Autonomní řízení 5: Velký provar - zpět na článek

komentářů 574

Přidat komentář
  1. Neexistuje nejaka analyza, kolik penez se uz celkem do tehle hipsterske hovadiny nalilo? Sice se daji vygooglit castky velkych hracu, ale ty nezahrnuji hromadu mensich specializovanych firem, ktere vyvijeji nezbytne komponenty (senzory, vypocetni jednotky atd.).

    1. Treba to vidieť holisticky, pekne celostne: za každým zmrdstvom hľadaj zločin štátu. A ten vládnuci krimiestablišment proste týchto nových rýchlokvašákov miluje, keďže jeden po druhom neomylne prichádzajú s vecičkami ktoré umožňujú neuveriteľnú bigbrotherizáciu a časom totálnu kontrolu oviec (už sa ani pred pár rokmi absurdnému pojmu čipovanie nikto nesmeje, ako to začína byť reálne).

      Či už sú to rôzni infernetoví monopolisti ktorí čosi aj predávajú (Amazon – kapitalizmus bez zisku), alebo len zlodeji reklamy (typu GOOLAG, ASSBOOK) ktorí tým pochovali serióznu žurnalistiku. Alebo aj ne-internetoví, typu megadotačný a veľkohubý Elonček ktorý si už pripravuje útek na Mars.

      Lebo ten vraždiaci stroj čo vyrába je proste nádherný. Establišment sa roky rokúce snaží pomaličky zavádzať jedno zmrdstvo za druhým, koľko tlačia napr. na povinnú „čiernu skrinku“, a aj tak to ešte nie je. No a tento mamľas bumhotam sám od seba rovno príde nielen s remote monitoringom, ale aj diaľkovým vypínaním… no čo by za to policajný štát dal (odôvodní to samozrejme naháňaním zlých zločincov ktorí neblikajú na kruháči). A nakoniec samozrejme zakážeme tým ovciam aj riadiť, však bububu, je to nebezpečné. A keď niekoho chceme zakillovať, stačí vyvolať malú softvérovú poruchu na diaľnici.

      No nedali by ste takémuto „nášmu človeku“ zopár miliardičiek nech pekne navyká svoje ovce na nielenže BigBrother-a (monitoring), ale rovno na BigDevil-a (t.j. diaľkové ovládnutie). Však toto je budúcnosť.

      Inak samozrejme celé autonómne riadenie je humbug hlavne preto že ako väčšina týchto „noviniek“ rieši problém ktorý neexistuje (a to „konečné riešenie automobilovej otázky“ prináša viac problémov ako má „riešiť“).

      Autonomy Macht Frei.

      1. bakulou pogulach: Vy jste vystrašený jak sedlák, který sedí na svém voze taženém koníkem, veze pomalu hnůj a předjede ho cyklista na prvním velocipedu. Sedlák si odplivne, pokřižuje se a křičí něco o ďáblech.

  2. Caleb:

    Kolik peněz nevím, ale z vlastní zkušenosti vím, že firmy, které dělají vývoj některých systémů pro automobilky na tom marní spoustu času. Přitom – když už – by jej mohly věnovat zdokonalování současných asistenčních systémů…ty mohou být i užitečné.
    Nedělejme si iluze – promoření levičáky je dnes poměrně velké i tam, kde by vás to kdysi nenapadlo.

    Kéž by ta bublina jednou praskla… Zatím ji podle mě významně nafukují i všemožné dotace.

    1. To neni tak uplne pravda. Vyvoj autonomniho rizeni nam dava vyvoj ve vyzkumu AI(o cemz si muzeme myslet sve) a tohle je mlada disciplina a ten vyvoj se hodi. Treba bankam :] (objektivne vzato to taky muze byt cesta do pekel, protoze ten bankovni system lze vzit po vzoru Ciny a aplikovat na vsechny :D, Cina IMO jeste nejede na neuralni siti, ale to je asi jen otazka casu)

      1. Proti základnímu výzkumu AI nic nemám. Tady však vývojáři pracují často na blbostech místo toho, aby dali tu práci do něčeho, co má smysl.
        Podobně s elektromobilitou. Místo vývoje smysluplných hybridů se soustřeďujeme na 100% elektromobily bez budoucnosti – jen kvůli politice a napodobování štědře dotovaného hiphop Muska…

        1. …tak tu politiku někdo nadefinoval, žejo.
          Automobilky by po elektromobilitě ani nevzdechly a rozhodně by neplýtvaly cennými vývojáři, kdyby se nemusely vejít do nějakýho legislativního rámce, který vytyčili naši – (evropští) zvolení či nezvolení zástupci.

          1. …a taky potrebujes uplne JINE vyvojare. Automobilka ma predevsim strojare a najednou potrebuje elektrikare. Takze bud si to zada externe, coz stoji vatu a posunuje vysledny produkt k neprodejnym krapum, nebo musi vymenit vyvoj, prinejmensim rozsirit. Coz je problem jak vaty, tak personalu.

            1. V automotive s elektrikarmi nie je az taky problem. To sa za tych +- 30 rokov, co nejaka ta elektronika v autach je minimalne po stranke elektroniky ako HW dotiahlo. Enormny problem v automotive z osobnej skusenosti vidim v tom, ze sa automotiv na SW pozera perspektivou HW. Vid skolenie FMEA na SW oddeleniach. Iste do istej miery to zmysel ma, ale odvetvie SW vyvoja ma svoje metody ktore funguju lepsie.

              Dalsim negativnym prvkom je obrovska zotrvacnost tohto odvetvia. To je so SW vyvojom skoro nezlucitelne. V automotive sa teraz masivne zavadzaju metody a prostriedky, ktore boli na poli SW vyvoja cool na prelome tisicroci. Bohuzial pre automotive sa ukazala znacna neohrabanost, skostnatelost a celkova nepouzitelnost takych rieseni.

              Bohuzial sa do toho nalialo obrovske mnozstvo penazi, tak to bude treba nejaku dobu zivit. Programatori, ktori v automotive robia s takymi vecami vacsinou nemaju skusenosti, alebo su len povrchne. Nastroje sa preto pouzivaju zle, neefektivne a cely vyvoj meska a predrazuje sa.

          2. Drobný problém může vězet i v jednom faktu. Zatímco v „klasické“ automotive je „klasických“ vývojářů dostatek a jsou s tím takřka stoleté zkušenosti, tak v oboru elektroniky, aplikované v automotive tolik vývojových kapacit není a nové nijak kvapem nepřibývají. Elektronikou, aplikovanou v automotive samozřejmě nemyslím nejrůznější dílčí záležitosti okolo klasického spalovacího motoru, ale podstatu samotnou, tedy vše okolo elektrického pohonu. Z jiných oblastí elektrických pohonů jsou zkušenosti víceméně nepřenositelné, neboť např. závislá trakce je něco zcela odlišného, třebaže lze k regulaci a řízení používat principiálně stejných prvků.
            Dokud nebude uspokojivě vyřešeno ekonomické a uspokojivě operativní ukládání el. energie ve formátu pro OMV, tak se imho nikam nepohneme. Tesla je podle mého názoru pouze technicko-technologickým výstřelkem, který by bez masivního přefinancování běžně vůbec neměl šance. Ostatně i zkušenosti z provozu jsou prachmizerné a jakmile se začne viditelně smrákat, Tesla vždy vypustí další balónek, na který upoutá pozornost. Tak tomu bylo i v případě, kdy se velmi smrákalo nad „běžnými“ OMV tohoto výrobce, hrozila ztráta financování – a pic, byl tu zbrusu nový elektrický tahač s nebeskými parametry. Média zaměstnána, pozornost od problémů odvedena, další financování zajištěno. Tesla je jen jeden obrovský podvod na lidstvu. Vyhledejte si prosím obrázky, na kterých stojí už nějakou dobu /notně zaprášené/ zaparkovány tisíce vozů této firmy, které z „nějakého důvodu“ nejsou prodejné, třebaže firma sama má neustálé problémy s plněním dodávek vozů, hipstery ve svatém nadšení objednaných. Ten důvod, proč někde stojí mnohé tisícovky vozů zaparkovány, místo aby ekologicky brázdily silnice, musí být sakramensky vážný.
            Žádný normální výrobce běžných osobních aut, tím méně těchto módně-elektrických, by nevyráběl auta jen proto, aby je pak někde nákladně skladoval, nechával hlídat apod.
            Ty problémy jsou zřejmě velmi vážné, třebaže to tak z „recenzí“ přímo vyplývat nemusí. Myslím, že se ještě dožiju toho, že tahle už přefouknutá bublina s velkou ranou splaskne a bude po Tesle i po vizionáři Muskovi.

            1. minimalne v Kalifornii (tam uz maji i infrastrukturu zejm. powerchargery) to vidi jinak a jestli opravdu bude Tesla Model 3 zakladni model za 35.000 usd bude to tam nejspis obchodni trhak s delsi cekaci dobou na nakup.. zatim se cekaci doba uvadi 3-6 mes. a zakladni model by se mel zacit prodavat v prvnim kvartalu 2019 s predpokladanou kapacitou 10.000 kusu/tyden

              https://insideevs.com/tesla-gearing-up-base-35000-model-3/

              1. trevor12:
                Jinak to vidí i někteří snílci u nás a připravují malůvky s dobíjecími stojany (či ještě fantasmagoričtější blbinou BEZ konektorů) pro nové projekty, do nich bohužel budou hučet mnohamegové dotace.
                Ale časem vše vyšumí…

                1. to se prave uvidi, v USA maji na EV pomerne velke tax incentives a i jina zvyhodneni pro majitele oproti klasickym autum

                  jeste jeden zajimavy clanek i komentare pod nim

                  https://cleantechnica.com/2018/10/20/tesla-model-3-is-a-crazy-bargain-new-prices-lower-than-used-prices/

                  1. trevor12: Zadotovat se dá cokoliv, klidně pěstování banánů na Václavském náměstí.
                    Elektromobilita je z hlediska dotací stejný bilionový průšvih jako fotovoltaika, bez dotací a úlev je to ekonomický nesmysl.

              2. Tak Kalifornie je dianóza skoro jak Rusko :D

        2. Vyvojar „jen dela svoji praci“. Kdyz ho budou platit za vyvoj vznasedel, bude delat vznasedla. Chyba je v zadavateli a hlavne investorovi. Kdyby se tyto debility financovaly ryze komercne a ne dotacemi a ze statniho, tak by to vypadalo jinak.

          1. Vývojářům taky nic nevyčítám…

        3. I z tech blbosti vznikaji postupy vpred. Problem je, ze v ramci autonomniho rizeni ucime auto videt a s tim proste nikdo nema prazadne zkusenosti, protoze kdo kdy koho ucil videt? :) Bud vidis, nebo nevidis. Kdyz vidis spatne, tak porad zalezi na tobe, abys identifikoval objekt, ale k tomu objektu ti nekdo neco rekne a mas neskonale vyssi kapacitu na zpracovani obrazu nez maji aktualni stroje. Ale porad je to, zjednodusene, kouknu a vidim. Cely to prinasi nove problemy o kterych pred tim nikdo ani neuvazoval, protoze tu nebyla hnaci sila na vyvoj autonomniho vozidla.

          1. deacon – ad kdo kdy koho ucil videt?

            ono nejdal v AI obecne je asi Google a Amazon, viz drive Google Goggles, nyni Google Lens. Asi to vidim hodne zjednodusene ale „videt“ ve smyslu samoridiciho auta znamena v prvni rade rozpoznat (i za zhorsenych svetelnych podminek) objekty pred sebou (pro ucely bezpecnosti provozu bohuzel s prakticky 100% uspesnosti) a pak vyhodnocovat jake akce vykonat na zaklade rozpoznanych objektu.

            Zni to tak jednoduse …

            1. …přesně…když nastává etické dilema, jestli je to OK, když holt počítač obětuje zrovna Tvůj život pokud vyhodnotí, že tím spasí třeba autobus. Nakouřit to radši pod kamion, nebo do zastávky autobusu, kde jsou lidé?

              1. tak on by predevsim mel vyhodnotit vcas a auto treba i zastavit aby k takovym etickym dilematum vubec nedoslo (predvidani). Tech etickych dilemat je v zivote je spousta, ma zivot 30 leteho stejnou cenu jako 90 leteho ? Neni interrupce v pokrocilem stadiu tehotenstvi (kde je ten predel) uz vrazda ? Mel by vrah ktery zabije toho 90 leteho ktery uz stejne byl nacatej a mel to zapar dostat stejny trest jako vrah co zabije dite ? Je toho spousta ale toto se netyka autonomniho rizeni vozidla.

                1. Prevence tam samosebou bude, to je bez debat.
                  Spíš jde o to, jak se Ti bude cestovat s pocitem, že nejsi pánem svého osudu a kdo bude mít koule na to, aby se pak pokoušel naprogramovat, jak by měl stroj tyhle situace řešit, anžto se prostě auta do podobných situací dostávat budou. A každej zná takovej ten pocit „kurva, to byla klika…“ a jen jako míru rizika bude ochoten stroj přijmout, vyhodnotit, jaké opatření provést – takovou formu umělý inteligence si zatím nedovedu představit ani v nejdivočejších snech.

                  Tohle bude ten ořech. To není jako zastavit na stopce, nebo držet auto na silnici.

                  1. Tři zákony robotiky dle Asimova. Ale prvotním smyslem AI v autě by mělo být, že nedovolí ublížit své vlastní osádce, byť by kvůli tomu měl zařvat někdo jiný. „Robot nesmí ublížit žádnému člověku“. Ale myslím, že v případě právě probíhající nehody může mít AI auta tolik času, aby dokázala vyhodnotit rizika jednotlivých řešení situace, které má momentálně k disposici a vybrat takové, které povede k co nejnižším škodám na zdraví všech zúčastněných. Takže ve výsledku tahle inteligence nepošle auto pod kamion a tím zabije svou posádku jen proto, aby zachránila matku s kočárkem, ale kupříkladu řízeným smykem otočí auto tak, že sice zasáhne kočárek i s matkou, ale výsledná zranění všech – osádky i toho kočárku s matkou – byla s ohledem na danou situaci co nejméně závažná. Přičemž prioritou je co nejméně ohrozit či nezranit vlastní osádku.

                    1. Hm, to uděláš Ty, protože to auto cítíš zadkem a víš, jak se chová – umíš si představit, že Ty sám seš součástí auta, když to řeknu blbě. Ale AI tady právě selhává v porovnání s člověkem o parník – proto žádný robot není schopen projet závodní dráhu s rychlým autem jako člověk – nemá takovou schopnost zpracovat tolik informací v tak krátkém čase… ;-)

                    2. no ale treba v sachu nebo Go uz zivy clovek nema sanci – jen blby priklad

                      casem bude vypocetni sila nejspis nepredstavitelna soucasnikum, zvlast jestli nastoupi kvantove pocitace s jejich masivni paralelizaci …

                    3. …ale ovšem. Jednou k tomu jistě dojde a umělá inteligence povstane, obzvláště až bude sama schopna další evoluce.

                    4. trevor12: Výpočetní kapacita je jedna věc, schopnost vcítit se do auta, jak naznačil kolega Childeater výše, je věci jiná a to je to, co řidiče dělá dobrým řidičem. Umět vycítit, co se právě děje s autem a intuicí skrze síto řidičských zkušeností pudově odhadnout či předvídat, co se bude dít dále, to umělé inteligence ještě dlouho umět nebudou. A v tom je dle mého názoru jeden z největších problémů (a v současné době zatím bez spolehlivého řešení) autonomního řízení. Auto na silnici s hustým dynamickým provozem není vlak, který má jízdní dráhu vymezenou kolejemi a vlakovou cestou, kterou mu dopředu připraví inteligentní zabezpečovací zařízení a vlakový dispečer.

                    5. To je právě ten Moravcův paradox. Naprogramovat počítač aby vyklepnul velmistra v Go je brnkačka oproti tomu naprogramovat robota tak, aby zvládl to, co zvládne cvičená opice.

                    6. Zalezi na uhlu pohledu. Posledni aplikace „AI“ GO vybirala strategii hry podle „intuice“, nikoliv podle predem pripraveneho algoritmu. Realne se muzeme bavit o tom, ze se stroj naucil hrat GO. Tady je totiz nutne si uvedomit, ze pokud stroji pripravime kvalitni vstupy(coz u standardnich her neni problem), pak uz to je jenom o tom, abychom pripravili dostatek ucebni latky a stroj nasledne muze udelat neco, co zivy clovek v zivote nema sanci. Ucit se 24/7 mesice a paralelne. To nas mozek neda. A tim ten stroj porazil velmistra GO.

                      Nicmene pruser je prave tam, kde nemame kvalitni A->D prevodnik. Znova zopakuji to videni, to je nadherna ukazka toho, ze 1000x stroji vysvetlujes rozdil mezi popelnici a ditetem a on to stejne poradne nerozezna, protoze ho to neumime naucit(ucitel se neumi vcitit do zaka, prestoze zak „vidi“).

                    7. No zásadný rozdiel spočíva v tom, že svet Go je brutálne obmedzený čo do rozmerov aj zložitosti pravidiel (hoci je výrazne komplexnejší čo do výpočtovej zložitosti oproti šachu) voči reálnemu svetu…

                    8. To jsou ale prave ty vstupy :) Je jich malo a jsou dobre zpracovatelne.

                    9. pre deacon 20.11.2018 v 16:34
                      Ako vieš, že posledná aplikácia „AI GO“ vyberala taktiku podľa intuície? Si to programoval, alebo si sa nejak inak podieľal na vývoji? alebo ti to prezradil nejaký insider tohto projektu? Alebo si o tom niekde čítal? Alebo ti to povedal niekto kto o tom niekde čítal?

                    10. mam pocit ze i Kasparov se pred par lety vyjadril k jedne z partii proti tehdy nejlepsimu pocitaci ze pri jednom tahu pocitace mu az zatrnulo a dostal strach, jak to dokazal pocitac vymyslet, ze tohle by zivej clovek nevymyslel

                    11. trevor12: Mě zatrnulo dneska ráno, když mi kalkulačka spočítala výsledek pro 124 541 258 x 8 235,21 / 0,6783.
                      to bych z hlavy nespočítal:-)
                      Nikdo nezpochybňuje, že zejména v úlohách, kde je prvek determinismu, počítač předčí člověka. K tomu došlo už pradávno.

                    12. pre trevor12 21.11.2018 v 10:02
                      Tak Kasparov to videl zo svojej perspektívy (profi šachista) a ten ťah ho zaskočil, kdežto pre priemerného diváka to bol len ďalší nudný ťah na šachovnici, bez nejakej invencie. Poznal som jedného matematika, ktorý ma na univerzite učil. V matematike ozaj kapacita, ale kurva v reálnom živote nepoužiteľný ako „terajšie AI kdekoľvek“.
                      Mňa už v ML-ku vytáčal aj len „blbý“ adaptívny tempomat, nieto aby som auto zveril do rúk nejakému kremíkovemu mozgu.

                    13. pre trevor12 20.11.2018 v 15:27
                      Ako taký kvantový počítač, ktorý sa výkonovo vyrovná nášmu mozgu narveš do vozidla o veľkosti aspoň Cadilacu Escalade? A čím ho budeš živiť ten počítač ak nedaj Satan už v tej dobe budú autá len na baterky? A ako sparalelizuješ tie všetky kvantové počítače jazdiace hore-dole hala-bala po cestách-necestách?
                      To auto nieje statický prvok ako hráč šachu či GO sediaci na za stolom oproti súperovi z kremíka……
                      Je mi jasné, že stáť na strane negativistov hlásajúcich, že „AI v autách nebude nikdy fungovať“ je oveľa jednoduchšie ako stáť na strane budúcich porazených „AI pozitivistov“, lebo viem, že môj život je na to krátky aby takéto niečo ako „AI“ mohlo počas mojej existencie na matičke zemi fungovať. Takže pri mojich posledných momentoch si budem môcť povedať: Mal som pravdu. Bude mi to síce chuja platné, ale ten pocit víťazstva mi ostane až do smrti.

                  2. No co, lidi se aspon prestanou sdruzovat v cikvich a nesmyslne vzyvat Boha, kdyz se radeji mohou sdruzovat v organizacich #MeNot a za nehody volat na koberecek tiskoveho mluvciho SW company.

              2. Podle mne by zásadní dilema v reálném českém provozu a ne někde ve slunné Kalifornii na vzorných testovacích cestách přišlo na řadu ve chvíli, kdy auto musí jet přes chodník, aby objelo překážku, nebo vjet do protisměru při opravě silnice; za sněhu by nevědělo kudy jet a jak se vyhnout; a v koloně, kde je třeba někdy couvnout a uvolnit místo jinému autu, by to zkolabovalo až do odpojení autonomního řízení, což by museli provést všichni najednou.

                V reálném provozu v komplikovanějších situacích, což v Česku někdy znamená skoro furt, by autonomní řízení vůbec nemohlo fungovat. Prostě by se to kouslo a konec.

                1. …“Tak jak se jelo do práce..??!?“
                  -> „…ani se neptej, cywoe. Třikrát za cestu jsem musel provést trojhmat a jednou šel natvrdo do manuálního nouzových režimu…“

                  1. Během příštích 20 let žádné autonomní řízení zde v reálu jezdit nebude, to je jasné. Kdyby se v současném provozu jen nastavila některá základní pravidla (odstup), tak by to začalo kolabovat. Mám za to, že porovnání kilometrů na jednu nehodu zatím dopadá drtivě ve prospěch živých řidičů proti testovacím autonomním vozům, které zatím nejezdí v náročných podmínkách. Kromě toho se doprava bude spíše zahušťovat a komplikovat a AI by se při řízení neustále dostávala do dilematu, který by nemohla rozhodnout. Další problém: dopravní značení: když není dokonalé, dávalo by systém řízení protichůdné nebo chybné instrukce. Zasněžené a nečitelné značky; čáry na silnicích. Těch problémů, které živí řidič musí řešit a posoudit, je totiž strašně moc.

                    1. Cerny Mor: Robotizaci se v globalismu při rychle postupujících změnách klimatu i celé planety nevyhnete v žádném odvětví, pokud si chcete zachovat standardy a nespadnout do okolnostmi vynuceného (neo)středověku. Veškerá doprava lidí i zboží se soustředí na různé druhy rychlovlaků v podzemí a nad zemí, na automobilovou či námořní dopravu jak ji znáte dnes, zapomeňte, námořní doprava bude v budoucnu fungovat už jen jako zážitková turistika pro bohaté a automobily nahradí elektromobily a nakonec i ty budou nahrazeny jiným způsobem cestování, protože zmizí několika mld lidí dostatečný životní prostor a Vám nezbude v budoucnu mnoho životního prostoru ani pro 8 mld lidí, natož pro více mld lidí.

                    2. ex.lex: Zatím všechny předpovědi budoucnosti lidstva selhaly. Mě například touto dobou slibovali dovolené ROH na Měsíci.

                  2. Childeater: Tohle se naštěstí stát nemůže, ani Windows ani Linux ani MacOS nemají a mít nebudou automotive certifikát.

                    1. To je uplne jedno. Len sa pozrite ako dobre funguje Boeingu softwarovy fix konstrukcneho problemu…

                  3. Childeater 20.11.2018 v 14:55

                    „Třikrát za cestu jsem musel provést trojhmat…“ to jako CTRL-ALT-DEL?

                2. tak urcite bude mezidobi kdy autopilot sice bude ale ridic bude mit odpovednost prevzit rizeni presne v takovych situacich a spouste podobnych. Take i stav, znaceni a opravy silnic atd. se vse bude muset prizpusobit „mysleni“ autopilota v autech aby mu co nejvice usnadnovala rozhodovani. Take napr. ta zasnezena silnice je proste problem jak udrzet auto na silnici a zaroven ve srpavnem pruhu, proste za takovych podminek by musel ridic odpojit autopilota (on by po vyhodnoceni se nejspis odpojil sam) a samozrejme odpovednost za provoz vozidla za takovych podminek by nadale lezela na zivem ridici.

                  1. To je ale přesně to, co má Tesla teď…musíš držet ruce na volantu, celej autopilot je degradován do role asistenčního systému a všechny situace, které budou vyžadovat trochu kreativity stejně zbydou na Tobě.
                    To ale není autonomní řízení – do takovýho auta pořád ožralej nesmíš… ;-)

                    1. bude to jeste hodne dlouha cesta, ale prvni vlastovky uz maji realne nasazeni co treba adaptivni tempomat to prece funguje docela hezky byt clovek musi byt pripraven prevzit rizeni (zaneseny radar nebo co to cidlo vepredu dela ..)

                    2. trevor12:
                      Tak dlouhá zas ne. Brzy to vyšumí, nejvýše v řádu let ti „nadšenci“ zjistí, že infrastruktura by byla příliš drahá.

                      A to „cidlo vepredu“ a na něj navázané další zařízení je jen nefungující opičárna, budící dojem dobrého pomocníka.

                    3. corona: ta „nefunkční opičárna“ funguje třeba na novém Civiku docela dobře. Jen se člověk musí oprostit od pocitu, že to auto musí ovládat. Tempomat se umí zastavit a zase rozjet, není problém projet zácpou bez toho, že by člověk šlapal na pedály a po jejím skončení jet zase plynule 50 nebo takto projet třeba přes semafor.

                      Osobně bych to ale používat nemohl, protože je jen otázkou času, kdy něco kiksne a než stihnu šlápnout na brzdu, budu v autě před sebou. Na to jsem moc starej. Dovedu si ale představit spoustu mladších, kteří s tím žádný problém mít nebudou. Riziko, že se tak stane pro ně bude tak malé, že to prostě nebudou brát v úvahu.

                    4. Depa, pokud neco bude fungovat 99 % casu, lidi se s tim nauci zit, rpestanou davat pozor a je jedno, jestli tam bude sedet mladej, starej, muzskej, zenskej, nebo tranksa(viz Uber incident, kdy trans-ridic cumi podle vseho do mobilu a prca na rizeni)

                    5. Dovedu si představit cosi jako koridor pro autonomně řízená vozidla, kde půjde auto na silnici naladit, kupříkladu bude mít vozovka zabudovaný systém vodítek, které bude auto detekovat a v podstatě budou auta řízeny tím koridorem. To ano.

                      Aby auto dokázalo kreativně řešit situace v reálném provozu s variabilitou počínaje lesní cestou nebo polňačku a konče dálnicí, to ještě potrvá.

                    6. Childeater:
                      „…cosi jako koridor pro autonomně řízená vozidla“.
                      Drahá infrastruktura, vysoká rizika.
                      Nebude realizováno.

                    7. Tohle bude realizovatelný místo MHD ve městech, uvidíš. Sdílená mobilita, karuselový parkoviště.
                      Drahá infrastruktura je v dnešní době cílem. Každej slimáček si tady najde svojí kapustičku. Tohle bude jedno městská doprava 4.0.

                    8. Childeater
                      20.11.2018 v 15:18

                      S ohledem na to, že se i v Praze se stomiliardovým rozpočtem i celkem vytížený komunikace opravují zhruba 5-20 let po termínu, tak jste asi dobrej snílek. Jak Vyvolený popichuje v Sierra Army Depot Skynet: Je hezké snít… :D

                    9. corona: ne nutně, stačí jen upravit stávající dálnice a rychlostní silnice, kde autonomní řízení má největší smysl. Ostatní silnice a cesty zůstanou, jak jsou a řídit se na nich bude manuálně jako doposud. To je myslím ideální kompromis, kdy odpadne nudné a uspávající dálniční řízení a na ostatních komunikacích bude fungovat provoz jako obvykle.

                    10. CzechDave:
                      Ale ano, nutně – a taky budou jednotlivá vozidla muset projíždět odbavením při vstupu na takovou dráhu. Kontroly bude provádět člověk – jen ten se všimne závad v uložení nákladu apod.
                      Takže klid – tyhle teorie zůstanou teoriemi, protože to nikdy nikdo nezaplatí. Ona totiž taková doprava bude i neefektivní a pomalá.

                    11. Corona:
                      Dovolím si nesouhlasit. Právě dálnice (resp. vozovky s fyzicky oddělenými proudy) jsou pro případné autonomní systémy nejjednodušším prostředím z těch, které v reálném životě používáme. Zasněžená dvouproudovka v husté vánici bude pro AI auta smrtící, protože to je tolik dynamických proměnných k řešení v reálném čase, že si nedovedu představit HW, který by to zpracoval a vešel se ještě do auta. Čili pokud se někdy vůbec autonomní systémy zavedou, tak na dálnicích.
                      Ale zatím to jsou jenom teorie a já doufám, že u nich jen zůstane. Jakkoliv bych ocenil autopilota na dálnici, nejsem vůbec příznivcem digitální totality, jejíž odnoží by autonomní auta dříve nebo později byla.

                    12. take hlavne jsme vsichni zaklesnuti v tom, ze v budoucnu vubec budou nejaka auta a silnice potreba. Ve 3D by se slozite situace resili jednoduseji (tim nerikam ze kazdy bude mit autonomni letadlo jen ze neumime vystoupit z naseho omezeneho mysleni a predstavivosti)

                      Jinak vubec si neuvedomujeme jaky pokrok lidstvo (ktere cita minimalne stovky tisici let vyvoje cloveka) udelal clovek za par poslednich desetileti

                      https://cs.wikipedia.org/wiki/Tranzistor

                      https://cs.wikipedia.org/wiki/Integrovan%C3%BD_obvod

                      https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroprocesor

                    13. trevor12 15:37:
                      tos měl začít soustavou relé, bylo by to ucelenější… :-)

                    14. childeater – asi tomu rozumis, mam zvidavou otazku proc se nakonec pouziva kremik a ne treba germanium – cena ?

                    15. trevor12 20.11.2018 v 15:37

                      „….pokrok lidstvo (ktere cita minimalne stovky tisici let vyvoje cloveka) udelal clovek za par poslednich desetileti.“
                      V mé bublině se povidá či hodně píše, že W. Shockley byl na palubě martanske lodi, kde mu řekli o tom jak udělat PNP.
                      To se mi zdá ujeté, spíš ten Roswell, NM.

                    16. @CzechDave & zasnezene silnice
                      To je prave duvod, proc je snaha stroj naucit ridit, misto aby jezdil podle predem danych pravidel. Zasenezenou silnici stroj, ktery umi ridit, bez problemu da, protoze „vi“, kde by mela bejt cesta. Ale tohle je hudba velice vzdalene budoucnosti, aktualne maji ta auta problem ridit v safety rezimu.

                    17. @deacon: To je zrovna silně polemický bod. Ai by vědělo, kde je silnice pod sněhem, jenže v reálu se silnice vypluží různě do stran v různým místech a jsou i regulérní silnice, které jsou tak úzké, že vždy po krátkém úseku je místo na vyhýbání, jinak se nelze vyhnout, a to často nastává i při proplužení silnější vrstvy sněhu – že se musí jezdit jinudy, než podle původních souřadnic. Někdy se stává po sněžení, že místo více prhu se jede v jednom, někde mezi, kde to zrovna je protažené. Což nevím, jak by jeden systém AI poznal.
                      Poznal by na 100% systém AI náledí místo sněhu?

                      Víte, že pokud jde o bezpečnost posádky, auta jsou stavěná tak, že počítají se sezením v nějaké poloze a ne že posádka samořízeného vozu bude hrát karty?

                      Čím hlouběji se každý do otázek kolem autonomního řízení ponoří, tím více dalších problémů a otázek se objeví.

                    18. Tezko rict, ja ty konference mam z druhy ruky a na tohle jsem se neptal a ani me to moc nezajima, zivim se jinou casti IT :) Jako predpokladam, ze v soucasnosti resi jine problemy, ale „horske“ etapy budou muset casem pridat take.

                      Sposuta lidi nepozna naledi misto snehu, jsem zvedavej, jak to budou AI ucit =)

                    19. ono v ramci bezpecnosti asi taky aspon zpocatku bude nutne na vsech silnicich vybudovat stredni delici pruh (svodidla) zamezujici kolizi s protijedoucim vozidlem .. ty naklady na takove a milion dalsich chytrych veci a cidel, snimacu atd .. usnadnujicich navigaci a rozhodovani autopilota a zajistujici bezpecnost provozu by v nynejsi dobe byly astronomicke …

                    20. @trevor12:

                      Nerealizovatelné. Spousta silnic nejde dále rozšířit, od okresek přes silnice v obcích po rychlostní silnice a dálnice. Není kam přidávat pruh a často ani dtřední dělící pruh (který teď ve Francii mají v pravidlech jako podmínku, aby se mezi obcemi smělo rychleji, než 80 km/h).

                    21. trevor12: Co takhle jezdím po republice, rychlostních silnic a dálnic bez středních svodidel jsem viděl fakt jen málo, tady myslím problém nebude. Snímače a tak dále potřeba nejsou, stačí jen důsledně dodržet instalace svodidel a informačních prvků tak, aby se podle nich mohlo auto s aktivním autonomním řízením orientovat. Hodně informací o stavu cesty si auta tak jako tak vymění mezi sebou. Ošetření situací, kdy do vozovky náhle někdo nebo něco vleze, lze řešit radary. Auto sice uvidí popelnici, ale ta popelnice bude uprostřed jízdní dráhy, kde nemá co dělat a to samo o sobě bude stačit k vyvolání poplachu a reakce.

                    22. To není „dlouhá cesta“ ale naprosto špatná a slepá cesta. Zkoušelo se to xkrát, dělaly se na to i všemožné výzkumy a testy, a realita je jasná: v okamžiku kdy má člověk něco „hlídat“ prostě selže. Můžete se snažit motivovat nebo cokoli, ale selhávají v tom i profesionálové proškolení na kde co.

                      A tohle dát „jen průměrné“ veřejnosti nezbytně a nevhnutelně znamená, že pokud to dokáže jezdit bez dozoru 99.5 % času, v tom 0.5 % času kdy bude potřeba převzít řízení většina lidí bude mít zrovna rozkoukaný film nebo telefonovat s babkou. Alternativně se to vyřeší systémem ala sledování únavy, čili budete MUSET sledovat provoz a mít ruce na volantu – ale pak je takový systém k ničemu.

                    23. S tou případnou infrastrukturou a potřebnými příkony pro ni – souhlas s Corona.
                      Dokud to bude 1:50 ve prospěch spalovacích aut, půjde to zvládnout. Jakmile se to začne blížit poměru 1:30 a méně, nebudou stačit ani sítě, ani zdroje. Chtěl bych vidět Německo s jejich hospodařením s elektřinou..Už dneska mají díky své úplně debilní politice velké problémy, resp. přenášejí je na okolí /phase-shiftery u nás, jako ochrana proti přetěžování našich sítí/.
                      Budou napřed muset vymyslet, kam a za co ukládat „zelenou“ energii, vyrobenou např. přes den, nebo ve dnech, kdy fouká. Nejlépe na noc, aby v noci mohli těmi megapříkony nabíjet.
                      Je naprostá kravina už dneska, aby každý druhý barák v ulici měl přípojku, dimenzovanou na příkon např. 20kW s rozumnými úbytky a zároveň tento každý druhý barák měl tak vysoký rezervovaný příkon. I činitel soudobosti pro trafostanice i vedení by se změnil o několik stovek procent – a kdo to všecko zaplatí.
                      Pokud by měl elektroauto jen každý čtvrtý v ulici, tak do týdne vyvře olej v trafačce, bude se upalovat svorkování, budou obrovské ztráty i na 22/35kV linkách, o rapidním vzrůstu rušení nabíjecích zdrojů do vzduchu i směrem do sítě radši ani nemyslet..
                      Současná infrastruktura, jak ji známe, kdy jednou dílčí 22kV linkou do menší čtvrti teče max. 20A /tedy trafačka cca 400kVA/ nemůže obstát.
                      Časy, kdy by uživatelé případně chtěli nabíjet, se logicky budou hodně krýt či překrývat. Je pro mne nemyslitelné, aby místo současných např. 160-220-400kVA trafostanic stály například pětkrát výkonnější, aby rozvody k domům zůstaly v rozumných průřezech atd.
                      Může se stát, že neomarxisti vymyslí něco superbuzeračního, že se může třeba nabíjet někde centrálně a Vy si ty dva kilometry domů prostě dojedete trolejbusem.
                      Jak to tak pozoruju, klidně se tohle stát může, pokud do pěti let nepřestane Brusel a jeho centrální tvorba píčovin existovat. A může se stát, že si to pěkně zalepíme všichni z daní, jako lepíme dneska nesmyslnou fotovoltaiku.

                    24. Poslyšte, když jsme tedy u těch rodinných domů. Kolik kWh elektrické energie, podle vás, bude každý den potřebovat dobít elektromobil průměrného řidiče? Vypadá to, že jste znalý elektroproblematiky. Tak ať se můžeme bavit o reálných číslech.

                    25. Priemerny vodic najazdi 15000 km rocne. To je 41 km na kalendarny den. Tesla tvrdi ze da 500km so 100kWh. Cize 8kWh na auto. Zabudnime na idealne podmienky a pocasie pri ktorom netreba ani kurit ani chladit kabinu. Takze si pridajme 50% a sme na 12kWh denne. Priemerna ceska domacnost spotrebuje cca 470kWh mesacne. Cize jeden pridany elektromobil by zvysil spotrebu elektriny u pana Priemerneho o cca 77%.

                    26. Reálná spotřeba elektromobilu se zdá být kolem 18 – 30 kWh/ 100 km podle venkovní teploty – zvlášť extrémně to vychází u vysokých mrazů (přes 30 kWh / 100 km). Při dobíjení „ze zásuvky“ – 230 v / 16 A to vypadá na nějakých 6 – 10 hodin dobíjení na 100 km jízdy; s tím, že ta fáze by byla v tu dobu jen pro automobil (při napojení domácnosti na 3F asi bez problémů). Elektrická trouba žere o dost víc.

                      Ale nejsem elektrikář, jen počítám :-)

                    27. Ad Cerny Mor a elektrická trouba:
                      Uvažujme nejen elektrickou troubu, ale rovnou celý elektrický sporák se čtyřmi plotýnkami, tedy třífázový. Jeho příkon bude tak 7,5 kW. Těch 18 až 30 kWh by takový sporák spotřeboval za čas cca 2,5 až 4 hodiny. Ale (nemýlím-li se) tak pouze a jen v případě, že by trouba a všechny plotýnky jely po celou dobu naplno, tedy by byly ochlazovány tak, aby nedosáhly požadované teploty a nerozepnul jim termostat. A to se v praxi neděje. Málokdy budete vařit na všech plotýnkách současně, ještě méně pravděpodobněji nepřetržitě po dobu několika hodin a už vůbec nebudou ty plotýnky a trouba po celou tuhle dobu valit na plnej knedlík.
                      Takže nejste elektrikář a nejspíš ani kuchař. A počítáte, alespoň podle mého skromného názoru, špatně.

                    28. CernyMor: Nabíječka do auta žere 3,7 kW, rychlonabíječka 22 kW a jede furt. Elektrická trouba žere 2,5-3,5 kW, ale nejede furt, zapíná se dle teploty, odhadem jede jenom polovinu doby.

                    29. Nejen to, sporhelt je de facto ryze odporova zalezitost. Muzeme totez smele prohlasit o nabijecce aku? Ani omylem. Takze co na to EMC? Snaha samozrejme bude, udelat ten kram co nejmensi => transformaci energie provadet na co nejvyssi frekvenci. Takze tu mame solidni vysilac na KV, ktery svoji radost sdili do okoli jak po vedeni, tak vzduchem. Zlatý komunistický fény, řeknu vám.

                      A ze to EMC splni? EMC je soubor norem, ktery nekdo vymyslel a nejaky politik pozehnal, protoze mu to takto nejakej lobbysta schvalil. Tak, jako dneska kupujeme zradlo, kde vetsina vyrobku splnuje potravinarske normy na obsah sracek, ale uz neresi, kolik tohoto zradla do sebe naladujeme za den celkem, tak podobne dopadne „dopasovani“ EMC standardu pro AC nabijecky aut.

                      Obcas delam certifikace pro CE/FCC a tak vim, jak „se to dela“.

                    30. Řekněme, že potřebný nabíjecí příkon už dnes umí slušně řízené měniče odebrat ze všech tří fází rovnoměrně.
                      Pohybujeme se stále v teoretické rovině a předpokládáme zatím jakoby Průměrný RD s třífázovou přípojkou.
                      Můžeme i směle předpokládat, že ta velkokapacitní parkoviště u velkoformátových panelových sídlišť by měla u každého stání příslušně dimenzovanou přípojku.
                      Dejme tomu tedy, že dáme na tom parkovišti nabíjet vůz, který je téměř vybitý. K doplnění energie do akumulátorů a pro ujetí např. 300km bude při spotřebě 33kWh/100km potřebovat během „noci“ odebrat ze sítě 100kWh.
                      Stanovme onu „noc“ na dobu například deseti hodin, ať se to dobře počítá.
                      Potřebujeme tedy ze sítě příkon 10kW pro jeden vůz a to hodinově.
                      Teď si představíme to parkoviště. Ať se to dobře počítá a ať nežeru, dejme tomu pro 300 elektrovozů, které potřebují plné nabití. Zbylých 100 plné dobití nemusí potřebovat.
                      Prostým násobením příkonu, času, možností energetické sítě a při respektování fyzikálních zákonů:
                      Vychází z toho jedna samostatná, plnotučná a pro jednoduchost nezdvojená vvn linka 220kV z rozvodny „okresního“ formátu. Bude směřovaná výhradně jen na to jedno sídliště/parkoviště, pouze pro účely nabíjení a povede k vedlestojící trafostanici pro okamžitý výkon 3MW, plus nutná rezerva přetížitelnosti.
                      Tedy jen tato, jedna vvn linka by během nabíjení 300 vozů, po dobu 10 hodin a příkonem 10kW přenesla bez rezerv celkem 300MWh. Pouze pro nabíjení směšných 300 osobních vozů lidí, bydlících dle Havla v „krrálíkárrnách“.
                      S respektováním možností zdrojů el. energie v ČR a hlavně s plným respektem lidí, kteří do elektroenergetiky tolik „nevidí“ – /každý ale vidíme do něčeho jiného/.
                      Po dobu nejméně čtvrtstoletí je tohle naprostá utopie.

                    31. Jo. O tomto jednou v Rozhlase hovořil Martin Frei ze Světa motorů: že představa, jak se třeba Jižní město v Praze přemění na elektromobilitu, je jaksi mimo kapacity (cca 100.000 aut dělá příkon 300 až 1000 MW jen na dobíjení).

                      Na druhou stranu naprostá většina aut by potřebovala dobít na jednotky nebo desítky kilometrů, to je také třeba vzít v úvahu. Před víkendem pak všichni dobít na 150 km z Prahy do Jizerek nebo Krkonoš :-). Tyhle všechny problémy by řešil hybrid s dobíjením ze spalovacího motoru.

                      Ovšem kdo pak zaplatí spotřební daň místo benzínu a nafty (cca 55% současné ceny paliv), to nikdo ještě neřekl.

                    32. Majitelia elektromobilov. To je problem riesitelny aj dnes.

                    33. @Wildcat: majitelé elektromobilů si libují, že jezdí za korunu kilometr nebo méně. Většinou asi ani neví, že oproti benzínu / naftě neplatí žádné nebo skoro žádné spotřební daně. Jako auta na plyn. Tedy v Evropě.

                    34. Staci se podivat, jak to bylo s FVE a je jasne, jak to bude s elektromobilitou. V okamziku, kdy elektroaut bude nezanedbatelne mnozstvi, tak se ukaze, ze pokud nechceme dopadnout jako Venezuela, tak proste spotrebni dan tam byt musi (ostatne dnes bych platil spotrebni dan z PH i v pripade, ze by moje auto jezdilo na vodu, viz znama sranda s odvadenim spotrebni dane pri spalovani fritovaciho oleje).

                      To, vcetne repasi aku a dalsi zertiky, jsou veci, o kterych se zatim mlci stylem, ze se mlsne koukame stihle dvacetilete snoubence na prdel, ale nechceme si priznat, ze jeji maminka ma rit, na kterou se daji promitat sirokoule filmy.

                    35. Ani tu. Casto dokonca neplatia ani tu elektrinu. Ale poznate predsa to porekadlo „Ked vtacika lapali, pekne mu spievali“ Az mnozstvo elektromobilov dosiahne taku uroven ze zacne ohrozovat vyber spotrebnej dane z paliv, dan na elektrinu z autopripojok pride.

                    36. Ano, dobíjet elektromobil spalovacím motorem v elektromobilu je naprosto geniální myšlenka. Ještě nezapomeňte podotknout, že to má určitě vyšší účinnost, než když ten spalovací motor točí rovnou koly toho auta. :-D

                    37. V Číně jsem viděl zařízení, které se jmenovalo „Paket pro dlouhý dojezd“. V zásadě se jednalo o generátor na vozíku za autem, který dobíjel ten super čistý a i v Šanghaji okamžitě přihlásitelný elektromobil… :-D

                    38. Onehdá ze mě mámil jeden cykloekolog modelářský motůrek 2,5 cm3 se žhavicí svíčkou, že prý by si z toho nechal udělat takový malý ekoblafáček na metanol na nosič kola, který by mu dobíjel jeho cyklobaterky při dlouhých cestách.
                      Babetty a podobné padesátky hrdě odmítá, jsou to znečišťovače…

                    39. Vysvětli mu, že nejlepší je přidělat si na zadní nosič vrtuli a pohánět bycikl pomocí elektřiny reaktivně…

                      PS: a jestli se mu nebude zamlouvat zvuk toho modelářskýho motůreku 2,5 cm3 se žhavicí svíčkou, existuje ještě cesta ve formě pulzního motoru, postačí přidělat na bicykl propanbutanovou láhev a naohýbat doma rouru od kamen… :-D

                    40. Ad Chlideater:
                      Viz Colin Furze a jeho jet-cokoliv (správně ovšem ramjet): https://youtu.be/bKHz7wOjb9w

                    41. Ad RomanL v 9:56:
                      Jestli nekecám, tak spalovací motor provozovaný v úzkém optimálním spektru otáček (například právě na pohon generátoru) bude mít účinnost vyšší, než spalovací motor provozovaný v celém rozsahu otáček (kdy přes převodovku točí koly auta). To, co uvádím, by ale mělo platit (pokud se tedy nemýlím) v případě, že uvažujeme samotné spalovací motory, jeden provozovaný v optimu, druhý v celém rozsahu. Jestli u toho spalovacího motoru v optimálním rozsahu otáček má následná soustava generátor – elektromotor účinnost natolik vysokou, aby tohle řešení mělo výhodu alespoň nějakou, nevím.

                    42. PP: mělo by to být v otáčkách max krouticího momentu

                    43. Ad cyklista:
                      Díky za doplnění, já jsem si nebyl jist, zda jde právě o otáčky maximálního kroutícího momentu nebo o otáčky maximálního výkonu.

                    44. PP: při otáčkách max kroutícího momentu je max práce za otáčku. Čili nejlepší účinnost. Při otáčkách max výkonu je max práce v čase.

                    45. servisdok:
                      Takže rozumíte té části jak přivést elektřinu k autům. Už ale neznáte potřeby samotných uživatelů elektromobilů. Příklad který uvádíte, tedy že 75% automobilů na parkovišti bude potřebovat dobít do plna příliš nerespektuje to, jak s automobily skutečně jezdíme. Skutečnost je taková, že třetina automobilů na tom parkovišti bude potřebovat dobít ujetých 20km a třetina ujetých 40km. Ty spotřeby jsou také hodně nadnesené, přecijenom ne každý jezdí luxusním vozem jako je tesla. Prakticky ta spotřeba je spíš kolem 15kwh/100km. (viz http://www.autoforum.cz/zajimavosti/i-elektromobily-zerou-tady-je-kolik-spotrebuje-kazdy-z-nich/)

                      Takže v praxi bude třetina vozů potřebovat dobýt 3kwh a třetina 6kwh. Zaokrouhleme to velmi velkoryse nahoru na 5kwh a 10kwh a najednou jsou ty vaše čísla úplně někde jinde.

                    46. Michal Lenc: Problém je v tom, že předpokládáte že se elektromobilisté mezi sebou nějak domluví, jenže oni se nedomluví. Všichni to prdnou na nabíječku v jeden čas a budou velmi řvát když elektřina v zásuvce zrovna pro jejich auto nebude. Dále to pokračuje podle servisdok.

                      Dále jste zanedbal ztráty v nabíječce a ztráty v akumulátoru, ale to je v tuto chvíli detail.

                    47. A hadajte kto ma z vas dvoch pravdu? Servisdok. A preco? Pretoze siet bude treba dimenzovat na mozny plny odber nezavisle na tom ze kolko sa de facto bude nabijat. Inak by sa nachystali problemy bud pre majitelov aut alebo pre vsetkych obyvatelov oblasti.
                      BTW, tych 15kWh/100km zodpoveda spotrebe 1.5l/100km benzinu. Velmi optimisticke.

                    48. Wildcat: V tom článku máte přepočet. Cituji: „…Jde o 2,58 kWh/l u benzinového auta a 3,42 kWh/l u naftového.“

                      Ani dnes nemáte síť dimenzovanou na plný odběr všech přípojných míst. U dobíjení aut to nebude jinak.

                      Souhlasím ale s tím, že by bylo rozumné aby auto s nabíječkou komunikovalo o tom, v jakém časovém horizontu potřebuje dobít. Když bude požadovat 5kWh a chce je do hodiny zaplatí si víc, než když bude potřebovat 5kWh a bude je chtít někdy během deseti hodin.

                    49. Hele, me to hazeni kilowatty pripomina, jak mi jeden expert pocital tepelnou ztratu baraku pro ZU, pracne se dopocital k 9 kWh a kdyz jsem se ho zeptal, jak v tom ma zohledneny fakt, ze moje zena ma pres den otevrena okna na ventilacku zima-nezima, tak se tvaril dost preqapene.

                      Potesilo by mne, kdybych ze z te spotreby elektriny taky dozvedel, kolikazonova ze je v tom aute klima, jak je vykonna, pripadne jak rychle to v zime topi, kolik vyhrivanych sedacek a jak je na tom vyhrivani volantu a dalsi samozrejmosti, ktere mi nabizi napriklad muj stary Mounty na fosilni paliva.

                    50. Kurit to bude zrejme rychlo, nakolko na kurenie pouzivaju tepelne cerpadlo. Ale tiez by ma zaujimalo ako riesia ohrev sedaciek.

                    51. Tepelne cerpadlo? A jakapak je ucinnost toho tepelneho cerpadla, kdyz je venku –20 °C?

                    52. Nemam sajnu. Iste, nejaky zalozny ohrev – zjavne odporovy – tam musi byt. Zas na druhej strane, kolko dni v roku je -20?
                      Inak, uplne mimo automotive, poznam ludi co si kuria dost velky dom tepelnym cerpadlom vzduch – vzduch. Ma fungovat do -25°C, potom nabieha zalozne kurenie. Ked som bol naposledy u nich hovorili, ze za 4 roky co mali system nainstalovany im nenabehlo odporove kurenie ani raz. Tu musim povedat ze byvaju v udoli v Selkirk Mountains v BC s prekvapivo teplou klimou, ale -25°C som tam uz zazil.

                    53. S temi tepelnymi cerpadly to je tak, ze jednak silne zalezi na ucinnosti samotneho kompresoru (sveho casu – 90. leta – Americane vozili ty nejlepsi kompresory ze Svedska, sami je nedelali) a pak jde o to, ze pri nizke teplote se treba nemusi zapnout dohrev, ale proste a lehce se stane, ze pomer prijate elektricke energie a vyzareneho tepla nam spadne na 1:1a nebo i hure, takze sice nepritapime spiralami, ale efekt tepelneho cerpadla nikde. Uznavam, ze pokud je to jako v Cesku, ze je na tepelna cerpadla zvyhodnena sazba, jeste porad se to muze jakz takz vyplatit, mame z toho primmotop. Ja jsem vozil Carriery v 90. letech, instalovali jsme jich asi padesat, vzduch-vzduch, byla to fajna vec, pokud je tomu prizpusobeny i barak. Moznost pridavani pritapeni po 1 kW deskach, elektricky odstranovach prachu, ionizator, proste super stavebnice. Ale dneska bych to uz nechtel.

                      U toho auta je to trosku jina story – treba dneska rano tady bylo jen nejakych –7 °C, misto jen tricka uz to chtelo i mikinu. Ale zena jela nakupovat a ona klepe kosu uz jen pri pohledu na teplomer, takze si nejprve na dalku nabrnkne auto, ktere venku dudla i dvacet minut, protoze motor se proste na volnobeh ohreje temer neznatelne. Takze frci ohrev sedacky a volantu, trosku se odrazi vzduch. Auto neujede ani kilak. Zrovna v tomto rezimu to tady bude nekolik mesicu, vetsinou rijen-duben. A to bych rad videl, jak je na tom elektroauto. Jako jo, porad to muze byt zajimavy, ale uz asi ne tolik.

                    54. pre Sysop 21.11.2018 v 15:10
                      Postav preboha pre manželku vyhrievanú garáž, miesto toho štartovania auta.
                      Ja mám na dome tepelné čerpadlo od Daikinu, lebo na dedine nieto zavedený plyn a iné riešenie som nemal kde umiestniť (drevo, peletky, biomasa…). No a hádam do roka a do dňa bude v obývačke aj krbová pec na prechodné obdobia.

                    55. Do pice aj s temou kurenia…neznasam zimu. Prave nam tu zacalo jebat jazerny sneh…

                    56. @SatanOkky: to chce krbovky s výměníkem, když už. Stoupne účinnost i tepelný komfort.

                    57. Re: SatanOkkY
                      21.11.2018 v 15:28

                      Kdyz je moznost udelat cerpadlo -vzduch, tak je to parada, protoze to clovek muze v lete prevexlovat a ma klimu. V nekterych typech baraku, kde se v lete musi vetrat jak vo dusu, je to proste super vec.

                      Vyhrivanou garaz ma zena na starem baraku. To takhle v zime prijedes, auto krasne zasoleny, sednes si na zidlicku a vnimas to ticho… az na to chroustani, jak rez zere spodek :-). Po dvou zimach ve vyhrivany garazi vozrany tehlice, ze by jeden neveril. Spodek jsem nechal strikat a stejne je fura zahybu, uchytu a dalsich serepeticek, ktere nezamatlas a rez je sezere. Teplou garaz uz nee…

                    58. SatanOkkY
                      21.11.2018 v 15:28

                      No tak vona se aspoň takle dobije baterka. Zásadní problém je v tom jet ani ne kilometr do kšeftu autem. To se jde pro menší nákup pěšky, pro větší nákup se sáněma :D

                    59. Sysop:
                      Stálo ti to za to, stěhovat se přes celou republiku z jedné černoprdelnické díry do druhé, kde je ke všemu teplota o 7 stupňů nižší? :-))
                      Trochu mi to připomíná ten vtip jak se potkají Lenin a car v pekle: „…a stálo vám to Vladimíre Iljiči za to, dělat tu revoluci jen kvůli dvěma procentům alkoholu ve vodce navíc?“

                      Tak kup té svojí křehuli na zimní nákupy nějaký bencínový tříhrnek co se roztopí raz dva, třeba Fobii HTP. Občas pozoruju ty tragédy s velkoobjemovýma dieslama (případně ještě se „zmrzlá prdel ledního medvěda comfort pack“ komplet fkůži).
                      10 minut poskakují v zimě a plískanici kolem svého žbrblajícího a strašně smrdícího studeného motoru, aby se jejich zhýčkané a schoulostivělé dětičky a ženuška mohli konečně doma odlepit od radiátoru, a docela dobře se bavím.

                    60. A opět jsme u Felicie. V mé 1.6 je uvnitř horko pár minut po nastartování. Kožené sedačky by byly ovšem průser. Známá je má ve ochcáfce a asi bude měnit sedačky, je to fakt hrůza, v létě, i v zimě.

                    61. Re: kaBrnak
                      21.11.2018 v 15:55

                      Pojem ‚zima‘ je relativni, me je teplo, ji je zima. A ty hory za to stehovani proste staly, toho urcite nelituju.

                      Az se budu chtit rozvest, koupim zene tu nakupni tasku s trihrnkem. Ona veri, ze velky auto = bezpecnejsi auto (to ostatne ja take) a tak ji Grand vyhovuje. Klendra ji byla i v Brne v Berusce (cervena 3dv Corsa), kdyz jsem ji kdysi poznal. Je stihla, vysoka a hypotenzni, takze nez ta krev tema tenkejma cevama nekam dotece, tak uz je pomalu zmrzla. Navic posledni dehtak, co do nasi rodiny vlez‘ je ten X-Trail. Never more.

                    62. Potká za tu cestu cca 1,5 km tam a zpátky živou duši, že má potřebu jezdit v polotanku?

                    63. Az na tu drobnost ze ten prepocet nesedi na vyhrevnost benzinu a nafty. 34MJ/l resp. 38.6MJ/l zodpoveda 9.5kWh/l a 10.28kWh/l

                    64. Sysop: Nechápu vaše podobenství s otevřeným oknem. Pokud to měl být nějaký argument, tak to zkuste nějak více rozvést. Co se týče používání klimatizací apod., je to stejné jako v normálním autě. Když zapnu klimu mám větší spotřebu. Elektromobily samozřejmě vyhřívané sedačky a volanty mají, dle stupně výbavy. (Nezatahoval bych do této diskuze jak neefektivně větrat, protože by příliš rozbředla.)

                      Wildcat: Zapomněl jste započítat účinnost spalovacího motoru. Kdybyste si ten článek otevřel, je to tam vše vzpomenuto a spočítáno. Pokud se vám nezdá ten údaj o počtu kWh na 100km, stačí se podívat jakou velikost baterií mají jednotlivé elektromobily k dispozici.

                    65. Ale nezabudol. A len mi tak napadlo, viete ze aka je ucinnost elektromotora pri 30% zatazi?
                      A ano, poznam aj pomer kapacity instalovanej baterie a dojazdu. Takze Tesla S 100D: 100kWh, 539 km. 18.55kWh/100 km. A to je EPA cyklus, nie realny zivot.

                    66. Re: Michal Lenc
                      21.11.2018 v 17:14

                      Kdo se nestydi priznat, ze neco nechape, tomu samozrejme vysvetlim, bo od druhych ocekavam totez. Podobenstvi je v „presnem vypoctu ztrat“, ktery nekoresponduje sice s realitou, ale je v oblibe s nim argumentovat a uplne nejlepe, kdyz se ta cisla naridi zakonem ala Energeticky stitek budovy. Protoze „kdyby se nevetralo, tak by…“. Ano, kdyby ta zenska nechlastala, nesmrdela a nebyla tlusta, tak by byla krasna a pritazliva.

                      A to je ten pripad auta, „kdyby se nezapla klima, tak by…“. A to plati obecne, at se jezdi na cokoli, ze v tabulkach jsou nejake super vypocty, krasna cisla, ale v praxi pak se ukaze, ze clovek nejede sam, ze jezdi nekde v horach, ze klimatizuje…

                    67. Kluci, mě se zdá, že se nějak zakecáváme. Takže k účinnosti elektrického motoru: Pěkná tabulka je zde na stránce pět: http://motor.feld.cvut.cz/sites/default/files/predmety/B1M14EPT/EPT_%C3%BAloha5_2017_18_elektromobil.pdf
                      Ale v podstatě to můžeme zanedbat, protože víc nás zajímají čísla z praxe, tedy kolik naleju do nádrže a kolik na to ujedu. Ať už jde o benzín či elektrony. Přijde vhod třeba web spritmonitor.de, jsou tam i spotřeby elektromobilů. Tesla S tam má průměr 20kWh/100km, Nissan Leaf 16kWh/100km a když jsem hledal nějaký malý elektromobil co by měl ještě méně, tak se ukázalo že prakticky všechny se pohybují mezi 13 a 16kWh/100km. To je imho také zajímavý poznatek, že všechny velikosti elektromobilů jezdí s velice podobnou spotřebou.

                      Sysop: Ten výpočet ztrát je ale správně. To, že vy pouštíte teplo pánubohu do oken není chyba toho domu. Když tam přijde někdo po vás a bude větrat normálně, tak bude dům mít ztrátu 9kW. Když tam bude šetřílek, co bude topit na 19°C a nebude větrat, tak ztráty budou ještě nižší. Co nás ale zajímá je nějaké standardní použití. Dle Gaussova rozdělení, bude většina případů někde kolem prostředka. Stejně tak s autem, můžete jezdit s menší spotřebou než je v techničáku. Vyžaduje to jistou disciplínu, ale jde to. A naopak, když se chcete svézt, spotřeba bude větší. Takže nakonec je nejlepší vzít data od skutečných uživatelů a s těmi počítat. A jsme zase na začátku, to jsou data která vám tu celou dobu dávám k dispozici.

                    68. Ještě k tomu případnému dimenzování sítí pro nabíjení elektrohraček:
                      Ten můj amatérský výpočet byl vskutku amatérský a navíc velmi optimistický. Nezahrnul jsem sice účinnost obecných trafostanic, ale z fyziky pro 9. ročník ZŠ by si měli nejspíš všichni pamatovat, že obecná účinnost transformátorů, elektromotorů a podobných strojů na střídavý proud nelineárně roste s jejich velikostí a u skutečně velkých exemplářů se blíží 95%. Co je horší, nezahrnul jsem účinnost moderních spínaných nabíjecích zařízení, která je proti typicky velkým střídavým strojům zhruba o desítku procent horší. Buď jak buď, kompletní systém musí být dimenzován stejně, jako současné rozvodné systémy, tedy na nejhorší možnou eventualitu. Rezervovaný příkon pro dům/byt/nabíječ je dán. Co se bude velmi lišit od současných rozvodných systémů, je tzv. činitel soudobosti. To je velmi komplexní údaj, který ve zkratce vyjadřuje, kolik asi lidí si mezi 15.00 a 16.00 zapne 2,5kW rychlovarnou konvici, kolik lidí a v kolik hodin začne přitápět elektřinou atd. Podle tohoto koeficientu soudobosti jsou pak nadimenzovány rozvodny, všechna vedení, trafostanice atdatd. Tento koeficient soudobosti je při současném stavu věcí poměrně nízký, proto jsou vedení i trafostanice jakoby poddimenzovány.
                      To ale v případě takové akce, jako je příjezd ze zaměstnání a automatické „napíchnutí“ auta na nabíječ přestává platit, protože tentýž úkon udělá poměrně velké množství lidí současně – přeloženo, koeficient soudobosti silně stoupne. I kdyby doba překrytí byla např. pouze několik málo hodin, tak na tento špičkový odběr nutně musí být vše dimenzováno. Rozhodně se z tohoto stavu nepůjde vylhat tím, že si někdo zaplatí „rychlostní příplatek“, protože za dvě hodiny potřebuje někam odjet. Pokud by to mělo teoreticky fungovat tímto, naprosto na hlavu padlým způsobem, tak či tak musí být sítě i zdroje dimenzovány i pro tyto eventuality.
                      Můj předpoklad cca 30kWh/100km byl taktéž poměrně optimistický, skutečnost je o dost vyšší a i tak vycházelo případné dimenzování onoho malého parkoviště u panelového sídliště naprosto fantaskně. S ohledem na odhadnuté příkony a současný stav techniky i energetiky – pardon, ale jakmile začnou i tyto bajvoko výpočty dosahovat řádu mega, tedy MVA a MWh pro jedno parkoviště u menšího sídliště, přestává jakákoli sranda a také realita.
                      Jaký že výkon má jeden temelínský blok?

                    69. servisdok
                      Takže zpět na začátek. Průměrná spotřeba dospělého elektromobilu je dle webu spritmonitor.de 15,42kWh/100km
                      (https://www.spritmonitor.de/en/overview/0-All_manufactures/0-All_models.html?fueltype=5&power_s=40&power_e=200)

                      Třetina lidí najede mezi 5 a 10tis. km ročně, třetina pak mezi 10 a 20tis. km ročně. (Mimochodem, zase Gaussovka, jak jsem zmiňoval před chvílí.)
                      http://www.auto.cz/cesi-rocne-ujedou-deset-az-dvacet-tisic-kilometru-77823

                      Takže toto jsou čísla se kterými můžete počítat. Pokud raději použijete čísla 30kWh/100km a průměrný nájezd 100km a více denně, tak prosím ale vaše výsledky mě pak nezajímají.

                      A nakonec, k tomu vašemu, jak je systém dimenzován:
                      http://tzb.fsv.cvut.cz/files/vyuka/tz40/zadani/tz40-u1-kabel1.pdf

                      Takže pokud nechcete elektromobily šmahem zakázat (já vím, bylo by to lákavé a jednoduché) tak je třeba nabídnou nějaký inteligentní systém řízení nabíjení. Rozhodně to bude levnější než to dimenzovat stylem všichni nabíjí najednou.

                    70. Poslyště, Michal Lenc, a čo Vy si vlastně predstavujetě pod takou spotrebou elektromobilu?
                      Respektive odkud berete ono číslo kilowatthodin? Z elektroměru, na kterých je napíchlá pouze nabíječka elektromobilu? ;-)

                    71. Nejaky inteligentny system nabijania nevyhnutne povedie k tomu ze tu a tam sa niekto rano zobudi a zisti ze nema nabitu bateriu. A ma schodzu z ktorej nemoze chybat. Prieser.
                      No realita je taka ze system aj tam nemozno dimenzovat tak aby mohli nabijat vsetci naraz. Nielen ze by bol drahy, bol by aj zufalo stratovy. To uz tu Servisdok viackrat napisal.
                      Spotreba elektriny podla nejakej web stranky nepomoze. Neexistuje moznost overit ci tie cisla su pravdive a ze v akom rezime su tie vozidla vyuzivane. Jo, a ked sa vam cisla co spominame nepacia, mate moznost prejst na nejaku fandovsku stranku. Tam budu urcite cisla co sa vam budu pacit.

                    72. Re: Wildcat
                      21.11.2018 v 21:47

                      Dokud nebudeme schopni elektrinu do auta nalejt jako nejakej gel, co skladujeme nekde v kanystru, tak ta distribuce k nabijeckam bude vzdy pruser. Jako jedna z moznosti se treba jevi vymenne akupacky, takze zatimco s jednim jezdim, druhy se v nejakem sharovanem systemu nabijeni laduje. Rano pred odjezdem cenznu. Ergo mam 24 hodin na to, aby se nasel postupne cas tu moji baterku natroubit. Takze mam dve, coz je jednak narocnejsi ekonomicky, druhak cert vi, jestli to vubec bude schopen prehodit jeden clovek v saku a kravate a tretak se to bude krast.

                    73. Sysop 21.11.2018 v 22:03

                      Battery swapping station

                    74. CNN: Ano, to by slo. A na rozdile od zasuvkovych aut, toto by rozvodnej sieti pomohlo.
                      Michal Lenc: To „co kdyby“ sa vola zivot.
                      PanPredseda: Moja chyba, nedival som sa na to stranicky uvedomelo

                    75. Ad Wildcat ve 21:47:
                      No co, co. Na cestě ke konečnému vítězství / socialismu / komunismu / jednotné Evropě *) je třeba přinášet oběti.
                      *) nehodící se škrtněte

                    76. ? A v cem presne ma spocivat ta inteligence nabijeni, pokud chci nabijet, jako bych tam byl sam a pritom nechci dimenzovat pripojku pro vsechny, kteri potrebuji totez?

                    77. Kluci, máte pravdu. Přesvědčili jste mně. Já jsem furt počítal s nějakou statistikou a příklady z praxe. Ale úplně jsem zapomněl na „co by kdyby“. Hlavně jsem se pak nechal totálně zmást těmi daty o nájezdech z pojišťovny a falešnými daty ze spritmonitoru.

                      Na mojí obranu, oni všude po webech píšou rámcově stejný čísla, tak jsem se prostě nechal nachytat. Dokud jste mi nenapsali kolik elektromobily skutečně žerou a jaký porce kilometrů lidi denně ujedou, tak jsem prostě věřil tomu co píšou v novinách. Teď naopak můžu případné elektrofily odkázat na komentáře od vás.

                    78. Hele, kdyz se jede pres Brenner, je tam nabijeci stanice, tusim jsem videl pet stojanu vedle sebe. Stravil jsem tam nejakej cas behem obeda a za celou dobu pridobnuty jen jedno auto. To pak vsechno funguje fakt paradne. Clovek prijede, cucne si, neceka, lalac.

                      Ale kdyz si predstavim, ze treba jen 1/3 tech aut, co Brennerem projizdi, bude potrebovat dobit… kolik takovejch stojanu tam bude? Jak tlustej bude ten kabel, co k nim povede a vlastne odkud?

                      Ja az tak nemam problem s tou spotrebou, at si je jaka chce, ale mam problem s tou agregaci energie, kterou k tem spotrebitelum musim nejak procpat a pokud to bude nekde ve meste, tak se vsadim, ze tam proste budou spicky podobne, jako dneska dopravni rano tam – a vecer z5. Logistika cekoholi, co ma fungovat, je docela veda.

                    79. Ad Michal Lenc:
                      Co přesně myslíte tím „co by kdyby“?

                    80. Michal Lenc: Základní problém elektromobility je soustavné sprosté lhaní veřejnosti, vše za účelem udělat další bilionový podvod na daňové poplatníky. Veřejnosti proto nikdo neřekne životnost trakčního akumulátoru, zkrácení dojezdu při zapnuté klimatizaci nebo topení a nabíjení se pro jistotu neřeší vůbec, protože elektřina „se vezme ze zásuvky“, natož ekologické neštěstí při těžbě a likvidaci akumulátoru. Takhle sprostí nebyli ani bolševici. Proto máme miliony laiků, co žijí v bludu že elektromobilita je dostatečně zvládnutá.

                    81. Ad jak:
                      Třeba se to nevezme ze zásuvky, ale z dobíjecí stanice ČEZu. ;-) Sajímavý článek na toto thema: https://elektrickevozy.cz/clanky/cena-az-120-kc-za-pouhou-1-kwh-realita-u-dobijecich-stanic-cez?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

                    82. PanPredseda: Nabíjecí stanice ČEZu nabízí 32 A/400 V a to je všechno jenom ne levné, zvláště pokud na to nemáte tarif pro domácnost. Samozřejmě že si ČEZ hodně přirazí, ale lež o 1 Kč za elektromobilní 1 kWh je neudržitelná.

                    83. Buďte v klidu, Michale.
                      Ona i polovina toho, co jsme napočítali na těch 10 hodin pro 300 vozů /tedy 300MWh/ JE průser pro energetiku i síťaře.
                      Jakékoli „inteligentní řízení“ opravdu nezabrání tomu, pokud se jen polovina těch majitelů rozhodne v přibližně stejném čase udělat to samý, příplatek nepříplatek – prostě chci šťávu a to hned, nebo nejpozději do hodiny. Nemusel jsem nutně být jedovatý, za to popíchnutí se omlouvám.
                      Drobnost závěrem by mohla vypadat asi tak, že spoléhání se na optimistická „čistá“ data z internetu už vedla k mnoha nepříjemným omylům.
                      Tu poznámku o „čistých“ datech prostě berte tak, že obecný akumulátor prostě není možno porovnávat s kýblem, ba ani nádrží na benzín.
                      Data z palubního počítače elektrohybu sice ukáží velmi pěknou čistou spotřebu energie na 100km. Ovšem je to čistá spotřeba, bez sebemenšího respektu k tomu, že je nutné tu energii se ztrátami někde vyrobit, se ztrátami někam přenést, nikoli beze ztrát transformovat/upravit do potřebné formy a konečně dodat do akumulátorů vozu.
                      Akumulátor na rozdíl od kýblu či nádrže nikdy nevyprázdníte komplet, nikdy z něj nedostanete všechno to, co jste do něj vložil. Říká se tomu u akumulátorů i jiných podobných aparátů obecně účinnost. Celá ta mašinérie, tedy výrobní, přenosová i nabíjecí soustava ji nutně musí respektovat. To se při čtení „čistých“ spotřeb el. energie vozu neděje.

                    84. A to jeste zapominate na jednu externality a to je starej dobrej vandalismus. Napada me, ze se da zazit spousta legrace s nabijecima kabelama, panelovym sidlistem a pakovejma nuzkama. Asi ty kabely nebudou ulozeny v pouzdre z military grade tvrzeny oceli :)

                    85. zaprve v te dobe uz budou vsude kamery, zadruhe to bude tr. cin poskozovani obecne prospesneho zarizeni a za treti napr. po instalaci automatu na vydavani parkovacich listku v placenych zonach se vandalismus neprojevil (coz jsem tedy ocekaval opak)

                    86. Je to tak – kamery. Lidi se ve městech začínaj bát krást. Místo toho se zkurvení zloději začínají přesouvat k nám na venkov. Soused přišel o 30m kabelu ke stavebnímu rozvaděči, našel i vypálený kolo v místě, kde to cvíkli. U lesa pak ohniště, kde spálili izolaci.
                      Ani mi nevadí, že se o mně povídá, že jsem magor, kterej má doma spoustu zbraní.

                    87. Re: shane
                      22.11.2018 v 9:20

                      Jo, neco takovyho pamatuju za sociku, pred nasim panelakem byla tlfbudka, lidi do ni lezli a zase odchazeli, meli to vyrizene velmi rychle.

                      Mozna i proto, ze to byla receiver-free version.

                    88. ono nejsmutnější je, že všichni máme dokončenou základní školu, a tam jsme měli nějakou tu trojčlenku a úvod do fyziky nějak by to v nás mělo zanechat stopu a ten Váš výpočet bychom měli umět udělat všichni, kdo tušíme kolik asi žere benzínové auto a jakou má benzínový motor účinnost, kolik má příkon elektrická konvice a jaký máme jistič nad dveřmi bytu (s nějakou tou mírnou dopomocí gůglu, třeba výhřevnost benzínu není nutné umět zpaměti).

                      egro počítejme:
                      průměrná spotřeba benzínového auta třeba 7,5 litru benzínu na sto
                      energetická hustota nebo výhřevnost nebo něco takového 32 MJ/litr
                      odhad účinnosti motoru 30%
                      „čistá“ spotřeba energie na 100 km je tedy 7,5*32*0,3=72 MJ/100km
                      převedeme MJ na kWh: 72*1000/3600=20kWh/100 km
                      varná konvice má dejmetomu 2 kW. pračka a myčka podobně.
                      když máme puštěnou myčku a pračku zároveň, a chceme si uvařit kafe, cvak a vyskočí jistič deset apér. to zná každá hospodyňka z paneláku před rekonstrukcí.
                      myčka myje hodinu, pračka pere půldruhé hodiny, konvice vaří pět minut. nabíjení s podobným příkonem bude trvat celou noc. půlka sídliště. a to jsme se pro jednoduchost netrápili ztrátami při nabíjení.
                      berme obyčejný panelák, devět pater, šest vchodů, na vchod a patro čtyři byty. 216 bytů. 100 aut po 2kW celou noc. 200 kW deset hodin v kuse. to už je taková solidní fabrička. kabel tlustý jako stehno. pro sídliště kabel jak do měnírny na železničním uzlu.

                    89. jo, a taky jsme se netrápili topením v autě, které je u spalovacího motoru „zadarmo“, ale dalších pět-deset kWh na 100 km to v zimě sežere. ale dejmetomu uživatelé elektromobilů budou tvrďáci a nasedat do samohybů v hubertusu, ušance a filcových válenkách. příští rok to bude uniforma každého správného hipstera.

                    90. pre Lukas B. 22.11.2018 v 10:48
                      Presne si popísal to čo som včera videl – teplota jemne nad nulou, mrholenie, sychravo, trochu vietor. Na nemenovanej diaľnici v jednej nemenovanej socialistickej krajine som sa opatrne odzadu priblížil k spáse tohto sveta – elektromobilu BMW i3 vo výbave full-elektrik. Eko-vozidlo (vysávač, baterko-hračka,…., nazvite si to ako chcete) svišťalo rýchlosťou cca. 115km/h (asi nejaký kompromis medzi idem normálne a dôjdem kam potrebujem) takže som sa rozhodol ho obehnúť keďže nemám problém jazdiť 130+km/h po diaľnici. Najprv som si musel počkať kým eko-vozidlo obehne asi tri nákladné vozidlá a sa zaradí do pravého pruhu. Keď som bol pri predbiehacom manévri na jeho úrovni tak som sa obzrel, že aký typ človeka je takto eko-ne-logicky vzdelaný a teda veľa som nevidel – bol to asi muž vekom od 45 do 100 rockov (podľa plešky na hlave) zabalený v hrubej zelenej zimušnej bunde až po uši, na rukách rukavice (neviem aký materiál, ale typujem na eko-kožu) a obuv nebolo vidno (ale asi tiež niečo na zimu). Ja v tričku a rozviazaných trištvrťových topánkach uvelebený v sedačke v príjemnom komforte som tomu nechápal, ako môže niekto akceptovať v 21. storočí taký tepelný diskomfort pri individuálnej doprave za vlastné prachy. „Chuj mu do hlavy“ som si povedal a pridal plyn (teda skôr palivo) a išiel ďalej v ústrety môjmu cieľu.
                      A inak dneska – v nemenovanom väčšom meste som mal po pravici na niekoľkých semafóroch Teslu S a teda neviem či to bol buzík, alebo mal slabú baterku, ale vôbec sa nechcel hrať hru „kto prvý opustí semafór bude aj prvý brzdiť na následujúcom semafóre“. Po troch kolách tejto hry kedy som ho vytrel rozdielom triedy 3:0 sa mi stratil z dohľadu (asi odbočil, alebo šiel nabíjať eko-vozidlo).

                    91. Koncem 80ek frcely doochodky. No tak holt ted se pozna, kdo „na to ma“, protoze bude mit usanku.

                      Ja ji teda nosim uz ted, cili jsem electrocarready :-)

                    92. Lukas B.: Situace je ještě horší, pračka a myčka berou 2 kW jenom při ohřívání vody, motor na praní a mytí je na úrovni 100 W, pochopitelně kromě odstřeďování a rychlovarná konvice jede pouhé 3 minuty. Nabíječka elektromobilu pojede několik hodin v kuse 3,7-22 kW.

                    93. pre jak 22.11.2018 v 10:53
                      No len počkaj ty nepriateľ štátu – vraj 2kW sem 2kW tam. EK a jej „najmúdrejší“ poradný zbor už kujú pikle ako zachrániť prírodu a tvoja rýchlovarná kanvica bude zachvíľu bublať na 600 Wattoch pol hodiny aby si si ohrial trochu vody. A prať už budeš len na studeno – v lete tak na 30-tku a v zime na 5-ku (výrobcovia práškov na pranie už vyvíjajú nové zmesi na pranie v ľadovej a ešte chladnejšej vode).

                    94. SatanOkkY: To že v EU kují pikle je věc jistá. Další jistá věc je, že na ohřátí 1 litru vody se spotřebuje přibližně stejné množství energie v konvici 600 W i 2000 W, ale eurokomisaři na to nemají mentální kapacitu to pochopit.

                    95. pamatuji si na roztomilý rozum asi před deseti lety, od jednoho přítele envirosektáře: „mám na chatě přímotopy, a jsou staré a nemají žádný energetický štítek, budu si muset koupit nové s lepší účinností“

                    96. jak
                      22.11.2018 v 11:16

                      U slabší konvice budu ztráty vyšší, protože se větší část tepla bude zrácet do okolí kvůli tomu, jak dlouhou dobu bude trvat to ohřát. U příkonů nad 2 kW jsou zas trochu větší ztráty v tom, že to hřeje tak moc, že to teplo nestíhá přecházet do vody a ohřívá i spodek a okolí tělesa, ale pokud je těleso ponořený nebo dno trochu kvalitní a v dobrým stavu, niet problema.

                    97. Re:SatanOkkY
                      22.11.2018 v 11:08

                      Pote, co mne uz prestalo bavit, jaxe cela rodina obcas drbe po obleceni vypraneho pradla a zena zase frci do kramu zkoumat, ktery praci prasek/gel nevyzkousela, mi ruply nervy a koupil jsem mydlo s jelenem. Po vyzkouseni, ze to pere bez drbani, ale ze priste odmitam delat kundu a strouhat to, zena prinesla gel od stejneho vyrobce.

                      A rodina se prestala drbat.

                      Otazka je, za jak dlouho dokurvi i tuto recepturu.

                    98. Sysop
                      22.11.2018 v 11:32

                      Jelen toho dělá habakuk, dá se koupit i strouhaný mejdlo. V Arbeltu sem to onehdá viděl v bio koutku, je to fakt bio, nebo jenom že jak píšou přírodní materiály? Vono třeba prací mejdlo z prasete nebo nějakejch rostlinnejch tučnejch zbytků je přírodní, ale na bio by muselo být to prase nebo ty zbytky bio :D Ale furt přírodní prášek je takovej dobrej první krok :)

                    99. Ono jde o fosfaty a podobny sragory, nejsem chemik pres praci prostredky. Kdybychom prali v Hexogenu, to bych si vedel rady. Ten jelen to bud nema, nebo je tam toho monimum. I pracka je min zajebana, nedelaji se tam zadny hnedy humusy.

                    100. s těmi pracími prášky je to ftipné. v zásadě:
                      1. základem je obyčejné mejdlo. to mejdlo je prakticky nemlich stejné, jako když nastrouháte jelena.
                      2. kdyby to bylo jenom mejdlo, prádlo by bylo sice čisté, ale bílé by bylo časem „zaprané“, tak jsou tam nějaké bělící a barvy rozjasňující složky, zpravidla fosfáty. eko bio prášky fosfáty neobsahují, a aby to bělilo, tak se přidávají nějaké zázračné kapsle s fosfáty zvlášť.
                      3. pak od prádla chceme, aby to vonělo po rozkvetlé louce, jakkoli se to nesuší na louce, ale v sušičce nebo v obýváku na rozkládacím věšáku. tak je to nějak naparfémované.
                      4. a chceme, aby to bylo měkoučké a heboučké, a ne jako prkno. tak je do toho přidaná nějaká avivážně škrobící přísada.
                      5. chceme, aby byl prášek použitý v širokém rozmezí tvrdosti vody a jeho spotřeba byla v rozumných mezích. tak je tam nějaké upravovadlo, nějaká jedlá soda.
                      6. a taky chceme, aby se to pěkně sypalo a nehroudovatělo. tak tam zase něco dáme. to je prakticky neškodné, to se dává i do mouky nebo kakaa.
                      7. a nakonec chceme, aby to bylo laciné. obchody uvádějí kolik korun stojí v přepočtu za kilogram a velká krabice vypadá lépe než malá. a tak kilo se prášku, které by zabralo objem jako krabice mlíka, nastaví nějakou hodně lacinou inertní přísadou, aby toho bylo víc. třeba půlčtvrtého kila a krabice jak od gramofonu. po tom šáhne každá dobrá hospodyňka.

                      pokud se jedná o bílou řízu nebo límeček košile, toreadorskou košili jásavé barvy nebo snad bílé spodní prádlo pro hopsandu, či povlečení, do kterého si hopsanda vodí hosty, tak to bez bodu dvě nejde.
                      nicméně pokud máme citlivou kůži a nechceme se ošívat, potom na vše, co přichází s kůží do styku, stačí bod 1 a případně bod 5 a samozřejmě nepřesušit do prknovata (nebo kropit a žehlit).

                    101. jeste by to chtelo vysvetlit ten nebetycny rozdil jestli se pradlo vypere v Persilu (Arielu) na jedne strane nebo tech noname sragorach v akcich 10 kg za 100 Kc typu Merkur …

                    102. především a hlavně placebo. potom trochu ty fosfáty (jen opravdu bílé je čisté, pamatujete na ten slogan?)a někde daleko vzadu množství inertních přísad a tím pádem nutnost úplně jiného dávkování.

                    103. to neni placebo schvalne jsem to nejakou dobu stridal a pozoroval rozdily, byly fakt markantni

                      on Henkel a Procter & Gamble nejspis preci jen nejake penize do R&D davaji

                      to same kdysi jak se prodaval Vizir (nevim jestli se jeste prodava), tak objektivni testy zjistily ze mel mnohem vetsi odmastovaci schopnosti nez jine saponaty (nemluvim zase o nejakych noname) ale treba i ve vztahu k Jaru

                    104. a to máte, pane, pocit, nebo jste se nějak dostal k datům o percentuálním složení toho kterého sajrajtu a dávkoval na stejné množství té které účinné látky? co si tak pamatuji z testování podobných sajrajtů v devadesátkách, tak to ti výrobci dost úzkostlivě tajili. a výrobci to samozřejmě kastují na laciné prášky, střední třídu a nablýskaný luxus – úplně stejně, jako plzeňské pivovary vaří od srágory primus přes gambrinus, kozla a radegast po plzeň

                    105. vychazim ciste z mych empirickych poznatku, daval jsem vzdy stejnou davku praciho prasku a v podstate nic jineho mne nezajima, jen vysledek prani

                    106. tak to jo. samozřejmě ty dražší mají méně inertního balastu a jsou „luxusněji“ parfémované, a jako bonus v nich občas najdete odměrku na ten který prášek. když tutéž odměrku použijete na nějaký levný sajrajt plný balastu, tak to holt bude prát hůř a navíc lacině smrdět jak báryšňa v muzeu dělnického hnutí.

                      ještě lépe Vám ovšem bude prát téměř jakýkoli „průmyslový“ prášek. v hnusném velkém pytli a bez odměrky. jestli se vůní trefí do Vaší preference, to nevím. složení si pak snadno dohledáte.

                    107. tím, že pračka a myčka žerou jen když hřejou jsem nechtěl elektromobilisty zatěžovat. ono by úplně stačilo, kdyby si zkusili nadimenzovat obyčejný bytový rozvaděč. to zvládnu prosím i já, pouhý stavař.

                    108. LukasB – uz jsem ze skoly moc dlouho takze jsem uz treba zapomnel jak se vypocte prace, vykon, prevadi spotreba energie v joulech na spotrebu ve wattech..

                      nicmene z Vami linkovaneho clanku vyplyva, ze rozdil ve „spotrebe“ elektrickych aut a spalovacich neni vyrazny (prepocteno na litry paliva na 100 km)

                      ale kazdy bude hlasovat penezenkou, pokud lidstvo dokaze vyrobit mnohem levneji elektrinu, bude najednou „spotreba“ elektrickych aut vypadat uplne jinak, ono uz nyni kdyz bych pocital 1 kWh za 4 Kc (zrejme by byla zvyhodnena sazba protoze vsichni by se stali velkymi odberateli) tak to vychazi na nejakych 0.60 Kc/km, coz spalovaci auta vubec nemuzou konkurovat (vim dane atd .. ale i prosta cena ropy na svetovych trzich)

                      ps – Tesla myslim chtel tu energii prenaset bezdratove, tedy zadne kabely tluste jak stehno :)

                    109. trevor12: Kdyby každý hlasoval peněženkou, tak soláry a větrníky jsou pouze na neelektrifikovaných chatách a elektromobily pouze jako ještěrky ve skladu.

                      Do nákladů na elektromobilitu jste zapomněl započítat amortizaci akumulátoru, která činí 10 Kč na 1 km, i když se to podaří stlačit na polovinu, tak to bude významně víc než u benzínové trakce.

                    110. jak – tak pokud je pravda ze je nutno pripocitat tech 10 Kc na kilometr na amortizaci akumulatoru (opravdu 10 Kc ?) tak pak je samozrejme v SOUCASNE dobe cenove nevyhodna elektromobilita (pokud neberu v potaz emise, ale mne zajima jen cena kterou platim za ujety kilometr). Samozrejme game changer by byl prodej el. auta za srovnatelne penize jako spalovaku s celozivotni zarukou na akumulator – to bude chtit cas a technologicky pokrok

                    111. tak 10 Kc na kilometr to v zadnem pripade nebude

                      predpokladejme zivotnost aku 8 let a zivotnost auta 24 let, cili 2 vymeny

                      nyni cena battery packu na tesla model 3 je cca 6000 usd tj. cca 130.000 Kc, do 10 let ma klesnout o 40=50%
                      takze prvni vymena dejme tomu jeste za 130.000 Kc

                      druha vymena za 70.000 Kc

                      celkem 200.000 Kc

                      kolik prumerne auto najede za 24 let (pocitejme 15.000 km rocne)

                      360.000 Km

                      360.000 Km / 200.000 Kc

                      k cene za jeden kilometr nutno pripocitat 1.80 Kc

                      cili se spalovaky plus minus zatim plichta

                    112. jeste odkaz

                      https://forums.tesla.com/forum/forums/model-3-battery-replacement-cost

                      After 10 years, prices should be another 40-50% lower

                    113. trevor12: Tak zase znova: 8 let je ZÁRUKA na akumulátor, nikoliv ŽIVOTNOST akumulátoru, ta je 2-3 roky. Až Muskovi dojdou dotace, tak bude záruka na akumulátor jen standardního půl roku.
                      Cena lithiových akumulátorů v žádném případě neklesne, spíše naopak a 130 000 + 21 % DPH při nájezdu 15 000 kilometrů za tři roky dává krásných 10 Kč na 1 km.

                    114. jak – ja do vyvoje aku nevidim a nemam kristalovou kouli, vychazim jen z toho co jsem se docetl (mozna umim blbe hledat). kdyztak linkujte
                      Tesly uz se par let vyrabej tak se za par let uvidi jak jsou na tom aku se zivotnosti jestli mate pravdu

                    115. trevor12: Právě proto, že se lithiové akumulátory vyrábějí mnoho let, tak je moc dobře známe. Při denním používání 2-3 roky a kaput. Ony se sice nerozpadnou a nevytečou jako předchozí typy, ale kapacita je fuč.

                    116. slo by linkovat clanky o tom jak uz musel Musk menit hromadne aku v prvnich Teslach ?

                    117. odpovim si sam

                      https://electrek.co/2018/04/14/tesla-battery-degradation-data/

                      As for anecdotal data, my own Model S, which is one of the first 2,000 vehicles ever made, only lost about 6% capacity over 5 years.

                      https://www.reddit.com/r/teslamotors/comments/8jz1ki/tesla_model_3_battery_replacement_cost_discussion/

                      I have a 10 year Tesla (will turn 10 on Nov. 2nd). It has the original battery pack. And Tesla’s only gotten better at making batteries in those 10 years.

                      The typical estimated life of a lithium-ion battery is about two to three years or 300 to 500 charge cycles. One charge cycle is a period of use from fully charged, to fully discharged, and fully recharged again. For a $35000 Model 3, one cycle = 220 miles. Let’s assume a commuter does 50 daily. For 7 years, it represents 50miles*365days*7years/220miles = around 580 charge cycles, far exceeds the top end 500 charges rated battery, even if you are to disregard the battery 2-3yrs life time. Hope this helps.

                      cili to vypada momentalne zivotnost minimalne 6 let

                    118. trevor12: Zkuste mi tedy polopaticky vysvětlit, proč úplně všude kde se používají Lithiové akumulátory, namátkou notebooky, tablety, telefony, ruční nářadí, svítilny a mnoho dalšího, musíte při pravidelném používání měnit akumulátor po 2 až 4 letech, jenom v Tesle jejich životnost zázračně vzroste na 6-8 let, přičemž víme že v prvním modelu Tesla se používají standardní články 18650. Já pro to jiné vysvětlení, než kolosální podvod, nemám.

                    119. ja taky ne ale linkoval jsem mj. osobni zkusenosti majitele Tesly z roku 2012, ale i dalsich, ostatne treba v tech Applich drahych macboocich taky originalni baterie vydrzi klidne 6 let, ale nevim jestli jsou zalozene na stejne technologii

                      kdyz budete vedet o hroamdne vymene aku u Tesel z roku 2012, prosim link na zdroj

                      ja jsem nic nenasel

                    120. trevor12: No právě :-) Jediný zdroj těchto informací jsou anonymní výkřiky na internetu, jinak to nikdo nikdy neviděl :-) Link nedostanete, pravda se tají, amortizace akumulátoru je největší tabu elektromobility.

                      Samozřejmě také znám speciální případy, jako že sekretářka dostala místo desktopu přebytečný notebook a měla ho 4 roky na stole na nabíječce a akumulátor na tom byl stále velmi slušně, ale to neuvažuji.

                    121. jak:
                      Anonymní výkřiky – přesně jako ty, co povídají o autonomním vlaku Kolín – Beroun.

                    122. corona: Vidím že tě téma nějak chytlo :-) Zkus tedy uvést tvou definici autonomního vlaku nebo Metra, to jest co má vlak dělat sám od sebe, bez lidské obsluhy, abys to uznal jako autonomní vlak nebo Metro.

                    123. neptáte se mě, ale nešť. autonomní vlak má umět začít brzdit, když někdo amatérsky a nesprávně, leč jednoznačně dává signál „zastavte všemi prostředky“, a nezastaví pokaždé, kdy se na zahradě deset metrů od trati houpe na houpačce dítě v červeném tričku. tím bychom mohli začít, od toho se dá odrazit.

                    124. jak:
                      Viz minimetro v Lille, dohlíží jen dispečer.

                      Jednotky řady 471 mají AVV.
                      Strojvedoucí může např. jet v režimu automatického vedení („mačkej, co vidíš“), pokud je na to trať vybavena (návěstidla, balízy).

                    125. corona: A dokážeš uvést rozdíl mezi minimetrem v Lille a Elephantem a M1, kromě toho že Drážní Úřad v ČR vyžaduje přítomnost člověka kvůli sebevrahům a ve Francii ne? Samozřejmě se uvažuje pouze řádně vybavená trať.

                    126. jak:
                      A umíš vypozorovat z obrázku či videa rozdíl mezi železniční tratí a dráhou v Lille?

                    127. corona: Na takové plácání nemám čas, řekněte rovnou, že nevíte.

                    128. jak:
                      Nevidíš rozdíl mezi dráhou minimetra v Lille a našimi železničními tratěmi?
                      Nenapadá tě, že je rozdíl v rychlostech?
                      V křížení pozemních komunikací?
                      V kolejových rozvětveních stanic?
                      V napájení?
                      V druhu provozu (rychlík/osobní/nákladní)…?

                    129. corona: Rychlost, křízení, rozvětvění, napájení a druhy provozu nejsou příliš relevantní, měl jste definovat autonomní vlak a to jste nedefinoval. Prostě máte zafixováno autonomní vlak = Metro v Lille a přes to nejede vlak :-)

                    130. jak:
                      Metro v Lille řídí dispečer formou dohlížení. Vozidla jsou vedena ve fyzickém koridoru, traťová rychlost je jednotná ve všech úsecích. Posun neexistuje. Křižování neexistuje, atd…
                      Asi by bylo vhodné si vyjasnit, kdo je ten, komu to píšu – jinak budu formulovat termíny laikovi a jinak odborníkovi…

                    131. corona: Už nemusíte psát vůbec nic …

                    132. jak:
                      Máš humanitní vzdělání, že?

                    133. to corona 17:02:
                      Co furt máš s tím humanitním vzděláním? Mně ses ptal stejně.

                      Nemáš to humanitní vzdělání nakonec Ty?

                    134. Childeater:
                      Nemám.
                      Pokud tu někdo prokazatelně lže a píše, že v trase Kolín – Beroun by mohly jezdit vlaky bez strojvedoucích, ale drážní úřad je tam drží kvůli sebevrahům (viz „…A dokážeš uvést rozdíl mezi minimetrem v Lille a Elephantem a M1, kromě toho že Drážní Úřad v ČR vyžaduje přítomnost člověka kvůli sebevrahům a ve Francii ne?…“), pak snadno usoudím, že ten člověk nemá vůbec technické povědomí.

                    135. corona: Jsi funkčně negramotný? Psal jsem ti ať už nic nepíšeš …

                    136. jak:
                      Proč tady prokazatelně lžeš – viz ty hlášky Kolín – Beroun…?

                    137. corona: Vidím že tě energie stále neopouští, tak dodej stále chybějící tvoji definici autonomního vlaku.

                    138. jak:
                      Tvoje hláška, kterou jsi tohle téma zahájil:
                      —–

                      jak
                      21.11.2018 v 13:11

                      Spazik: Má to smysl takhle tady lhát? Autonomní řízení metra a vlaků je hotovo a v provozu nejméně 40 let. Už to dorazilo i do ČR např. v Elephantu a v Metru ve voze M1 sedí strojvůdce jenom proto, aby dával pozor na motající se cestující a jako operativní záloha když dojde k mimořádnosti, jinak vlak jede naprosto sám. Dokonce už je autonomní řízení vlaků tak daleko, že si dokáže cestující vážit a používat je jako setrvačník pro úsporu elektřiny.

                      —–

                      To je nesmysl, nic takového u nás není a jednotky 471 City Elefant mají jen AVV.
                      O žádném autonomním vlaku jsem tu nic nevymýšlel, pouze jsem uvedl automatické minimetro v Lille. Rozdíly mezi ním a tratí, kde jezdí 471 na AVV, jsem uvedl.
                      Já hodlám debatovat k věci.

                      Laskavě se vyjádři k té tvé lži, na kterou opakovaně upozorňuju…!

                    139. corona: jj, takže definice není a nebude, takže:

                      „Autonomní vlak“ = „Minimetro v Lille“
                      © Corona

                    140. jak:
                      To minimetro jezdí s pouze dispečerským řízením.
                      Jednotky 471 nikoliv.
                      Proč tady lžeš?

                    141. corona:
                      „Autonomní vlak“ = „Minimetro v Lille“
                      © Corona

                    142. jak:
                      Zřejmě máš opravdu humanitní vzdělání.

                    143. corona:

                      „Autonomní vlak“ = „Minimetro v Lille“
                      © Corona

                    144. jak 22.11.2018 v 14:24

                      „… prvním modelu Tesla se používají standardní články 18650.“
                      Pro vapery jedna taková TESLA je uplně jak najít zlatou žílu na Klondajk, eh?

                    145. Částečně se ta životnost dá prodloužit tak, že fakticky se akupack předimenzuje a pak se dělají kejkle, mj. s load balancingem. Mám dojem, že hardwarově mají Tesly kapacitu větší a zpřístupněna je jen část (podle toho, kolik si člověk zaplatí). Kromě toho u notebooků a telefonů je 1 den = 1 plný cyklus pro většinu uživatelů spíše pravidlem, zatímco u elektromobilu většinou ne.

                    146. ad perla „uz jsem ze skoly moc dlouho takze jsem uz treba zapomnel jak se vypocte prace, vykon, prevadi spotreba energie v joulech na spotrebu ve wattech..nicmene z Vami linkovaneho clanku vyplyva, ze rozdil ve „spotrebe“ elektrickych aut a spalovacich neni vyrazny (prepocteno na litry paliva na 100 km)“

                      přiznávám, že abych na to reagoval, musel jsem se jít naobědvat. člověče, proč se pouštíte do diskusí o akumulátorech, když sám přiznáváte, že se nevyznáte mezi wattsekundami a jouly?
                      a žádný článek jsem nelinkoval. předvedl jsem výpočet na lístku od tramvaje, ke kterému stačí navštěvovat základní školu a trošku si odnést, proč je masová elktromobilita fantasmagorií.

                      auto na 100 kilometrů potřebuje sílu (potažmo energii) mezi vozovkou a koly na překonání odporu vzduchu, kopců, rozjezdů a valivého odporu. tahle energie je pro stejný styl jízdy stejně těžkým autem na stejných pneumatikách stejná. a zdroj té energie je krouťák na výstupu z motoru (převodovky), a je úplně jedno, jestli je to hnané dřevoplynem nebo tajemnými mentiony.

                      a ten bezdrátový přenos energie technicky aplikovatelný mi prosím nějak blíže popište. třeba mi prozraďte, jak se s tím popasovávají někde, kde prachy nejsou problém, třeba pro dobíjení baterek satelitů na orbitu nebo někde v armádě nebo tak někde. až bude fungovat taková nabíječka pro matlací telefon a bude fungovat a stát deset dolarů, tak dejte vědět.

                    147. Lukas B -kdyz jste ze skoly tolik let co ja a prislusne tehdejsi vedomosti nepotrebujete k zivotu a nepouzivate tak jsem je holt uz zapomnel

                      jinak se omlouvam linkoval to Michal Lenc , to razeni prispevku v diskusich je priserne

                      http://www.autoforum.cz/zajimavosti/i-elektromobily-zerou-tady-je-kolik-spotrebuje-kazdy-z-nich/

                      to s tim bezdratem je samozrejme momentalne nesmysl

                    148. to nepotřebujete linkovat, to si právě můžete spočítat pomocí tužky, lístku od tramvaje a té věci mezi ušima. to budete příště linkovat článek, jak někdo empiricky ověřil, kolik se mu podařilo nalít půllitrů vody do krychle o straně jednoho metru?

                      ale pravopis taky vlastně nepotřebujete k životu, a ten jste zjevně nezapomněl. a orientace v základoškolské fyzice, to se na mě nezlobte, to se snad zapomenout nedá, a když uř na to pozapomenete, tak se to pomocí tužky a papíru dá osvěžit za pár minut. jestliže před diskusí o energii (třeba ukryté v baterii pro pohon automobilu) nejste ochoten si oprášit nějaký ten „bekgraund“, tak mi potom povězte, jakou má taková diskuse cenu.

                    149. Lukas B – ja jsem byl nucen si to osvezit takze ok

                      jinak wolframalpha is my friend

                    150. S tim bezdratem to bude nesmysl do te doby, dokud budeme mit stejnej vzduch a veci okolo nas. Elmag pole umi pobavit treba i prostrednictvim prstenu na ruce a to staci byt i docela daleko od nej. Asi ne pro prdel se davaji pryc vsechny cetky, kdyz jde nekdo na magnetickou rezonanci. A to je zrejme en quli ovlivneni vysledku, ne pro bezprostredni ohrozeni na zdravi (i kdyz asi by lehci kovove sragory mohly i poletovat).

                      Cili – ne, ze by to neslo. Ono to pujde a pujde to i dnes, ale za cenu obrovskych ztrat na kdecem okolo plus nemalych vydaju na zarizeni jako takove a to jak na strane vysilace, tak prijimace. Kabel s vysokoproudym konektorem je tisickrat lepsi reseni, nez elmag prenos. Pro nabijeni zubniho kartacku dobry, ale pro auto, kde potrebujeme do nej natroubit kilowatty energie a to co nejrychleji?

                      Pokud fyzikalni zakony zustanou bez vyvoje, tezko muzeme ocekavat nejakou evoluci v bezdratovem nabijeni. Krome toho nevidim nic uzasneho na vystavovani se ucinku silneho elmag pole jen proto, ze jsem linej se vohnout a zarazit nekam stekr.

                    151. priroda ten bezdrat docela umi, viz bourky …

                    152. No, ale nejsem si zcela jist, ze je to rizeny proces. To bychom mohli prohlasit, ze kdyz sfajruje benzinka, tak jsme benzin vyuzili taky jen ke spalovani.

                    153. Vzhladom na to ze pri prirodnom bezdrotovom prenose energie obvykle dochadza k destrukcii prijimaca, dovolim si prehlasit ten proces za neriadeny.

                    154. Ad trevor12:
                      Že Vy jste moc koukal na https://www.csfd.cz/film/70812-zrozen-ze-sily-blesku/prehled/ ?

                    155. ne to jsem nevidel, jen mne to proste napadlo (vim ze je to absurdni) proste obdivuju prirodu co dokaze a je neuveritelne co „se“ na jedny bezvyznamny planete vsechno deje (delo v minulosti), viz treba jsem videl dokument ze v Africe nasli znamky o prirodnich jadernych reaktorech, proste tam kdysi probihala klasicka stepna reakce v nejakych masivech hornin … takove male temeliny

                    156. trevor: Tak štěpná jaderná reakce není výmysl člověka, ale využití existujících fyzikálních zákonitostí. Přirovnávat ale neřízenou jadernou reakci k reaktoru v Temelínu. Ale jo, odpovídá to úrovni tvým projevům tady v diskuzi. Už mě to nepřekvapuje. Se není čemu divit, že bys pak chtěl nabíjel Teslu bleskem.

                    157. starter25 – proc mas potrebu se do mne furt navazet u kdejakeho clanku, musis mit nejaky vazny mindrak …

                    158. trevor12:
                      Příroda umí bezdrát, tak se nediv…

                    159. Ani ne. Jen když čtu, co tady občas plácáš tak mi prostě někdy stříká krev z očí. Tobě nepřijde divný, že tu, třeba tady v diskuzi, někomu sáhodlouze oponuješ a nakonec přiznáš, že tématu vlastně nerozumíš, nic o něm nevíš a že se musíš jít zeptat na nádraží? Nebo diskutuješ o vině Bureše u jeho hníza a neviděl jsi zprávu OLAF? Prostě nemám ten mileniálovský mamánkovský přístup, že tě za plácání pičovin ještě pochválím, prostě ti odpovím jak to je.

                    160. starter25 22.11.2018 v 14:50

                      Už chápu ten tvuj nick = pěkně jsi vystartoval.;-O

                    161. starter25 – pokud u nejakeho tematu diskutuji (povazuji za vhodne se k necemu vyjadrit) tak si bud jisty ze o tom neco malo vim, odkaz na zpravu OLAF jsi mi nedal takze predpokladam ze z puvodniho zdroje si ji necetl, navic jsem ti uvedl jakou vahu ma zprsva OLAF, to same o tvem (opet zadne linky) tvrzeni o statnim urednikovi Petrimexu co promeskal lhutu, pokud mi nekdo neco tvrdi jdu se zeptat k originalnimu zdroji napr. ridici metra, jedinej kdo tady mele pantem, nelinkuje a krituje ses ty, moc si se tady zatim nepredvedl tak ukaz co v tobe je (spis neni)

                      takze slusne receno – jses uboha tluchuba, dej si mne do ignore a mas ode mne pokoj

                    162. Ano. Zpravu jsi necetl, najit si ji neumis, nevis co je OLAF, ale bezpecne vis jakou vahu ma zprava OLAFu, kterou jsi nevidel. To dava smysl. To je presne to o cem mluvim. Tomu se rika vira.
                      A proc bych ti proboha mel linkovat neco, co je verejne dostupne a zvladne to najit desetilete dite? To se dneska uci na skolach? Ze znat zakladni fakta jiz neni predpoklad pro vstup do diskuze, ale predmetem diskuze? Tak to promin. Ja teda pokud lezu do diskuze tak si k tom neco zjistim a pokud behem ni zjistim, ze nevim nejaky zakladni fakt tak si ho promtne dostuduju. Hanba by me fackovala chtit po oponentovi dukaz kolik je 2+2. Ale tobe to prijde naprosto normalni.
                      Moc nevim, co po me chces. Oficialni vysetrovaci organ konstatoval, ze Bures je podvodnik. Negaci ani svou laickou radoby pravni interpretaci to nezmenis. Podobne u Petrimexu. Pokud si u pomerne slozite kauzy vyberes jeden fakt a ostatni ignorujes a na zaklade toho odvozujes vinu tak to moc kritickeho mysleni tez nevykazuje.

                    163. ja tu nezavaznou zpravu OLAF nehledal, nemam to zapotrebi, zajimaji mne az finalni rozhodnuti k tomu pravomocnych organu, kdybych se mel zabyvat nejakymi predbeznymi doporucenimi ci navrhy predpisu v jake fazi legislativniho procesu zrovna jsou, nedelal bych nic jineho, proto ctu jen to co vyjde ve Sbirce zakonu apod.

                    164. U té magnetické rezonance to umí vyrvat z kovové těla implantáty. To pole je tam jako bejk – byl jsem cca metr od rezonance a brýle už měly snahu začít cestovat mi z obličeje směrem k magnetu.
                      Naštěstí se už dost dlouho právě kvůli MR používají nemagnetické implantáty.

                    165. Presne tak. Bol som na MRI v poslednej dobe viackrat a implantaty v zobaku sa ani nepohli

          2. Měli bychom si odpovědět na jednoduché otázky:
            „K čemu je to autonomní řízení u běžných aut vlastně dobré? Proč zdlouhavě řešit i spoustu etických problémů? Není náhodou rozumnější se zaměřit na asistenční systémy? Nezabýváme se kravinami? Neslouží to různé pakáži jako další pokus, jak lidem znásilnit soukromí?“
            Přemýšlejte nad tím…

            1. dritchie: Např. k popojíždění v zácpách a na semaforech a parkování do řady.

              1. K popojizdeni v zacpach mi celkem dobre staci automaticka prevodovka a jedna noha.

                Podle mne autonomni rizeni proste je jen dalsi zpusob, jak prelejt prachy od jednech vyrobcu k jinejm vyrobcum a cele to mit pozehnane statnim narizenim (v blizkem budoucnu). Tak, jako v soucasnu kotle a dalsi vyfikundace.

                Nejde o to, jestli stroj dokaze nahradit cloveka. Pokud to nedokaze ted, tak za par let zcela jiste a v pripade kloboucniku dokonce i o neco drive. Ale slozitost a spolehlivost takoveho kramu bude jedna velka neznama, protoze prozatim je spolehlivost polovodicu nejakym zpusobem limitovana a zatim tohle nikdo nijak zasadne nevyresil, protoze pozadavky jsou naopak zcela protichudne – vykon, cena, rychlost…

                Staci se jen treba podivat, jak se resi spolehlivost nejakeho prenosu dat. Serem na to, ze je v tom chyba. Zvedneme rychlost tak, abychom ten paket stihli prenest jeste jednou. V nekolikapaketovem svazku pak ve finale budeme rychlejsi….

                Nojo, ale muzeme tohle aplikovat na autonomni system? Stylem „serem na to, ze prehlid jednu krizovatku, statisticky to vychazi lip, nez dedci v klobouku…“ A pokud to tak nechceme, jak zajistime spolehlivost, kdyz zarizeni mame z nespolehlivych komponentu?

                Ja vidim problem treba v tomto.

                1. Sysop: Státní nařízení jsou svinstvo, to je jasná věc.
                  Stroj dokáže nahradit člověka v roce +-2042 a řídit motorové vozidlo bude ještě líp než člověk, například bude standard noční vidění a IR kamera a feedback od senzorů ve vozidle a mnoho dalšího. Dotáhnout to do spolehlivosti na úrovni letectví potrvá ještě dalších 10 let, ale podaří se to.

                  1. Ona ta spolehlivost letectvi je ale take vykoupena kurvadrahou udrzbou. Nejsem si jistej, jestli tohle jsem ochoten platit u auta.

                    1. Sysop: Zda se to vyplatí u osobního automobilu zatím není jasné, ale v MHD určitě.

                    2. Myslíš tu MHD, která je dotovaná již dnes?

                  2. jak:
                    Ne, ani 2042.
                    A silniční vozidlo žádný automat řídit nebude.
                    Mimochodem, žádné autonomní řízení vlaků tady v ČR taky není.
                    Nutno rozlišovat pojmy a dojmy…

                    1. corona: Extrapolací Moorova zákona bude stroj stejně inteligentní jako člověk v roce 2042.
                      Autonomní vlaky a Metro už dorazily i do ČR, to jste se nějak spletl, byť je zatím nikdo nepustí na trať bez lidského dozoru.

                    2. jak:
                      Ne, nedorazily.
                      Má cenu tady lhát…?

                    3. corona: Jistě, vlak jede sám, strojvedoucí je tam jenom aby dával pozor na sebevrahy a spol, ale ne není to autonomní řízení. Jinak se tomu říká doublethink :-)

                    4. jak:
                      Jenže tak to není.
                      Vlak je řízen strojvedoucím.
                      Asi nevíš, jak to funguje a pleteš si pojmy…

                    5. corona: Naposledy: Kdyby to drážní úřad povolil, tak relace Kolín-Praha-Beroun jezdí vlaky zcela bez strojvedoucího již dnes a to je autonomní řízení zcela nepochybně.

                    6. jak:
                      Ne, žádné „…Kdyby to drážní úřad povolil,…“, protože bez strojvedoucího žádné vlaky nejezdí.
                      Viděl jsi článek v bulváru a uvěřils tomu. Nic takového tu neexistuje.

                    7. corona – vy se porad tocite na tom ze tam zustal lidskej dohled, to pro vas neni autonomni, ale DEFACTO uz to autonomni provoz je, zalezi pouze na definici autonomie

                      btw – dalsi kdo prichazi na ranu budou vlaky obecne a tramvaje (maji oddeleny zeleznicni svrsek, mnohem jednodussi reseni)

                    8. trevor12:
                      Pleteš si pojmy.
                      Žádnej „dohled“, ale strojvedoucí.
                      Nejspíš jsi někde viděl v bulváru senzační článek…

                    9. corona – co dela ridic metra v praxi ?

                    10. trevor12:
                      Strojvedoucí v metru řídí soupravu.
                      A na tratích železnic taktéž.

                    11. corona – musim ti jedine verit, zadneho znameho ridice prazskeho metra nemam abych se ho zeptal jestli ridi rozjezd, zastaveni, otevirani zavirani dveri, pohyb ve spravnem casovem slotu

                    12. trevor12:
                      Je úplně jedno, kdo má kde známého.
                      Vozy řídí strojvedoucí a žádné „autonomní řízení“, vlaky na železnici taktéž.
                      V bulváru se objevují hoaxy, to je vše.

                    13. corona: Jenže on je neřídí, u nových vozů s autonomním řízením jenom mačká čudlík že se mrknul do zrcátka, zkontroloval sebevrahy a může se jet. Další série úkonů se děje samočinně až do další zastávky, ani ty dveře neotevírá a nezavírá.

                    14. corona: Strojvedoucí v metru řídí soupravu jen na sovětských vozech, na vozech Siemens nikoliv.

                    15. jak:
                      Ne, jakékoli soupravy metra v Praze řídí strojvedoucí, bez ohledu na typo a výrobce.
                      A pohádku o trase Kolín – Beroun jsi slyšel kde…?

                    16. corona: Vaše myšlenkové pochody v hlavě mě nezajímají. Přeju krásný den.

                    17. jak:
                      Již včera jsi tu psal nesmysly – motals dokupy autonomní řízení vlaku s AVV, dneska už máš jen chybějící povolení drážního úřadu na Kolín – Beroun…

                    18. jak 22.11.2018 v 12:19
                      corona: Strojvedoucí v metru řídí soupravu jen na sovětských vozech, na vozech Siemens nikoliv.

                      Vaše dezinformace a diencefalonské myšlení, které tu rozséváte dnes a denně, jsou pro mě zábavné, ale čeho je moc, toho je příliš.

                      „Když přišel do Prahy poslední vůz 81-71, tedy chvilku po revoluci, nejstarší vagóny – typ Ečs měly už svá nejlepší léta za sebou a stalo se nutností přemýšlet o jejich náhradě a rozšiřování vozového parku pro nové trasy. Samotná rekonstrukce sovětských vozů Ečs by jejich počet nezvýšila, tudíž by se muselo stejně brzy přistoupit k dodávkám zcela nových vozů. Po revoluci už Praha nechtěla pokračovat v příjimání dalších ruských vozů a proto bylo třeba začít hledat nového výrobce. DP se proto hned v roce 1990 obrátil na podnik ČKD Tatra, tradičního českého výrobce kolejových vozidel, který už měl jisté zkušenosti i s vozy do podzemí (R1 – 1970). Závod zpracoval a předložil dvě varianty výroby nových vozů. První předpokládala využití nové technologie stavby skříně z hliníku (ve spolupráci s anglickou firmou Brell), druhá varianta zamýšlela stavbu čistě ocelových vozidel. Nedlouho poté přišlo s nabídkou i konsorcium Škoda-Siemens-SGP. Jejich vozidlo bylo ocelové. Následně byla sestavena hodnotitelská komise a v listopadu 1991 vybrala škodovácké vozy. Zástupci pražského DP podstoupili konzultaci u výrobce velkoplošných protlačovaných hliníkových profilů Alusuisse z Curychu. Otázkou je, kdo tuto konzultaci zařídil?! To nic nemění na skutečnosti, že se poté vše značně zamíchalo. Nakonec zvítězilo konsorcium sestavené z členů ČKD-AEG-Siemens-SGP (ČKD prostě přebralo Škodovce její partnery). Přesně 19. července 1995 podepsali zástupci DP smlouvu na výrobu 22 jednotek (110 vozů), stavěných hliníkovou technologií firmy Alusuisse Curych (ejhle!). Škoda se svou nabídkou ve spolupráci s ruskou společností Vagonmaš na nové vozy za podstatně nižší cenu prostě a jednoduše neměla šanci. Tyto vozy ale rozhodně nemusely být zdaleka tak špatné, země jejich původu jim ale jasně předurčila osud. Na projektu se začalo rychle pracovat až překvapivě vysokou rychlostí.“

                      „Po ukončení dodávek sovětských vozů typu 81-71 v roce 1990 bylo nutno hledat za ně náhradu. Protože síť metra se nadále rozšiřovala, nebylo možno počítat jen s modernizacemi starších vozů, ale bylo nutno nakupovat nové. Další dodávky z SSSR by byly problematické kvůli špatné hospodářské situaci nejen výrobce, ale i celého státu. Navíc vozy z Mytišči byly už konstrukčně příliš zastaralé a výrobce neměl prostředky na vyvinutí nového a kvalitnějšího typu.
                      Než se výroby jednotek pro pražské metro ujalo konsorcium firem ČKD Praha, Adtranz a Siemens, byly otevřeny nové úseky na Skalku a Zličín bez dodání jediného vozidla. Přirozeně tak byl v metru nedostatek vozů, který se řešil omezováním provozu a zkracováním některých spojů na trase B jen do části trasy (tento systém zde zůstal zachován dosud).
                      Bez zařazení nových vozů se muselo v roce 1998 obejít i otevření úseku trasy B na Černý Most.
                      První pětivozová souprava M1 zcela odlišného vzhledu a vlastností od předchozích sovětských souprav byla do zkušebního provozu uvedena až v roce 1999. Záhy bylo rozhodnuto o dodávce většího počtu těchto vozů pro trasu C, situace se ale zkomplikovala úpadkem ČKD Praha. Tato společnost se závodem na Zličíně se ocitla v tak kritickém stavu, že hrozilo úplné zastavení výroby. V takovém případě by musela být výroba souprav pro pražské metro přesunuta přímo k firmě Siemens do zahraničí. Nakonec výroba nezanikla a ČKD bylo firmou Siemens odkoupeno.
                      Náhrada původních souprav 81-71 novým typem M1 byla na trase C mimořádně rychlá a z větší části byla provedena v roce 2002. Po zprovoznění této trasy po povodních už zde byly poslední soupravy 81-71 raritou. Jejich rychlému vytlačení pomohly spolu s novými soupravami i modernizované vlaky 81-71M. Úplným vyřazením souprav 81-71 z trasy C 6. listopadu 2003 byl učiněn první krok k jednotnému vozovému parku na této lince, tvořenému jen soupravami M1. Druhým krokem vyřazení souprav 81-71M 3. dubna 2005. Tyto modernizované soupravy budou využity na trase B.“

                    19. ex.lex: A má to znamenat co, přesně? Já jenom aby nedošlo k nějaké mýlce.

                  3. Tomu roku 2042 ani s toleranciou 0 a +10 neverím. Už som sa tu rozpisoval minule, že vývoj ozaj nových revolučných vecí stagnuje hádam aj posledných 15-20 rockov. Stačí pohľad začo sa udeľujú Nobelove ceny posledných 15-20 rockov – samé píčovinky a drobnosti. Pomaly sa to zrovná s udeľovaním IQ Nobelových cien (či jak sa ta paródia volá).
                    Jedná vec je dotiahnuť to do úrovne spoľahlivosti či inovácie ako v letectve (som v tomto amatér, ale posledná revolúcia v lietadlách bola výmena mechanického knipla za elektronický joy-stick) kde aj tak neexistuje lietadlo ktoré by samo vzlietlo, letelo a pristálo (hoci aj za potlesku cestujúcich), nehovoriac o tom že tie super moderné lietadla sa nedokážu ani vyhnúť blbému vtákovi čo sa rozhodne dať si hig-five s lopatkami turbínoveho motora. A ako písal Sysop, je tá spoľahlivosť zaplatená drahou údržbou (teda mala by byť, ale vieme ako sa to robí), ďalej je zaplatená krvou a životmi pasažierov a je to zaplatené redundanciami kritických systémov. Také auto (bezpečné) ma len momentálne Trump, Vladko Putin a možno Alžbeta II.

                    1. co jsem nekde cetl tak moderni letadla posledni generace uz umi automaticky pristavat jen se to moc nepouziva v praxi aby si piloti udrzeli ridici schopnosti (i kdyz udajne piloti nekterych specifickych aerolinek to pouzivaj z duvodu lenosti). Za letu je automatika normou uz dlouho, pri vzletu nevim …

                    2. trevor12:
                      Doporučuju brát inforřmace ze solidních zdrojů – pak se člověk lépe orientuje a neplete si pojmy.
                      Taky bych mohl povídat, jak v ČSSR roboti řídili MiGy-21 při útoku na vzdušný cíl – úplně stejně tu přestřelujete s tím autonomním řízením vlaků…

                    3. corona – no a ja prave za solidni zdroj nepovazuju Vas ale radeji se zeptam az budu mit prilezitost pilota, ridice metra a Elephantu … to povazuju za solidni zdroje

                    4. trevor12:
                      V City Elefantu je strojvedoucí, ne řidič.
                      A vozidlo je vybaveno AVV, tj. automatické vedení vlaku. To je automatická rychlostní regulace + cílové brzdění + optimalizace jízdy vlaku.
                      Žádné autonomní řízení, žádné Kolín – Beroun čekající na povolení drážního úřadu, nic takového.

                    5. Samo přistát…hm hm, dlužno dodat, že to letadlo vlastně poslouchá naváděcí systém ze země a ten mu pomůže nastavit optimální kurs a rychlost pro sestup.
                      Prosím odborníky o upřesnění.

                    6. ILS nebo tak nejak se to jmenuje a ne kazde letiste je tim zatim vybaveno

                    7. ILS len tak samo o sebe na automaticke pristatie nestaci. Musi byt specificky vybavene a certifikovane. Prislusne musi byt vybavene aj lietadlo a pilot musi byt certifikovany. Automaticke pristatie je ILS kategorie 3. Podkategoria 3a znamena ze dovedie lietadlo do bodu podrovnania a posadi ho. Viditelnost na drahe musi byt dostatocna na to aby pilot dokazal bezpecne zabrzdit a odrolovat. To je najcastejsie dostupne. Napriklad nase najvacsie letisko ma ILS CAT III3a a to na drahach 5/23 a 6L/24R. A tiez ho obcas moze nieco vyradit ako sa presvedcila posadka a cestujuci AF358.
                      ILS CAT IIIc, pri pouziti ktoreho lietadlo pristane a doroluje k brane samo nama v severnej Amerike nikto.
                      Pretoze lietadlo je pri automatickom pristavani riadene autopilotom, su tam dalsie obmedzenia. Napriklad maximum bocneho vetra je znizene. V pripade A320 z 35 na 20 uzlov.

                    8. …kazdy letadlo nakonec pristane. At uz rizene, nebo ne… ;-)

                    9. Btw… v teto souvislosti uz se mi rysuje budoucnost: auto mne priveze domu, celyho, nezranenyho, ono samo moc nerozbity… takze co? No prece mu zatleskam!

                    10. Sysop 12:33:
                      tohle přesně říkal můj známý, stíhač z Migů plk. Bohumír Z.

                  4. Redundanci 2/3 a případně ještě vyšší, než je v současnosti v letectví, nepůjde v rozumném horizontu /+25 let/ zavést v individuální dopravě.
                    Lze si to finančně dovolit u typicky průmyslových zařízení, která z principu své funkce a bezpečného fungování musí takto být jištěna. Pochopitelně mám na mysli třeba jadernou elektrárnu, nikoli RR Alžběty II., u kterého jde pouze o prestiž firmy, bezpečné dojetí do cíle a bez sekundárních škod.
                    Každá použitá součástka, ať mechanická či elektronická, má nějaký koeficient spolehlivosti. Ten je dán dlouhodobými zkouškami a je také bohužel velmi ovlivňován např. technologicko-výrobní kázní. Se kterou, jak dobře známo, má např. Čína stále značné problémy. Je to zčásti řešitelné velkým předimenzováním komponentu, což nás hodí zpět k financím – nikdo nebude ochoten takové předimenzování platit. Současná spotřební technika může tedy být tak levná hlavně z tohoto důvodu, kdy je každý komponent dimenzován na horní mezi rozptylu koeficientů spolehlivosti.
                    Mnohé výrobky z 80.let minulého století fungují i dnes právě proto, že byly už ve výrobě rozumně předimenzovány právě kvůli výdrži. Ta výdrž dnes paradoxně není žádoucí, protože ty miliardy asijských sklářů musí něco žrát.
                    Nejprve si musíme ujasnit, co vlastně chceme. Jestli poddimenzovanou velkovýrobu se všemi riziky, plynoucími z jejího používání, nebo dobře dimenzovanou, dražší, ale mnohem spolehlivější výrobu, co nás nebude ohrožovat na zdraví a životech. I s tím rizikem, že polovina těch sklářů nebude mít chvíli co žrát, než se naučí dělat to, co zvládnou dobře. Žádná cesta „mezi“ se zatím nerýsuje a zatím nepůjde slyšet ani na ty námitky, že ti skláři přece budou dělat dobře, ale jen, když se jim to dobře zaplatí.
                    Všichni máme už nějaké zkušenosti a zatím se nepotvrzuje, že nekvalifikovaná zaučená síla, která vůbec neví, co a proč vyrábí, začne ihned vyrábět lépe a spolehlivěji, když se jí dobře zaplatí.
                    Otázku výchozích surovin, kvalifikace, motivace, následné ceny a spolehlivosti tu určitě nevyřešíme a ostatně na ni ani neexistuje žádná univerzální odpověď.
                    Ale znovu upomínám na bohaté zkušenosti z výroby čehokoli, ale v 70. a 80. letech minulého století. Kvalifikovaní a vzdělaní lidé Evropy, Ameriky a ostatně i toho Japonska uměli vyrábět kvalitně i velmi spolehlivě. Jistě je to na širší polemiku, proč se to tak zkurvilo, ale já za sebe v tom už mám jasno. Plýtvat surovinami Země na výrobu čehokoli, co nepřežije ani svou zákonnou záruční dobu, je prostě trestuhodné a mstí se nám to už dneska.
                    Pro samou výrobu šmejdu už není kam dávat odpad, všechno recyklovat nejde.
                    Od redundance a spolehlivosti jsem trochu odbočil, ale ono to s výrobou souvisí.

                    1. Jen na okraj – redundance 2/3 není v běžné dopravě potřeba, protože na rozdíl od letadla lze běžný dopravní prostředek uvést do bezpečného stavu tím, že zastavím. Takže stačí pořádná diagnostika (diagnostic coverage) a pomalu jediné, co opravdu musí být redundantní, jsou brzdy.

                      Fakticky nepotřebujete vysokou spolehlivost, stačí přijatelná spolehlivost a vysoká schopnost detekovat poruchu a následně uvést systém do bezpečného stavu.

                      Ani letadlo, ani jaderku zastavit jednoduše nejde, proto je tam potřeba ta redundance.

                2. redundance, princip dvojiho trojiho jisteni atd ..

  3. Poslancem Jurečkou navržený nový § 5 odst. 4, zákon 361/200:

    „Řidič vozidla se smí během řízení vozidla pomocí vysoce automatizovaných nebo plně automatizovaných jízdních funkcí odvrátit od dění v provozu na pozemních komunikacích,….“

    Celé znění zde:

    https://www.autoweek.cz/cs-tiskove_zpravy-navrh_novely_zakona_o_silnicnim_provozu-7490

    ————
    To jen abyste věděli, kdo…

    1. ? Cili behem rizeni auta lze hrat nektere RPG? No konecne…!

  4. Nebyl bych tak kritický. Jako vždycky, tohle šílenství má spoustu pozitivních aspektů a na leccos se skutečně přijde. Kupříkladu co se týče baterií a kapacitátorů došlo skutečně k pokroku. Jistě, nic převratného, ale stávající technologie jsou už slušně vycizelovaný. Dále, Norsko bylo zvoleno jako trial run state, takže alespoň všichni získali představu co by se stalo, kdyby došlo k nucenému přesunu k elektromobilitě. Začíná se otevřeně mluvit o tom, že plug-in hybridy jsou podvod, protože spousta jejich majitelů nikdy nevytáhla kabel z kufru. Arabové nad sebou konečně začali vidět alespoň náznak damoklova meče ve smyslu, že tolik ropy jako teď třeba nebude navěky potřeba. Belgie si ověřila, že se současnou politikou výroby elektrické energie budou mít problém i vyžehlit si košili, natož pak provozovat auta. Německo imho zcela rezignovalo na elektromobilitu, alespoň co se výroby el. energie týče.
    Je to zajímavé pozorovat. Life’s good.

    1. Childeater: Je třeba být kritický, na akumulátorech se maká 160 let, na elektromobilech se maká 180 let a stále je to použitelné leda tak do skladu jako ještěrka. V Norsku až 1/3 elektromobilů jen tak stojí na ulici, protože pro ně není dost nabíječek, Norové náhle zjistili že elektromobil nepřekvapivě nelze nabít za 5 minut jako natankovat benzíňák a u nabíječek se tvoří logisticky neřešitelné fronty.

      1. Jak je to v rozporu s tím, co píšu?

        1. Childeater:
          „trial run state, vycizelovaný, Life’s good.“

          Troufám si odhadnout, že vidíš v řádu roků i běžný provoz letadel s elektromotory…?

          :O))

          1. Myslel jsem, že z poslední poznámky bude ten sarkasmus zřejmý… :-D
            Nu, což.

            1. Hm, tak to jsem také nepochopil.

              1. Pokusím se být příště jasnější.

                1. Childeater:
                  Zkus jasněji – co třeba autonomně řízený dron pro přepravu osob…?

                  1. To je snad zcela běžná praxe už desítky let. Jen to nedovede docela samo a za všech okolností vzlétnout a přistát, nu ni?

                    1. Childeater:
                      Aha…
                      A co ten dron, resp. elektrický multikoptér Ehang184 či projekt Lilium:

                      https://lilium.com/

                    2. Jo tohle.
                      Nevím, ale vypadá to úžasně a držím tomu palce. Vypadá to přesně jako malůvka ze Sedmičky pionýrů, jako odpověď na otázku „Jak si představujete dopravu v roce 2000“

                    3. Childeater:
                      držíš palce, ano…?
                      Výborně – a teď si představ, že tomu drží palce další a další, třeba i politici.
                      Tak – a máš to, šup s prachama poplatníků do kapes podvodníků…

                    4. Jo, jako pumpa na prachy je ten projekt primo uzasnej.

                      Kdyz tak za posledniho 1/4 stoleti sleduju, kam se ubira qalita polovodicu, tak se domnivam, ze spolehlivym autonomnim dopravnim prostredkem budoucnosti je kun.

                    5. Ale jistě.
                      Samozřejmě. Mám Ti teď zase najít projekty, které se týkají dopravy se spalovacími motory, kde končí peníze v rukách podvodníků? Anebo cyklistiky? Výstavby infrastruktury? Anebo zemědělství?

                    6. Childeater:
                      Máš humanitní vzdělání?

                    7. Obé, jak technické, tak humanitní. Proč?

                    8. Childeater:
                      Protože odpověď na Lilium je:
                      „…Jo tohle. Nevím, ale vypadá to úžasně a držím tomu palce…“.
                      A Lilium je podvod.

                    9. Ano.
                      Vždyť to vypadá úžasně. Minimálně na tom webu. Cos jako čekal? Je mi celkem jedno, jestli je to podvod nebo ne. Jako vize to vypadá bezvadně.

                    10. Childeater:
                      „…Vždyť to vypadá úžasně. Minimálně na tom webu. Cos jako čekal?…“

                      U osoby s technikou kvalifikací bych předpokládal reálnější pohled.
                      Pokud bys odpověděl, že máš jen humanitní vzdělání, pak bych nenamítal nic.

                      Ten podvod je zjevný, jde jim o prachy pro osobní propěch.
                      Navíc je jisté, že tihle „vynálezci“ v životě nesložili ani létající papírovou vlaštovku.

                    11. Poslyš, tedy ještě jednou.
                      Bavme se o tom, že je to jakási vize. Její vizualizace je velmi dobrá, minimálně na tom webu, kterému jsem věnoval cca 20 sekund. Nemám ambice pozorovat, jestli je to zjevný podvod, protože to přesně tvrdili všichni, kteří věděli, že země je placatá, kteří slyšeli o tom, že pára rozhýbe tuny oceli, neviditelná částečka hmoty usmaží město, nebo sousedovic synek poletí do vesmíru.

                      Až se budeme bavit o tom, jaká bude technická realizace té vize, můžeme zabřednout do technických detailů, bavit se o hmotnosti, vztlaku, uchování energie atd.

                      Tohle je ale jenom vize a Tys položil velmi neurčitou otázku, na kterou jsi dostal odpověď „nevím, ale líbí se mi to“. Pak jsi podle toho naznal, že jsem trotl, který neprohlédl podvod. Směšné.

                    12. Childeater:
                      Na tu „vizi“ dostali ti podvodníci 100 000 000 USD.
                      Dal bys mi jako investor takové prachy, kdybych ti ukázal třeba vizualizaci teleportací?

                    13. Hustý.
                      Vysmál bych se Ti, ale kdyby se mě Corona zeptal na D-F co si o teleportaci myslím, řekl bych, že to vypadá úžasně a že tomu držím palce.

                    14. Childeater:
                      Fajn.
                      Takže úžasné a držíš palce. Ale jak by došlo na reálnou podporu, tak 0.
                      To se poněkud rozchází.
                      Pokrytecké…

                    15. To není pravda.
                      To, že se mi něco líbí, přece zdaleka neznamená, že tomu musím vyvíjet aktivní podporu.

                    16. Childeater:
                      Aha.
                      Takže někdo je realista a někdo jiný třeba něco jiného.
                      Rozhodovat o rozdělení prostředků by měl realista.

                      Vyvineš aktivní podporu, když se ti to bude líbit, a budeš rozhodovat a přidělení prostředků z nikoli vlastních peněz…?

                    17. To Corona:
                      Debata už je hodně akademická. Kvalifikace „realista“ a její význam pro rozdělení prostředků je pro mě novinkou. O prostředcích, pokud se tedy bavíme o veřejných, rozhodují naši volení zástupci. Pokud vím, zrovna strana, která se kasala tím, že se za realisty považovala – a dokonce si to dala i do názvu – u voleb želostně propadla, z čehož se dá soudit, že vetšina společnosti s Tvým názorem nesouhlasí a myslí si, že (R)realisté by se měli držet od veřejných prostředků co nejdále.
                      Ovšem, nemusí se Ti to líbit. O Tvých penězích rozhodují nerealisté a často i debilové. Někdo je ovšem musel zvolit.
                      C’est la vie.

                    18. Re: Childeater
                      20.11.2018 v 11:37

                      Tak treba ja jsem realisty nevolil ne proto, ze bych jim neveril, nebo jim chtel branit v rozletu, ale proste jsem jim neveril dost na to, ze prorazi a budou mit nejaky valny hlas v tom dobytcaku. U mne to byl spis kalkul.

                    19. To Sysop:
                      u mě podobně, navíc mě odpudili s tou povinnou vojnou. A Robejšek mi byl teda vysloveně nesympatickej…

                    20. Childeater:
                      Ale žádná politika – jsem obyčejný realista. Žádná ulítlá nadšení, žádné fandovství ujetým nesmyslům, žádná podpora vzdušným zámkům.
                      A že si jakási stranička nedávno říkala Reál-cosi, to už bylo vícekrát. Taky Pithart kdysi plánoval jakousi „stranu českého realismu“.
                      Jak vidím podvodný projekt, hned jej cejchnu. A to jsou všechny ty Ehangy, Lilium, Zuri, elektrické airbusy i fantasmagorie s autonomním řízením…

                    21. Corona 11:53

                      Chvályhodná činnost, držím palce. Nic proti. Jen se nenech přebudit na alergii vůči všemu novýmu. Do stávajícího výzkumu autoindustry leje megaprachy a spousta lidí na tom skutečně seriózně maká.
                      Kdo ví, třeba z toho ve finále vypadne opravdu něco zajímavýho jako postranní produkt.

                    22. Re: corona
                      20.11.2018 v 10:23

                      Ono uz na zacatku JAKEHOKOLI projektu, do ktereho nejaky ourada dava statni prachy, stoji nejaka ‚poradenska firma‘, ktera vypracuje ‚marketingovy pruzkum‘, nebo ‚projektovou analyzu‘, nebo jiny honosny nazev porad tech stejnych zvastu jednoto zdrojaku ve Wordu a tohle panecku stoji raketu a jeste se na praci ani nehrablo.

                    23. Sysop:
                      Ano, znám takové postupy.
                      Nelíbí se mi, jako mnoho jiných věcí.
                      Neovlivním je.
                      Považuji za správné na ně poukazovat, jak jsou škodlivé.
                      Takže právě je aktuální Jurečka a jeho návrhy zákonů, Illich a jeho „létající“ nesmysl Zuri a další…

                    24. Re: corona
                      20.11.2018 v 10:49

                      Chapu z souhlasim. Myslim si, ze neni zcela pravda, ze je neovlivnis. Prave diky lidem, kteri na ne ukazuji, se aspon hazou klacky pod nohy curakum, kteri by jinak meli k lizu zcela volny pristup. Zabranit tomu zcela nelze, ale zneprijemnit urcite ano.

                    25. Jo, už jsem to pochopil… :-)

                    26. Problém je, že klesá technická erudice naší civilizace, což je důsledek humanizace, 68 pohlaví, hate free a politkoru. Matematika a fyzika se nedají okecat ani přehlasovat, tak je těmi lidmi ignorována a pohrdána. Procento lidí, které si umí spojit dvě a dvě dohromady, klesá. Jako příklad lze použít zde odkazovaný projekt Lilium. Nám technikům je jasné, že to podvod je, na většinu zejména mladší populace stačí použít slova jako moderní, ecofriendly, autonomous a podobné a oni vypnou mozek a jdou za tím jako stádo.
                      Co s tím?

                    27. Ses si jistej ze driv to bylo lepsi? Ono tech vysokoskolaku moc nebylo celkove, technickejch taky ne a to ze nekdo umi na soustruhu obrobit vykovek neznamena ze se orientuje v elektrotechnice.
                      Jo, predci dokázali ledacos zbastlit, ale ze by to byly nejaky sofistikovany reseni, to zase ne. Vetsinou to byly slusny praseciny co fungovaly protoze byly brutalne predimenzovany.

    2. Co se týče baterií, kapacitátorů a akumulátorů, tak za celých 100 let nedošlo k žádnému SKUTEČNĚ VÝZNAMNÉMU pokroku, a ty slavné akumulátory, na které Tesla a ostatní jezdí jsou cca 20 let staré, pokud to náhodou nevíte.

      1. Vzhledem k tomu, že píši „nic převratného“, tak copak byste řekl?

      2. RomanL: K pokroku došlo, když ty stejné články 18650, které se používají všude možně a vydrží při pravidelném používání 2 až 3 roky, namontujete do elektromobilu Tesla, tak se jim životnost zvýší na 8 let a to musíte uznat to je více než dvojnásobek :-D

        1. To bude tim, ze nabijeci proud v aute je na hranici unosnosti toho clanku ;-)

        2. Pokud budete jakýkoli jeden výrobek využívat na 100% a druhý na 50% a porovnáte výsledky, nebude pro vás záhadou, že „vydrží při pravidelném používání 2 až 3 roky“

          1. Ty lithiove clanky dostavajiv aute tezce na prdel. Vysoke nabijeci proudy, vysoke vybijeci proudy, krome toho hlidaci cip neni na kazdem clanku a balancer se zapojuje jen pri nabijeni… takze tech 8 letv Tesle je proste picovina, aby se lidi nelekli, kdyz ten kram kupujou. Realita je pak mnohem smutnejsi. Navic diky honbe za kapacitou pri stejnych rozmerech dostava na prdel kvalita elektrod, takze ty clanky degraduji vekem i bez pouzivani.

            1. Nejaky data pro tohle tvrzeni? Pro Teslu existuje spousta analyz a vypada to, ze degradace baterie je hlavne zavisla na poctu cyklu a vek hraje minimalni roli. I auta s najetyma >500kkm mela stale kapacitu baterie nad 80% puvodni.
              BTW – podle jedny analyzy jsou superchargery pro zivotnost baterii lepsi, protoze sice baterie zahreji vic, ale na vyrazne kratsi dobu.

              1. Jasně. Kolik že těch Tesel už ujelo půl miliónu kilometrů na jeden akumulátor?

              2. noclaf: A v elektromobilitě je počet cyklů jaký, Halík? No kurva vyšší, vyšší. Zhruba tak 250 cyklů za rok, tzn. akumulátor bude hyn do dvou let.

              3. Hele, ja pouzivam tyhle 18650 clanky asi 10 let. V nejruznejsich aplikacich a to i tam, kde se vybiji 30C a nabiji 20C apod. A uz tady mam za tu dobu treti generaci vymen pro zakazniky. Zrovna dnes prisel balik z Germanie, vymena LiIon, zarizeni vyrobeno 2009, vymena druha v poradi (toto budou treti clanky v zarizeni). Podotykam, ze clanky nebereme noname z eBaye, ale primo z fabriky a ‚lepsi‘ radu, zakaznik si rad priplati.

                1. RomanL – 500kkm zatim dost malo. Nicmene kolik ICE aut (v %) ujede za zivot 500kkm? :-)
                  jak – dost tezko. Kdyby chcipaly po 500 cyklech, tak spouste lidi uz Tesly odesly.
                  Sysop – jak to delaji, nevim (pravdepodobne vybornej management teploty), ale data jsou jasny :
                  —-
                  A group of Tesla owners on the Dutch-Belgium Tesla Forum are gathering data from over 350 Tesla vehicles across the world and frequently updating it in a public Google file.

                  We have previously reported on the data, but they have since added many more vehicles and those vehicles have been driving a lot more – completing more battery cycles.

                  The data clearly shows that for the first 50,000 miles (100,000 km), most Tesla battery packs will lose about 5% of their capacity, but after the 50,000-mile mark, the capacity levels off and it looks like it could be difficult to make a pack degrade by another 5%.

                  As for anecdotal data, my own Model S, which is one of the first 2,000 vehicles ever made, only lost about 6% capacity over 5 years.

                  https://electrek.co/2016/11/01/tesla-battery-degradation/ <-je tam i link na ten google docs file

                  1. noclaf: Však také odešly, byly jim vyměněny v rámci „záruční záruky“. Musk spekuluje na to, že zatím není elektromobilní infrastruktura, tudíž se elektromobil nedá používat denně, těm elektromobilistům co hodně jezdí a fyzicky jim odejde akumulátor je málo a tak ho raději vymění zadarmo, než aby se veřejnost dozvěděla pravdu. Kdyby se nějakým zázrakem nebo dotacemi infrastruktura rozšířila, rázem bude na akumulátor záruka standardních 6 měsíců a elektromobilisté budou postaveni před ekonomické neštěstí platit 200 000 – 300 000 Kč každé 2 až 3 roky.

                  2. To je ovsem velmi presna studie o cisle, co Tesla ukaze, kdyz se dobije na 100%. Nikoliv studie o tom, kolik doopravdy ujede.

                  3. Je to postavene na simulaci v laboratori, ale neni nikde napsano, jak byl nastaven testovaci proces. Spadala do toho i simulace starnuti, nebo jen cyklili nabijeni/vybijeni? To je totiz sakra rozdil.

                    Ja se bavim o tom, ze ty clanky starnou. Nevim, jestli vysychaji, nebo je tam nejaky nereverzibilni chemicky proces, je mi to v zasade fuk. Proste mi ty clanky po cca 4 letech v zarizeni, ktere ma velke vybijeci a nabijeci proudy, rikaji papa.

                    Je mozne, ze kdybych ty clanky cyklil jak kondenzator, tak by byly cajk, jenze realita je uplne jina.

                    Mraz, horko, vlhko a dalsi „nelaboratorni“ podminky maji na ty clanky vliv. Je mozne, ze Tesla si nechava delat nejake HiFi clanky pro sebe, ktere budou drazsi nez to, co beru ja. Ale muzu rict, ze prave proto, ze tato zarizeni jsou MilSpec, tak sracky v tom nejsou.

                    Budu prijemne preqapen, pokud se v odhadu budu mylit, protoze se velmi obavam, ze ten prepravni robertek stejne jednou budu muset koupit, protoze mi ho proste za moje prachy nacpou.

                    1. S těmi baterkami je to trošku složitější. Těch proměnných, které určí konec životnost je vícero, ale zásadní je teplota. Tesla tento okamžik ošetřila velice dobře, takže životnost jejich baterek je vskutku vynikající.
                      Pokud ony 18650Li-on budu používat v čtyřiceti stupních ad 100% po nulu, pak to vskutku dá těch 500 cyklů a je konec, nebo spíš vzroste podstatně vnitřní odpor, a kapacita se sníží na hodnoty, jež jsou k danému účelu již k nepoužití.
                      Tesla krom ošetření tepoty článků také SW zablokovala využívání plné kapacity a tak dosáhla počtu cyklů kolem 2000. V realitě třeba ona 90kWh baterka má 110kWh.
                      Je třeba se smířit s tím, že ne každou činnost je „treba odborníkou“, je třeba mít znalosti a potom je snazší pochopit co a jak k čemu slouží. V této oblasti mám vskutku bohaté zkušenosti. Krom jiného i nepoužívaná baterka, ale ošetřovaná, má životnost jen a jen 10 roků.

                    2. Urcite pro to udelala Tesla max, protoze je to alfa a omega cele te baterkove akce, to je zrejme.

                      Kazdopadne realnou zivotnost ukaze az praxe. Jak rikal jeden muj znamy, podnikajici v potravinarskem prumyslu „tato trubka v zemi za 15 let nezrezavi, protoze ja ji mam doma na zahrade 15 let zakopanou a nerezavi. Co bude dal, nevim.“

                    3. Opruz: Všechny proměnné u 18650 jsou známy, není třeba dalších domněnek jako třeba 2000 cyklů. Polopaticky za 3 roky pravidelného drandění elektromobilem je nutno si našetřit na nový akumulátor.

                    4. Na te veci je hlavne uuuzasnej ten moment, ze na rozdil od spalovaciho motoru proste i kdyby ses posral, tak ti to degaduje pod rukama. Karu se spalovakem nakonzervujes, soupnes do studeny garaze a muzes ji klidne vytahnout treba za tricet let, vymejt konzervanty, nalejt naplne a s minimalni investici se jet projet. Tohle u robertka ani omylem.

                      Jsem zvedav, kdy tohle dorazi do armady. Armada je konzument zbrojniho prumyslu, tam se na nejakej ten meloun nekouka, ale logistika stala nejednoho generala vitezstvi. Takze zatimco ke spalovacim motorum je potreba skladovat palivo, pro elektrosragory bude nejen zapotrebi skladovat akkupacky, tak ale jeste i poradne vykonny ksandy do nejake te elektrarny.

                      Vsichni prece vime, ze jakykoli technicky vystrelek se nejprve aplikuje v armade, aby poskytoval taktickou vyhodu. Kdy tedy mohu ocekavat prvniho Abramse na baterky?

                    5. Abramse na baterky nevim, ale díky vojenským technologiím a rozvoji vojenských dronů za posledních 15 let šly akumulátory strašně dopředu, takže když si český modelář šel zalétat s elektroletem s výdrží 10 minut, tak Amíci a spol disponovali letadýlky s výdrží třeba hodinu a doletem v desítkách či více kilometrů a dneska je to o kus dál. O technologii akumulátorů se psalo, že se na ně padesát let nešáhlo, protože nebyl důvod, a až poslední desetiletí s rozvojem elektroniky a elektromobility se začalo hodně investovat.

                      Pro zajímavost: když se v horách před válkou stavělo opevnění, používaly se na dopravu těžkých částí (třeba desítky tun) v lesích a horách dieselo-elektrické tandemy, přepravní těžké vozidlo s elektromotory a za ním agregát na výrobu elektřiny (ale moc informací o tom na webu není).

                    6. Samozrejme trakcni motor v kurvatezkymnakladaku si umim v pohode predstavit, vzdyt i ty lokotky nejsou nic jineho. Ale zdroje, to je oc tu bezi. Ja rozhodne nerikam, ze to nejde, ze je to blbost, apod. Nechci byt jako soudruzi vedci, vyjadrujici se k dieselovemu motoru nekdy v roce 1860. Skoro vsechno jde, kdyz k tomu dospeje technologie a doba. Proste jen nevim, jestli uz ta doba je tu a pochybuju nad tim.

                    7. @Sysop: ohledně elektromobility a jejího využití v technice náročné na veliký výkon – větší letadla než modely; tanky (cca 60 tun váhy) vidím jeden zásadní problém: velikost a váha potřebných akumulátorů je nepřekonatelný problém, pokud nedojde k zásadnímu posunu v kapacitě článků. U auta je to tak, že na 60 kg paliva se ujede 1000 km; elektromobil by potřeboval několik set kg článků plus dobíjení; a pro tank o váze 60 tun si to ani nedokážu představit. Kromě toho vojenská technika potřebuje v terénu nezávislost a mobilitu bez nějakých dobíjecích stanic, že ano.

                      POkud jde o životnost aku: kamarád mi tudle ukazoval Toyotu RAV 4 hybrid (pomocný elektomotor a baterka bez vnějšího dobíjení) a životnost je prej garantovaná asi na 12 let nebo tak nějak.

                    8. Re: Cerny Mor
                      21.11.2018 v 10:00

                      Vsak proto jsem psal o tech ksandach do elektrarny. Krome toho, dokud se budou pouzivat LiIon a LiPol aku kvuli hmotnosti, tak pripadny zasah tanku bude pomerne vyrazne indikovan, proti tomu je nafta jen chudej pribuznej.

                      Na ty tezky veci se tohle nehodi, ale chapu, ze kde je poptavka, muze vzniknout nabidka, takze treba za par let nekdo prijde s lepsi technologii, nez je lithium. Tou dobou ale uz bude lithium stejne strategicke, jako dnes ropa, nebo uran.

                    9. @Sysop: řada velkých automobilek furt doufá ve vodík a výrobu elektřiny v autě ve vodíkových článcích. To by totiž řešilo spoustu věcí najednou. Jenže – technologicky to je zatím příliš náročně.

                    10. pre Cerny Mor 21.11.2018 v 10:11
                      Na tému vodíka a jeho využitia v autách som diskutoval minulý piatok pri obede a vraj jesto nejaká metóda na uskladnenie vodíka pri 700 bar tlaku vo fľaši s nejakým pevným plnivom. A vraj v BRD+DDR na to stavajú čerpacie stanice. Dojazd je vraj na liter či kilo perfektný s porovnaním k benzínu či dieslu. Ale to stlačenie na daný tlak je vraj drahé….

                    11. @SatanOkky:

                      Což o to, v Nerativicích (mezi Prahou a Mělníkem) je čerpací stanice na vodík a na autobusové lince Neratovice – Praha jezdí už léta vodíkový autobus s palivovým článkem ( a z výfuku mu kape voda :-) )

                      https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/vodikova-auta-a-autobusy-se-v-cesku-objevi-do-deseti-let-mysli-si-expert-na_1708221809_mos

                    12. Ten vodíkový zkušební autobus má vlastní stránku, dost zajímavých věcí!

                      http://www.h2bus.cz/index.php/cz/technologie

                    13. nekde jsem videl dokument ze o vodiku se opravdu vazne uvazovalo, dokonce v Japonsku (nebo jen v Tokiu) uz maji vybudovanou sit cerpacich stanic ale pak to nejak vysumelo .. zrejme je tam ten technicky a bezpecnostni problem s tim velkym tlakem nebo to zatim celkove cenove nevychazi dobre, nevim

                    14. pre Cerny Mor 21.11.2018 v 9:25
                      Bol som v modelárskom obchode asi pred mesiacom. Už veľmi dlho rozmýšľam nad RC modelom (1:5 alebo 1:6 min. však 1:8) s nitrom alebo benzínom pre OFF-ROAD blbnutie. Takže som v obchode zaparkoval pred najväčšími autíčkami a slintal. Z tranzu ma postupne prebarali údaje o autíčkach kde okrem jedného boli všetky na baterky. Potom dorazil predavač a trochu sme diskutovali a jasne mi dal najavo, že teda najlepší pohon je na baterky a ja s mojím snom o nitro-car som zadubený starý dedo. Tak som otočil tému na nabíjanie, kapacitnú degradáciu a životnosť akumulátorov a došli sme k záver, že: baterky v autíčku nabíjaš asi 45 minút a jazdíš 10 až 20 minút, počas nabíjania máš sledovať nabíjací proces aby bolo všetko v bezpečí, nabíjacie cykly sú vraj 500 až 1000 pri zanedbateľnej strate kapacity a o strate kapacity vekom nič nevedel. Jednalo sa o nejaké LiXXXX batérie. A bavili sme sa o tých lepších výrobcoch kde autíčka začínajú na 500 Eurách a nie o nejakej NO-NAME číne. Takže hovno hovno zlatá rybka, že lietaš či jazdíš s akumulátorom hodinu……
                      Nevýhodou nitra je zase jeho závislosť na vonkajších parametroch ako teplo a vlhko. Takže sme sa dopracovali k tomu, že najlepšie je na tom klasický malý benzíňak – smrdí, je hlučný, štartuje na povel, jazdíš do nemoty… Takže už len počkať kým synovia dorastú do potrebného veku a ideme na nákup – sa ešte načakám kurva…..

                    15. No… ja bych ale moc neotalel s nakupem tech auticek. Az „synovia dorastu“, tak mozna uz ani v modelarskem obchode nevysvetlis, co je to benzinovy, nebo zhavici motor. Tuhle jsem doma na pude nasel stary MK-17 (ne ten kazetak, ale ten malej ruskej diesel). Jen tak pro prdel jsem si namichal trosku nafty s eterem a olejem a vzal za vrtuli… chytil, jako pred 30 lety.

                    16. @SatanOkky: jako kluk jsem zažil modelaření, kdy na baterky jezdily akorát lodičky, a jinak vše na spalovací motory (a nebyly vysílačky, takže létat se dalo akorát na drátku dokolečka, fakt výživné). MOdely na spalováky se furt prodávaj, ale má to dvě nevýhody: cena a hluk. Proto spousta lidí přešla na elektrolety (v případě letadel).

                      S tou výdrží hodinu to není kec, ale je to vojenská technika, která je o něčem jiném a stojí to logicky úplně jiné peníze. Má to akumulátory všude, i v křídlech, a to ještě speciální typy, co se neprodávaj. Ty parametry o jedné hodině jsem četl už kdysi dávno v ATM, třeba před 10 lety. Dneska vydrží víc. Třeba 2 hodiny – viz zde: https://www.svethardware.cz/dron-us-1-vydrzi-ve-vzduchu-az-2-hodiny/47526

                      No a „civilní hybrid“ třeba 4 hodiny: http://www.droneweb.cz/civilni-drony/item/196-svetovy-rekord-ve-vydrzi-multikoptery-pokoren

                    17. Re: Cerny Mor
                      21.11.2018 v 11:02

                      Upoutanci meli vyhodu, ze se daly udelat za par babek, nehlede na konstrukce z trivrstve lepenky… ja mel prvni radio Modela Digi a byl jsem za to rad.. dneska dite chce, aby to litalo samo a poustelo video. Deti techto deti uz budou chtit, aby to litalo a psalo za ne domaci ukoly. Jen nevim, jestli jim to poskytne stejnou zabavu, jako treba me to litani s upoutancem. Uz na svem potomstvu vidim, jak je vsechno za chvili nudi a prachy za picoviny jen tecou. A to si se zenou stale namlouvame, ze potomstvo nerozmazlujeme, jen ze se snazime drzet krok s ostatnimi detmi. :-(

                    18. @Sysop: s tím, že koupit drona a jít ho pouštět je o ničem, zcela souhlasím. Taky to má dva rychlé konce: dotyčného to za pár dní přestane bavit, nebo ho rozseká (zejména letadla). Ale pro prodejce dobrej byznys. Dřív se desítky hodin stavělo a pak pár minut létalo / jezdilo.

                      Ty upoutanci byly srandovní: „pilot“ se musel furt točit a čekat, než dojde palivo. Nebo stačilo blbě odhodit při startu a byl konec. Nebo se ani nenastartoval motor a byl klid.

                    19. Sysope, to neni zadna studie. To jsou data realnych uzivatelu. A je tam nemalo aut z roku 2013 a 2014 – a vsechny jezdi na puvodni akupacky. Prumerny denni najezd u cca 1000 aut Asia&Europe(excl. UK) skupiny mi ukazuji prumerny denni najezd skoro 100km. Tz. minimalne dva nabijeci cykly tydne musi udelat.
                      Na Model 3 je tovarni zaruka >70% kapacity po 8 letech nebo (100/120 kmil, podle typu packu) – takze si myslim, ze si musi byt sakra jisti, ze to pod tu 70 neklesne. Z realnych dat u Modelu S je videt, ze auta se skoro 300kkm maji vetsinou stale 90%+ kapacity.
                      Podle vseho to maji fakt vyreseno technologicky – napr Tesla i Chevy Bolt maji lepsi battery management nez Nissan Leaf – ktery je o 15% niz uz po 2 letech.

                    20. No cumim, cumim. Pokud jsou tohle data z praxe, pak proste neni nic jineho, nez v uzasu stat. Zrejme opravdu maji vlastni clanky + super battery management.

                    21. pre Sysop 21.11.2018 v 9:33
                      Je otázne ako sú tie data z praxe vierohodné. Už sa tu spomínalo, že napr. model s 90kWh špecifikáciou dostane 110kWh baterku, ale má povolené nabíjanie len na tých 90kWh (máš 20kWh rezervy na hranie sa so štatistikou nabíjania). A údaj o kapacite baterky ti dáva len samotné auto, takže tam ti môže vyskočiť hausnumero aké si Musk zažiada. A ak ešte tieto autá jazdia denne menej ako 100km a nabíjajú nie vždy doplna (časová náročnosť) tak užívateľ si nedokáže vlastným mozgovým myslením dorátať, že ti niečo tak celkom nesedí. Ak by som denno-denne najazdil Teslou S90 tých 100km vždy po tej istej trase, za rovnakých podmienok a dobíjal vždy z „nuly“ na 100% batérie tak potom by som si mohol všimnúť, že ten dojazd / kapacita nejako nesedí stým, čo sa ukazuje na displeji. Ale inak je to štatistika typ „dajte mi čísla a ja Vám vyrobím očakávané výsledky“.

                    22. noclaf: Aby jim to vůbec někdo kupoval, tak výměnu akumulátorů v době 8 let od zakoupení dotují ze svého a o míře opotřebovanosti akumulátorů zveřejňují zavádějící až lživé informace. Spekulují na to, že většina elektromobilistů má nájezd malý, tudíž těm pár co jezdí hodně to raději vymění vlastním nákladem, pro udržení hype v chodu.

                    23. Tesla vysoce pravděpodobně používá trochu jiné články 18650, než jaké se běžně prodávají. Myslím tím nejen kapacitu, ale hlavně životnost. Ta je daná čistotou výchozích surovin, technologickou kázní a vším, co s tím souvisí.
                      Myslím, že kdyby byly volně v prodeji přesně ty články, které používá Tesla, tak jednak bychom se velmi divili a jednak nedoplatili. Nezapomeňte, kdo a kolik celé to letadlo Tesla financuje. Při těch zaručovaných nájezdech a životnostech to prostě nemohou být články z běžné výroby. Asi podobně, jako akumulátory v satelitech, nebo jejich fotovoltaika. Výkony, velikosti i životnosti jsou někde úplně jinde, než je momentálně „spotřební“ sféra.
                      Jak dlouho Tesla půjde ufinancovat nevím, ale vím dnes zcela určitě, že lithium není řešení.
                      Energie do nich uložitelná i odebratelná /s rozumnou rychlostí/ je v poměru k rozměrům a váze opravdu směšná oproti poměru, který má jako primární zdroj energie ten nejhorší etanol.
                      Jistě je to velmi hezké, jak ta elektrika má zátah, jak je to tiché, jak se to prima reguluje atd. Ale pořád je to oproti nejsprostšímu spalováku jenom hračka a dlouho hračkou zůstane. Odkazy na ekologii provozu padají už nějakou chvíli, neboť už jen výroba akumulátorů a pomocných technologií, se všemi svými nároky i odpady zatěžuje ve výsledku planetu mnohem víc, než zavedené výroby klasických spalovacích motorů.
                      Dokud nebude existovat něco, jako jsou palivové články, na dostupné a snadno-levně vyrobitelné materiály a v provedení, umožňujícím pohánět osobní vůz, tak jsou stávající varianty akumulace jenom hračkami.
                      Ta nutná infrastruktura prostě není v našich silách, není a ani do budoucna nebude prostě tolik elektriky, kolik energie je využitelné z ropy. A to např. benzín využíváme na sotva 40%. Zatím si neumím ani představit, že naše děti budou stavět jednu až tři opravdu výkonné jaderky se vší infrastrukturou jen proto, aby mohly jezdit na elektriku. Hovadiny jsou to a Musk je podvodník. Šikovnej, ale furt podvodník.

                    24. servisdok: Články v prvním modelu Tesla jsou standardní články z běžného trhu, pochopitelně že to nejsou čínské pajcy, ale také žádný nedostupný zázrak. V novém modelu má Tesla údajně akumulátory vlastní, lišící se mechanickými rozměry, vlastnosti jsou obdobné.

                      Budoucnost je v syntetickém benzínu.

                    25. To:Sysop:
                      Nejsem elektrikar ani odbornik, ale jak tezky by bylo proste do kufru u takovyho elektroauta dat generator elektriny a zapojit to tak, aby v podstate fungoval za jizdy a dobijel baterku? Nebo co ja vim, treba dobijeci benzinovej prives.. Proste zavislost na elektrice jde obejit. Mimochodem, aktualne jsem projel Norsko az do Tromso a cim vic sever, tim min dieselu a elektroaut..zeby jim byla zima?

                    26. Tomu sa hovori seriovy hybrid a v podstate existuje jeden – Chevy Volt/Opel Ampera. A vlastne ani ten nie je kompletne seriovy – ma prevodovku ktora spoji motor s kolesami „priamo“ v rezimoch ked je to vyhodnejsie. Ono sustava prevodov ma totiz vyssiu ucinnost ako elektricky prenos vykonu.

                    27. Generator v kufru, pokud se bavime o nejakem spalovacim motoru a na nem povesenem alternatoru, nebo dynamu, je samozrejme mozny, ale ty jednotlive transformace energie mi prijdou ve finale dost neefektivni. Dalsi vec pak je udrzba systemu, ktery je zbytecne slozity. Ne, ze by to neslo, ale ma to smysl?

                    28. pre Sysop 21.11.2018 v 20:01
                      Jasne, že taká zložitá kokotina má zmysel – je to predsa výzva pre mladé mozgy ako to celé zbastliť tak aby to fungovalo a účinnosťou sa aspoň priblížilo klasickému systému so spaľovákom. Plus to bude inovácia a na to treba poriadne dotácie – a na tie sa tešia staré mozgy. Plus sa to bude predávať ako zelená úsporam a bude to opäť dotované. To je jasná situácia win-win-win. Teda leda žeby to tak nebolo……….

                    29. SatanOkkY:
                      Bohužel, je čím dál méně odborníků na takových funkcích, ze kterých tyhle nesmysly mohou smést ze stolu.

                      Jeden příklad dalšího bludaření jsou podvodné české baterie a k tomu vodíkové dobíjecí stanice:
                      https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/18104-he3da-a-vodikove-dobijeci-stanice

          2. Opruz: On to byl sarkasmus :-) Samozřejmě že články v Tesle odejdou také za 2-3 roky, ale Musk je v takovém případě vymění v rámci záruky. Ne každý sluníčkář to ale je schopen mentálně pojmout a tak žije v bludu, že akumulátor v elektromobilu vydrží 8 let. Asi jako startovací akumulátor důchodce se Š105, který na Dušicky vozidlo odstaví do garáže a vytáhne ho až na Velikonoce a jezdí s ním jenom na chatu 15 km.

          3. Ano, a zrovna v autě jedou jak na potvoru cca tak na 110 %. :-D

  5. Já této umělé mánii říkám technické náboženství a jsem vcelku překvapen, kolik si našlo věřících. Chtít něco, na co příroda potřebovala miliony roků, téměř hned, je vskutku na úrovni: poručíme větru dešti. Ale jak vidno, přibývá nejen politických bláznů, rodí se techničtí.

    1. opruz:
      Stále zde existuje tvrdé jádro technických odborníků se smyslem pro realitu.
      Bohužel, v moderní době informační mnohde ztrácejí vliv a na jejich místa se derou ti blázni…

      1. Moderně se těm bláznům říká vizionáři.
        Ale pár jich taky potřebuješ, protože kdyby všechno viselo na kreativitě tvrdého jádra technických odborníků, tak dodnes ovládáš plyn bičem.

        1. No, to ovšem není pravda. Vizionář sám o sobě nedokáže zhola nic, pokud současně není tvrdým odborníkem.

          1. Samozřejmě, tahle kombinace je ideální.

    2. Jen to ridi lidi, kteri nechapou technologii a mysli si, ze ucit cloveka(a uceni lidi jsme (jako lidstvo) studovali tisice let a stale to zlepsujeme) a ucit stroj je to same, kdyz je to prece simulace mozku :) A dalsi problem je, ze do toho vidi minimum lidi a diky tomu, ze je to v plenkach, tak jsou stale postupy vpred. V podstate je to srovnatelne prave s temi vesmirnymi zacatky co zminil DF. Lidi, kteri do toho vidi(prave znamej, co vyrabi projekty pro banky a diky tomu jezdi na konference o NS a tam se prave probiraji problemy a postupy), tak jsou znacne skepticti, ale tech je opravdu minimum. Kdo ti dnes rekne, ze uz roky se autonomni rizeni nedari naucit rozeznat dite od popelnice v zime? Termalni kamera – nop. Ve tme – NVG 3++(NVG 4) – nop. Proste to vypada jako popelnice s nejakym tlenim uvnitr. A to se porad bavime o technice za statisice USD, do bezneho auta nedostupne. (jde o dite ve tme, za dne uz to neni takovy pruser) On je teda pruser i s dopselym ve tme, ale ne tak velkej. Ale to se v bezne dostupnych prohlasenich nedovis, diky tomu i technictejsi lide tomu veri.

      TL,DR – ridi to do jiste miry blbci(nebo ignoranti) a diky neustalemu vyvoji vpred se to jevi pozitivne. Srovnatelne s vesmirnymi zavody.

    3. Opruz: V globalismu potřebujete špičkové techniky a nadprůměrně inteligentní vývojáře, pokud nezměníte způsob infrastruktury a dopravy, tzn. celý životní styl, jste v budoucnu v prdeli, protože ta planeta prochází čím dále rychleji změnami a pro člověka to může mít fatální následky, protože je na té planetě naprosto závislej, změní-li se na ní podmínky pro život, evoluce si poradí s rostlinnými a živočišnými druhy, některé druhy se umí přizpůsobit, člověk ne.

  6. Byl bych opatrny se slovy jako „nikdy“. Jasne je to manie, ale imho je spravne stanovovat si vysoke cile na ktere lze stezi dosahnout, uz jen byt na ceste k tomu cili – muze z toho vypadnout spousta uzitecnych veci ktere se treba pouziji jinak, jako treba asistenti do konvencnich aut dalsi generace nebo uplne v jinem oboru jen dusledkem prohloubeni schopnosti AI apod. Samozrejme bude zalezet na spolecenske atmosfere a vysledky budou v nejakem pomeru kolik se do toho nalije penez. Realne jsou podle mne elektroauta, bez samoridicich schopnosti, s ohledem na oteplovani planety. To by mohla byt do 30 let kompletni zmena paradigmatu. Jak rekl JFK – nezvolili jsem si tento cil protoze byl lehky, ale protoze byl tezky …

    1. trevor12:
      „…Realne jsou podle mne elektroauta…“

      A v jakém rozsahu – i takové to pohodlné, 2,7 tuny těžké, pro jízdu z Prahy do Krkonoš…?

      1. do 30 let se domnivam ze ano. Zvlast kdyz budou uvaleny dalsi dane at uz v jakekoliv podobe a zakazy na provoz konvencnich aut se spalovacim motorem.

        1. Tuhle kdosi zakazal zarovky… od te doby se prodavaji bud ‚prumyslove zarovky‘ a nebo ‚tepelne koule‘. Umim si predstavit, ze moje auto bude holt pohaneno „bufikem“…

          1. predpokladam ze budou caste plosne kontroly na silnicich a vysoke pokuty … samozrejme ze primarni u cloveka je myslenka jak ojebat system ale to stat vi taky .. taky je mozny ze budete moci prohanet sve auto pouze doma na svem pozemku a i tam to bde smrdet vysokou pokutou (sousedi nabonzujou)

            1. Do roku 2012 mela mit kazda ceska vesnice COV. Prej ze za to budou megapokuty.

              Pak zase, ze mavnutim kouzelneho proutku dojde k uplnemu odzbrojeni Cechu a nedej Boze, aby nekdo krochnu ztratil. Prej za to budou megapokuty.

              Ja nevim, stran prakticke realizace toho dohledu jsem trosku skeptik. STK? Hm, nojo, no, pred navstevou STK se to bude muset potunit, taky jsem vzdy pred navstevou STK vesel na Firebirda zasterky a mlhovku.

            2. Primárna pre človeka nie je myšlienka ako ojebať systém, ale ako sa brániť systému, ktorý s človekom vyjebáva.

    2. Pokud to nekdo s oteplovanim planety diky doprave mysli fuckt vazne, pak bude vhodne predelat na baterky nejprve leteckou dopravu.

      1. …anebo alespoň lodní, tam by se slušelo začít

        1. Childeater: Lodní doprava je v globalismu průser, to už se ví dávno http://www1.cenia.cz/www/node/391

          1. No prosim. A kde jsou ty hromady bloku 18650? Coze se na to Brusel nesoustredi? Ja jim verim, ze v tom zadne uplatky nejsou…

          2. jenze ani lodni doprava se nemuze vubec rovnat mnozstvi spaleneho paliva ve vztahu k autum .. porad je to radove mensi (viz nize u dopravnich letadel), alesamozrejme ze by se i lode mely tak jako auta zdokonalovat aby produkovaly nizsi emise, staty se holt soustredi (a to imho spravne) na provoz ktery prispiva k emisim v globalnim meritku nejvice a to nejsou ani letadla, ani lode, ale auta (a to radove)

            1. trevor12: Tak já to vím už dávno, ta infrastruktura a doprava se musí celá na té planetě překopat, jinak člověk jako podruh nepřežije.

              1. *poddruh

              1. tak je to jedna studie, instinktivne se mi tomu nechce moc verit. Ale dobre berme ze to je pravda, pak tedy by staty mely vyvinout mnohem vetsi tlak na snizeni emisi zejm. u tech 90.000 kontejnerovych lodi nez u aut. Resit by se problemy mely logicky primarne od nejvetsich znecistovatelu k nizsim ..

                1. Vsimni si, ze oni se serou do automobilek, nikoliv do lidi. Do lidi se zatim serou jenom jednotliva mesta a to jeste vetsinou do cizaku a navic Nemcu, Nemci jsou na to zvykli :P

                  Oni moc dobre vi, ze srat se moc do beznych lidi, tak je nidko nezvoli. I proto tohle dela EU a nikoliv lokalni vlady…

                  Se na to podivej a bude ti to jasny :) Proc to dela EK, kterou nikdo nevoli? ;)

                2. trevor12: Průser je, že ty karcinogenní a mutagenní látky už dýcháme a poměrně dost dlouho se ty jedovaté látky neustále zvyšují https://eurozpravy.cz/domaci/ekologie-a-zemedelstvi/238881-dychame-karcinogenni-a-mutagenni-latky-toto-jsou-nejvetsi-znecistovatele-cr/

                  ..a když k tomu připočtete tu námořní a automobilovou dopravu, tak v tom světle těch faktů, vyznívá zákaz kouření jako nesmyslný, něco jako diencefalonův způsob pročistit ovzduší a zničit rakovinu, přestože IRZ poukazuje na úplně jiné znečišťovatele životního prostředí.

                  1. ex.lex: Nezvyšují, teďka máme rajský vzduch oproti situaci před rokem 1989.

                    Rovněž emise z dopravy jsou zásadně menší oproti situaci před rokem cca 1993.

                    1. ex.lex: Není směroplatné co si myslíte, nebo co vylže OECD, fakta jsou taková že nyní máme rajský vzduch oproti stavu před rokem 1989/1993. V průmyslu se prakticky vůbec neřešila ekologie natož emise smradů, v domácnostech se standardně topilo uhlím v primitivních kotlech a u aut ani náznak katalyzátorů nebo filtrů. V mnoha městech tak šlo vidět to co jste dýchal, pouhá procházka v bílých šatech po městě byl v určitých chvílích hazard.

                    2. jak: Já si to nemyslím.

                    3. ex.lex: O faktech nemůžete myslet, fakta můžete buď přijmout nebo odmítnout.

                    4. jak: O faktech se taky přemýšlí, když o nich nebudete přemýšlet, tak jim těžko porozumíte. To, že je něco fakt, ještě neznamená, že tomu lidé rozumí. V každém případě Vás mít jako ochránce životního prostředí pro lidi by byl pohřeb, a já pohřeb nechci, protože je lidí skoro 8 miliard a životní prostor se drasticky zmenšuje, zásoba pitné vody taky a o kvalitě půdy radši ani nemluvím. Do toho vymírají živočišné druhy, které jsou v potravním řetězci důležité, jakmile budou chybět v té hierarchii potravního řetězce, začnou vymírat další druhy. A miliony hladových lidských kobylek, nebo dokonce miliardy z neobyvatelných území, když se pak dají do pohybu, tak na dnešní migraci budete vzpomínat jako na příjemné zpestření života, další globální migrace nebude vůbec nic hezkého, až budou ty kobylky, který nebudou mít lautr nic, hledat kus obyvatelný země, která má pevnou půdu pod nohama, nějakou infrastrukturu, potraviny a pitnou vodu.
                      http://www.registrpovinnosti.com/df23h54/ovzdusi/registrlegislativy/ochranaovzdusi.pdf

                    5. ex.lex: Nevím co tu furt plácáte nějaké apokalyptické vize, měl byste se jít léčit. Hlavní znečisťovatelé v ČR po roce 1989 buď zkrachovali, nebo jim byly zákonem nařízeny filtry a katalyzátory, týká se jak průmyslu, tak dopravy, dále se intenzivně plynofikovalo. Vzduch se vyčistil nevídaně.

                    6. jak: To, že mě budete posílat k lékaři, což je argument primitivního rázu (jak jinak od Vás), nijak nesníží filozofickou hodnotu mého vstupu.

                    7. Re: jak
                      20.11.2018 v 18:49

                      Co si vzpominam na vystupy z mericich stanic v Brne, tak vzduch byl po roce ’90 cistsi zejmena o pevne castice. Neco mi ale rika, ze SOx a NOx naopak v nekterych ukazatelich sly nahoru.

                      V soucasnosti, co se onoho „topeni uhlim v primitivnich kotlech tyce“, tak jsem se tomu venoval neco pres pet let pomerne intenzivne a mohu rict, ze realita se dost rozchazi od ruznych Zelenouspornych a Kotlikovych vizi. Lidi si povymenovali kotle, coz nekterym pomohlo od stareho praskleho a prrodejcum pomohlo prodat, ale co se ovzdusi tyce, tak vyrazny posun od starych kotlu k novym nijak nesleduju. Posun je pouze od lokalniho topeni ke kotlum, coz ale probihalo uz pred 40 lety take.

                      Tady na Sumave ja topim zplynovacim kotlem na drevo, pricemz tri sousede okolo mne maji automaty na dvojku orech, ktere poridili behem poslednich 3 let, takze mohu srovnavat vlastni zkusenost a ne JPP. Zcela jednoznacne se zadny vyrazny efekt co do cistejsiho dymu nedostavil a dokonce tady mam souseda, ktery se starym Viadrusem hulil o poznani mene, nez se soucasnym automatem na uhli.

                      Uplne dole na konci obce je dokonce pripad, kdy si clovek poridil automat na stepku a kdyz to spusti, tak i letistni dymovnice muze zavidet. Pokud jedu k nam do kopce a on roztapi (coz v jeho pripade je neco pres hodinu), tak opravdu je bila tma, pricemz je tam zatacka, ostra, coz muze nektere luftaky privadet do rozpaku. Proste najednou nevidis ani hovno. Se sousedem jsem se o tom bavil, on se dusuje, ze vsechno ma cajk, podle mne ma ale tu stepku vlhkou, protoze ji skladuje pod folii na louce, namisto odvetraneho samovysouseciho skladovani. Ja sice chapu, ze Rojek na stepku zrovna za toto nemuze, ale proste soused jako celek huli neskutecne, pricemz predtim tam tu stepku hazel ruco fuco do obycejnyho Atmose a hulil o poznani mene. Hulil, ale ne takto.

                      Takze pokud clovek roztapi kotel nekolikrat za den (a to mistni delaji, protoze maji strach od kotle odjet do prace a nechat tam ‚vecny plaminek‘), tak kazde roztapeni je smrad primo neskutecnej. A zadne mereni emisi nic nevyresi, protoze kotel ma papiry cajk a tam je jasne uvedeno, ze emise kotle se meri az po najeti na pracovni podminky. Ze techto podminek kotel dosahuje treba jen 2/3 doby, to samozrejme vyrobce tezko osefuje.

                      Takze nikdo za nic nemuze, vsechno je super, dotace slapou, kotle se prodavaji… ale smrad je v globalu uplne stejnej. Zatimco drive starej kotel hulil trochu a pokud clovek za hulicem zasel a naucil ho pracovat se vzduchem, bylo smradu min, nez dneska, kdy automat pri najizdeni huli jak Kuznecov, coz sice neni kontinualni, ale pokud zrovna vetrame, kdyz soused roztapi, tak moje zena je slyset az do udoli a vsechny svickovy baby v okoli se krizuji.

                    8. @Sysop: tak teď jste uhodil hřebíček na hlavičku, Herr Kollege. Cituji: „Realita se dost rozchazi od ruznych Zelenouspornych a Kotlikovych vizi. Takze nikdo za nic nemuze, vsechno je super, dotace slapou, kotle se prodavaji…“. O čem jsou nyní kotlíkové dotace? Průměrná dotace je kolem 120.000 na jednotku; takže třeba za sto mega si ani ne tisíc baráků vymění kotel za trochu lepší, a nažerou se prodejci certifikovaných kotlů a úředníci; jedni předraženým kšeftem a druzí zbytečnou prací, zatímco efekt je NULA. Ovšem v televizi to pěkně vypadá.

                      Moderní plynový kondenzační kotel si pořídíte od čtyřicítky bez dotací? Moderní kotel na dřevo kolem třicítky bez dotací? To nikoho nezajímá. Důležité pro některé výrobce, prodejce, úředníky a politiky jsou ty předražené šmejdy, kde se vyplácejí dotace a kde se točí penízky a sláva. Jako když Babiš hospodaří – jen s dotacemi a jen s úřední ochranou.

                      Nedávno se začalo s postihem pro „smraďochy“, co spalují odpady a lecjaký sajrajt; protože kdo topí normálně, tak žádný smrad nevydává. Když nějaký kokot topí mokrou štěpkou nebo sirným vlhkým hnědým uhlím („bylo levně z Polska“), tak ať jde do prdele; ve slušné společnosti si to nemůže dovolit. Ovšem tady v Banánistánu se proti kontrolám kouře a paliva stavěla celá „pravice“, jakoby nevěděli, co se za soumraku a za svítání v domovních kotelnách děje.

                    9. Nejvetsi kurvarnu na tom celem nespatruji ani tak dotace jako takove (byt to je svinstvo do zapadniho Nemecka volajici), tak ale v narizovani emisnich limitu, ktere proste musi kotle od roku XY mit. A nezajima, ze mohu mit kotel, ktery to proste za mych domacich podminek splni s prstem fprdeli. Proste musim mit kotel, ktery to za urcitych laboratornich podminek splnil ve skusebne. Ze to u mne doma techto cisel dosahne jen obcas, a nebo treba nikdy, je egal. Pokud se zavede nemecky system, ze jednou za dva roky si musim zacvakat soudruha, co prijede a zmeri najety kotel, no tak holt jako pripadny majitel supadupa kotle pate emisni tridy budu mit doma nekde v koute perfektni palivo s napisem „nebrat“, ktere se holt pouzije, aby se to „sfouklo“ co nejlip a napoprvy. Jak ten buzersrac s tim cajkem vypadne, frcim mamo zase do stodoly pro ten levnej vorech, co tam plesnivi, div ze se nevzniti.

                      Takze buzerace non plus ultra, prachy tecou, ostatni je podradne. Kdyz budu topit krbem a palit v nem chciply kocky, tak je to lalac, protoze na to se zadne emisni tridy nevztahuji. A stejne tak se nevztahuji na lokalni topeni, pricemz tady v nasi prdeli jsou jeste tri lidi, co takto topi. Budiz ovsem priznano, ze to aspon umeji. A lip, nez ty automaty.

                    10. Cerny Mor
                      20.11.2018 v 20:37

                      Vony ty kotle na uhlí s podavačem taky stávaly přetím kolem 50k, než na ně vymysleli kunďárny s kotloeuro 51461 a začali to jakože „narovnávat“ dotacema. Reálně tak leckdo bude muset vyhodit i kotle stáří tak kolem pěti let a strkat tam nějaký složitý drahý poruchový mrdky. Pokrok, eh?

                    11. Podle mě s utuhující buzerací budou lidi přecházet zpátky na lokální topeniště, nebo to kombinovat s omezením vytápěné plochy. Sem si teď do zkladobaráku pořídil nějakou kopii Peter na vytápění jedné pracovní místnosti a temperování tam kde sou rozvody vody (jen aby to tam nešlo pod nulu), už to vylepšuju vo větrák nasměrovanej na kouřovod s že výměníkem (těch pár lamel přibodovanejch na trubce je totiž na piču, když to hoří až v ní, tak se rozpaluje do ruda, takže samozřejmě prostým ofouknutím větrákem z toho vytáhnu další kilowattu v místnosti, místo abych vyhříval komín). Rozfajrují se zpravidla za pět minut a co sem to zatím měl možnost zvenku pozorovat, vůbec není poznat, že tam topím.

                      A hlavně, sám sem se v dnešní zkurvené době divil, ale kamna do 10 kW se nijak neřeší, žádný píčoviny na tebe nespadají a můžeš tam pálit co chceš, pokud to nehulí jak Charkov a někdo na tebe nepošle buzeranty.

                    12. Sysop: To všechno máte pravdu, nicméně dneska jsme opravdu o kus dál. Jednak mnoho domů přešlo na plyn a dále kotel už není litina nejasného původu a tvaru, do které se házelo lopatou když někdo šel zrovna okolo, vzduch se reguloval taktéž ručně, tudíž optimální podmínky spalování neexistovaly a smrad po vesnici byl viditelný na kilometry daleko. Dneska mají domky alespoň řízení vzduchu poloautomatem, takže je smrad o něco menší.

                    13. Re: jak
                      21.11.2018 v 0:23

                      Proc ne, to nerozporuju, ale je prasarna vsem naridit, ze jedine kotle X-te emisni tridy smeji provozovat po roce XY. Zrovna tady v horach plyn nikdo nema, jednak proto, ze by ho sem asi nikdo nechtel rozvazet a druhak proto, ze je drazsi, nez drevo, nebo uhli. Plyn je samozrejme pohodlnej, o tom zadna. Ale ne kazdej si ten komfort ve starym baraku bez poradnyho zatepleni muze dovolit. Ale i kdyz tady lidi maji svoje lesy a drivi plnou prdel, tak statni fasismus uz se klepe na to, az jim za par let zakaze to ztapet. Namisto toho si budou muset poridit kotel, kterej ma papiry v cajku, ale v realu muze mit mnohem horsi emise.

                    14. Sysop: O fašismu s kotly jsem slyšel a tohle je horší než za fašištů i bolševiků.

                    15. Coz o to, komari taky umeli svinarny par excellence, ale nevzpominam si, kdy lidem naridili neco totalne nesmyslnyho, aby z nich tahali prachy. To je radeji selektivne o neco okradli.

                      Nacky bych radeji nerozebiral, protoze to bych mozna i uronil slzu. Nebejt toho, ze ti curaci vyprovokovali valku a systematicky nas chteli zredukovat, tak tady byl vetsi ordnunk, nez za prvni republiky a s komarama to radeji nesrovnavat vubec.

                      Chapu, ze kazdej system ma svyho Jekylla i Hyda. Ale za bolsana vetsina lidi, co pamatuju, aspon nadavala. Dneska nekteri tleskaj.

                    16. Sysop: jj, v tomhle je to horší. Vzpomeňme na zákaz žárovek, na zákaz kouření v hospodách, to nezakázal ani Hitler v nejlepší slávě.

                    17. Pokud se nemylim, tak Ada to zakazal na uradech. A pak jeste v dopravnich prostredcich. Coz tak nejak ma logiku. Ani Ada si nebyl natolik jistej, aby mel tu drzost lidem zakazat huleni v hospodach. Pokud by ho to vubec napadlo.

                    18. Sysop: to je poněkud mimo mísu úvaha, že komanči nenařizovali nic nesmyslného kvůli tahání prachů – oni ty prachy přece všechny drželi. Tím, že řídili tok peněz od státu k lidem nemuseli hledat způsoby, jak řídit toky opačné. Nikdy se totiž nestalo, že by lidem pustili těch pěnez moc a museli je pak pokoutně krást zpátky tak jako demokratický stát.

                      jak: to s tím Hitlerem je s prominutím další kravina. Byla úplně jiná doba. To je jako argumentovat Stalinem, že ani ten si nedovolil mít úsekové radary na každé druhé silnici, takový to byl pohodář oproti našim aktuálním politikům.

                    19. jak: Ještě kdyby Vás zajímalo něco skutečně faktického z roku 1989, tak až budete mít čas na čtení http://www.tsk-praha.cz/static/udi-rocenka-1989-cz.pdf

                3. To s instinktem nemá moc společného, to je spíš obyčejná násobilka. Parametry motorů lodí, aut, letadel znáš, jejich počty taky, statistiky provozu taky….asi to nebylo nic extra složitého.
                  Ale věřícím, kteří věří pohádkám o tom jak auta voteplujou planetu, to stejně nevysvětlíš.
                  Mě by zajímalo jak by ses tvářil na zákaz konzumu, což je primární příčina.

                  1. starter25: Ano, konzumní společnost, její nároky jsou tak veliké, že to dokonale vykresluje tento článek, který se týká právě těch automobilů, pokud to porovnáte s dvacátým stoletím, nabývá nárůst v 21. století neuvěřitelně obřích rozměrů http://www.auto.cz/na-planete-zemi-uz-vice-nez-miliarda-aut-60938

      2. sysop – to by slo spocitat – kolik je aut, kolik je dopravnich letadel, na jeden prumerny let letadla prumerne delky kolik tun paliva prumerne – 70 tun ?

        1. trevor12: Airbus A319 spotřebuje 3 kg kerosinu na 1 kilometr, při hustotě 800 kg / m3 to je 375 litrů na 100 km. Při počtu cestujících 150 vychází 2,5 litru na hlavu, autobus 50 osob 40 litrů na 100 km má 0,8 litru na hlavu, auto 2 osoby 6 litrů má 3 litry na hlavu. Tedy žádný armagedon v letectví se nekoná.

          1. to mi prijde u letadel nejak malo, ze serialu letecke katastrofy vim ze nekdy cepujou i dost pres 100 tun (150 tun ?), dle vasich vypoctu 3 tuny na 1000 kilometru by to byl let bez mezipristani delsi jak 30.000 km, coz je nrealne

            1. trevor12: To sedí, stará letadla žrala a tankovala mnohem víc. A319 má nádrže na max. 30 000 litrů.

            2. 3 tony na 1000 km je naozaj nerealne. Ale aj tych 100 ton paliva je nerealnych. Ono totiz ta 319 ma MTOW 75 ton. Lietadla co su schopne zobrat 100t paliva maju MTOW blizko k 300t. A350-900 ma nadrze na 115t paliva a MTOW 280 ton. A zodpovedajucu spotrebu – okolo 5.5 tony na hodinu letu (cca 900km).
              Dobra sprava je ze ze maju aj celkovy pocet cestujucich tomu zodpoveda, takze merna spotreba vychadza na na cca 2.7 litra na cestujuceho/100km. Pravda, toto cislo plati pre idealnu dlzku trasy. Ked je trasa kratka, nepriaznivo sa prejavuje vlastna hmotnost lietadla. Naopak, pri dlhych trasach sa nepriaznivo prejavuje hmotnost paliva a merna spotreba rastie.

          2. No, pokud dopravni letadlo veze nekolik desitek, az stovek cestujicich a pritom sezere vzduchu a vypusti sracek v prepoctuna osobu jako osobni auto, tak to zrovna moc ‚eko‘ neni, ne?

            1. sysop – jenze jde o to, kolik celkove tun paliva se spali prumerne denne provozem aut a provozem dopravnich letadel (ja ten vysledek neznam ale trufam si odhadovat ze provozem aut to bude o nekolik radu vice)

              1. Mmm… to nepochybne ano.

            2. Sysop: Jde o to, že letadlo neprodukuje nějak zásadně víc smradu než osobní automobil, jak se s oblibou často uvádí.
              Mimo to se velká část paliva spálí někde ve výšce 9 km, kde jsou ideální rozptylové podmínky.

              1. Ja na to hledim stran sklenikovych plynu, coz pak 9 km nehraje roli. Tady dole si smrdime fabrikama a ted v zime kdejakym topenim.

                Ale fakt mne nikdy nenapadlo porovnat spotrebu paliva na hlavu, cekal jsem zasadni rozdil a vono hovno.

                1. Vím, že jsem jednou dostal k letence i nějaký blábol o tom, kolik CO2 ten let vygeneruje. Už si nevzpomenu na čísla, ale vím, že mi to přišlo nějako mnógo, porovnával jsem to s nějakými wiki daty o produkci CO2 aut a vycházelo mi, že by mělo být nějak fakt jako MNOHEM ekologičtější (ve smyslu produkce kysličníku) jet autem. Co mě nejvíc zarazilo je to, že spotřeba paliva na pasažérokilometr je letadlem nižší, ale produkce CO2 naopak mnohem vyšší. Což nabouralo moje představy o tom, že při spálení litru benálu vzniká nějaké víceméně dané množství CO2. Chápu, že kerosin není totéž co N95 a turbína není pístový spalovák, ale stejně… Už jsem se ale dál nepídil po tom, jestli čísla u letenky byla nesmysl nebo jak to vlastně je.

                  1. Spotreba paliva lietadla na osobokilometer nie je nizsia ako spotreba auta. Dnesne najlepsie lietadla zoberu cca 2.7 litra pax/100 km. Pre patmiestne auto to vychaza na 13.5 l/100km.
                    To by vacsina majitelov aut v europe srala kocky. Ale tie cisla okolo letenky su aj tak kokotina a sluzia len na to aby ste sa citil vinny a kupil si odpustok za CO2.

                    1. Lenže zase koľko áut má obsadených 5 miest? Povedal by som, že priemer bude tak 2, max. 2,5 osoby na auto.

                    2. grg: Průměrně je to 1,3-1,4 osoby na auto. Proto v některých městech dělají pruhy pro auta obsazená alespoň třemi osobami.

                    3. Ja si to uvedomujem. Ale obsadenost je iny problem ako merna spotreba. Ale to je uplne jedno. Doprava ako taka produkuje 14% emisii sklenikovych plynov. A z tych 14% komercne letectvo produkuje okolo 15%. Cize dost malo na to aby sa v letectve muselo cokolvek akutne menit. Napokon, lietadla su uspornejsie su coraz uspornejsie z financnych dovodov.

                    4. Wildcat: S leteckou dopravou se mýlíte, ve všem kolem dopravy se budou muset změnit technologie, proto potřebujeme nadprůměrně inteligentní vývojáře http://www.prumyslovaekologie.cz/Dokument/103757/emise-z-letecke-a-vodni-dopravy.aspx

                2. Sysop: Najvacsi ekologicky problem v leteckej doprave je NO vypustany v 11km vyske. A s novymi uspornejsimi motormi ktore kvoli zvysovaniu ucinnosti spaluju palivo pri coraz vyssej teplote sa tento problem zvacsuje.

                  1. Ano, proto mi prislo byt irelevantni, ze kdyz se neco vypusti v 9 km a vyse, tak ze to vlastne nevadi.

                    Vadi.

                    1. No hej, ale to co vadi nie je CO2. Ale knazi zelenej sekty uznavaju CO2 ako jedine bozstvo a one znecistenie sa nestaraju.
                      Mimochodom, komercne letectvo celosvetovo produkuje cca 3% celkovych emisii CO2.

                    2. A letectví jako celek?

                    3. Ked sa mam priznat, nemam predstavu.

    3. trevor12: Pokud to někdo s oteplováním planety myslí vážně, tak jeho první zájem je depopulace Asie a Afriky. Doprava v EU je proti tomu prdlačka.

      1. No aby ses nedivil. Kdyby měli koneční konzumenti na celém světě konzumovat i to, co vznikne při výrobě přepravě, atd. tak bychom si tady moc nevyskakovali. 3. svět se drancuje z hlediska zdrojů a navíc jim tam necháváme všechny ty největší sračky, které při produkci vzniknou. Pak přijde jak a ještě jim vyčítá, že nám zajišťuji full scale konzum – no to je bizár.

  7. K autonomním autům a akumulátorům napsal pěkné články i doktor Kubáč. Stojí za přečtení:
    http://petr-kubac.blog.cz/1701/elektromobily-nebudou
    http://petr-kubac.blog.cz/1703/roboticka-auta-nebudou

  8. Koukám na Kubáče, kterej se tomu taky občas věnuje (historicky o Moravcově paradoxu http://petr-kubac.blog.cz/1205/smoleni-se-s-hardwarem-a-choroba-jmenem-moravcuv-paradox) a poslední článek o oteplování taky není nezajímavej: http://petr-kubac.blog.cz/1811/civilizace-typu-0-72

    Každopádně Moravcův paradox jasně říká, jak to s plnou autonomií bude – minimálně příštích pár desítek let můžeme být v klidu :) Po dlouhatánskejch letech vývoje někteří specificky vyvíjení roboty zvládnou jednu až několik funkcí jako je chůze, lezeni pod a přes překážky nebo šplhání žebříku. Připomínám – toto zvládne dítě zhruba od pěti let.

    1. Behemot: Jste vedle jak ta jedle co se týče robotů http://www.vanili.cz/scifi/clanek/?nejdokonalejsi-humanoidni-robot-poprve-v-ceske-republice

      https://globe24.cz/technika/63761-video-konec-moderatoru-v-cine-zacina-vysilat-umela-inteligence

      Na to se skutečně těším, až umělá inteligence konečně nahradí i některé naše moderátory.

      1. Bláblá. Nějaká výstavní trotlovina má poněkud daleko vod něčeho co má být schopný chodit po venku.

        1. Behemot: Tak kterého si vyberete, Vy intelektuálně zaostalý jedinče, Pepper stojí 45 tisíc a umí i češtinu, jsou TAK úžasní, konečně inteligentní kámoši, už mám taky svého favorita https://www.youtube.com/watch?v=stfQp0PDYKk

        2. Hlavne krome „my na to mame“ to nema jineho vyznamu. K cemu je nam humanoidni robot? Vypada lidsky. A? Pritom se da celkem bez problemu zkonstruovat robot s pruchodnosti mesty a schodisty, ktereho nebude nutne ucit chodit. A jsou daleko dulezitejsi veci, ktere bychom stroje meli ucit. Jako jo, posouva to vyzkum vpred, ale i ty debilni autonomni auta(ktera take posouvaji vyzkum vpred) by se alespon hodila. Tohle je k hovnu a neschopnost chuze se da nahradit jinou formou pohonu… chjo. Pritom by se mohli soustredit na neco jineho a uceni chuze resit az posleze, az budou umet ucit stroje poradne :)

          1. deacon: Prosím Vás, pusťte si nejdříve to video, než začnete s těmi svými závěry, že ten robot nevyjde ani schody a nechodí městem.

            1. Podle filmu Terminator 1 dojde k plnému ovládnutí Země roboty v roce 2029. Myslím, že Skynet je společně s Muskem a ostatními v jistém skluzu :-)
              Výrobci PC her a simuátorů se vždy nejvíce trápí právě s umělou inteligencí, kterou je ve hrách a simulátorech výrazně snažší než naprogramovat než inteligenci pro robota či auta, kde už jde skutečně o život…

              1. A nasli par triku, jak to obchcat a soucasne ji simulovat velice kvalitne. Napr. F.E.A.R.

                1. Se musim mrknout jak tam vlastně to AI fungovalo. Pamatuju se že to bývalo docela drsný, ale nevim vlastně v čem přesně. Ale to zpomalování času jakožto protischopnost bylo docela pěkný :)

              2. no remorse: Já vnímám jiný problém. A to je záměrné a cílené zdržování vědeckotechnického rozvoje, protože Vy i já už jsme dávno mohli mít v domácnosti robota, třeba zrovna toho Peppera a to za skutečně dostupnou částku, leč on se dá koupit jen v Japonsku, protože prostě nikam jinam ho ještě nedistribuují, přestože v Japonsku už je to běžná součást jak v provozu, tak v domácnostech. Takže Vy víte, že to je, že to funguje, ale určité entity Vám to v tom globalismu zaseknou a prostě Vám to na ten Váš trh nedají a když něco dají, tak už vůbec ne za tu správnou příznivou cenu, protože potřebují prodávat ty svoje henty fidly sračky, který jsou předpotopní a jiná „hračka“ by je hravě už dávno přebila. Tudíž Vás nezdržují v té evoluci vědci a špičkoví vývojáři, Vás zdržují ty ekonomické a politické frakce, které Vám neumožní stejný standard, jako třeba v tom Japonsku. Takže pokud mně někdo vypráví, jak je dnešní EU cool a moderní a báječná a všude jinde jsou předpotopní, podívám se na tu rozpadající infrastrukturu, na ty ceny tady, vzpomenu na Jižní Afriku, která má někde infrastrukturu lepší než my, prostoru tam mají běloši i ostatní etnika nevídaně, auta tam jezdí lepší než tady, vily tam stojí polovinu jak tady, průměrný plat bělocha je tam cca 100 tisíc a k tomu má černošskou hospodyni a černošskýho zahradníka, kteří jsou skoro jako členi rodiny, pak na Japonsko, kde robot běžnej kámoš a pomocník a na další různý záležitosti v těch různých destinacích a musím se smát, i když ono je to spíše tragikomický.

                1. Třeba ten Pepper toho fakt moc neumí. Ty ruce co má jsou pouze na gestikulaci, nejdou rozumně použít k tomu aby s něčím manipuloval. Když po něm něco chcete tak si to musíte naprogramovat, nebo někde stáhnout. Aktuálně stojí v japonsku necelého čtvrt milion korun a když si ho koupíte v Evropě, tak asi půl milionu. (Tak mě napadá, kde se vzal ten cenový rozdíl?)

                  1. Michal Lenc: Pepper je spíše zábavní roztomilý společník, pro lidi samotáře ideální, pro děti a nebo pro zábavu do seniorských domů či jiných zdravotnických zařízení. Asimo už je jiná třída, samozřejmě jeho cena je i pro mě dnes nedostupná, ale ty ceny těch robotů půjdou v budoucnu dolů, protože vývojáři vyvinou daleko sofistikovanější modely. Ten poslední robot na tom videu, jak jde tou zasněženou krajinou bude jednou fungovat i jako ochranka, třeba politiků, nebo nějakých jiných bossů. Ten co zvedá ta těžká břemena je ideální do různých skladů, kde Vám jeden robot nahradí x pracovníků, navíc jeho údržba bude ekonomicky pakatel, nepotřebuje jíst, spát, žádnou výplatu ani benefity, ani zdravotní a sociální pojištění a hlavně, nepotřebuje důchod a když doslouží, jde do šrotu, žádné pro stát drahé provozování seniorských domovů pro roboty.

                2. nikomu nechci brát iluze, ale v Japonsku jsem jako doma a proto s klidným svědomím můžu vyvrátit tvrzení, že se roboti kdekoliv vyskytují ať už v domácnosti či v dopravě. Toyota vám zapípá při přejíždění jízdní pruhu nebo sama zaparkuje, ale na tom není nic, co byste v EU nepořídil. Jsou tam sice nějaké vlaky, které mašinfíra neřídí, ale to je tam v dopravě vše. V domácnostech sice nezadaní mládenci mají silikonový pany, ale opět to není robotka, která by mládenci splnila všechna přání. Největším robotem v domácnosti je pak rýžovar. Vše si můžete pořídit i v EU.
                  Jsem stejného názoru jako D-F, že autonomní řízení je propadák a je to jen o tom, kdy bublina splaskne!

                  1. no remorse: Myslím si, že budoucnost se nebude řídit podle toho, že je pro Vás autonomní řízení bublina. Vzhledem ke všem radikálním změnám týkajících se i samotné planety Země, které v tom globalismu přicházejí a ještě přijdou, je pro vyšší entity důležité zachovat si prostor pro život a s tím je spojené vše, co souvisí s robotikou, environtologií či molekulárním farmařením.

  9. Nebyl bych tak kritický k projektu Waymo. Jejich auta příliš dodržují předpisy, takže pokud chtějí vjet na frekventovanou ulici, tak dlouho čekají a ostatní, kteří stojí za nimi jsou naštvaní. Jinak jim to ale funguje a příštím měsíc spustí taxislužbu.
    https://www.svetmobilne.cz/waymo-spusti-autonomni-taxisluzbu-uz-v-prosinci/7004

    1. Takže to, co údajně podle DFENSE nepůjde nikdy, půjde už za měsíc?

      1. Vyhradene pre skusobnu skupinu a je to v meste kde nesnezi a malokedy prsi. A pocas pripadnej piesocnej burky riadenie prevezme sofer ktory tam aj tak bude.
        Dost daleko od skutocne fungujuceho, univerzalne pouzitelneho autonomneho auta.

      2. b.o.y.: Když tady je to občas těžký, si tu často připadám jak v (neo)středověku.

      3. To neni jenom podle DFense. Jed na libovolnou technickou konferenci ohledne NS a „AI“ a autonomniho rizeni. Maji spousty problemu, ktere se tahnou roky a jdou zformulovat jednim slovem – nevidi. Auto maji spatne rozpoznavani a to primarne za tmy. Viz nedavna nehoda Uberu, viz moje prispevky o chodicich popelnicich, viz fakt, ze to nenasadi nekde, kde muze snezit, prset ci padnout mlha ;)

        1. deacon: Za tmy reaguje autonomní řízení daleko lépe a hlavně přesně, než je reakce člověka, člověk totiž panikaří, autonomní řízení ne, nemá emoce, v tom je jeho síla https://www.youtube.com/watch?v=3c820MIMs_w

      4. Samoriditelny vuz za optimalnich podminek jsme meli uz pred davnymi casy, on to fakt neni az takovy problem. Problem jsou prave ty specialni situace

        1. Kdyby svět se řídil dle Vašeho uvažování, Vy speciální situace, tak ještě dnes lezeme po stromech a vydáváme skřeky.

Napsat komentář

D-FENS © 2017