Nedávno jsem strávil několik hodin zamyšlením, proč jsou vlastně aktivity sdružení, jako je Auto*Mat, Oživení nebo Za zdravé životní prostředí vnímány okolím negativně. Základní odpověď je celkem jednoduchá – protože chtějí ostatním cosi nakázat a cosi jiného zakázat. Třeba nakázat, na čem máte jezdit do práce a když už není možné to, tak vám alespoň vzít na ulici jeden pruh a zakázat vám v něm jezdit.
Každý, kdo na základní škole při fyzice namísto sledování výuky nechrápal, nemučil spolužačku, nešňupal piko nebo nedealoval herák, ovšem ví, že akce vyvolává reakci a občané si nechtějí nechat vzít těch pár málo možností, které jim zbývají. Každý blbec ví, že když sebereme autům jeden pruh a vyčleníme jej pro taxíky, čoudící autobusy MHD a cyklisty, kolony se co, Halík? Zvětší, pochopitelně. Snížení dostupných kapacit po nich v zásadě pouze zvýší poptávku, což se projeví delšími dojezdovými časy, vyšší mírou stresu, vyšší spotřebou a horším životním prostředí, což je přesný opak toho, za co chtějí aktivisté vyměnit naši svobodu, abychom pak, jako ten stařeček, co měnil, až vyměnil, neměli ani jedno z toho… Představa, že zhoršení nabídky pozemních komunikací nažene cestující do MHD, je iluzorní.
Co by tedy měl prosazovat ten, kdo chce za každou cenu páchat universální dobro, chce zdravé životní prostředí a ulice nepřeplněné automobily? Je to jednoduché — přesně to, čím vítězili nad koňmi a automobily soukromí provozovatelé MHD v době, kdy se do toho ještě necpala veřejná moc. Takové období existovalo i v Praze (připomeňme si, že koňku, tedy první systém MHD v Praze, rozjížděl belgický podnikatel Eduard Otlet), každopádně zajímavější a pro mnohé nová bude informace, že kupříkladu v New Yorku bylo metro začátkem 20. století plně soukromé a jednotliví provozovatelé si svými sítěmi konkurovali. Protože veřejná doprava tehdy nebyla dotovaná, museli se provozovatelé metra uživit z jízdného a dalších služeb a zároveň museli poskytovat lepší služby, než mohla nabídnout doprava individuální, neměli totiž možnost individuální dopravu nějak omezovat — a přes to investovali a uživili se.
Jak? Zlepšováním konkurenceschopnosti MHD právě tím, že cestujícím budou nabídnuty lepší parametry, než může nabídnout doprava individuální právě na straně zlepšování parametrů MHD, tedy doby jízdy, komfortu a dostupnosti. Že nemají nápady a to jediné, co dokáží jejich mozky vyplodit jako zdánlivé řešení celého problému, je regulace? Inu, pořekadlo Dej volovi funkci, vymyslí lejstro známe snad všichni a tak abychom nemuseli také všichni nést náklad jejich mentální nedostatečnosti, dáme jim pár nápadů, které by mohli prosazovat namísto cyklostezek a megalomanských projektů, kterými nás zásobuje magistrát:
- Integrace metra a příměstské železnice tam, kde to dává smysl a kde ještě tunely metra nejsou plně vytížené, tedy na trasách A a B. Technické řešení nalézt lze a rozhodně celý projekt vyjde levněji než výstavba pražského železničního perimetru a dostavba metra na letiště a výstavba rychlodráhy tamtéž. Dá se předpokládat využití v relaci Lysá n. L – Vysočany – Smíchov – Radotín – Řevnice, Neratovice – Vysočany – Zličín – Rudná – Loděnice a Říčany – Strašnice – Veleslavín – Letiště – Kladno.
- Dostavbě trasy D metra se asi nevyhneme, můžete však prosazovat její další vedení po povrchu z Písnice přes Jesenici do Kamenice a variantně též větve přes Dolní Břežany do Jílového
- Větev metra C z Troje do Bohnic a Čimic s možností dalšího pokračovaní po povrchu směr Vodochody, Odolena Voda
- Dostavby vestibulů některých stanic metra v centru Prahy tak, aby se zvýšila dostupnost metra (například jihovýchodní vestibul stanice Staroměstské, východní portál stanic Můstek-B, Jiřího z Poděbrad a Želivského, severozápadní vestibul Hradčanské apod.)
- Rozšiřování tramvajové sítě, prosazování hybridních autobusů a obnovení provozu trolejbusů na linkách tzv. „metrobusů“
- Vybudování nových železničních zastávek v místech křížení s MHD (Kačerov, Průběžná, Florenc, Rajská Zahrada apod.)
- Wifi pokrytí vozidel MHD tak, aby jízda v těchto dopravních prostředcích nepředstavovala ztracený čas
- Vymístění těch cestujících, kteří narušují svým zjevem, zápachem, hlukem apod. komfort, kulturu a bezpečnost cestování z prostředků MHD
A samozřejmě jsou vítány i jiné nápady, ovšem o ty nejsou tím zásadním, o co tu jde, zásadní je změna v uvažování aktivistů ze stavu „budeme škodit a vyžadovat další zákazy a regulace“ na „budeme hledat způsob, jak městskou dopravu zlepšovat tak, aby to nebylo na úkor nikoho jiného a aby byla atraktivnější volbou pro ty, kdo se po městě musejí pohybovat“.
(Zatím nikdo nehlasoval)