Alfa Romeo feat. vohnout faktor - zpět na článek

komentářů 156

Přidat komentář
  1. Na jednu stranu:
    „Hodně lidí si koupilo bílé naftové kombi jen proto, že prostě nenašli v nabídce nic jiného a teď střádají do kasičky na startovné v dieselovém trojboji (turbo, DPF, dvouhmotový setrvačník)“ (http://dfens-cz.com/oprava-aut-neni-jako-sracek/), což je myšleno v negativním slova smyslu,

    ale na druhou stranu:
    „Auto stálo asi 60.000 CZK, kdyby si autor nepočínal tak nešikovně, mohl to za nějakých 30 k všechno uvést do pořádku a měl by za pár korun zachovalou opticky přijatelnou Alfu, za kterou se každý rád otočí včetně ženských.“ (http://dfens-cz.com/alfa-romeo-feat-vohnout-faktor/)

    Mě to připadá jako takový trochu double think, což je jedna ze zmrdích vlastností

    1. Můžu vědět v čem spočívá onen doublethink? Já tam totiž žádný zjevný nevidím, ale rád se nechám poučit. Počítám, že náklady na dieselový trojboj onu částku 30 kKč v pohodě překročí. Rozhodně nikomu nehodlám vnucovat svůj subjektivní vkus, ale na parkovišti se zaparkované Alfě mohou po estetické stránce rovnat možná Mazdy, většina rodinných přibližovadel obzvláště ve variantě kombi je k uzoufání nudná.

      1. Vy v tom opravdu nevidíte rozdíl? Dát do auta 50% kupní ceny na zprovoznění aby to vůbec jelo, a navíc s tím že si to bude muset udělat sám, to je skoro horší než ten trojboj. Být Df tak dieselový trojboj radši nevytahuju a budu doufat, že si na to nikdo nevzpomene. Viz jeho adorace moderních benzinových turbomoturků, které všechny tyhle fyčury mají také. No asi mu nevadí být pokrytec.

        1. Tak Dfens si občas vezme do krámu, co se zrovna hodí. Diesly jsou špatné, áno, ale když ne když je porovnává s toyoutou prius – to pak je benzínový hybrid špatný, áno, protože diesel má stejnou spotřebu… mimochodem, přesně tohle udělali v Top gearu, projeli se s priusem a prohlásili, že je to špatné auto po všech stránkách, na závěr porovnali jeho spotřebu s VW lupo diesel (maličké auto) a závěr byl, že ani spotřeba není nijak dobrá…

          1. Jenže při porovnání spotřeby hybridního priuse a M3 vyšla lépe M3. Ten prius je spolehlivý, ale hodí se jen na pojíždění do města. Na delší cesty nebo vyšší rychlost není stavěný.

            1. Ovsem to bylo za situace, kdy byl prius drcen na plny plyn po okruhu a BMW s nim drzelo krok – coz znamenalo lechtani plynu. Byla to blbost, jak to bylo podano, ale jedno pouceni to melo – prilis slaby motor honeny naplno je horsi, nez adekvatni motor k autu a vyuziti. Aneb nekupujte si litr atmo do 12 metrakoveho auta, co bude jezdit po dalnici…

              1. Ale houby, je to normální realistický závěr: „úsporné“ automobily jsou vždy jen ty, které se nepohnou ani na písemnou žádost. Když pojedu se svým autem stejně, dosáhnu překvapivě stejné spotřeby paliva. Jenže mohu jet i rychleji a stát mne to bude jen trochu benzinu, zatímco s tím „úsporným“ vozidlem rychleji pojedu leda do márnice.
                I s rychlým autem se dá jezdit pomalu, zatímco s pomalým rychle nikoli. Možná Vám to připadá jako blbost, ale praxe to skutečně potvrzuje. Takže to bude jedna z mála realit onoho pokleslého pořadu.

                1. Stejné spotřeby jako prius? S jakým autem, na jaké trase?

                  Jinak prius není pro lidi, co chtějí jezdit rychle. Prius je pro lidi, kteří chtějí jezdit úsporně. I když – prius 1.8 má zrychlení 0-100 cca 11s, tzn. zhruba stejné jako mají jiná auta 1.8-2.0, ovšem s mnohem nižší spotřebou. Běžné auto ve městě žere přes 10 litrů, prius se vejde do 5-6. Mimo město je to 7-8 vs. 4-5 ve prospěch priusu. A to ne v nějakém autě na klíček jako lupo, aygo nebo smart, ale v autě velikosti oktávky. A ne s nějakým kadle-kadle sazometem, ale s atmosférickým benzínem.

                  1. Dobrý muži, vy ten Prius máte?
                    Spíše ne, že?
                    Otec měl služební s 1.5 před 10 lety až do 2013.
                    Po Praze a při velmi rozvážné jízdě na okreskách 4~5l/100km.
                    Při běžné jízdě s předjížděním na trase Praha Bechyně klidně 7.
                    Dálnice 140+ 9.
                    Velikost oktávky?
                    To myslíte na zadních sedadlech a etalonem je Octa I.?
                    Jo taky ty sedačky byly nepohodlné a netopilo to.
                    Otec si do rozchodu koupil Mazdu 3, ač si Priuse mohl odkoupit za dobrou cenu..

                    1. Důchodu zasrané auto opravy v mobilu

                    2. Spíše ne, ale koukám, že moc daleko od pravdy jsem nebyl. 4-5 po Praze, to je slušné, já to s atmosférickým dvoulitrem dávám tak za 9-10, při běžné jízdě s předjížděním za 8-9, po dálnici 140+ za 9 a víc. Když se snažím jezdit úsporně, dostávám se někam k 7.

                      Velikost oktávky, tak přibližně snad jo, ne? Rozhodně je to větší auto než nějaké lupo.

            2. Tak samozřejmě, když si kupuju auto, mám nějaký záměr, jak ho budu používat. Na dálniční přesuny 1000km se hodí nějaké větší auto s dieslem, na stání na semaforech ve městě se hodí prius nebo smart fortwo, na honění po okruhu ta M3.

              Průměrnou spotřebu auta hodně zvyšuje městský provoz, kdy se auto neustále rozjíždí a zastavuje a motor při stání dlouhé minuty běží na volnoběh.

              A přesně na městský provoz byl prius navržen. Rozjíždí se a v malých rychlostech jezdí na elektřinu, spalovací motor naskočí až když je potřeba. Motor je malý, auto je aerodynamické, všechno je optimalizované pro co nejnižší spotřebu. Auto si řadí samo, jak potřebuje, ale opět, cíl je nízká spotřeba.

        2. Rozdíl je právě v absolutní výši nákladů. Je to sice 50%, ale za 30 máte opět provozuschopné auto, za 30 tisíc v případě nafty trojboj nepořídíte.

    2. Já vidím zásadní rozdíl v tom, že tady v tom úplně původním článku za ty šílené prachy řešil především spotřební věci. Nehal vyměnit rozvody. OK, ale ty se mění v pravidelných intervalech na všech autech. Nechal vyměnit náplně, filtry, brzdovku. OK, to je ale to samé.
      Koupil nové gumy a dělal brzdy. OK, ale to jsou věci, které se prostě po opotřebení vymění.
      To že původní majitel v závěru vlastnictví auta šetřil a už tyhle věci neřešil a nechal to na novém majiteli prostě nic neznamená. Toto je běžná údržba, kterou potřebuje každý vůz. Skutečné závady spočívají tedy jen v tom okénku, pásu, podvozku atd.

      Kdežto trojboj turbo/DPF/dvouhmota (přidal bych vstřiky) prostě nejsou běžná údržba vozu. Nikde není předepsána výměna těchto komponent v nějakém intervalu. Výrobce se ideálně tváří, že jsou doživotní, ale není to pravda. A to naftové auto potřebuje i tu základní pravidelnou výměnu spotřebních komponent, jako jakékoliv jiné auto. Přitom každá z těch položek znamená v lepším případě tak 20 tisíc a v intervalu mezi 200-300 tkm vás zcela jistě potká minimáně jedna z těchto věcí.

      Osobně nemám vůči naftě žádnou averzi. Většinu života jsem jezdil na naftě, ale v ekonomice nákupu auta s takovým nájezdem je s tím třeba počítat.

      To že si autor článku koupil Alfu, která měla zjevně zanedbanou údržbu, kterou on pak musel dohánět nic nevypovídá o výši nákladů toho auta, protože kdyby ten výpočet zahrnoval i výši nákladů předchozího majitele, který na tom všem naopak ušetřil, tak je to hned úplně někde jinde.
      Nový majitel má vysoké TCO, protože dával auto do kupy. Původní majitel měl naopak nízké TCO, protože na to sral.
      Tady vůbec nejde o TCO toho vozu, ale o TCO nového majitele.

      1. Kde to můžu podepsat? :)

    3. To je logika… takže když dostanu auto za Korunu a koupím do něj během 1000 kilometrů filtr vzduchu za 160 Kč, tak to znamená, že mne stálo na servise 160krát víc, než byla jeho pořizovací cena. Znamená to, že je to auto šmejd, nebo že jsem debil?

      1. To mi připomíná švagra, kterému žena darovala za odvoz svou filetu v kombajnu 1.3 MPi a furt brečel, že se sere a rezne…

        1. Taky znám takový lidi a tenhle přístup je fakt na pěst.

          1. Darovaných aut už jsem pár měl a vždy se z nich za pár korun dala udělat solidní vozítka na dalších pár let provozu. Namátkou třeba ten modrý Favorit, to bylo zlaté auto.

        2. Poznám jedného, ktorý švagrinej doprial miesto jej Pežota 105 benzín social edition mladšieho Golfa vo fulke. Problém bol ten, že síce bol Golf novší tak mal viac nabehané a navyše bol v TDI-čku. Načo bola ale švagriná upozornená, ale oslepená „kvalitou a luxusom“ Golfa to nebrala na vedomie. Samozrejme keď došlo na prvý servis tak si ta jeho švagriná pustila hubu na špacír, že aké je to drahé a aký šunt je ten Golf atď. Po asi roku dal ten „dobrodinec“ (keď mal švagrinej plné zuby) urobiť na tom Pežote 105 kompletný servis (ramená predné, náplne, filtre atď.) a slávnostne jej zobral Golfa a vrátil toho Pežota. Niektorým ľudom sa nezavďačíš…

  2. Autor kritizovaného článku udělal jednu velikou chybu. Alfa Romeo není vůz, který si lidé kupují na základě ekonomické úvahy. Kupují si jej protože rádi jezdí a tahle značka se jim líbí. Takže prvnoplánová kritika „ojetiny“ – to si tzv. naběhl. Ale berme to z té lepší stránky, pán se takto o Alfách leccos dozvěděl, ať už chtěl, nebo nechtěl. Takže na tom v konečném důsledku vydělal.

    1. Osobně si myslím, že D-FENSovi se podařilo vyjádřit všechno podstatné už v nadpisu článku. Alfy jsou obyčejná auta pro neobyčejné zákazníky, kteří narozdíl od „vohnoutů“ mají jasnou představu, co od svého povozu očekávají. Neříkám, že si Alfu nemůže koupit obyčejný smrtelník, ale pokud nepochopí filozofii této značky, většinou to končí velkým zklamáním a hloupýma hospodskýma řečma. Alfa je italský šperk, technologická hračka, u které si majitel užívá i pouhý fakt, že se mu za pečlivou údržbu dostane odměny v podobě požitku z jízdy kdy on je tím, kdo velí. Alfa je poslušná hračka svého majitele zatímco většina dnešních aut si snaží udělat poslušnou hračku ze svého majitele.

      1. K Vaší poslední větě. To, že se produkt snaží vnutit zákazníkovi to co zákazník nepotřebuje a co ho spíš obtěžuje, to je znamením doby.

        1. Bohužel mi nezbývá než souhlasit. Což ovšem zároveň nevylučuje možnost, že budu do posledního dechu bojovat za ty, kteří se tomuto degenerativnímu procesu nehodlají podřídit. ;)

          1. Taky se o to snažím. Bohužel software industry je téměř vlajkovou lodí tohoto přístupu. Překombinované aplikace, které nabízejí nepotřebné funkce které kdosi vymyslel a které nejdou vypnout to je někdy k uzoufání. O co jsou zbytečnější o to víc žerou paměti a zabývají se hlavně samy sebou a svojí vachrlatou stabilitou, schromažďováním dat o uživatelích a upgrady na upgrady. Někdy si říkám, kam to vede…

            1. Troufám si říct, že směr tohoto vývoje je jasný nám oběma. Můj přístup je takový, že manažer může rozhodovat o čem jen chce. Do kódu nevidí a aby mu snad zkoušel rozumět je už úplné sci-fi. :) Odpor k úředním autoritám inicivaný panem domácím mi dodnes je velmi dobrou inspirací. Běžný úředník ví o zákonech taky houby s octem. :)

    2. Proč by nákup AR nemohl mít ekonomický základ?
      Který jiný auto za ty peníze má srovnatelnou tuhost karoserie, srovnatelný jízdní vlastnosti, srovnatelný řízení, zpracování (myslím strojírenské, ne přebytečné plasty interieru), životnost agregátů, cenu náhradních dílů a jejich dostupnost? Který technicky srovnatelný auto má levnější pořizovací a provozní náklady? A to vše DOHROMADY?
      Já například moc dobře vím, že jsou mnohem lepší auta,m než vyrábí Alfa Romeo. Jen výčet toho, co mi na jednotlivých modelech AR vadí, by zabral několik listů A4 hustě popsaných po obou stranách. Jsou i mnohem lepší auta, o tom není pochyb.
      Problém je ale v tom, že buď jejich pořizovací náklady, nebo servisní náklady a nebo nejčastěji obojí bývá výrazně dražší než právě u té Alfy Romeo.
      Takže třeba já osobně mám k některým automobilům této značky kladný vztah zejména a právě z důvodů ekonomických. Sice momentálně žádnou Alfu nevlastním, ale pokud bych nějakou v dohledné době kupoval, tak zejména a především proto, že ekonomicky racionálnější alternativu bych hledal jen velmi těžko (ale nechám si samozřejmě poradit).

      1. staci se podivat na zebricek nejprodavanejsich aut/modelu u nas (rekneme tech co se jich proda aspon 1000 kusu rocne), lide nejsou hloupi, ne kazdej ma chut a naladu sjizdet fora a vrakace aby sehnal levneji nejaky dil, praci, lide chteji jezdit pripadne aby to opravil kazdy garaznik za normalni penize

        1. „lide nejsou hloupi“ – na to, že sú u vás práve voľby a nedávno ste mali parlamentné, ktoré vyhral Bureš, ste celkom optimista.

  3. btw, taky se vám zdá, že se d-fensovy stránky poslední dobou neúměrně zpomalily? Někdy se mi ani nenačtou a chyba není na straně příjmače…:-)

    1. Nejspíš se vám to nezdá, tento fenomén jsem jeden čas pozoroval také a světe div se, často jej vyřešila proxy. To mě vede k domněnce, že někteří ISP nemají D-Fense příliš v lásce. V rámci objektivity ovšem musím dodat, že o střevech této webové aplikace nemám až tak valné mínění. Registrace nicku mi vesele ořezala diakritiku což v době UTF-8 je poněkud anachronismus. Migrace na nové verze redakčního systému zase většinou nepřežily diskuse. Novinky nemají žádnou historii a působí dojmem, že se řeší stylem zadám nové, staré smažu… Celé je to svižné díky oldschool designu bez „pomsty moderního web patlala“ v podobě Javascriptu. Už jsem párkrát uvažoval o tom, že bych nabídl své programátorské schopnosti k dispozici. Bohužel si bolestně uvědomuju, že po práci, kdy se dopotácím na hotel či výjimečně o víkendu i domů už fakt nemám chuť řešit žádné bokovky. Na druhou stranu si „pana domácího“ velmi vážím za jeho práci na poli dopravního práva. Pravda, mé spory s úřady zatím žádné velké úspěchy v můj prospěch nepřinesly, ale beru to jako sport a snahu přidělat správním úředníkům maximum práce v mezích zákona.

      1. Těžko říct, někdy, když se to opravdu nenačítá na noťasu se to docela svižně načte na Iphonu, přes stejnou wifinu, tak to by teorii o d-fens dislike ISP moc nesedělo. Jinak já webovky neumím, dělám v C/C++/C# a představa procházení cizího kódu je sama o sobě dost odstrašující, abych se komukoliv nabízel, že mu s něčím pomůžu. To ještě tak kdyby to bylo od nuly…ale rektifikovat cizí práci to je… no asi víte sám.

        1. Ano, vím… Leč jsem placen mimo jiné za to, že si umím poradit i s různým svinstvem. Luxus vlastního vývoje na zelené louce má málokdo.

          1. Tak to máte můj obdiv. U embedded čipů jsou naštěstí(?) performance, stabilita a ošetření výjimek to nejdůležitější a okrasa není moc potřeba.

            1. Chňápu. C++ mě láká už několik let, ale ke své škodě se musím přiznat, že jsem nikdy pořádně nepochopil pointerovou aritmetiku což beru jako diskvalifikaci své osoby z tohoto světa. U produktů typu IUM jedné nejmenované softwarové korporace za velkou louží nemáte moc na výběr. Buďto rezignujete na jakoukoli řemeslnou zručnost, nebo zatnete zuby a ten spaghetti configuration code alespoň v rámci možností rozsekáte na něco jakž takž udržovatelného. Přitom se snažíte to udělat tak, aby se na to při troše externí pomoci v podobě Pythonu daly aplikovat omezené unit testy. A ve výsledku se pak jako já divíte proč při deploymentu na produkci musíte hledat chybu tam, kam jste ještě nesáhl. :)

              1. Petricak: To proto že Vám nikdo neobjasnil tabu, že pointer je nic než převlečený neznaménkový integer a operace +x a -x jsou převlečené výrazy +x*sizeof(target) a -x*sizeof(target), což Vám nemůže trvat na pochopení déle než 5 sekund.

                1. (V C ano. V C++ je to mnohem složitější; kupříkladu typecast tam může za jistých podmínek změnit numerickou hodnotu ukazatele, což je naprosto děsivé a na vraždu — a není to ani zdaleka jediný důvod, proč je ten jazyk zhola nepoužitelný na cokoli. Konec zcela offtopicového hlášení v programátorském jazyce.)

                  1. ocs: Císař je mrtev, ať žije císař :-) Protože je C++ zhola nepoužitelné na cokoliv, tak si v produktu vytvořeném v C++ prohlížíte tento web :-)

                    1. … a od chvíle, kdy byl nasazen, sem chodím tak asi jednou za měsíc, protože je to nekonečný oser. A platí to zdaleka nejen pro mne, ale pro dost významnou většinu těch, kdo sem dříve pravidelně chodívali.

                      Ano, máte pravdu.

                  2. To není offtoppic, zakuklené změny hodnoty pointerů jsou naopak dost hottopic…:-/. Ono je to tak trochu koncepční věc, jakmile máte na jedné straně nástroje na přímý přístup do paměti a na druhé straně objekty typu blackbox, které „dělají bezpečně všechno za vás“ tak k tomu asi zákonitě musí semo-tamo dojít.

                    1. Fialovy Krokodyl: Neviděl bych to tak dramaticky, těch případů je minimum, prakticky jediný je vícenásobná dědičnost, znáte nějaký další?

                    2. Vy mluvíte o inherentní vlastnosti C++, já mluvím o tom co si občas způsobím vlastní nepozorností, tedy o chybě, kterou způsobuje prvek mezi klávesnicí a židlí…:-)

                2. Smysl pointerů samotných a jejich běžné využití mi samozřejmě znám je. Já měl na mysli různé čarování v podobě několikanásobných referencí a dereferencí, jejich použití jakožto vstupních parametrů funkcí jejichž návratové parametry jsou pak třebas taky různé pointry. I když kdoví, od vysoké jsem to neviděl, což už je bratru hezkých pár let. Možná by mi to dneska přišlo v pohodě, kdybych na to na chvilku sednul. ;)

              2. Jo, chyby… počítač v nejhorším případě spadne. Tak se restartuje, všichni si zanadávají a život jde dál. Když spadne řídící jednotka u něčeho co se pohybuje v reálném světě…:-/

                1. Bývalý programátor nám naťukal celý riadiaci softvér aj s vizualizáciou (HMI) v C++ Builder (asi od Embarcadera) od NULY, lebo on nemohol upraviť existujúci (bolo v ňom asi 10 rokov vývoja) riadiaci softvér mašiny v Automation Studiu od B&R lebo to podľa neho nepodporovalo OOP. Takže sme mali extrakčnú mašinu ktorej riadenie a HMI bežalo na nejakom IPC (malý komp s Windows XP Embeeded ako bonus), komunikácia s modulmi IO (vstupy a výstupy) išla cez Modbus TCP/IP (kde celú obslužnosť Modbusu v našom softvéri naťukal ten programátor sám) a každý jeden uzol modulov IO nám dával asi 20ms oneskorenie v riadiacej slučke. Takže sa mi stávalo pri rozbiehaní mašiny u zákazníka, že mi niekedy rotačný pohyb nádoby prebehol cez snímač (indukčný s vlastnou hysterézou) a len moja duchaprítomnosť spôsobila ukončenie pohybu tlačidlom Total Stop – tento problém sa vyriešil elektricky hardvérovo (snímač spínal relé, ktoré rozpínalo cievku stykača keď bola nádoba v správnej polohe). No a najlepšie bolo keď mašina bežala v automatickom móde (prebiehala samotná extrakcia) a zrazu celý softvér mašiny padol a mašina zmĺkla. Programátor po diaľkovej analýze (ja som bol s mašinou v Číne a on sedel doma na Slovensku) zahlásil, že chyba nieje v jeho softe, ale že to spôsobil Windows XP Embeeded – to sa zákazník potešil keď som mu to oznámil. Takže programátor naťukal druhý softvér – jeho úlohou bolo šmírovať prvý softvér či ide a ak kľakol tak sa ho pokúsil nanovo naštartovať a pokračovať v behu automatiky tam kde došlo k zlyhaniu. To viacmenej fungovalo, ale….Týmto pokusom bolo jasné, že takéto riešenie (windows, C++, modbus atď.) je nepoužiteľné pre priemyselné aplikácie – čo na tom, že vizualizácia vyzerala super, že to malo kopec nastavení, kopec okienok, kopec neviem-čoho keď to bolo nespoľahlivé?
                  Takže v akejkoľvek mašine, ktorú som odvtedy vyrobil sa použilo už len pôvodné riešenie od B&R – a to v prevedení takom, že ja s mojimi chabými (v priemyselnej praxi nulovými) programatorskými zručnosťami som zdedil originálny kód, dostal školenie od pôvodného programátora + základne školenie v Automation Basic priamo u B&R a jal som sa programovať naše mašiny. Odvtedy ubehlo viac ako 5 rockov, jadro programu sa razantne zmenilo,ale čo je podstatné je to, že softvér je stabilný a funkčný v priemyselnom prostredí a zákaznici si nemusia lámať hlavu, že prečo sa riadiaci softvér na ich mašine reštartol, alebo svojvoľne vypol.

                  1. Jen tak ze zájmu, jaké bylo zpoždění toho HW řešení systému snímač-relé? Výhodu bych viděl v tom, že se zpoždění nemohou kumulovat, ale že by mechanické relé bylo nějaký ultra rychlík… to jsou dle okolností také milisekundy, ne?

                    1. Ako som písal – Modbus TCP/IP spôsoboval oneskorenie cca. 20ms na každý uzol vstupov/výstupov (zber dát IO či ventilový terminál od Festa). Uzlov bolo dokopy 5 takže sme sa dostali na oneskorenie okolo 100ms (presné meranie bolo nereálne) a kvôli riešeniu snímania (otočný pohyb a indukčný snímač a pohon elektromotorom) to proste raz z 10 až 12 pokusov ušlo. To HW riešenie s relé malo neviem aké oneskorenie, ale fungovalo – hoci nastaviť presné vypnutie aby bola garantovaná poloha nádoby bola fuška.

                  2. SatanOkkY: Pokud snímáte rotační pohyb nádoby přes indukční snímač přes Ethernet/TCP/IP, není Vám pomoci a to ani s B&R. Je třeba uvažovat o výměně na úrovni pozice Project Manager.

                    Samozřejmě původní programátor má také máslo na hlavě, aplikace nebyla dostatečně otestována.

                    1. Píše, že celý ten řetězec signál – přenost do ŘJ, vyhodnocení a přenost povelu do zařízení odehrával se zpožděním 20 ms. Tak to je docela rychlé…, tak třetina toho padne na to relé, něco na cestu tam a zase zpět. Jak rychle by se ta nádoba musela točit, aby indukční snímač, v zásadě analogové zařízení, reagoval v ms? Je to celé dost zajímavá story. Taky je otázkou celkový absolutní čas operace mezi jednotlivými povely…
                      Přijde mi naopak, že se na celém zpoždění IT část podílela ještě málo…ale je to dost komplikované řešení to máte pravdu.

                    2. Jestli je to kupříkladu nějaká centrifuga s přesně hlídanými otáčkami, aby byly dodrženy technologické podmínky nějakého citlivého procesu, tak tam se fakt ty milisekundy mohou řešit. A jen HW pro řízení takového procesu (snímače s dostatečnou odezvou, I/O karty a PLC s odpovídající vzorkovací frekvencí apod.) není levný a chápu, že existuje tlak na co nejlevnější řešení, i když to nebude vždy 100% funkční za všech okolností.

                    3. Na to, aby hrály roli milisekundy nepotřebuješ přesnou centrifugu. Bohatě stačí taková přízemní aplikace jako je ventilace ve větším domě a požadavek na konstantní průtok vzduchu.

                    4. Otáčky vysokoobrátkové centrifugy hlídá spíš nějaký stroboskopický element, a hlídá ty otáčky, ne polohu. Tady jsem vyrozumněl, že šlo o polohu a na to je indukční snímač který má v zásadě nějakou distribuci měřené veličiny (přiblížení-maximum-vzdálení) asi ne moc vhodný. Ten se hodí na řekněme ověření kalibrace zařízení před spuštěním, kde provede třeba 10měření na jednom bodu, než uloží polohu do paměti, nebo na jako počítadlo počtu cyklů. Přesné řízení (jak přesné, tj kolik kroků motoru, nebo jaká absolutní vzdálenost to jsem tady nevyrozumně, ale autor píše, že to stihl sledovat a manuálně zakročit, tak to velká rychlost nebyla).
                      Dalším, lidským, faktorem je, že hledat technická řešení je leckdy zajímavá práce a přístup „to naprogramujeme sami“. je lákavý. Ono v ČSSR blahé paměti byli techniční lidé dost široce vzdělaní a schopni leckde improvizovat, tehdy to ani jinak nešlo. Má to ale svoje limity, zvláště u zařízení od jiných výrobců je lepší nechat si poradit a možná i zaplatit víc.

                    5. „Samozřejmě původní programátor má také máslo na hlavě, aplikace nebyla dostatečně otestována.“
                      Programátor v tom je často nevinně, protože nemusí mít ani šanci stroj otestovat. Už jsem na to narazil v mém stávajícím zaměstnání, kdy z důvodu tlaku na co nejrychlejší expedici nebylo možné stroj vyzkoušet na zkušebně a pak se to ladilo všelijak u zákazníka se všemi negativy, co to přináší. SW pro jednoduché mašiny se dá jakžtakž napsat naslepo (a otestovat v simulátoru přímo ve vývojovém prostředí – u nás ve Step7 a TIA portálu) s relativně nízkým rizikem selhání u zákazníka, ale když jde o komplikovanější stroj… Když jsem začal v tomto směru prudit, byl jsem odkázán do patřičných mezí s tím, že se to musí nějak zvládnout. Že tady vzniká obrovské riziko chyb, které není možné odladit, už nikdo moc neřeší. Pravda, ona ani zkušebna není samospasitelná, protože ta poskytne jen omezené simulační podmínky a realita u zákazníků je pak většinou jiná a provoz zkušebny není rozhodně zadarmo, ale pořád je to o tisíc procent lepší a dlouhodobě levnější si vychytat ty největší chyby tady u nás v simulovaném provozu než to poslat zákazníkovi a doufat, že to nějak pojede a pak složitě plácat záplaty na problémy. To se vždycky orosím, když k takovéhle situaci dojde. Naštěstí i vedení si to konečně uvědomilo a prostor pro zkušebnu se nám pomalu zvětšuje.

                    6. Nebola to centrifúga a ani nijaké snímanie otáčok za minútu či sekundu. Išlo ozaj o pohyb niečo viac ako 1/4 otáčky – proste jednoduchá vec ak sa použijú aspoň trochu rozumné komponenty a preto aj HW riešenie s relátko fungovalo bez problémov.
                      A pôvodný programátor ma nielen maslo na hlave a aj si sám osobne na tú hlavu nasral a ešte to rozmazal – viď predošle príspevky.

                    7. Ja som bol v tej dobe „blbý“ vyjednávač (projekt manager bol rakúšan a od školy a povolania strojár resp. Maschinenschlosser a programátor a manager z našej stany bol rusnák od slovensko-poľsko-ukrajinskej hranice), ktorý prekladal z NJ do SJ a naopak a popri tom som robil elektriku (návrh, skreslenie a realizáciu na základe podkladov od tých dvoch nešťastníkov a vlastných námietok), pneumatiku, zámočnicke roboty a čo bolo treba.
                      Riešenie s indučným snímačom, rotačným pohybom (hoci aj len 95°) a elektromotorom bolo na hovno už od začiatku, ale koncový snímač sa nám kvôli rozmerom do skrine nevošiel a o elektropohone bolo rozhodnuté bez môjho vedomia a svedomia. A to, že riadiaca slučka so samo-doma napísaným Modbus protokolom bude robiť také oneskorenia netušil ani ten programátor (ako sa on sám videl vtedy – že je on sám najlepší rýchlo-programátor široko ďaleko a jeho C++ riešenia nemajú chybu, lebo Siemens má drahý HW aj SW a nepriateľské programovacie prostredie).
                      Odkedy som ja projektový vedúci a sám rozhodujem o použitom HW aj SW (dlhý to osobný vývoj, ktorý neustále pokračuje) sa mnohé vtedajšie problémy vyriešili. Otočný pohyb o 95° ostal, ale pohon je buď pneumatický alebo hydraulický valec (s pevnými koncovými polohami) kde ostalo síce snímanie polohy indukčným snímačom, ale je to už len na potvrdenie polohy, že nádoba je buď v polohe A, alebo B a ja môžem povoliť ďalší pohyb mašiny a navyše riadiaci softvér resp. program riadiaci pohyby ide v 20ms cykle a PLC je od B&R (priemyselné riešenie).

                    8. Doporučuji poptávat oba stavy snímače (inverzně), ať vám stroj v případě poruchy senzoru nevyrobí nějakou neplechu…

                    9. pre Childeater 10.1.2018 v 11:56
                      – tak tomu trochu nerozumiem a rozvediem prečo. Skúsenosť mi vraví, že ak dôjde k mechanickému poškodenie hlavičky indukčného snímača tak snímač dáva signál že je zopnutý (digitálna „1“). V tomto prípade by podmienka na opytovanie polohy A či B mohla byť riešená aj s inverzným stavom (napr. pre polohu A: IF (SNIMAC_A = 1) AND (SNIMAC_B = 0) THEN POSITION_A = 1 ELSEIF atď.) Ale naposledy sa stala jedna vec, ktorú nechápem: snímač prestal snímať koncovú polohu (vždy mi dával „0“) tak som sa rozhodol, že ho teda odpojím od konektora a vymením no ale pri demontáži konektora to v ňom zaiskrilo a mašina sa reštartla a z indukčného snímača o rozmere M8 mi ostali všetky tri piny odtrhnuté vnútri konektora. Takže v tomto prípade (ak snímač nedáva signál) mi je kontrola inverzného stavu na prd.
                      Iná situácia nastane v prípade použitia indukčných snímačov s NAMUR technológiou – tu viem ošetriť aj chybu snímača SHORT CIRCUIT aj CABLE FAULT.

                    10. SatanOkkY: Přesně to jsem tušil, celý cirkus řídily nekompetentní osoby a jakmile se k tomu dostal odborník, prezentovaný Vaší osobou, ihned se to zlepšilo :-)

                    11. pre nuromancer 10.1.2018 v 12:20
                      Tak programátor už je dávno minulosťou, takže problém so softvérom odišiel aj sním (hoci prišiel problém, že kto to bude ďalej programovať, ale to sa vyriešilo našťastie). No a rakúšan keďže je majiteľ firmy a záleži mu na kvalite výrobkov tak sa tiež aktívne podieľal na riešení problému. Ako som už skôr písal – nič to nebolo zložité, len sa na to v prvej mašine použili veľmi nevhodné komponenty.

                    12. SatanOkkY: Kdyby majiteli firmy nějak záleželo na kvalitě výrobků, tak do vedení projektu neposadí ňoumu, který schválí nasazení nesmyslu do praxe a to řízení kritické část mašiny přes Ethernet a převodník Modbus. To že padala aplikace bylo nepříjemné, ale zřejmě to nebyl největší problém projektu.

                    13. Keby bolo keby boli by sme v nebi – ak sa dobre pamätám, tak nejako takto sa to na Slovensku hovorí.
                      Vtedajšia situácia bola úplne iná ako je teraz takže dochádzalo k rôznym „záludnostiam“. Rakúšan obnovoval výrobu svojich mašín (na časť ktorých má patent) a nás zlanáril ako externú firmu aby mu riešila engineering a realizáciu na softvér, elektriku, pneumatiku a 3D kreslenie. Pričom u prvých mašín sa vychádzalo z jeho starých 2D výkresov a za pochodu sa menili riešenia rôznych častí mašiny – len holt u niektorých riešení sa šliaplo vedľa a u niektorých riešení sa šliaplo rovno do hovna. A keďže majiteľ bol strojár tak nám viacmenej prenechal realizáciu softu a elektriky (robili sme mu predtým jednu mašinu s jednoduchším softom takže nejaké referencie o nás mal). No a môj bývalý spoločník vo firme sa viacmenej pasoval za vedúceho projektu z našej strany a keďže vtedy nenávidel riešenia a softvér (a ceny) od Siemensu tak sa rozhodol pre IPC, Modbus, MOXA-u a podobné radovánky. Vytriezvenie prišlo rýchlo a po roku a pol som si zakladal vlastnú firmu – ale to už je iná pesnička. Ale aj toto je dôkaz toho, že cesta do pekla je dláždená dobrými úmyslami.

                    14. snad neporusim NDA, kdyz nahodim podobny priklad ze sve praxe,jak se (ne)ma ridit firma. Vyznamny vyrobce pro silnicni prepravu na Slovensku s rakouskou matkou dostal v ramci sjednoceni procesu rizeni budget na podnikove ERP, pricemz si mohl vybrat bud „krabici“, ktera by ho realne spise paralyzovala, nez mu pomahala, anebo si nechat usit ERP na miru u male firmy dle vlastniho vyberu, vcetne garantovanych kvartalnich aktualizaci a legislativy, coz vyslo na podobne penize, jako treba nepriohnuty SAP.

                      Mistri se rozhodli pro variantu B, byla jim zpracovana cenova nabidka, dodana analyza, nasazena prvni cvicna verze na odladeni, zacvicena obsluha, predano do produkce a pak si najednou mistri vzpomneli, kdyz uz prakticky vycerpali cely budget, ze by chteli uplne prekopat sklad a na nej navazujici ucetnictvi, protoze jim nevyhovuje, ze kompletni vyrobek neni v systemu jako jeden finalni vyrobek, ale je v systemu jako tisic sroubu, padesat plechu, deset lozisek, tri kabelove svazky atd.

                      Tak jsme sli do prvotni analyzy a tam bylo jasne specifikovano, ze jako vyrobni podnik by si meli v ramci customizace doobjednat vyvoj, ktery vezme X komponent ze skladu, prozene to vyrobou a vsechny ty polozky zaniknou a namisto nich vznikne jeden finalni komplet, jenze oni na to zapomneli, protoze chteli mit takove a makove tiskove sestavy a takove a makove logo a my jsme na to samozrejme netlacili, protoze to byl oser jak prase.

                      Prislo se na to s prvni ostrou fakturou, kde zakos koupil vyrobek za par mega a mel tam rozpad na jednotlive vyrobni polozky plus praci, dlouhe jak telefonni seznam. Byl z toho docela slusny pruser, protoze rakusaci odmitli investovat dalsi penize nad puvodni rozpocet a za danych okolnosti to bylo cele nepouzitelne.

                      Proste takova byla doba a tak to chodilo v praxi.

                    15. Scope creep, řekl by projektový manažer.

                    16. hezky „uspech“ Giulietta 43 kusu za rok, Mito 5 kusu za rok

                      https://www.autorevue.cz/nejmene-prodavana-auta-v-ceske-republice-2017

                    17. ale je fakt ze i treba toyota prius jen 22, audi tt 3 kusy

                    18. A to vypovídá o čem?

                    19. ze se u nas neprodavaj, ta cisla jsou smesna ..

  4. Přijde mi, že se autor článku zastává něčeho, co vlastně ani autem není.Jako když se matce narodí dítě s nějakým syndromem a je schopné žít jen na přístrojích, ale pro ni je dítě úplně OK, ostatní to pochopitelně vnímají krapet jinak.I já to vidím krapet jinak.Jako sorry, ale mít ve výfuku 6 lambd???, to si konstruktér dělal do výkresu čárky, kolik panáků minulou noc vypil a někdo si myslel že je to počet lambd???? Stabilizátor za 10 000 a při výměně se musí spustit/sundat rám pod motorem????Nebyli ti talijání po flámu, když je tohle napadlo????Na Mercedes S Classe stojí nový originál stabilizátor s navulkanizovanými gumami uložení 3500,-, ne není tam chyba, opravdu stojí 3500,-!!!A výměna je hotová do hodiny i se zvednutím auta na zvedáku.
    A chvástat se, jaký je super chladič, že vydržel 14 let a ani ne 200 000km.Mám na autě origo chladič 17 let 330 000km a nic nenasvěčuje tomu, že by mě v dalších několika letech čekala jeho výměna.
    Odlišit se je sice asi hezká věc, ale neměl by u toho člověk finančně vykrvácet a jezdit MHD, protože jeho Italský krám je nonstop v servise.
    Ale když někdo neví, že Italové umí akortá pizzu, ne auta, tak ať se trápí, oni i mechanici chtějí jezdit na drahé dovolené a jsou rádi za takové hlupáky, co se chtějí odlišit.

Napsat komentář

D-FENS © 2017