Bezte do p*ci s valentynama. Autorka se tu potrebovala vyblit a sama nevi co chce.
pzkudk
Za mně je to celkem jasné. Na Valentýna se vykašlat, protože je to kravina – jen jakýsi hromadný pokyn „teď všichni jděte a kupujte si dárky“. Ale když má chlap doma blbku, která po dárcích na povel touží a je případně i schopná je neurvale vymáhat, tak co se dá dělat, holt chlap „něco“ koupí, aby ji zavřel hubu, protože o nějaké udělání radosti za těchto okolností fakt nejde.
kaBrnak
Na tom něco bude. Chlap s koulema by autorce k valentínu koupil dovolenou s jednosměrnou letenku do Iráku, nebo na jiné území ovládané ISIS. All inclusive – chození v 50stupňovém vedru v černém hadru , bití, znásilňování a prodej na trhu otroků. To je totiž přesně to, co taková femikráva potřebuje, aby se jí v hlavince aspoň částečně rozsvítilo.
Chlap s koulema a aspoň minimální sebedůvěrou by si o něco takového ani kolo neopřel.
Takže to, že něco takového si dovolí kvákat na internetu je opravdu hodně špatná vizitka toho, jak jsou na tom čeští chlapi špatně a mají koule velikosti špendlíkové hlavičky.
Tohle je jediný důvod proč trošičku lituju, že se německý chalifát pod patronátem ISIS nerozšířil i na naše území, kde žijí takoví tvorové, kteří považují za tragédii a pomalu domácí násilí, když je chlap na valentýna nepozve do luxusní restaurace. Tipuju, že něco takového by pravověrný muslimský otec utopil ve vaně ještě před dosažením zletilosti.
lola
jeste k tem spendlikovejm hlavickam… hele, fakt nemuzete podle sebe usuzovat na stejnou velikost i u ostatnich ;-)
papros
když se to sejde jak u autorky, je nejlepším dárkem na Valentýna megapack kvalitních značkových vložek. A jestli tohle neocení, tak už nevím…
Acada
Na Valentýna společně s moji drahou kašleme. Shodli jsme se na tom, že buď je člověk věřící a pak návštěva kostela a bohoslužby je to co se má udělat. A pokud člověk není věřící, pak by měl asi zajít do mekáče na hamburger a kolu, protože to se k stylu toho svátku jak se slaví teď hodí nejvíc.
kaBrnak
Většina chlapů do hloubky pochopí ženskou náturu až po bolestivém rozvodu. S „hošánky“ co si tím neprošli, většinou nemá smysl na toto téma diskutovat, a to bez ohledu na to, že třeba už májí čtřícátiny nějakou dobu za sebou.
Jim prostě nevysvětlíš, že snažit se uspokojit ženu nebo se nedejbože pokoušet udělat ji šťastnou, má takový smysl, jako vylévat čajovým sítkem vodu z potápějící se lodi. Protože žena se systematicky programuje na permanentní nespokojenost a nedostatky v jejím životě a bude naštvaná i kdyby žila v nejluxusnější vile ve městě a měla k dispozici desetičlenné služebnictvo.
S nadsázkou řečeno, když jedné koupíte k valentýnu Ferrari, tak bude spokojená týden, za měsíc bude brblat že jste ho měl koupit raději v růžové barvě a za půl roku už bude tvrdit, že na ni vůbec nemyslíte a nikdy jí nechcete nic koupit.
Na druhou stranu, jiná manželka co má doma toho „macho alfasamce“ kterého jí záviděly všechny kámošky, je šťastná, když ji ten její bouchač vyjímečně ten týden co má narozeniny, nezmlátí.
V obou případech je pocit štěstí srovnatelný.
LWG
Šmariápano, tak se to Ferrari přelakuje a je zase týden pokoj. Dáma se chce bavit a vidět, že se o ní snažíte. Nebereme je přeci na večeři, protože by jinak chcíply hlady, nekupujeme jim kytky, protože na to nemají. Prostě chtějí vidět zájem, podívejte se na takové lemčíky, ti makají do zblbnutí.
Jinak jste z obou případů jistě dovodil poznání, že jde o to, aby se situace prudce zlepšila a takové prudké zlepšení je nutné opakovat (mezi tím se to pomalu může vrátit na původní úroveň, trvalý růst není bezpodmínečně nutný a především narazí na Meze růstu – (c) Římský klub.
Jakkoliv jsem se zatím nerozvedl, prošel jsem rozhodně více než stovkou rozvodových a rozchodových příběhů. Jde o několik málo scénářů, které se opakují s drobně jinými rekvizitam (někdy je to traktorista, jindy bankéř, někdy splácí hrad, někdy televizi… atd.). Některé pochopitelně vybočují.
silent
Je to výsledek evoluce. Spokojený ženský vyhynuly protože spokojenej chlap dřepěl v jeskyni a nenosil mamuty. Biologicky je žena naprogramovaná na péči o děti a píčování o neschopnosti chlapa kterýho si vybrala protože byl nejlepší. Článek je vlasně o tom že autorka na horách vyhledávala sexualní partnery a potkala jen tlupu mužu co se snažili organizovaně na pár hodin zavřít hubu manželkám a zakrejt tak pomocí blbýho svátku jinak uplně zbytečné chlastání a klouzání se na sněhu.
Ziriath
Já to vidím tak, že ne každý je ve vztahu s intoškou, která je nad komerční záležitosti typu Valentýn zcela povznesená – už třeba že ten muž samotný žádným intošem popírajícím komerci být nemusí. Popírat individualitu lidí (a jejich právo na ni), včetně v rámci jednoho pohlaví, považuji v této době za mimořádně zpátečnické.
Pokud takový muž ví, že zakoupit byť třeba jen čokoládovou blbost přispěje k harmoničtější a klidnější domácnosti, nechť tak udělá a není naše věc mu do toho brblat.
Já osobně nemám ráda projevy romantického tentononc, jako nějaký výročí, projevy zamilovanosti atd. (a to i kdyby nešlo spíše o jednostrannej ‚vztah‘) , jenomže narozdíl od autorky vím, že každej to má jinak a že přeci jen jsem s neromantickým pohledem na svět v menšině).
pzkudk
Což může být na druhou stranu dobrá výchozí situace pro někoho podobného smýšlení, kdo by si na tom chtěl rozjet menší byznys. Taková dárková agentura, která odborně zmapuje přání a touhy manželky/přítelkyně a v předvečer výročí vždycky chlapovi nenápadně doručí kytku a dárek :-) Pokud jsem si všiml, nikdo u nás takové služby nějak významně neinzeruje, tak třeba je tu volná nika :-)
zrg1
Ac nejsem odbornik na drubez, rekl bych, ze darek dohozeny pujcovnou napadu je asi stejny level, jako zazitkovy vylet do krematoria.
Jak tu nekdo podotkl vyse, ono se to houfuje a porovnava, co ktera dostala a kdyz sest z deseti dostane to samy, tak to bude podezrele i pro jejich myslenkovy procesor, nebo jak to nazvat.
pzkudk
To samozřejmě kvalitní dárková agentura nemůže dopustit. Výběru dárků musí předcházet rešerše očekávaných vzájemných kontaktů podle facebooku, ze stejného zdroje se bude brát feedback. Přirozeně musí být do výběru zahrnuta i přiměřená náhodná složka, musí se též brát v úvahu osobnost fiktivního dárce („kdo to xakru tomu mýmu blbovi poradil, na tohle přece nemoh přijít sám“).
zrg1
To zni nadejne. Pokud to budes delat dobre a levne, mas sanci prevalcovat zavedeny system kytek, poukazek a darkovych kosu o dva parniky.
Hlavne tam vraz disclaimer, ze za pripadny neuspech neneses zadnou pravni ani materialni odpovednost. Aspon malymi pimenky na stranu deset pod carou.
Kdyz uz teda podnikat v oboru ruska ruleta.
carter
Nevím, jak to funguje u normální ženské, ale například s mojí manželkou to bylo tak, že jsem jí řekl, že importovaný nesmysly typu Valentýna nepodporuju a že by bylo fajn si to ujasnit předem, aby pak nebyla zklamaná. Prej že jasný, pohoda. No a pak jsem přišel 14. domů a ona byla taková jako nesvá… no chlapi samozřejmě tušej, ženským typu autorka článku to vysvětlím: „no když já jsem čekala, že stejně něco dostanu“. Ujistil jsem se, že mi tenkrát rozuměla dobře, a přesto čekala, že něco bude. Nebylo nic, další rok zase a už si zvykla, ale trvalo to. Chápu, že než koukat na vyčítavé pohledy, jak to, že nic nedostala, tak to dementní srdce z čokolády jim za malou starost a malej peníz vyřeší to, že budou mít doma klid. Otázka je, jestli je moje manželka tan neobyčejná ženská a nebo naopak jestli autorka článku není (v pozitivním slova smylu) výjimka.
DavidV
A co si Kefalin predstavujete pod slovami „mit koule“? Koupit ji ten blbej darek nebo odignorovat Valentína? (Otázka pro autorku protoze z vaseho clanku to nejak neni jasne)
Redik
Jak uz tu zaznelo – tady nejde o koule, tady jde o dohodu (a vo hubu).
Pokud zena neco k Valentynu chce, je lepsi ji nesrat a neco ji dat. Za ty sceny, naschvaly a tichy domacnosti to nestoji.
Pokud vylozene nejde o princip (predrecnik, ktery se jasne domluvil, ze „nic nebude“ – i kdyz i ten moh v Lidlu koupit kytku za 50 – 100 Kc, pripadne bonbonieru v podobny cenovy hladine), tak jsou takovyhle prkotiny prilis nedulezity, nez aby mely zavdavat nejaky podnety k hadkam.
Na druhou stranu, pokud je pani nevdecna svine a nic ji neni dost, problem bude o neco hlubsi…
Kazdej mame nejaky svy libustky a uchylky, ve kterejch je lepsi nam bejt po vuli, jinak protistrana narazi.
Ja napriklad zapomenout na matciny narozeniny, tak je kecu jak ve snemovne.
carter
Ale jistě, že jsem mohl koupit kytku v Lidlu. Ale tady jde o ten princip. Nebudu se tlačit do nějakého komerčního nesmyslu jen proto, že všichni kolem juchají a aby pak manželka mohla povídat v práci, co dostala. Když je důvod (svátek, narozeniny, výročí svatby apod.), tak dostane kytku třeba za litr, to fakt není o penězích nebo lenosti něco shánět. Vtipné bylo, že byla zklamaná, že „něco čekala“, ale sama tu svojí půlku dohody dodržela a nic mi nepořídila :-)
Redik
To jste ten svatek pochopil uplne spatne. Vy ji koupite kdovico, vezmete ji do Alcronu, aby nemusela varit, a vona vam za to (si) dojde na kosmetiku a ke kadernikovi, kde necha suma sumarum 3000 Kc :)
Ja taky zastavam nazor, ze „darky“ davam prubezne a k takovejm tem nevyhnutelnejm typu narozeniny a Vanoce venuju neco uzitecnyho, pripadne potrebnyho, plus nejakou drobnost, at to neni uplne fadni. Takze treba vim, ze otecko potrebuje mobil, tak mu na nej pridam, a nadavkem dostane flashku muziky, co by si jinak sam nesehnal.
carter
No, ať jsem to pochopil, jak chtěl, nakonec jsem spokojen. Nemusím tu hovadinu vůbec řešit, manželka ke kadeřnici zajde ve svém pravidelném termínu a bez potřeby dělat si z hlavy malířskou paletu, na kosmetiku nechodí ani jindy, takže nepůjde ani teď (udělal jsem tu dobrou věc, že jsem si vzal pěknou ženskou a ne vobludu, co tráví denně tři hodiny v koupelně) a za ušetřené 3000 si koupím něco pěkného já :-)
Bezte do p*ci s valentynama. Autorka se tu potrebovala vyblit a sama nevi co chce.
Za mně je to celkem jasné. Na Valentýna se vykašlat, protože je to kravina – jen jakýsi hromadný pokyn „teď všichni jděte a kupujte si dárky“. Ale když má chlap doma blbku, která po dárcích na povel touží a je případně i schopná je neurvale vymáhat, tak co se dá dělat, holt chlap „něco“ koupí, aby ji zavřel hubu, protože o nějaké udělání radosti za těchto okolností fakt nejde.
Na tom něco bude. Chlap s koulema by autorce k valentínu koupil dovolenou s jednosměrnou letenku do Iráku, nebo na jiné území ovládané ISIS. All inclusive – chození v 50stupňovém vedru v černém hadru , bití, znásilňování a prodej na trhu otroků. To je totiž přesně to, co taková femikráva potřebuje, aby se jí v hlavince aspoň částečně rozsvítilo.
Chlap s koulema a aspoň minimální sebedůvěrou by si o něco takového ani kolo neopřel.
Takže to, že něco takového si dovolí kvákat na internetu je opravdu hodně špatná vizitka toho, jak jsou na tom čeští chlapi špatně a mají koule velikosti špendlíkové hlavičky.
Tohle je jediný důvod proč trošičku lituju, že se německý chalifát pod patronátem ISIS nerozšířil i na naše území, kde žijí takoví tvorové, kteří považují za tragédii a pomalu domácí násilí, když je chlap na valentýna nepozve do luxusní restaurace. Tipuju, že něco takového by pravověrný muslimský otec utopil ve vaně ještě před dosažením zletilosti.
jeste k tem spendlikovejm hlavickam… hele, fakt nemuzete podle sebe usuzovat na stejnou velikost i u ostatnich ;-)
když se to sejde jak u autorky, je nejlepším dárkem na Valentýna megapack kvalitních značkových vložek. A jestli tohle neocení, tak už nevím…
Na Valentýna společně s moji drahou kašleme. Shodli jsme se na tom, že buď je člověk věřící a pak návštěva kostela a bohoslužby je to co se má udělat. A pokud člověk není věřící, pak by měl asi zajít do mekáče na hamburger a kolu, protože to se k stylu toho svátku jak se slaví teď hodí nejvíc.
Většina chlapů do hloubky pochopí ženskou náturu až po bolestivém rozvodu. S „hošánky“ co si tím neprošli, většinou nemá smysl na toto téma diskutovat, a to bez ohledu na to, že třeba už májí čtřícátiny nějakou dobu za sebou.
Jim prostě nevysvětlíš, že snažit se uspokojit ženu nebo se nedejbože pokoušet udělat ji šťastnou, má takový smysl, jako vylévat čajovým sítkem vodu z potápějící se lodi. Protože žena se systematicky programuje na permanentní nespokojenost a nedostatky v jejím životě a bude naštvaná i kdyby žila v nejluxusnější vile ve městě a měla k dispozici desetičlenné služebnictvo.
S nadsázkou řečeno, když jedné koupíte k valentýnu Ferrari, tak bude spokojená týden, za měsíc bude brblat že jste ho měl koupit raději v růžové barvě a za půl roku už bude tvrdit, že na ni vůbec nemyslíte a nikdy jí nechcete nic koupit.
Na druhou stranu, jiná manželka co má doma toho „macho alfasamce“ kterého jí záviděly všechny kámošky, je šťastná, když ji ten její bouchač vyjímečně ten týden co má narozeniny, nezmlátí.
V obou případech je pocit štěstí srovnatelný.
Šmariápano, tak se to Ferrari přelakuje a je zase týden pokoj. Dáma se chce bavit a vidět, že se o ní snažíte. Nebereme je přeci na večeři, protože by jinak chcíply hlady, nekupujeme jim kytky, protože na to nemají. Prostě chtějí vidět zájem, podívejte se na takové lemčíky, ti makají do zblbnutí.
Jinak jste z obou případů jistě dovodil poznání, že jde o to, aby se situace prudce zlepšila a takové prudké zlepšení je nutné opakovat (mezi tím se to pomalu může vrátit na původní úroveň, trvalý růst není bezpodmínečně nutný a především narazí na Meze růstu – (c) Římský klub.
Jakkoliv jsem se zatím nerozvedl, prošel jsem rozhodně více než stovkou rozvodových a rozchodových příběhů. Jde o několik málo scénářů, které se opakují s drobně jinými rekvizitam (někdy je to traktorista, jindy bankéř, někdy splácí hrad, někdy televizi… atd.). Některé pochopitelně vybočují.
Je to výsledek evoluce. Spokojený ženský vyhynuly protože spokojenej chlap dřepěl v jeskyni a nenosil mamuty. Biologicky je žena naprogramovaná na péči o děti a píčování o neschopnosti chlapa kterýho si vybrala protože byl nejlepší. Článek je vlasně o tom že autorka na horách vyhledávala sexualní partnery a potkala jen tlupu mužu co se snažili organizovaně na pár hodin zavřít hubu manželkám a zakrejt tak pomocí blbýho svátku jinak uplně zbytečné chlastání a klouzání se na sněhu.
Já to vidím tak, že ne každý je ve vztahu s intoškou, která je nad komerční záležitosti typu Valentýn zcela povznesená – už třeba že ten muž samotný žádným intošem popírajícím komerci být nemusí. Popírat individualitu lidí (a jejich právo na ni), včetně v rámci jednoho pohlaví, považuji v této době za mimořádně zpátečnické.
Pokud takový muž ví, že zakoupit byť třeba jen čokoládovou blbost přispěje k harmoničtější a klidnější domácnosti, nechť tak udělá a není naše věc mu do toho brblat.
Já osobně nemám ráda projevy romantického tentononc, jako nějaký výročí, projevy zamilovanosti atd. (a to i kdyby nešlo spíše o jednostrannej ‚vztah‘) , jenomže narozdíl od autorky vím, že každej to má jinak a že přeci jen jsem s neromantickým pohledem na svět v menšině).
Což může být na druhou stranu dobrá výchozí situace pro někoho podobného smýšlení, kdo by si na tom chtěl rozjet menší byznys. Taková dárková agentura, která odborně zmapuje přání a touhy manželky/přítelkyně a v předvečer výročí vždycky chlapovi nenápadně doručí kytku a dárek :-) Pokud jsem si všiml, nikdo u nás takové služby nějak významně neinzeruje, tak třeba je tu volná nika :-)
Ac nejsem odbornik na drubez, rekl bych, ze darek dohozeny pujcovnou napadu je asi stejny level, jako zazitkovy vylet do krematoria.
Jak tu nekdo podotkl vyse, ono se to houfuje a porovnava, co ktera dostala a kdyz sest z deseti dostane to samy, tak to bude podezrele i pro jejich myslenkovy procesor, nebo jak to nazvat.
To samozřejmě kvalitní dárková agentura nemůže dopustit. Výběru dárků musí předcházet rešerše očekávaných vzájemných kontaktů podle facebooku, ze stejného zdroje se bude brát feedback. Přirozeně musí být do výběru zahrnuta i přiměřená náhodná složka, musí se též brát v úvahu osobnost fiktivního dárce („kdo to xakru tomu mýmu blbovi poradil, na tohle přece nemoh přijít sám“).
To zni nadejne. Pokud to budes delat dobre a levne, mas sanci prevalcovat zavedeny system kytek, poukazek a darkovych kosu o dva parniky.
Hlavne tam vraz disclaimer, ze za pripadny neuspech neneses zadnou pravni ani materialni odpovednost. Aspon malymi pimenky na stranu deset pod carou.
Kdyz uz teda podnikat v oboru ruska ruleta.
Nevím, jak to funguje u normální ženské, ale například s mojí manželkou to bylo tak, že jsem jí řekl, že importovaný nesmysly typu Valentýna nepodporuju a že by bylo fajn si to ujasnit předem, aby pak nebyla zklamaná. Prej že jasný, pohoda. No a pak jsem přišel 14. domů a ona byla taková jako nesvá… no chlapi samozřejmě tušej, ženským typu autorka článku to vysvětlím: „no když já jsem čekala, že stejně něco dostanu“. Ujistil jsem se, že mi tenkrát rozuměla dobře, a přesto čekala, že něco bude. Nebylo nic, další rok zase a už si zvykla, ale trvalo to. Chápu, že než koukat na vyčítavé pohledy, jak to, že nic nedostala, tak to dementní srdce z čokolády jim za malou starost a malej peníz vyřeší to, že budou mít doma klid. Otázka je, jestli je moje manželka tan neobyčejná ženská a nebo naopak jestli autorka článku není (v pozitivním slova smylu) výjimka.
A co si Kefalin predstavujete pod slovami „mit koule“? Koupit ji ten blbej darek nebo odignorovat Valentína? (Otázka pro autorku protoze z vaseho clanku to nejak neni jasne)
Jak uz tu zaznelo – tady nejde o koule, tady jde o dohodu (a vo hubu).
Pokud zena neco k Valentynu chce, je lepsi ji nesrat a neco ji dat. Za ty sceny, naschvaly a tichy domacnosti to nestoji.
Pokud vylozene nejde o princip (predrecnik, ktery se jasne domluvil, ze „nic nebude“ – i kdyz i ten moh v Lidlu koupit kytku za 50 – 100 Kc, pripadne bonbonieru v podobny cenovy hladine), tak jsou takovyhle prkotiny prilis nedulezity, nez aby mely zavdavat nejaky podnety k hadkam.
Na druhou stranu, pokud je pani nevdecna svine a nic ji neni dost, problem bude o neco hlubsi…
Kazdej mame nejaky svy libustky a uchylky, ve kterejch je lepsi nam bejt po vuli, jinak protistrana narazi.
Ja napriklad zapomenout na matciny narozeniny, tak je kecu jak ve snemovne.
Ale jistě, že jsem mohl koupit kytku v Lidlu. Ale tady jde o ten princip. Nebudu se tlačit do nějakého komerčního nesmyslu jen proto, že všichni kolem juchají a aby pak manželka mohla povídat v práci, co dostala. Když je důvod (svátek, narozeniny, výročí svatby apod.), tak dostane kytku třeba za litr, to fakt není o penězích nebo lenosti něco shánět. Vtipné bylo, že byla zklamaná, že „něco čekala“, ale sama tu svojí půlku dohody dodržela a nic mi nepořídila :-)
To jste ten svatek pochopil uplne spatne. Vy ji koupite kdovico, vezmete ji do Alcronu, aby nemusela varit, a vona vam za to (si) dojde na kosmetiku a ke kadernikovi, kde necha suma sumarum 3000 Kc :)
Ja taky zastavam nazor, ze „darky“ davam prubezne a k takovejm tem nevyhnutelnejm typu narozeniny a Vanoce venuju neco uzitecnyho, pripadne potrebnyho, plus nejakou drobnost, at to neni uplne fadni. Takze treba vim, ze otecko potrebuje mobil, tak mu na nej pridam, a nadavkem dostane flashku muziky, co by si jinak sam nesehnal.
No, ať jsem to pochopil, jak chtěl, nakonec jsem spokojen. Nemusím tu hovadinu vůbec řešit, manželka ke kadeřnici zajde ve svém pravidelném termínu a bez potřeby dělat si z hlavy malířskou paletu, na kosmetiku nechodí ani jindy, takže nepůjde ani teď (udělal jsem tu dobrou věc, že jsem si vzal pěknou ženskou a ne vobludu, co tráví denně tři hodiny v koupelně) a za ušetřené 3000 si koupím něco pěkného já :-)
Tak to gratuluju :) Snad Vam (ji) to vydrzi.