Babiš a jeho kamarád koronavirus

Pandémie 2019-nCoV se navzdory velkohubým tvrzením našeho ministerstva zdravotnictví, již vyhozené hlavní hygieničky, nejrůznějších prominentních politiků, které do politického křesla vynesla jejich lékařská profese, šíří Evropou a nevyhnutelně dorazila i do Kocourkova.

Patient zero

Do Kocourkova natahaly infekci hlavně cestovky a turisté a také zahraniční studenti a to poté, co státní aparát dávno o problému věděl. Adeptky na pacienty nula byly 2 studentky z Milána. Jedna z prvních reakcí sofistikovaného systému českého zdravotnictví s nakaženými byla ale taková, že kdyby žil Jaroslav Hašek, určitě by napsal nějaký nový román o Švejkovi, jenže tentokrát by to nebyl voják, nýbrž zdravotník. První kontakt s nakaženými studentkami proběhl shodou okolností v Brně, kde dvě studentky z Milána s kamarádkou z Ekvádoru měly teplotu a kašel a dorazily na pohotovost, načež se ptaly na vyšetření na ten koronavirus. Stalo se prý tak ve 3 hodiny v noci z 3. na 4. března v Úrazové nemocnici v Brně. Podle místní šeptandy, která nemusí být nutně věrným obrazem skutečnosti, se věc stala následovně. Sestra u evidence neuměla anglicky, ale jakmile slyšela slovo „koronavirus“, tak ztropila hysterický záchvat a řekla si, že tolik tedy v tom blbém zdravotnictví nebere, aby se nechala nakazit smrtící megachorobou a odběhla, protože v českém zdravotnictví doktor musí všechno, sestra nesmí nic. Po nějaké době přiklusala paní doktorka zabalená v jakémsi igelitu, což mělo představovat improvizovaný ochranný oblek proti zombie apokalypse. Personál evidentně neměl instrukce, jak v takovém případě postupovat a neměl ani adekvátní vybavení, zejména neměl FFP3 respirátor. Studentky seděly v čekárně a lékařka se asi na 10 metrů jala zjišťovat jejich anamnézu. Jenže také nehovořila jejich jazykem a gúgl překladač neplnil na tuto vzdálenost svoji funkci optimálně. Čili vyzvala studentky: „uno momento!“ a začala hledat řešení v podobě někoho, na koho by přehodila svoji práci a riziko nákazy. Toho našla asi za půl hodiny, a když všichni 3 zúčastnění jali hledat studentky, zjistili, že čekárna je prázdná a studentky mezitím začaly hledat pomoc někde jinde. Všichni si oddechli a řekli si, že by bylo asi nejlépe, kdyby nikomu nic o ničem neřekli a ze setkání neudělali ani žádný zápis.

Další osud studentek prý není znám. Prý si (asi) vzaly taxíka a odjely na infekční oddělení FN Brno, tam už ale nedojely. Těžko říct, co se stalo, jestli je z toho infekčního taky vyhodili nebo jestli se o koronaviru zmínily taxikáři a ten je okamžitě vyhodil poblíž brněnského autobusového nádraží. Nicméně studentky se druhý den objevily na urgentním příjmu v Motole mezi spoustou neinfekčních pacientů. Jakpak se tam asi studentky dostaly? No přece autobusem, kde cestovaly s nic netušícími spolucestujícími. Virus se tak geometrickou řadou šířil dál. Sedat si s respiračním infektem do autobusu mezi zdravé lidi je totiž výbornej nápad.

Agressive response Babiš style

Stát na pandémii zareagoval tím jediným způsobem, kterým umí. Vzpomínáte si, jak ještě před měsícem soudruzi na všechno kakali jako na placatej šutr? Soudruh ministr zdravotnictví nyní sere v síni a tvrdí, že se to prý nedalo čekat. Ha, ha, ha. Nejrůznější prominenti z hnutí ANO nám vykládali, jak se není čeho bát, jak je péče zajištěna, jak jde jen o takovou míň nakažlivou chřipku, ale pak se najednou vše změnilo přes noc. Bolševici mají najednou nasráno v kalhotách, hystericky utahují šrouby, ale na druhé straně uchopili příležitost, jak se mocensky vyprofilovat. Stát začal všechny buzerovat, zakazovat a násilně vyhrožovat. Nejprve zavřel školy a posléze vyhlásil výjimečný stav, zavřel hospody, fitness centra a další místa s hromadným výskytem lidí, následně zavřel i obchody. Dnes si snad nekoupíte ani nové splachovátko od WC, pokud by se vám pokazilo, vše v zájmu civilizace a bezpečnosti. Pokud se vám zničí boty, nové si nekoupíte – sice budete chodit bos ale zase nechytnete ten koronavirus. Nejvýznamnějším počinem našeho megašéfa exekutivy je ovšem zřízení nové obdoby železné opony a zákaz cestování pro české občany. S jídlem roste chuť, pokutička se slevou za nedodržení karanténních nařízení, která může dosáhnout až 3 miliony, nyní už nestačí. Nyní za výjimečného stavu snad dokonce můžete jít do kriminálu za to, že se nebudete pohybovat přesně tak, jak úředník určil, na hranice se stěhuje armáda a fízlové jsou vůči občanům ještě o poznání arogantnější. Nejdříve spektakulárně jezdili po městě s houkačkami jak o Palachově týdnu, ale nyní už jsou zalezlí. Už zbývá jen zavést trest smrti, vyhlásit stanné právo a zákaz vycházení a budeme jak za protektorátu. Těšit nás může jen to, že to prý soudruzi dělají hlavně pro naše dobro.

Počet nakažených nyní se zvyšuje exponenciálně a tisíce případů jsou v karanténě. Jelikož dochází ke komunitnímu šíření infekce a křivka nárůstu případu je de facto totožná s tou italskou, je jasné, že tu infekci už u nás nikdo nezastaví. Případů je samozřejmě mnohem víc než současných reportovaných 454, nákaza koronavirem u mnoha, možná většiny mladých lidí probíhá lehce až inaparentně, jako kupříkladu u boxera Konečného. Lze důvodně předpokládat, že na každý spektakulárně hlášený a médii komentovaný případ může připadat deset ale možná i sto dalších případů, které probíhají zcela nepovšimnuty v domácím prostředí. V tomto kontextu jsou samozřejmě spektakulární a na média orientovaná velkoopatření Babiše neúčinná a agresivita, s jakou jsou zaváděna pouze zakrývá fakt, že Babiš a jeho tým selhal. Ono se také nedalo nic jiného očekávat, když protiepidemická opatření řídili takoví experti jako výživová poradkyně paní Gottwaldová a Babišovi mediální marketéři.

Jak se bude dále situace vyvíjet, ukáže čas. Nyní je Babiš na vrcholu popularity a vohnouti, kteří se ještě před měsíce cynicky vyšklebovali, v hysterickém záchvatu strachu ze smrtící megachoroby požadují další utahování šroubu. Sledujeme mnohokrát opakovaný sociální experiment vlády strachu. V jistém smyslu je koronavirus Babišův kamarád. Najednou se už nemluví o zlodějinách našeho pana premiéra, tunelování eurofondů, zaklekávání na firmy, konfliktech zájmů a tajemných svěřenských fondech. Bába a jeho tým byli postaveni do role blanických rytířů, kteří utnou hlavu koronavirové hydře a vyvedou strachy podělané vohnouty z údolí temnot. Aspoň tak to většina na státu závislých vohnoutů cítí a tak by to určitě chtěli zařídit i mediální marketéři pana Babiše.

Jenže ono to může dopadnout i jinak. Z agresivního a nervózního Babišova tónu je patrné, že v sázce je skutečně hodně. Koronavirové epidemie může dopadnout různě a kromě rozsáhlých ztrát na životech, majetkových změn a dalších ramifikací, může také úplně překreslit politickou mapu Kocourkova. Kocourkov totiž není Čína, ačkoli se Babiš nyní tváří, že si může dovolit vše, co soudruzi v Číně, nemusí to tak nutně být, závisí to na tom, jestli se mu někdo postaví a kamarád koronavirus může také zradit. Klíčem bude zjistit o kamarádovi co nejvíc a pokud možno to sdělit veřejnosti, aby mohla přijmout racionální opatření, kterým bude rozumět, a proto je bude dodržovat. V současnosti je styl, kterým se Babiš prezentuje, možná líbivý pro skupinu jeho podělaných vohnoutích voličů, ale zas na druhou stranu, jestliže opatření nebudou rozumná a racionální a lidé proto ani ty racionální opatření nebudou dodržovat, protože je Babiš bude prezentovat jako arogantní fracek, nebude je moci ani vymáhat a projeví se to na počtu mrtvol i kapacitě systému zdravotnictví a jeho reakci. Past na mamuta může rychle sklapnout, obzvlášť pokud se Babiš nyní obklopí mstivými patolízaly, jakým je bezesporu současný ministr zdravotnictví Vojtěch nebo prolhanými bezpáteřními zmrdy jako je soudruh Hamáček.

18. 3. 2020 Challenger

Související články: