Autonomní řízení: Kommandogerät - zpět na článek

komentářů 25

  1. Zkoušel jsem to pochopit z toho obrázku, pochopil jsem leda to že neumim moderní jazyk … a že moderní jazyk neumí ani moderní slovník. Ale moderní slovník moderní jazyk lépe překládá do angličtiny, takže mi vznikl nesmysl, hmm … jdu spát :D …. http://i.imgur.com/GzyujWj.jpg?1

  2. Skvelej clanek, diky. K eroplanum ze sklonku WWII chovam nehorazny obdiv.

    1. Jo, to já taky. Článek fakt dobrej, poučnej, díky DF.

      PS: War thunder není simulátor, ale arkádová online střílečka. V simulátorech typu IL-2 Sturmovik – 1946, popřípadě novější verze Battle of Stalingrad, bylo možno si všechny tyhle nastavení u letadel, která to tak měla, normálně ovládat sám(bohatost směsi, radiator, úhel náběhu vrtule atd.). Byl to celkem masakr prstů na klávesnici, ale dalo se to…

    2. Byl tam nakousnuty zvuk motoru Wyvernu, coz je mezi nama jenom Turbolet na steroidech a nuda.
      Osobne neznam lepsi zvuk, nez je 12 valec Rolls Royce Merlin, budto to maji anglicani v krvi, nebo je to nejaky Bozi dar shury, at ten motor poslouchate v jakemkoliv rezimu, tak je to mechanicky koncert sily, sebevedomi, jistoty a spolehlivosti.

      Dokonce i dnes jsou modelari, ktery stavi modely hlavne kvuli zvuku Spitfire, viz video vzduchem chlazeneho trivalce, podle me asi nejlepe znejici RC model na svete…

      Kam se hrabou vyvojari :)

      https://www.youtube.com/watch?v=Ad7QIqs-hsg

      https://www.youtube.com/watch?v=Ad7QIqs-hsg

      1. To RC je pecka…Merlin je Merlin, ale těch letadel s parádním zvukem z ww2 je celá kopa…. např. https://www.youtube.com/watch?v=qUuhLD6pQFA nebo třeba
        https://www.youtube.com/watch?v=pBdxhurSaro&t=142s

      2. Jo jo, Merlin je úžasný. Před časem jsem zažil průlet Lancasteru v doprovodu dvou Spitfirů a byl to nádherný koncert.

        1. Och, Lancastera mi nepripominajte – to ako by ste hovoril ze som hlupak. Letecke muzeum v Hamiltone ma jediny letuschopny Lancaster v severnej Amerike a este som sa nan nebol pozriet.
          Ale za letu som ho uz videl viackrat.

  3. „pákami, ozubenými koly, taky by se našlo pár ozubených koleček“

  4. Navštěvoval jsem semestr kybernetiky, kde nám podobné mechanické regulátory ukazovaly, fascinuje mě to, co tehdy lidé dokázali postavit.
    Oproti elektronice to podléhá neustálému opotřebení a potřebuje to pravidelný servis, nejvíc se mi ale na těch průmyslových systémech líbí, že se počítá s tím, že se to rozbije, a jak se to pak bude chovat. Taková zařízení je pak úžasně předvídatelné. Pro lidi z oboru je to asi obvyklé, pro mě jako běžného ajťáka je to sen, zato pro studenta sociálních studií nepochopitelná potřeba.

    A vůbec bych se nebál srovnat to s počítačem. Data zpracovává analogově, vstupy a výstupy to má, něco to vyhodnocuje a řídí. Jestli v tom běhají elektrony, olej, či posouvající se vlnovec je podle mě jedno. SW je hardcoded do HW, jako za starých časů.

    1. (Či vzduch, pneumatické počítače jsou také zajímavý kus historie.)

      1. Dodnes si při zavřených očích dokážu vybavit články ve VTM typu „Stavíme kyberneťáčka* – trpělivého protihráče“…
        Byly to návody na sestavení jednoduchých relátkových počítačů – teorechticky se mi to moc líbolo (a líbí dodnes), ale sám jsem to prachticky nezkoušel…

        * Kybernetika raných padesátých let byla sice buržoazní pavěda, ale tahle byla novější, správně pokroková…

    2. Na těch mechanických werkách je úžasné, že s opotřebením sice roste chyba, ale málokdy to je totální fail. Což je u digitálu dosažitelné mnohem klopotněji a ne vždy tak elegantně. A hlavně je to zcela rezistentní na blackout.

  5. Jako IT profik jsem dosel k podobnemu nazoru, jako DFENS, ze totiz vynalezem elektroniky a vypocetni techniky lidi v globale
    neskutecne zhloupli a stali se z nich pitomci smrdlajici prstikem po displeji.
    Prikladem budiz nejen kommandogerat, ale treba kalkulator CURTA, ktery jeho vynalezce (jo, byl to Zid…) udajne rozkreslil a vypocetl v koncentracnim tabore, bez jakychkoliv pomucek, a to vcetne nutnych toleranci, takze po valce to stacilo „jen“ overit na prototypu a nasledne bez podstatnejsich zmen prdnout do seriove vyroby (mimochodem i pri presnosti vyroby soucasneho hodinarskeho prumyslu a soucasnych laserovych technologiich by bylo obnoveni vyroby CURTY velice slozite a zcela jiste nerentabilni).

    Jedinou moznosti dneska je 3D tisk, kde ovsem kvuli nizkemu rozliseni soucasnych 3D tiskaren muzeme vyrabet jen v meritku 3:1 a ani tak to nebude moc fungovat (narozdil od originalu z 60tych let).

    https://www.thingiverse.com/thing:1943171

    Aneb pred padesati , sto lety, nebyl problem narazit na lidi, kteri s papirem a tuzkou umeli na kolene spocitat vypocty a najit optimalni reseni, ktere dnes kalkuluji superpocitace pomoci specializovaneho SW metodou numerickych integraci nekolik dnu a ve vysledku se neco „zanedba“ a „posere“, viz slavne rozvody v motorech TSI, kde se hold zapomnelo pocitat s vibracem ,startem a prerazenim rychlosti, coz je u spalovaciho motoru u auta dost „podstatny“ faktor (zatimco VW budou donekonecna omilat verzi s „opotrebenym“ nastrojem na strane dodavatele….).

    Za me pekny a poucny clanek.

    1. Jo, ty výpočty tužkou byly rychlé, ale přesné ani omylem, možná u nějakého rovného hřídele bez vrubů, bez rázového namáhání a za pokojové teploty. Bez metody konečných prvků by nikdy apollo nebylo a odborník na IT s tím dlouhým výpočtem diferenciálních rovnic? Komik jako ve všech ostatních tématech.

      1. já to vidím v mém oboru a nepochybuji, že je to i všude jinde nejinak. když se řešily silozpytné problémy analyticky diferenciálním a integrálním počtem (nebo „numericky“ takm že se matice tuhosti triangulovaly ručně na papíře), navrhovaly se prvky staticky jednoznačné s detaily pocitovými řemeslnými až „organickými“ (a to vše zesílené poměrem cen vstupů, práce x materiál, který byl takovému přístupu nakloněn). teď se navrhují podivné šikmé a ohnuté nevyvážené vyšlejcy, protože každá cvičená vopice to umí v viselike geometrii a neurčitosti naládovat do kompu a prohnat programem, o kterém netuší jak funguje, a vono vylezou nějaké nádherné izolinie bůhvíčeho a vyjede nesrozumitelná tabulka jak to odpovídá které děsně tlusté evropské normě. ale pak jak se to postaví (vyrobí, obrobí atd.), jaksi to i přes veškerou slavnou vědu vykazuje poruchy které by u řemeslného přístupu nikdy nenastaly.

        ne snad že by výpočty tužkou na lístku od tramvaje byly snadné nebo přesné, ale obvykle se při nich nedosahuje dvojkové chyby a zpravidla se nesekáme o několik řádů. čili dělostřelecky, než začneme počítat balistiku a měřit vítr a rotaci země, je fajn se zamyslet kterým směrem přibližně by měl lauf vlastně čouhat.

        1. Ne. Moderní přístup nepodporuje uvažování o banalitách, jako směr střelby. Potom by například každému muselo být jasné, že 42 stran smluvní dokumentace, ještě rozdělených na 12 stran smlouvy a 30 stran VOP, jejich část se nepoužije, protože ve smlouvě je něco jinak, je v praxi nepoužitelných a procedury tam popsané jsou sice právně zajímavé, ale v praxi si je všechny nikdo ani nedohledá, natož aby je ve chvatu pracovního dne vůbec mohl dodržet. Smlouvy píšou teoretici, kteří danou problematiku asi nikdy nekonzultovali s nikým z praxe a neposlouchali jeho lamentování, atd. Potom se diví tvrzení, že některé termíny nebo postupy jsou nezvládnutelné, nebo že se prostě nedělají ani ze strany toho, komu mají pomoci, protože cílem je spíše něco vyrobit, postavit, převézt,atd., než řešit vyšlechtěné právní konstrukce, za které někdo vyfakturoval x hodin, kde x = moc a ještě něco navíc, ale jejich smysl praktikům uniká a tedy na tu blbost se můžou…

    2. Curta je sice úžasné zařízení, ale z hlediska hodinářské technologie je to srovnatelné s budíkem. Už jen skutečnost, že to stačí pouze třikrát zvětšit aby to šlo vytisknout na stolní 3D tiskárně leccos napovídá. Nejprecisnější mechanická součástka, kterou znám je indexové kolečko v ladičkových hodinkách (nejznámější dělala firma Bulova). Průměr ca 2,5 mm a na tom ca 300 zubů o výšce 0,01 mm. Rubínové palety, které do toho zapadají mají kolem 0,05 mm. Takovou věc byste musel zvětšit minimálně 200x aby mechanismus šlapal, jak má.

      Obnovit výrobu by nebyl nejmenší technologický problém, ale ekonomicky je to pochopitelně nesmysl – elektronické kalkulačky dokážou totéž, za méně peněz a při snazší obsluze.

      Pokud jde o to údajné zhloupnutí vlivem/vinou elektroniky, dovolím si nesouhlasit – při plném vědomí toho, že si nejsem 100% jist tím, co myslíte oním „v globále“. Elektronika některé věci zjednodušuje a některé umožňuje. Záleží na vkusu každého soudruha či soukmenovce, jak to využije. Například jen díky elektronice dnes mohu doma v dílně vyrábět věci, na které bych před 20 lety potřeboval stroj za miliony, před 70 lety fabriku za desítky milionů a před 100 lety by prostě vyrobit nešly. Že někdo jiný používá moderní techniku jen ke hraní, oblézání sociálních sítí apod. to je jeho boj.

      Mně se stará mechanická zařízení moc líbí, obdivuji genialitu jejich konstruktérů. Ale vůbec nepochybuju o tom, že kdybych konstruktérům Kommandogerätu či mechanických balistických počítačů ukázal transistor či dokonce moderní microcontroller, utrhnou mi obě ruce…

      1. Mo, pokud si pamatuju ze skolstvi, tak spousta deti ma smartphony, ktere jsou z fleku schopny vyresit maturitni otazky z matematiky, problem deti je v tom, ze to tam ani neumi zadat a uz vubec nechapou, jak principialne funguje vypocet.
        Tak nejak mam za to, ze v urcitem senzitivnim veku je mozek soustavnym namahanim schopen vytrenovat urcite kvality, ktere deti dnes nemaji jak, protoze jsou zvykle udrzet pozornost maximalne 5 minut, pak byt prerusene reklamou nebo nejakyn blikatkem a jit dal. Coz je problem, protoze udrzet pozornost pet minut byl za nasich dob standard pro deti v prvni tride, dnes to je standard u maturantu.
        S takovymto bottleneckem se uz v dospelosti moc neudela, proste se to s nima tahne a cela generace milenialu USA je toho dokladem, u nas to prijde taky, s mirnym zpozdenim. Dusevni mrzaci skrz elektronicka hejblatka, chete li.
        K tomu pripoctete znicene zivotni prostredi, chemii v potravinach, zhorsujici se genom a epidemii ruznych dis a rysuje se chmurna budoucnost dozivotnich dusevnich kriplu smrdlajicich prstem po displeji, s volnym pristupem ke vsem informacim sveta, kteri nebudou schopni najit absolutne nic, krom toho, co jim tam Zuckenberg a spol nablijou na dalku, ze si maji precist jako breaking news. Treba utopeneho syrskeho chlapecka na plazi, demonstranta proti globalizaci s iphonem nebo dopujiciho ruskeho sportovce.

        Vsecky informace pritom na netu jsou. Co ovsem chybi jsou mozky schopne ty informace elementarne tridit a zpracovavat, protoze se nikdy nenaucily mozek pouzivat a kriticky myslet.
        Coz zase predchozi generace, ktera zdaleka nemela ani tisicinu moznosti, umela perfektne.

  6. Vždycky mi vrtalo hlavou jak to že skopčáci byli skuteční ubermenschové přes vynálezy všeho druhu, od teoretické fyziky přes chemii až po neuvěřitelnou strojařinu nad kterou žasneme dodnes. Bez von Brauna by se amíci nedostali na měsíc ani za 100 let.
    Rovněž nechápu jak to že v tom předčili i kolébku kapitalizmu a průmyslu – Anglii. Jestli ono to nebude právě navzdory kapitalizmu, díky jejich protestantské morálce. Zatímco angličani nechali svoji populaci dřít v továrnách za otřesných podmínek, tak němci dbali na vzdělání a výsledek se dostavil. My dnes s těmi montovnami jdeme spíš cestou Anglie, že už nás i číňani předběhli.

    1. problem je v tom, ze Amici na Mesici nikdy nebyli , ale zato jsou machri pres Hollywoodske pohadky a kecy, ktere nekdy takrikajic pretavi do virtualniho realu.

    2. kaBrnak: Příčina je v tom, že velká Británie žila z Britského Impéria, které od konce 19. století začalo upadat a následně jako ostrovní země měla surovinovou nedostatečnost brzdící průmyslový a částečně obchodní rozvoj.

    3. Kde by byl von Braun bez Goddarda? :)
      Ale jinak souhlas, rozdíl byl i v systému vzdělávání.

    4. Ano, ano, to jsou ty oblibene myty. Az si zase budes cist Kapital, tak se podivej na to, jak sam Mrax zminuje, je Anglie je technicky i socialne dal.

      K letum do vesmiru a raketove technice – mam tu docela zajimave cteni: Die Rakette fur Fahrt und Flug, Scherschevsky, Berlin, 1929 – a je tam vsechno uz tehdy rozpracovane – za dalsich 15 let se prakticky nikam nepohnuli.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017