Ještě vás nemrazí?
Pokud máte chvíli času, věnujte pozornost zápisu z jednání prezidenta Klause s europoslanci. Najdete jej na hradních stránkách.
Delegace europoslanců – většinou levičáků, navíc ještě profesionálních eurozmrdů a byrokratů, kteří celý život nedělali nic jinýho než politiku, dorazila na Hrad. Hradní pán z nich asi neměl radost, ale přesto byl na začátku vstřícný až devótní. I eurozmrdi se ze začátku drželi zpátky a volili svá slova, než do jednání zasáhl jistý Cohn-Bendit, bývalý vůdce studentských anarchistů, nyní europoslanec. Říkalo se mu kdysi Danny The Red, teď je Danny The Green, přesně podle úsloví, že zelený jsou jako meloun, zvenku zelený a vevnitř rudý. Dannyho životopis připomíná životopisy zakládajících členů NSDAP – rvačky v hospodách, boje na barikádách, útoky na řádně zvolené politiky, křiklounství, nekonečná touha po moci. Rudý Danny v souladu s aktuální módou přebarvil na zeleno a nyní sedí v europarlamentu.
Danny to vzal zostra, jako pravý komunista. Vnucoval Klausovi nějakou cizí vlajku. Podělil se i o své názory. Klimatický balíček je málo klimatický a nevěřit v něj je kacířské. „Můžete věřit v co chcete, já jsem přesvědčen, že globální oteplování je realita, není to věc mé víry „, prohlásil šalamounsky. Co jiného je víra, než být přesvědčený o realitě? Ukazuje se, že sami zelení těm jejich dogmatům moc nevěří. Ohledně Lisabonské smlouvy prohlásil rudozelený zmrd: „Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat.“ Klausovými kontakty s irskou organizací Libertas byl zmrdík taky znepokojen: „Za další, chci, abyste mi vysvětlil, jaká je míra Vašeho přátelství s panem Ganleym z Irska. Jak se můžete scházet s člověkem, o němž není jasné, kdo ho platí? Ve Vaší funkci se s ním nemáte co scházet.“
No, na to, že byl tady v naší zemi na návštěvě… Klaus se proti tomu taky náležitě ohradil:
„Musím říci, že tímto stylem a tónem se mnou za 6 let zde nikdo dosud nemluvil. Tady nejste na pařížských barikádách. Domníval jsem se, že tyto způsoby pro nás skončily před 19 lety. Vidím, že jsem se mýlil. Já bych se Vás nedovolil ptát, z čeho jsou financovány aktivity zelených. Pokud Vám jde o racionální diskusi v té půlhodině, kterou na jednání máme, dejte, pane předsedo, prosím, slovo dalšímu.“
Nicméně Pöttering, profesionální unijní byrokrat, trval na tom, že se rudý Danny může exhibovat i nadále, a ten zavzpomínal na staré dobré časy, kdy na hradě seděl další takovej zkurvenej levičák jako on:
„S prezidentem Havlem jsme si vždy dobře rozuměli. A co mi řeknete o Vašem postoji k anti-diskriminačnímu zákonu?“
Vida, jaký kamarády Venca měl.
Tohle řekl irský eurodelegát Crowley: „Já jsem z Irska a jsem členem tamní vládní strany. Můj otec celý život bojoval za nezávislost proti britské nadvládě. Mnoho mých příbuzných při tom přišlo o život. Proto si mohu dovolit říci, že Irové si přejí Lisabonskou smlouvu.“ A proto řekli v referendu, že ji nechtějí. Pokud je Irům jejich svoboda tak svatá, měli by takového věrolomného vyslance v duchu svých nejlepších tradic nabodnout na kůl.
Klaus nechal delegaci vypovídat, i když myslím, že je měl okamžitě vyhodit. Až na konci se dozvídáme, že celá tahle partička socanů si s sebou přivezla velkou frustraci. „To, abyste nás srovnával se Sovětským svazem, je více než nepřijatelné. Každý z nás má hluboké kořeny ve své zemi a v našich volebních obvodech. Jde nám o svobodu a demokracii, o smíření v Evropě“, prohlásil führer Pöttering. Podle délky zápisu odhaduji, že celé slyšení netáhlo déle než deset minut. Škoda, že nezůstal zachován hezký středověký zvyk neuctivé emisary svrhávat oknem.
Klaus měl štěstí, že potentáti z Bruselu chtěli od něj jakožto českého prezidenta jen podat vysvětlení, že nechtěli nic podepsat. Jiný český prezident před téměř sedmdesáti lety takové štěstí neměl. Aktéry jednání byl český prezident Emil Hácha na straně jedné a představitelé jiné velké evropské unie, zastoupeni zejména říšským kancléřem Adolfem Hitlerem. Na jeho začátku také stálo předání drobných dárků a na jeho konci ztráta suverenity země. Faktem je, že narozdíl od EU jednali zástupci třetí říše poněkud přímočařeji (Göring: „Mám těžký úkol. Bylo by mi nesmírně líto, kdybych musel zničit to krásné město. Ale musel bych to udělat, aby Angličané a Francouzi věděli, že moje Luftwaffe je vždy na 100% připravena. Oni tomu totiž stále nechtějí věřit a já bych je o tom rád přesvědčil.“) a rovněž agenda třetí říše nebyla natolik strukturovaná jako agenda evropská, takže prohlášení o kapitulaci se nazývalo prohlášení o kapitulaci a ne třeba Berlínská smlouva.
Přepis z jednání na Hradě je velmi poučný a vypovídá o tom, co si nýmandi z Bruselu všechno dovolí na území naší země. Chovají se, jako by jim to tady patřilo, podobně jako hodnostáři SS nebo ruští poradci před lety. Kdo dosud pochyboval o tom, jak dalece utrpěla suverenita naší země a prestiž jejích představitelů vstupem do EU, může se nyní zamyslet nad tím, zda jsou představitelé EU vůbec oprávněni takhle jednat s prezidentem naší země. Göring se ve srovnání s Cohn-Benditem jevil ještě jako gentleman.
Naše země má asi smůlu na prezidenty. Nebo spíš problém objektivně vyhodnotit výsledky jejich práce ještě během jejich života.
Beneš mnichovskou dohodu nejen dobrovolně potvrdil, ale nese odpovědnost za její autorství. Dodatek k plánu, který odvezl tehdejší ministr Nečas s sebou do Paříže a Londýna, zní:
1. Nikdy nepřipustit, aby se mohlo říci, že plán pochází od Čechosl.
2. Musí být krajně tajně držen, nic nesmí být publikováno.
3. Musil by býti umluven tajně mezi Francií a Anglií po přesném našem vymezení rozsahu území, které bychom postoupit mohli, neboť je nebezpečí, že ve chvíli, kdy připustíme princip, na konec oni ustoupí a dají Hitlerovi všecko.
4. Pak by musil býti celý plán už hotový Hitlerovi jako poslední koncese s jinými koncesemi vnucen.
5. Znamenalo by to, že by se Německu dostalo tolik a tolik tisíc km území (já sám nevím, ale bylo by to si 4-6000 km – v této věci se nevázat), pod podmínkou, že by si vzal aspoň 1 500 000-2 000 000 německého obyvatelstva. Znamenalo by to tudíž přemisťování obyvatelstva, při čemž demokraté, social. židi zůstali u nás.
6. Neříci, že to pochází ode mne.
7. Neříci nic Osus. a žádat, aby s ním o tom nebylo mluveno.
8. Tyto papíry zničit.
Více viz zde.
Beneš bez mandátu vytvořil exilovou „vládu“ a navázal spojenectví se Sovětským svazem. Naší zemi uvrhl hned nadvakrát do nebývalého marasmu, což ovšem nebránilo tomu, aby bylo zákonem deklarováno, že „se zasloužil o stát„. Zejména ovšem německý, ruský, částečně také o ukrajinský a polský stát, pokud jde o stát český, říká se těm zásluhám vlastizrada.
Emil Hácha byl prohlášen za zrádce, ačkoli zbylými prostředky všemožně čelil německému vlivu, kterému se Beneš předtím sám a dobrovolně podvolil.
Submisivní šášula pseudokomunista Havel se vyznačoval prováděním apolitické politiky metodami ne nepodobnými výše citovanému Benešovu textu. O Klausovi, který bojuje proti zbytečnému odevzdávání národních pravomocí do Bruselu, tedy de facto za suverenitu země, se tvrdí, že škodí České Republice. Je to všechno docela perverzní a vrací mě to k větě Karla Kryla – „úloha osobnosti v dějinách je dána ochotou zemřít nebo nechat se zabít ještě dříve, než stačí odvolat“.
Taky chcete udělat ze lva pejska? Největší problém je, že věci kolem sebe vidíme optikou vlastní, zatímco historii vnímáme optikou učebnic. V roce 1938 si také mlčící většina nepochybně říkala, že nějak bylo, nějak bude. Nemohli vědět, že stojí na začátku zmermomocnění jejich země trvajícího přes padesát let. A současná situace mi tu dávnou začíná sakra připomínat.
Kdyby v březnu 1938 existovala současná média, vysílaly současné televize a vycházely současné deníky, pak by kastrovaní hlídací psi demokracie jistě neváhali na okupaci najít dostatek pozitiv k tomu, „všichni slušní čeští občané“ z ní byli naprosto nadšeni. Führer přece slíbil, že ve svazku s Německem nedojde k odnárodnění („keine Entnationalisierung“) a že přivede naši zem k nebývalému rozkvětu („einen ungeahnten Aufschwung“), pokud se bude chovat loajálně. Na ulicích by byly k vidění krásné moderní tanky, jízda vpravo je jistě bezpečnější než jízda vlevo. Gestapo zjedná pořádek díky svým ojedinělým metodám, ale kdo je slušný, nemá se přece čeho bát. Na manuálně zdatné jazykově vybavené borce čeká stáž u zahraničních firem Krupp či Messerschmitt, případně praxe ve stavebnictví a v logistice u Todtovy organizace. Sociální politika říše je vyhlášená, nejnovější modely Volkswagenů se právě vyvíjejí a váš židovský soused právě odjel na dovolenou někam do Mauthausenu.
Historie má tendenci se opakovat, jen nás to vždy nějak zaskočí…
(6x známkováno, průměr: 1,67 z 5)