Přemýšlel jsem, proč je mi pořád tak mizerně. Nespravuje to sex, alkohol, sport, sexuální abstinence, abstinence celková a ani ležení na gauči a nacpávání se čímkoliv.
Než se mi rozsvítilo. Jsem vychovaný k tomu abych nebyl šťasný. A jak jsem se tak rozhlížel a vyptával, tak je to symptom i mnoha ostatních lidí.
Otázka: Proč by nás někdo takhle vychovával?
Protože šťastný a spokojený člověk je pro společnost k ničemu. Spokojený člověk nic nepotřebuje a kdybychom byli spokojení a šťastní, tak nic nekupujeme a kdybychom nic nekupovali, svět by spadl na držku.
Otázka: Jak to udělali?
Stačí vyjít do ulic a rozhlédnout se. Neujdete deset metrů, abyste neviděli nějakou reklamu. Všude na plakátech jsou krásní lidé s krásnými věcmi a službami. Jo a nejsou staří, to hlavně. A za nimi další a další a znova ti samí dokola. To už není reklama, ale dril. Pak přijdeme domů a necháme se namasírovat od televize. Ten super účet, co se platí sám, ty bomba šminky, tu dovolenou na Havaji . . . . Opakování je matka gumování mozku.
Ironická poznámka: To jako že reklama je zlo, jo?
Jde o to, že někdo něco vyrábí. Dejme tomu že venkovská pekárna vyrábí tvrdý chleba pro králíky. Nechá na to udělat mega reklamní kampaň s billboardy v polích a nálepkama na vidle. Taky zaplatí pár lidem co maj králíky, aby do kamery řekli: „ Je to super!“ „Moji králíci rostou o 5% rychleji než vaši králíci.“ „Jsem šťastná!“, a nechá to vysílat místní rozhlas. Za pár dní 90% venkovských králíků žere jenom tvrdý chleba. A to je zase dobrý námět na reklamu, kde se bude tvrdit že 90% chovatelů používá jen náš tvrdý chleba. A vy ostatní jste lůzři, protože ho nekupujete. A to vás žere tak, že jdete a koupíte to . . . a takhle pořád dokola. Teď už si jen představte místo buranů sebe, místo králíků a chleba třeba LCD televizi a DVD plejr. A už vás maj, jste šťastní . . . . . . na měsíc . . . . . . . . . . . . týden . . . . . . . . . prostě chvíli . . . . . . . ????????
Tohle nepíšu, abych hlásal návrat k duchovním hodnotám, ani kvůli ekologii. Prostě mě dožírá, jak si nás různé firmičky ochočují na koupěchtivé ovce. A daří se jim to. Je mi blbě z toho, jak mi pořád někdo VNUCUJE, co je nebo není in a správné. Agresivní reklamní taktiku každého zmrda co podceňuje moje IQ, beru jako urážku.
Na závěr pár příkladů, jak je gumování mozků efektivní.
Úvěry s RPSN tak vysokým, že je zaplatíte dvakrát. Koupíte si za to nepotřebnou kravinu, o které vás stejně akorát televize nebo jiná média přesvědčila, že ji chcete. Nová Scháde Phabia. Auto tak škaredé (v bílé mi při pohledu zepředu připomíná hlavu dopravního policisty v čepici) a nekonkurenceschopné, že mu museli natočit i reklamní film, kde nás přesvědčují mladí manželé kolikže legrace s ní zažijeme. Mě na ní nejvíce baví design zádě, který je pravděpodobně převzatý z jiného dopravního prostředku – z osla. Četl jsem i několik velice podrobných testů, plných odborných termínů jako „V oranžové metalíze jí to sluší“, „S motorem tdi nadchne i víkendového sportovce (ještě aby ne, za 460 papouchů)“ a podobné žvásty.A prodává se, zázrak. Lidi holt dají na „rady odborníků“.
Vyfetlá Kejt Mozz dělá reklamu na makeup, který skryje stopy po užívání drog. A v Hypernuevě se můžete nechat bombardovat sloganem z lcd panelů, že je čas objevit kouzlo vánoc nákupem. Paráda.
Reklama vyplňuje bílá místa našeho rozumu jasně definovanými příkazy ke koupi. Potřebujeme to?
(2x známkováno, průměr: 3,50 z 5)