Nový silniční zákon je jak zmrdí otesánek. Zatím kácel jen v našem lese, teď začíná žrát svoje rodiče, tedy buzerkliku.
Pan Šimonovský se proměnil v zombii. Ne fyzicky, ale politicky. Exministr, který si v jeho štastnějších dobách vzal silniční zákon jaksi za svůj, se ocitl bez vlivu a bez perspektiv, všude jen chodí jako smutný Spejbl a každému vykládá, že systém je nastaven správně a zásadně by jej neměnil. Myslím, že se nenajde nikdo, kdo by ho bral vážně. Myslím, že se za pár let promění v zapšklého starce, který v parku ohrožuje spoluobčany holí a na potkání vykládá, že ví, jak spasit svět.
Zcela potichu zmizel další zastánce dopravní šikany, demagog jménem Robert Štastný. Pan Šťastný vedl Besip. V tom štastném období, kdy Besip vedl, zmutovala tato instituce na goebbelsovský zmrdispolek. Namátkou připomeňme Besip ganxta video, což je skutečná megaerupce debility, a flash velkoprojekt Pásovec Eli. Těžko říci, co panu Šťastnému zlomilo krk. Možná to byly zmíněné debilprojekty, za které by se slušný člověk červenal až na zadku, možná mimořádně vydařený Globální týden bezpečnosti, možná zmrdské způsoby, jakými vymrdal s dodavatelem SMS služby Promile SMS. Pan Štastný na dopravní mindfucking zcela nezapomněl, nyní pracuje pro České sdružení obětí dopravních nehod (to zní zase trochu záhrobně). Dosavadní úspěchy nebrání panu Štastnému nechávat se titulovat jako specialista na bezpečnost dopravy. Overbastarding Besipu je objektivně vzato pro nás všechny ztráta, protože pokud by pan Štastný do něj nezanesl stupeň tři, mohla tato organizace udělat v pozitivním smyslu mnoho užitečného.
Nyní došlo na Bambase.
Otázka: Bodový systém u nás je naprostá šikana slušných řidičů nebo snad máte pane Bambasi jiný názor? Napadlo Vás třeba, že čím více budete používat represe, tím hůře se budou řidiči na silnicích chovat?
Zdeněk Bambas: To mě tedy nenapadlo. Bodový systém není žádnou šikanou pro ukázněné řidiče. Pouze pro chronicky neukázněné, a to je jeho hlavní smysl.
Oficiálními důvody, pro který byl Bambas odejden, jsou špatná komunikace s veřejností a nárůst korupce u policie. Bambas může za to první z toho, to druhé mu totiž vůbec nepříslušelo řešit. Ačkoli byl Bambas často v médiích prezentován jako velitel dopravní policie a i on sám se tak někdy choval, ve skutečnosti neměl nad jednotlivými dopravními policisty přímou personální pravomoc a učinit jej odpovědným z jejich korupce je minimálně nesprávné.
„Podstatná část těchto oznámení je přímo od policistů, kteří oznamují rozhlasovým stanicím nepravdivou polohu radaru. Je to preventivní opatření. Za cenu jednoho telefonátu tak zklidní provoz na nebezpečné komunikaci.“ (takto reagoval Zdeněk Bambas v deníku Právo na informaci, že se řidiči informují o silničních hlídkách pomocí telefonátů do rádií).
První důvod, totiž špatná komunikace, je částečně správný. Bambas se totiž choval jako by pozbyl rozumu. V době, kdy se zaváděl 411, si klidně zmizel na dovolenou. Jeho reakce na jakékoli podněty od veřejnosti byly přezíravé a vedeny ve stylu „drž hubu, holoto“. Velkohubě sliboval s Husákem akci „Čisté silnice“, která měla mít za následek odstranění nepotřebných omezení, výsledek bylo jedno velké hovno. Další Bambasův známý kousek bylo ohýbání českého práva ohledně detektorů radarů nebo obhajování prasení u policistů. Na druhé straně, Bambas byl policajt, sice nepříliš chytrý ani obratný, ale pořád policajt a od takového se nic jiného ani nemůže očekávat.
Otázka: Jak je to přesně s antiradary? Aktivní jsou zákonem zakázány, ale pasivní ne a co není zakázáno…
Zdeněk Bambas: Jsou zakázány všechny radary, včetně pasivních detektorů, protože i detektor ovlivňuje technické prostředky používané policií tím, že kontrola pak není funkční.
Osobně vidím selhání pana Bambase někde jinde. Pan Bambas podporoval dosavadní (preventivně-buzerační) politiku policie, pořádal hony na slušné lidi (zvané eufemisticky dopravně preventivní akce) a nechával je šikanovat. Vedl svoje lidi k nezájmu o skutečnou represi a učil je číhat za bukem jako malý haranty. Policejní sbor nabyl dojmu, že nejvýznamnější dopravní přestupky na zeměkouli jsou nepřiměřená rychlost a prošlé obvazy v lékarničce. V jeho době se narodily takové úchylnosti, o kterých se raději jen šušká – tedy například minimální suma pokut, kterou v některých okresech musejí policisté vybrat za jednu směnu, když mají k dispozici vůz s radarovým měřičem. Řidiče zase naučil pan Bambas sledovat nikoli provoz, ale kde číhá policajt. To vše zaváděl, podporoval nebo alespoň toleroval pan Bambas s přesvědčením, že strach je nejlepší řidič. Na šíření strachu založil celou svoji strategii – ještě před měsícem, kdy mu muselo být jasné, že už se na něj vaří voda, vyhrožoval lidem dalšími megaakcemi. Ono se ale ukázalo, že strach je velmi špatný řidič (stejně jako je špatný chirurg, spisovatel nebo třeba kotelník) a Bambas měl být odvolán proto, že selhala jeho strategie. Podobně, jako jsou ze stejného důvodu odvoláváni manažeři firem nebo armádní generálové.
Nevidím na Bambasově vynuceném odchodu nic pozitivního. Tuším za tím něco zmrdského, ve svém konečném důsledku ještě horšího, než byl Bambas sám. Problémem našeho prostředí není Bambas, problém je zmrdský silniční zákon. Kdokoli přijde na Bambasovo místo, bude řešit stejné problémy jako Bambas, ocitne se pod stejným tlakem jako Bambas, pravděpodobně nakonec použije stejné prostředky jako Bambas a dopadne jako Bambas. Nikdo z nás na tom nebude profitovat, pro všechny z nás to bude stejné nebo horší. To, že Langer obětoval Bambase, je signál, který říká:
Buzerovat se bude dál, ale nyní to bude v sametové rukavičce.
Z pozice odpůrce 411 nemám už vůbec z odchodu Bambase radost, protože jeho neotesanost dávala zvláště dobře vyniknout některým absurdním rysům „dopravní politiky“ v lidově byrokratických Čechách. Každé jeho slovní ztopoření pro média znechutilo obrovský počet lidí a jeho jméno se stalo synonymem ryzího policajtství. Míra akceptace jeho osoby okolím a s ním také míra akceptace 411. zmrdozákona byla mimořádně nízká mimojiné díky němu; celé týdny mohli anti411 aktivisté snášet argumenty a nevydalo to tolik, jako když Bambas jednou otevřel ústa. O to všechno s použitím „rukavičky“ přijdeme.
Takže vám přeju pěkný zbytek prázdnin bez Bambase a Bambasovi hezký zbytek prázdnin bez policie.
(1x známkováno, průměr: 1,00 z 5)