Až půjdeme volit, nedovolme

Featured Image

Nepřátelské štvavé kampaně jsou trvalou součástí boje imperialismu proti všem zemím, tedy i těm demokratickým. Rozdmýchávání nepokojů oproti úsilí o zachování míru a klidu má svůj cíl. Odvádět pozornost od každodenních projevů prohlubující se všeobecné krize v dnešní společnosti.

Pokud jde o rozvíjení demokracie, upevňování sociálních jistot a perspektiv, uspokojování duchovních a materiálních potřeb každého jednotlivce, pak jsou výše zmíněné snahy k rozvinutí antidemokratické ofenzívy nežádoucí. Hledají se nové metody a formy, které narušují záměrně smír i v ideologické oblasti. Tady se jedná už o mobilizaci sil a prostředků proti demokracii. Pod to patří organizování vojenských agresí všeho druhu ve světě, hospodářské blokády, psychologická a propagandistická forma boje, ideologické diverze a v neposlední řadě i sílící teror. Všechny tyto nežádoucí procesy mají negativní dopad na jakékoliv fungující systémy, tedy i na ty demokratické. Svět je v našem století už natolik ekonomicky provázán, že jakékoliv nežádoucí jevy, kdekoliv na planetě, mají negativní dopad na všechny národy. Podle situace se mění taktika a prostředky, cíl zůstává stejný – rozvrácení funkčního systému a nastolení chaosu.

Pod záštitou slov jako jsou svoboda, právo a demokracie, přistupují tyto reakční síly otevřeně na platformu všeobecných kosmopolitních frází. Propagace svobody je záměrně nadužívána a totiž, že formální uznání demokracie ještě zdaleka neznačí praktické uskutečnění užívání svobody lidmi. Aby práva, svobody a povinnosti občanů sloužily všestrannému, svobodnému rozvoji a uplatnění osobnosti a tím i rozvoji demokratické společnosti se všemi jejími výhodami, nestačí jen slovy, byť sebezvletnějšími, propagovat práva a svobody demokracie. Široké vrstvy lidí se musí nejen prostřednictvím demokratických institucí a organizací a svých volených zástupců aktivně podílet na tvorbě nejúčinějších cest rozvoje celé společnosti, musí být hlavně aktivním činitelem při realizaci naší národní politiky i v Bruselu. Pokud toto nefunguje nemůžeme tedy hovořit o svobodě, právu a demokracii. Demokratické zřízení přece zajišťuje široká reálná práva všem a také zajišťuje, respektive cílevědomě uskutečňuje soulad mezi tím co prohlašuje a co skutečně lidem nabízí. Pokud jsou tato práva a svobody vrstveny tak, že z nich profituje jen určité procento lidí, nelze hovořit o demokracii.

Tak, jako sdělovací prostředky zkreslují skutečnosti, jsou zkreslovány a umlčovány některé názory, které jsou odlišné od názorů oficiálních. Kam tedy mizí vychvalovaná svatyně svobody tisku a slova? Pokud je někdo diskriminován kvůli tomu, že legálně zveřejní a otevřeně sdělí svůj názor, který politická či jiná moc odsoudí, je tedy zcela iluzorní tvrdit, že takový člověk má právo na svobodu projevu. Pokud tedy ztrácím svobodu projevu, mohu se spoléhat na to, že další práva a svobody, které mně zaručuje demokratická společnost, ještě platí? Mohu se pak jako občan spoléhat na politiky, kteří rozvrátí společnost, přivádí ji na pokraj katastrofy, hospodářské, ideologické či společenské krize? A pak se tedy ptám, k čemu je mně pak lobbista, který lobbuje proti zájmům vlastního národa? Spoléhali byste se na doktora, který špatně léčí nemocného, ohrožuje jeho život? Většina by se takovému lékaři obloukem vyhnula i kdyby měl za zadkem armádu schopných lobbistů. Může si tedy demokratická společnost dovolit, aby někdo poškozoval záměrně její životaschopnost? Kdejaký lobbista je dnes na vyšší příčce než základní myšlenka o upevnění míru a vzájemného porozumění mezi národy a duchovnímu obohacení lidské osobnosti. Prázdná gesta vystřídala obluda multikulturalismu přiživující se na demokratickém systému nejen finančně. Goebbelsovským způsobem zvrácená ideologie, která přináší do všech civilizovaných zemí nové útoky proti životní úrovni, demokratickým právům a svobodám a otáčí celý tvrdě vybudovaný demokratický systém někam do středověku a vytváří konkrétní dějiště teroristických akcí. Pod tíhou doktríny a všudypřítomného strachu selhává bezpečnost i spolupráce v Evropě. Informační byznys, faktický monopol sdělovacích prostředků, se soustřeďuje na šíření pomluv, lží, útoků, krvelačných senzací a buduje systematicky pole pro dějiště domácího i zahraničního napětí a střetů. Zbrojařské monopoly musí jásat nad tímto vývojem, neboť heslo „kvér do každé ruky“ je zárukou, že se nesníží zbrojení a že idea mírového soužití a uvolnění napětí je jen utopistickým zbožným přáním všech pacifistů, kteří jakoby nevnímali, že diktatura globálního teroru dávno začala.

Terorismus je protilidový, protidemokratický a protistátní. A přesto je uměle živen, řízen a podporován, aby nastolil deformaci a postupnou likvidaci práv a svobod. Pokud se národ musí sám ozbrojovat, aby se každý jedinec sám chránil, takový národ nežije v demokracii. Takový národ žije v utlačování, ve strachu, v napětí, v diktatuře teroru a jeho práva a svobody už nechrání žádná instituce demokratické státní moci. Pokud je tady v našem zájmu udržet demokratický systém tak, jak je nikoliv lživě, nýbrž správně vykládán i chápán, mysleme na to, až půjdeme k volbám. Pokud nás spojují myšlenky skutečného humanismu schopného zajistit svobodu, životní jistoty a práci, duchovní a materiální potřeby ne jen pro vyvolené elitáře, nýbrž milionům lidí, tak pak rozumíme pojmům demokracie, svoboda a právo. Antidemokratické, antisociální, antihumanistické a antinárodní síly nikdy nespí. Jsou odtrženy a izolovány od vlastního národa. Žijí vlastním životem sobeckého zájmu, nezkrotné pýchy a ješitné nadřazenosti. Jsou předvojem zla, rozvratů a nesvárů mezi všemi národy. Globalismus jako další historická forma vývoje lidstva maže hranice mezi národy. Promíchá všechno a všechny. Nedovolme však, aby byly smazány naše základní přirozené ideje a principy, které spolu tvoří naše práva a svobody.

 


26.02.2017 -ed-

12345 (143x hodnoceno, průměr: 4,14 z 5)
10 345x přečteno
Updatováno: 26.2.2017 — 22:41
D-FENS © 2016