Společností táhnou fámy, že úřady přidělují body za dopravní přestupky nějak tak utajeně, v důsledku čehož řidiči možná mají na kontě body, aniž by o tom věděli.
Uvedení na pravou míru: Takové tvrzení je zcela mylné. Body jsou připisovány na konto, až když byla řidiči uložena sankce za přestupek, a k tomu může být od zjištění přestupku ještě dlouhá cesta. Dá se předpokládat, že když byla řidiči udělena za dopravní přestupek sankce, že vzal na vědomí také fakt, že mu budou připsány body, protože bodový systém nás ochrání, halelúja. Jasné?
Pokud tedy dostane řidič pokutu na místě a zaplatí ji (což nedoporučuji), pak je proveden proces podle citovaného zákona. Řidiči jsou připsány body, přičemž není o stavu svého bodového konta zpraven. Neinformování o stavu bodového konta je tuzemské unikum, které v jiných zemích s bodovým systémem nemá analogii a představuje jednu z největších nechutností obsažených ve 411. Nicméně je to vlastnost, o které se od samotného začátku dobře ví a skoro nikdo neměl zapotřebí proti ní protestovat. Pokud funkci bodového systému správně chápu, používá se tam jako preventivního prvku strachu řidiče z toho, že jednoho dne nasbírá 12 trestných bodů (a nebude moci řídit, například se pak nedopraví do práce nebo za rodinou, případně utrpí jiný sociální handicap) a v tomto ohledu by pravidelné informování o stavu bodového konta představovalo významný vliv na účinnost bodového systému – jistě se jinak bude chovat, který má doma papír na to, že jich má šest, než občan, který tuší, že tam někde za horama nějaké má. Ale nebudeme buzerantům vylepšovat jejich systém. Pokud chcete vědět, jaký máte stav bodového konta, odeberte se na úřad a požádejte si. Za Kč 30,- vám to buzerparta sdělí, ale pouze osobně a se značnými projevy neochoty.
Ještě jednou: Dokud není váš přestupek uzavřen a sankce uložena, nenásleduje žádný odpis bodů.
Zákon 361/200 Sb. O provozu na pozemních komunikacích, § 123b, praví:
(1) Řidiči motorového vozidla, kterému byla za jednání zařazené do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trestu za trestný čin. Záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo doručeno.
Pro zajímavost, v úplně prvním návrhu 411ky stálo, že body budou připisovány vždy bez ohledu na to, zda vina byla řidiči prokázána nebo ne. Z již udělených bodů byla dána možnost se ve správním řízení vyvinit. Tolik malá sonda do reálných myšlenkových pochodů českého úředníka a jeho vnímání pojmu presumpce neviny.
Stalo se však následující: Úředníci, kteří chodí denně domů vyčerpaní a jejichž suma přesčasů se šplhá do závratných výšin, vymysleli zlepšovák, kterým se hodlají přiblížit vysněnému ideálu českého vohnoutstva „pohoda, klídek, tabáček“. Prostě si dopřát trochu odpočinku v to jejich každodenním vražedném stresu. V některých městech totiž zavedli tzv. dávkové odbavování dopravních přestupků. Spočívá to v tom, že úředníci akumulují oznámení o přestupcích spáchaných jedním řidičem tak dlouho, až jich je jich dost, a pak je chtějí projednat hromadně. Zákon o přestupcích tomu říká společné řízení:
§ 57
Společné řízení
(1) Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, které je příslušný projednávat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.
Není to tudíž nezákonné.
Lhůta na sulcování oznámení o přestupcích je omezena zákonem 200/1990 §67.
(3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů.
Dále se vyplatí znát §66 odst.3 písmeno g.
(3) Správní orgán věc dále odloží, jestliže
g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.
Další práci s tímto ustanovením přenechám na vaší fantazii.
Dá se odvodit, že v některých lokalitách skutečně nastalo přetížení úředníků, protože musejí opracovat snímky z automatických kamer. Mají patrně problém nejen dodržet lhůtu šedesátidenní, ale i lhůtu jednoroční, během které musí řízení být uzavřeno. Což je ovšem problém státní správy a její nízké efektivity, resp. nesmyslného vynákládání veřejných prostředků na nákup buzeračních prostředků. Je to státní správa, kdo to musí vyřešit, my z toho můžeme jedině profitovat.
Exministr Šimonovský popisuje fungování svého legislativního zmrdizmetku takto:
„Teprve získáním určitého počtu bodů vyvolává u řidičů autoregulační proces. Začnou přemýšlet, že by je bodový systém skutečně mohl ohrozit“.
Vypadá to tedy, že úředníci a Šimonovský netáhnou za stejný konec lana.
(Mimochodem, oceňte Spejblovu logiku. Aby bodový systém začal být účinný a zvýšila se bezpečnost na silnicích, musíme nejdříve všichni spáchat přestupky a tím bezpečnost zase snížit. Orwell by vejral.)
Důvodem postupu, který úředníci zvolili, není nic jiného než to, co jsme již loni touhle dobou předpovídali. Úřednická klika se nyní, jeden rok od zavedení zmrdizákona, přihlásila o svá práva. Nyní se bude několik měsíců zkoumat, proč nelze dopravní přestupky opracovávat ve FIFO frontě, pak se ukáže, že je málo úředníků a zaměstnají se další, další a zase další tak, aby se ke klientsko-korupčnímu rohu hojnosti připojilo co nejvíce soudruhů. Kromě toho, atmosféra strachu vyvolaná (nesprávým) tvrzením některých médií, že řidiči mají připsané body a nevědí o tom, nahrává záměrům buzerlobby a prohlubuje atmosféru strachu a paniky, kterou fanouškové dopravní buzerace ve společnosti tak rádi šíří.
Takže – nenechte se od těch blbečků vykolejit. V systému 411 se objevil než další rozpor.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)