Stetten am Kalten Markt se nachází asi 110km jižně od Stuttgartu směrem k Bodamskému jezeru.
Nejrychlejší cesta z Kocourkova vede přes Norimberk a Ulm, ale zábavnější a poučnější je přes Mnichov, směrem po A96 na Memmingen a z Memmingenu na Biberach: Uvidíte zámek v Ummendorfu, kde se na analogovém počítači údajně simulovala aerodynamika Natteru. Jižně se bude nacházet Bad Waldsee, kde se Natter kompletoval a poblíž letiště v Neuburgu a.D., kde se uskutečnily letové pokusy. Stetten a.k.M. se nachází v malém údolí společně se satelity Frohnstetten a Messtetten. V ničem však nepřipomíná tuzemská města, která vyrostla v padesátých letech kolem podobných základen: je to hezké a upravené městečko s krásným okolím, včetně klikaté a částečně ve skále vtesané komunikace mezi Sigmaringenem a Stettenem. Za parkování na náměstí se neplatí, nocleh v penziónu stojí 30EUR, když přijdete do obchodu, tak vám personál řekne dobrý den i nashledanou a místní když vidí bloudit auto s cizí značkou, sami se ptají, zda něco nehledáte.
Ve Stettenu fungují dvě instituce, které se tématikou prvního letu člověka v raketě víceméně nezávisle zaobírají.
Bundeswehr provozuje vlastní muzeum, ve kterém jsou shromážděny exponáty vztahující se k existenci základny, tedy různá vozidla, zbraně a výstroj. Komplikaci představuje, že muzeum je situované ve vojenském prostoru a kromě dnů otevřených dveří je pro veřejnost přístupné pouze po předchozí dohodě a s průvodcem. V muzeu je vystavena přesná maketa letounu v poměru 1:2, základní informace k celému projektu a především něco dílů ze Sieberova stroje, které byly nalezeny při výkopových pracech v roce 1998. Jedná se především o závaží z přední části, používané jako váhová kompenzace chybějící výzbroje, různé komponenty (těleso servomotoru automatického řízení např.), úchyt pilotova padáku a různé části potahu. Na stupni deformace dílů je zřejmé, že síla nárazu musela být obrovská, deformované jsou dokonce i silnostěnné hliníkové odlitky. Všechny díly po vyjmutí ze země někdo opískoval, takže nemají původní povrch. Podle slov poručíka, který muzeum vede a současně se velmi dobře orientuje i v problematice prvního raketového letu, je o projekt Bachem Natter zájem, který v posledních letech sílí. Hlásí se nejen další publicisté, historici a nadšenci jako já, ale i očití svědkové nebo lidé, kteří se účastnili na projektu a ti přinášejí další informace a vyplňují prázdná místa.
Jak Bundeswehr, tak spolek projevili zájem o poslední existující exemplář Natteru. Je jím ukořistěný stroj nyní uskladněný v muzeu v Silver Hillu v dezolátním stavu. Konec snahám učinila válka v Iráku. Poslední stanovisko americké strany je, že tento letoun nevydají a zrestaurují jej sami. Chystá se proto maketa Sieberovy M23 v měřítku 1:1.
Památník historického startu je vztyčen v místě zvaném Ochsenkopf, tedy v lokalitě, kde se start skutečně odehrál. Místo je veřejně přístupné, ale třeba si zajistit povolenku od velitele cvičiště. Jiné způsoby pronikání do vojenského prostoru nedoporučuji, přesto že tam není žádná závora. Na vojáka s automatickou zbraní natrefíte každou chvíli. Povolenku jsem neměl, ale spoléhal jsem na přítomnost pana Hensela a intenzivně přemýšlel o tom, zda mi členství ČR v NATO je něco platné. Obelisk nestojí přesně tam, kde stála rampa, ale ca 50m na severovýchod. Tvoří jej kamenná deska s plechovou siluetou Natteru.
Poblíž je malá skříňka se základními informacemi o projektu a osobě pilota. Hned vedle najdeme kruhovou vybetonovanou plochu, ve které jsou dvě obdélníkové díry a pozůstatek dřevěného sloupu. K čemu to mělo sloužit, bylo jasné na první pohled – je to zbytek otočné dřevěné 9m odpalovací rampy, ze které byly odpáleny pozdější exempláře, například posledně zmíněný M25/M52. Do větší díry byl vetknut sloup a do menší botka zajišťující otočný mechanismus lafety.
I přes určitou dlouhodobou obsesi problematikou Natteru jsem nikdy nevěřil, že někdy budu stát v místech, odkud tyto stroje startovaly. Když se tak stalo, pochopil jsem, že jsem učinil vlastní zvídavosti zadost. Podivný letounek s pahýlovitými křídly jsem viděl poprvé jako model ve věku nějakých deseti nebo dvanácti let. Nedaří se mi od té doby vyhnat tento létající aparát z hlavy. Kromě technické stránky projektu a projektovaných výkonů stroje byla obdivuhodná odhodlanost všech osob na projektu zainteresovaných, která vyvrcholila bohužel tragickým letem zkušebního pilota.
Poděkování patří manželům Henselovým, manželům Bieblovým a Lt. Klotzovi.
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)