Tento text jsme získali přímo od MDČR (děkujeme panu Hanzelkovi za jeho zaslání). Jedná se o jakousi předběžnou zprávu, kterou sestavil tým Hanzelka, Kněžínek (spoluautor 411 ještě z dob Šimonovského), Ambrožová, Kadula pro účely prezentace novinářům.
Myslím, že se jedná o něco, co bychom všichni měli vědět a znát, protože v tomto dokumentu formulovalo MDČR poprvé svůj názor na bodový systém. Jak dalece se tento názor shoduje s tím, co před volbami prohlašovala ODS a její ministr pan Řebíček, ponechávám na posouzení čtenářům.
Podle mého názoru je ve zprávě propojeno věcné a politické hledisko. V některých ohledech je zpráva objektivní, v jiných naznačuje nepokrytě směr, kterým se MDČR vydá v následujících měsících – a bude se jednat o směr dalšího prohlubování represe a zavádění prvků nerovnosti (pokuty podle výše příjmů, odpovědnost vlastníka za automobil). Na druhou stranu ukazuje, že si úředníci uvědomují některé zcela konkrétní asociální prvky 411, jako například neúměrnou výši pokut, spornou účinnost nového silničního zákona, prohlubování agresivity a bezohlednosti na silnicích (ačkoli efektem bodového systému měl být pravý opak). Obsahuje také věcnou chybu (v Rakousku žádný bodový systém nemají, používají metodu „3x a dost“) a drobně si protiřečí (Bodový systém se osvědčil… vs. nepříznivý vývoj v roce 2007) apod.
Zprávu publikuji proto, aby si každý z nás uvědomil váhu svého hlasu a vyvinul tlak na své zastupitele, případně podpořil občanské iniciativy, které stojí ve věci silniční represe na té straně, která je mu bližší. Vypadá to, že boj o podobu budoucí úpravy pravidel silničního provozu začal právě nyní a tato zpráva představuje v něm první výstřel.
Bodový systém vás ochrání, halelúja!
Nyní následuje text zprávy. Zvýraznění jsem provedl já, nebylo součástí původního textu.
Statistiky bodů
Očekáváme, že bodově postiženo bude k 30.6.2007 přibližně 500.000 řidičů, tzn. necelých 8 % řidičů bude mít nějaký bod. Z toho 15 % tvoří cizinci (především v pohraničí).
Podle matematického modelu dosáhne hranice 12 bodů přibližně 1500 až 1600 řidičů, na konci května má 12 bodů 1277 řidičů. Z toho 45 žen (3,5 %) a 1232 mužů (96,5 %). Nesmíme zapomínat, že o řidičské oprávnění lze přijít i tehdy, pokud řidič nenasbírá 12 bodů, např. za alkohol (7 bodů).
Z celkového počtu bodů připadne mužům 85 %, ženám 15 %. Z toho plyne, že ženy méně porušují zákon = jezdí bezpečněji. V registru řidičů je žen 40 %, mužů 60 %.
Nejvíce obodovaných řidičů má dva body (40 %).
Je zavádějící tvrdit, že v některém regionu jsou horší řidiči, protože je tam nejvíce bodů na hlavu. Ovlivňuje to hustota osídlení, to, zda je region tranzitní, pohraniční (cizinci), intenzita práce policie atd.
Detailní statistika je k dispozici zde.
Nejčastější přestupky
1) Překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méně než 20 km/h (prům. 465 za den)
2) Porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky (319 za den)
3) Porušení ustanovení o osvětlení vozidla (192 za den)
4) Překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o více než 20 km/h (138 za den)
5) Porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem (125 za den)
Pozn.: To, že je překročení rychlosti nejčetnějším přestupkem, je nepochybně ovlivněno rozmachem úsekového měření rychlosti v obcích (kamery).
Základní premisa pro hodnocení
Účinnost bodového systému je potřeba vyhodnotit skutečně až po roce fungování. Toto velmi předběžné vyhodnocení je vyvoláno poptávkou novinářů. Hlubší analýzu budeme mít v ruce po prázdninách. Chceme statistiky porovnat nejen meziročně, ale chceme také vypočítat desetiletý průměr a rok fungování bodového systému s ním porovnat. Zajímavé bude i srovnání loňských letních prázdnin (tj. těsně po nabytí účinnosti) s prázdninami roku 2005 i 2007. Teprve pak budeme moci fundovaně, s daty a srovnávacími statistikami, hodnotit klady a zápory zákona. Stejně tak se domníváme, že rok fungování bodového systému je příliš krátká doba na vyvozování kategorických závěrů. Bylo by potřeba srovnat více let s bodovým systémem.
Závěry
Bodový systém jako takový je dobrý preventivně-represivní nástroj, který ovlivňuje chování řidičů. Je evropským trendem, přibližně 2/3 zemí EU jej mají ve své legislativě. Nechceme jej rušit, byl by to krok zpět.
Bodový systém se v České republice osvědčil. Odmítáme tvrzení, že by bodový systém selhal. Na druhou stranu je potřeba přiznat, že je méně účinný, než se očekávalo.
Loňská kampaň ministerstva dopravy a medializace bodového systému přinesly snížení následků nehodovosti již v červnu 2006 – tedy měsíc před zahájením účinnosti zákona. Bylo dosaženo enormní ukázněnosti řidičů, která trvala i v červenci a v srpnu.
V dalších měsících však disciplinovanost řidičů polevila. Je otázkou, do jaké míry má na chování řidičů vliv intenzita dohledu nad silničním provozem ze strany Policie ČR a obecních policií. Podle údajů ze zahraničních studií se policejní dohled podílí 25 procenty na zlepšení chování řidičů a bezpečnosti silničního provozu.
Statistiky dopravních nehod dokonce v prvních měsících roku 2007 ukazovaly na nepříznivý vývoj. Odborníci na bezpečnost silničního provozu se shodují v názoru, že na zhoršení měla podstatný vliv mírná zima. Řidiči během mírné zimy vyjížděli častěji. Paradoxně při špatných povětrnostních podmínkách (sníh) jezdí řidiči bezpečně a opatrně a vyjíždějí na silnice méně.
Mírná zima se promítla zvláště u nehod motocyklistů, kde zaznamenáváme meziroční nárůst o 150 % v kategorii usmrcených.
Mírná zima se negativně promítla do statistik nehodovosti i v zahraničí. Například v Rakousku, kde mají bodový systém déle než v ČR, zaznamenali v prvním čtvrtletí 2007 nárůst ve všech ukazatelích. Nárůst počtu usmrcených je dokonce procentuálně vyšší než v ČR. Obdobně nepříznivá situace je i v Polsku a ve Francii.
Statistiku značně ovlivnil počet usmrcených v Jihomoravském kraji za první čtyři měsíce roku 2007, kde jsme meziročně zaznamenali nárůst o 40 usmrcených osob. Pokud by nedošlo k tomuto nárůstu, dosáhlo by se celorepublikově statistické úrovně roku 2006.
Příčinou tohoto velmi nepříznivého stavu je zvyšující se agresivita a bezohlednost účastníků provozu na pozemních komunikacích spolu s nedodržováním základních pravidel silničního provozu (především rychlostních limitů a přednosti v jízdě). Mezi nejčetnější příčiny nehod patří nesprávný způsob jízdy (např. nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly), nevěnování se řízení či nezvládnutí řízení vozidla. Na agresivitu za volantem chce BESIP zaměřit speciální kampaň.
Na nehodovost může mít také vliv rostoucí intenzita provozu. Meziročně zaznamenáváme přírůstek 100.000 vozidel v registru vozidel. Roste i počet řidičů. Za poslední tři roky o téměř půl milionu.
V květnu 2007 již zaznamenáváme obrat k lepšímu. K 28. květnu 2007 máme celorepublikově ve srovnání s květnem loňského roku o 17 usmrcených méně.
Zákon o silničním provozu a sankce
Zákon má některá obsahová a technická pochybení a právně vadná ustanovení. Snažíme se je odstranit formou malé (technické) novely. Např. známé zranění cyklisty. Případná úvaha o větší novelizaci přijde na řadu až po hlubším vyhodnocení účinnosti zákona.
Za velký problém považujeme nedostatečnou vymahatelnost práva. Řidiči často zneužívají institut „osoby blízké“. Odpovědnost vlastníka vozidla se do zákona nepodařilo prosadit v odpovídající míře a ani k tomu není politická vůle.
Finanční postihy za dopravní přestupky jsou přísné, ale mnohdy neodpovídají příjmovým možnostem obyvatelstva.
Na druhou stranu je fakt, že jsou v zahraničí ještě přísnější. Např. ve Finsku činí pokuta za dopravní přestupek nejméně 1 % z ročního příjmu – je tak dosaženo větší individualizace sankce s ohledem na příjmové poměry pachatele.
Závěr
Dosavadní vývoj následků nehod na pozemních komunikacích za první třetinu roku 2007 je velmi nepříznivý, neboť zvýšení následků nehod, především pak počtu usmrcených osob, dosahuje nebývale vysokých hodnot (zvýšení o 47 osob, tj. o 18,1%). Příčinou tohoto velmi nepříznivého stavu je zvyšující se agresivita účastníků provozu na pozemních komunikacích spolu s nedodržováním základních pravidel silničního provozu.
Ze zpráv Evropské komise mimo jiné vyplývá, že samotné zavedení bodového systému může přinést snížení počtu usmrcených osob o 5 až 7 %, ale při důsledném vymáhání dodržování pravidel až 25 %. Na druhé straně je upozorňováno, že po „určité době“ řidičům vozidel tzv. „otrne“ a sníží se stupeň dodržování pravidel. Je také nutno dodat, že zvýšení následků nehod bylo do značné míry negativně ovlivněno velmi příznivými klimatickými podmínkami panujícími v letošním roce. To potvrzuje i negativní vývoj v počtu usmrcených, ale i v počtu nehod na suchém povrchu. Zaznamenáváme také více nehod zaviněných chodci, cyklisty, motocyklisty, ale i lesní zvěří. V květnu 2007 však již zaznamenáváme pokles počtu usmrcených a měsíční bilance je dokonce příznivější než v květnu 2006.
Autoři: Ambrožová, Hanzelka, Kadula, Kněžínek (s využitím informací od Centra dopravního výzkumu a Policie ČR)
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)