohatý: chytrý Klaus (ODS), milý Pithart (KDU-ČSL), slušný Bureš (ČSSD) a neznámý Kříženecký (KSČM). Pak se profláklo, že slušný Bureš byl normalizační komunista, a pomohl chartistovi, ze kterého se vyklubal jiný komunista. Takže do druhého kola první volby se dostali Klaus a Pithart. Ani ve druhém, ani ve třetím kole první volby prezident zvolen nebyl.
24. leden – 2. volba prezidenta
Tentokrát poslanci a senátoři vybírali mezi Klausem, Jaroslavou Moserovou a Milošem Zemanem (ČSSD). Evropa z euroskeptického konzervativce Klause, ani z diplomaticky handicapovaného Zemana nadšena nebyla. Němci dokonce přemýšleli, zda nám umožní vstup do EU. Moserovou Evropa i Německo ignorovaly. Do druhého kola druhé volby překvapivě nepostoupil Miloš Zeman, kterého evidentně zradili členové jeho strany. Ani tentokrát prezident zvolen nebyl.
28. únor – 3. volba prezidenta
Burza kandidátů vytáhla z klobouku dalšího králíka: Jana Sokola. Proti němu stál orel prezidentského nebe Václav Klaus. Do druhého kola postoupili oba a konečně ve třetím kole zvítězil Václav Klaus. Šuškalo se, že poslance a senátory to přestalo bavit, tak zvolili Klause, aby už byl pokoj.
7. březen – Inaugurace nového prezidenta
Za zmínku stojí snad jen to, že při podpisu slibu selhalo připravené pero a tak musel Klaus použít vlastní.
20. březen – Irák
Iráku byl nabídnut barterový obchod: Na Blízký východ bude exportován americký způsob života a do USA bude importována irácká ropa. Irák kupodivu tuto výhodnou nabídku odmítl. Pak tehdejší americký prezident George Bush mladší dostal tutovou informaci, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení. A tak USA společně s Velkou Británií zahájily „Operaci Irácká svoboda“. Diskusní spolek v Radě Bezpečnosti OSN byl v zásadě proti, Evropa byla v zásadě proti, Rusko bylo proti.
Čeští politici byli mezi dvěma mlýnskými kameny: na jedné straně si nechtěli popudit velkého bratra, pardon velkého spojence USA, na straně druhé si nechtěli popudit Francii a Německo, jelikož tou dobou vrcholila jednání o vstupu ČR do Evropské unie. A tak naši politici zaujali vyvážený postoj: moudře neříkali tak ani tak, až na jejich slova došlo. Bojové jednotky jsme do Iráku neposlali, takže jsme neválčili. Poslali jsme do Kuvajtu chemickou jednotku a polní nemocnici, takže jsme válčili.
Mimochodem, polní nemocnici tvořilo 20 lékařů, 200 důstojníků a další personál.
9. duben
Evropský Parlament otevřel Česku a dalším 9 zemím cestu do Evropské unie. Česko dosáhlo primátu, když pro náš vstup hlasovalo nejméně evropských poslanců. Ti, kdož hlasovali proti nebo se zdrželi, nám vytýkali Benešovy dekrety. Teď ještě musí rozhodnutí schválit národní parlamenty 15 starých členských zemí. V Česku bylo na červen vypsáno referendum o vstupu do EU.
16. duben
Prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla podepsali smlouvu o zapojení Česka do EU. Smlouva měla pět tisíc stránek. Doufám, že ji oba četli.
1. květen
Prezident USA George Bush ohlásil „Mission accomplished“ a ukončení hlavních bojových operací v Iráku. Vloudila se drobná chybka, zbraně hromadného ničení, chemické ani biologické zbraně se zatím nenašly a nestalo se tak ani později. Prezident Klaus při setkání s americkým velvyslancem v ČR Craigem Stapletonem vyjádřil pochybnosti o věrohodnosti případných v Iráku nalezených chemických zbraní. Craig se naštval a zatepla vše nabonzoval svému bratranci Georgovi, který se Klausovi odměnil tím, že si na něj nenašel čas při červnovém zájezdu do USA.
V polovině července se do USA na oficiální návštěvu vypravil premiér Špidla, který se s americkým prezidentem setkal. A hned potom ještě Václav Havel obdržel nejvyšší americké vyznamenání Prezidentskou medaili svobody.
13. červen – Den D
V pátek 13. června začalo referendum o vstupu do Evropské unie. V den D+1 bylo rozhodnuto: Chceme tam! K urnám přišlo 55 % voličů, z nichž 77 % bylo pro. Čechové, pokud měli svobodnou volbu, se posledních 500 let rozhodovali převážně špatně. Tehdy jsem to tak neviděl, ale měřeno dnešní optikou se mi zdá, že jsme v této „hezké“ tradici pokračovali.
15. červenec
Premiér Špidla se na návštěvě v USA sešel s americkým prezidentem Georgem Bushem.
Prezident Klaus byl na krátké návštěvě ve Francii u prezidenta Chiraca a kritizoval jednotnou evropskou měnu euro a evropskou ústavu. Chceme tam, ještě tam nejsme a už kritizujeme.
1. září
Učitelé stávkovali a nešli do školy. Uvedli celkem 15 důvodů, ve 12 z nich šlo o peníze, ve 2 o společenské uznání a 1 důvodem byla nedostatečná duševní hygiena.
11. září
V rámci rozpočtové reformy si poslanci na 3 roky zmrazili platy. Předtím si je ale zvýšili.
14. září
Švédsko v referendu jednoznačně odmítlo zavedení eura. Kromě Švédska nemají euro ještě Dánsko, které odmítlo euro už před třemi lety, a Velká Británie, která odmítá euro pořád.
16. září
Agentura SC&C udělal pro MF DNES průzkum korupce. „Zvítězili“ dopravní policisté následování Policií ČR jako celek. Na čtvrtém místě byla městská policie.
29. září – 3. říjen
Od pondělí do pátku probíhala do té doby největší dopravně-bezpečnostní akce s názvem Kryštof. Policisté si pochvalovali, jak ukáznili řidiče. Jenže týden ukázněných řidičů dostal smutný černý vykřičník: o následujícím víkendu na silnicích zahynulo 25 lidí, tedy dvakrát víc než obvykle. Martin Komárek okomentoval tuto akci následujícími slovy:
„Porušování předpisů je vždy špatná věc. Jenže naši zemi nesužují řidiči, kteří o kousek překročí maximální rychlost. Sužují ji lidé, kteří buď úplně pohrdají nejen předpisy, ale jakoukoliv lidskou slušností, nebo nedouci, kteří by neměli dostat řidičský průkaz.
Akce Kryštof uspěla, co se týče těch, kdo mírně překračují předpisy. Jenže policejní manévry neuspěly a nemohly uspět proti těm, kdo jsou doopravdy nebezpeční.“
Tesat do kamene by se ta slova měla.
15. říjen
Sice ještě nejsme v EU, ale vláda a ČNB rozhodli, že eurem začneme platit v roce 2009.
16. říjen
Klaus poprvé předstoupil před Parlament ve funkci prezidenta. Kritizoval rozpočet, který má v rámci reformy financí nejvyšší schodek. Dále varoval před euroústavou a upozornil, že lidé politikům nedůvěřují.
23. říjen
Objevil se první návrh jednotného evropského řidičáku. Jednotný evropský pas by „Evropané“ vypískali, tak se začalo řidičákem. Ze salámu se ukrojilo další kolečko a o krok jsme se přiblížili ke Spojeným státům evropským.
4. až 6. listopad
Po „úspěchu“ akce Kryštof uskutečnila Policie akci Kryštof II. Policisté se zaměřili hlavně na starší auta. Nejčastějším přestupkem byla nerozsvícená světla.
12. listopad
Klaus byl na dvoudenním turné po jižní Moravě. Ve Vyškově jsme se od něj dozvěděli, že „jsme předčasným státem blahobytu“.
12. až 13. prosinec
V Bruselu proběhl summit EU o evropské ústavě, ale jednání zkrachovala. Jednání představitelů současných i přistupujících států se zadrhlo na penězích.
14. prosinec
V Iráku chytili Saddáma Husajna. Američané konečně mohou Iráčanům přinést lepší život. Kdo se po válce ptá vítězů, že zbraně hromadného ničení, které byly záminkou k válce, se nenašly?
18. prosinec
Prezident Václav Klaus dostal pancéřovaný automobil Škoda Superb. Doteď jezdil v Audi A8, jeho předchůdce Havel jezdil v Mercedesu S-Klasse.
22. prosinec
Vláda rozhodla, že vzdušný prostor země budou bránit švédská letadla JAS-39 Gripen. Jako vždy se vyrojila spousta dotazů – co, kdo, kolik, od koho?
Shrnutí
Takový byl rok 2003. Výběr událostí byl naprosto subjektivní a zcela určitě by se našly i další stojící za zmínku. Někdy příště se možná podíváme na další roky.
(Zatím nikdo nehlasoval)