411: „Důvodová“ zpráva

Featured Image

Tématu nového silničního zákona, které na našem často označujeme pouze číslicí 411, jsme se na našem serveru věnovali dostatečně. Přidat se na stranu odpůrců tohoto zákona bylo pro mne otázkou osobní cti, myslím, že by tak měl učinit každý slušný a zodpovědný člověk.

Přesto – pro mě nepochopitelně – se přináchazejí v mém okolí osoby, které nový zákon považují za férový. Uvidíme, zda po přečtení níže citovaného dokumentu nezmění názor.

Důvodovou zprávu k návrhu zákona 411/2005 Sb (zde, 350kB, formát PDF), se kterou šel do posledního hlasování v PSP,  jsem chtěl původně dát čtenářům k dispozici bez komentáře. Nakonec, po jejím opakovaném pročtení, jsem se rozhodl přidat minimální komentář k tomuto textu. Doporučuji čtenáři důvodovou zprávu si vytisknout a přečíst například v metru cestou do práce. Je to zajímavý dokument, který vrhá světlo na širší souvisloti při tvorbě kocourkovské zmrdolegislativy.

Tedy například:

Zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu.

Dokument konstatuje situaci, kterou jsme asi všichni pokládali za neuspokojivou – totiž že policista prakticky nemohl zabránit v jízdě opilému řidiči, protože to znemožňoval Zákon o Policii ČR. Přes úvodní odstavce, které líčí bezútěšnou situaci za účelem vytvoření příhodné blbé nálady, se dostaneme k druhému odstavci na straně 4. Zde se dozvídáme, že PČR a správní orgány, řekněme vygenerovaly potřebu jiné účinnější úpravy, která umožní zadržet řidičský průkaz. Je to vlastně docela obratná manipulace. Předchozí odstavce popisovaly situaci, kdy je třeba zabránit řidiči v jízdě (tzn. např. použitím botičky, odtažením automobilu), protože někoho právě ohrožuje. Najednou hop, přecházíme k jinému opatření, a to sice zadržení řidičského průkazu. Pročpak? Důvod se dozvíme hned o pár řádků níže. Zadržený řidičský průkaz funguje jako rukojmí, který zajistí, aby občan řádně spolupracoval s úřady a nevymrdal se správním řízením. Goebbels by jistě zajásal nad tím, když se požadavek policie a správních orgánů nazve společenskou poptávkou.

Důvodová zpráva obsahuje diskutabilní zdůvodnění, proč policie nemůže nést odpovědnost za odtažené vozidlo. Odtažení vozidla podle předkladatelů řidič sám vyvolal svým protiprávním jednáním (ačkoli v této chvíli ještě vůbec nemusí být prokázáno, že se řidič vůbec nějakého protiprávního dopustil, pouze s ním bylo zahájeno přestupkové řízení a ze zákona se něj hledí jako na nevinného!) a proto nese odpovědnost za všechny případné následky, které svým jednáním vyvolal, tedy například poškození automobilu během nebo po odtažení. Je to velmi zvláštní. Kdyby takový princip platil i jinde, nebylo by například nutné dávat vězňům jídlo nebo jim poskytovat lékařskou pomoc, protože se do basy dostali vlastní vinou, tak ať si nějak poradí. A vy byste mohli bez problémů zastřelit Kolomana Dunku, který vám vykradl sklep, protože si za to může sám. Kdyby do sklepa nelezl, tak byste po něm nestřílel. Jak prosté, jak civilizované.

Represívní a mocenský charakter nového zákona vpodstatě nepokrytě konstatuje poslední věta odstavce 3, kterou si lze vyložit zhruba tak, že „řidiči budou mít strach ze zablokování auta nebo zadržení řidičáku, takže budou lépe kooperovat s policií“.

Bodový systém.

Obsahuje hned na začátku revoluční větu, která byla ovšem samotným zněním zákona popřena. Totiž že bodové ohodnocení odráží nebezpečnost přestupku. Jednalo se zřejmě o zbožné přání autorů důvodové zprávy, protože realita je zcela jiná. Současné bodové ohodnocení přestupků má jakýsi didakticko-buzerační charakter a nebezpečnost přestupku většinou vůbec nereflektuje, viz např. nezapnuté pásy, jízda rychlostí 54km/h, jízda bez zapnutých světel, nebo nepoměr v hodnocení jednotlivých přestupků. Hillbilly boy s traktorem na dálnici dostane jeden bod, telefon v ruce je za tři. Opět vidíme, že ocas vrtí psem, tedy předkladatelé zákona a lobby za nimi skrytá manipuluje parlamentem spoléhaje na vohnoutismus letargických poslanců, kteří zvedají hnát bez přemýšlení pro co.

Dále je konstatována mezinárodní zkušenost s bodovým systémem, aniž by autoři šli v tomto tématu nějak do hloubky, zřejmě si byli vědomi, že takový led by byl velice tenký a nemusel je unést. Dozvídáme se o celé právní konstrukci bodového systému, kdy trestný bod není ve smyslu zákona sankcí, ale administrativním úkonem, který po dosažení určitého počtu bodů vyústí ke ztrátě profesní způsobilosti řidiče. Tím „zadavatelé“ elegantně obešli problém dvojího trestu, který vylučuje Listina základních práv a svobod. Autoři zprávy konstatují, že takový mechanismus bude motivovat řidiče k tomu, aby se ztrátě bodů snažili aktivně svým přístupem zabránit, což je jistě zajímavé zejména s ohledem na to, že stav bodového konta není řidiči ze zákona automaticky sdělován.

V případě, že máte problém s obcházením zákona, vězte, že vaši zákonodárci jej nemají. Co z toho plyne za poučení?

Na straně 6 se dozvídáme o nutnosti service packu, který měl zavést (ovšem podle zahraničního vzoru, zřejmě inspirace na Kubě) cosi jako presumpci viny. V případě, že majitel vozidla auto neřídil, musel by se tak nějak vyvinit (vyvrátit právní domněnku), jinak by se mělo za to, že auto řidil sám. Autoři opět bezelstně konstatují, že s dokazováním prostě mívají problém a potřebují jej nějak vyřešit, v tomto případě definicí viníka ze zákona. V této podobě nakonec zákon realizován nebyl, nějak se na to zapomnělo nebo to našim poslancům v jakémsi záblesku zbytku svědomí připadalo příliš. Další součástí service packu je pořádková pokuta 5.000 Kč za nedostavení se ke správnímu řízení, kterou je možno ukládat opakovaně, čímž se novátorsky zavádí institut opakovaného trestu za stejný přestupek.

Hlava III

Začíná větou, že zavedení nových pravidel je nezbytné pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Tečka. Pokud se jedná o důvodovou zprávu, předpokládám, že bude obsahovat nějaké důvody. Autoři nemají zapotřebí dokládat toto tvrzení  číselnými údaji ani statistikami. Dobře víme proč: Zákon byl poprvé předložen ještě v době, kdy čísla vypovídající o nehodovosti byla skutečně alarmující. Díky zásadovému postoji některých politických stran se podařilo zavedení zmrdozákona o cca dva roky odložit, a během těchto dvou let se situace na českých silnicích začala zlepšovat, řekněme že sama od sebe. Hlavní argument pro zavedení zmrdozákona tedy pominul, ale jeho „objednatelé“ na jeho schválení pochopitelně trvali a tak nezbylo, než sáhnout po další manipulaci a vykreslit situaci horší, než ve skutečnosti byla, spoléhaje na to, že vohnoutský poslanec po tom nebude pátrat.

Minulá PSP byla skutečně výkvětem národa.

Také postrádám to, co by mělo být součástí každé důvodové zprávy, zvláště pokud se jedná o takto rozsáhlý zásah do práv občanů. Ve zprávě není nikde uveden odhad vlivu nových pravidel na nehodovost. Objednatelé deklarovali jako cíl zákona zvýšení bezpečnosti na českých silnicích, ale neobtěžovali se kvantifikovat jeho předpokládanou účinnost. To je jistě pozoruhodné.

Samofinancování

Zde se zřejmě dobereme toho, co nám v předchozím textu chybělo.

Předkladatelé zprávy konstatují, že může dojít k zvýšeným nákladům v souvislosti se zavedením bodového systému, tyto náklady však budou kompenzovány vyššími příjmy, tzn. větším výnosem získaným z vybraných pokut. Dále se dozvídáme, že právě proto jsou pokuty v novém systému vyšší.

Je to jistě zcela bezcharakterní. Předkladatelé zákona dopředu předpokládají, že se zákon nebude dodržovat, na jeho nedodržování je postaveno financování celého systému. Jistě, zvykli jsme si na to, že pes žere psa a ocas vrtí psem, ale něco natolik slizkého jistě mnozí nečekali.

Předkladatelé zákona konstatují, že PČR vybrala v roce 2002 na pokutách celkem 349 mil. Kč. Předpokládaný příjem obecních úřadů z pokut je očekáván ve výši 483 mil. Kč. Toto je příjem obcí, pokuty vybrané policí jsou do státního rozpočtu, celková suma pokut bude tedy o to vyšší. Dopustím se jedné spekulace. Oficiální průměrný počet úmrtí na silnicích za červenec 2004 a 2005 je 110, letos konstatuje statistika 62 úmrtí, účinnost nového silničního zákona je tedy 44% (je to velmi teoretické, provoz v prvních dvou červencových týdnech byl zhruba poloviční, protože lidé využívali teplého počasí k rekreaci). V roce 2002 vybrala policie zhruba 350 mil. Kč., inflace za 6 let je řekněme 10% a pokuty narostly faktorem 2,5. Můžeme tedy znásobit: 350 * 1,1 * 56% * 2,5 = 539 mio, tolik vybere policie na pokutách za jeden rok existence šmejdu.411. Celkem vytahá aparát z peněženek řidičů za rok něco přes jednu miliardu. Dá se to zhruba porovnat s příjmem z dálničních známek pro osobní automobily.

Novela nemá podle autorů vliv na životní prostředí. To není pravda, protože zavedení celodenního svícení zvyšuje nevýrazně spotřebu paliva a tím roste produkce výfukových zplodin. Konkrétně zde hovoříme o zvýšení spotřeby paliva asi o 3%. V porovnání s předchozím se to jeví jako maličkost.

Dále čtěte sami.

Můj názor.

Důvodová zpráva mi umožnila pochopit sekundární účel zmrdizákona 411, totiž zavedení dodatečného zdanění řidičů. Kdo bude číst do konce, najde i cíl terciální, totiž posílení pozice preferovaných skupin, tedy cyklistů, chodců nebo řidičů taxi a veřejné hromadné dopravy zavedením většího počtu výjimek pro ně. Primárním cílem bylo již mnohokrát konstatované posílení pravomocí represívních složek, tedy zlepšení kvality represívního systému. Sekundární účel pak poslouží k znásobení jeho kvantity, protože nový systém přinese díky vyšším příjmům do systému více peněz a tím umožní rozšířit řady profesionálních buzerantů.

V podstatě jsem byl překvapen, jací lidé sedí ve sněmovně a na základě čeho všeho jsou ochotni zvedat ruku. Pouze imbecil dovede brát takovou „důvodou zprávu“, jinak snůšku dohadů, pověr a zbožných přání, vážně. Za svůj život jsem musel vyrobit povícero důvodových zpráv, zvláště když jsem chtěl vytáhnout z managementu naší firmy nebo dokonce od zákazníka peníze na něco, co jsme potřebovali. Jistě že jsem přizpůsoboval obsah zprávy předpokládané myšlenkové zdatnosti posluchače. Ovcomrdovi ze zemědělské fakulty zpravidla stačí ukázat barevné obrázky a vyvolat u něj dostatečnou paranoiu, zatímco jindy je třeba dát dohromady skutečně obsažný dokument a hodiny o něm vydržet diskutovat. Většinou se ukázalo, že a) čím větší částka, tím méně kompetentní lidé o ní rozhodují b) čím menší částka, tím déle a usilovněji je nutné ji zdůvodňovat. Zde to bylo podobné.

Takový kýbl sraček, jaký představuje uvedená důvodová zpráva, bych se však komukoli předložit styděl. Jediná přítomná argumentace je „my to potřebujeme, protože to policii a úřadům učiní život snazším“ a „EU to požaduje“. Stejně tak, kdyby někdo překládal takový dokument mně, odmítl bych ho jako neúplnou a argumentačně slabou důvodou zprávu.


05.08.2006 D-FENS
 

Dodatek – Co s tím

Důvodová zpráva obsahuje současně návod, jak systém srazit na kolena.

Za první měsíc fungování zmrdozákona bylo uděleno 40.000 trestných bodů. Pokud bychom jeden bod ohodnotili průměrnou pokutou 1.500 Kč, vybral zmrdobuzersystém 60 mil. Kč. za jeden měsíc, tzn. 720 mil. Kč za rok. System.411 byl tedy navržen správně, v podstatě dosahuje předpokládaných příjmů. My se musíme pokusit zvrátit jeho ekonomickou bilanci. Toho lze dosáhnout dvěma cestami:

1. Zvýšit náklady systému
 
– požadovat opakovaně výpisy z bodových kont (pokud vám není líto Kč 15,- za správní poplatek, který jistě spotřebovanou kapacitu nepokryje),
– přestupky zásadně řešit ve správních řízeních, protože jsou administrativně náročná
– různým způsobem na sebe vázat kapacity systému, například sepisováním sáhodlouhých protokolů v případě vyšetřování přestupku
 
2. Snížit příjmy systému

– pokuty za nerozsvícená světla a nezapnuté pásy jsou zbytečné. To je vážně hloupé, dávat systému peníze za takové blbosti.
– zavést princip solidarity. Když potkáte auto s nezapnutými světly, zamrkejte na něj světly, on pochopí. Stejně tak je třeba naložit s policejním radarem u cesty. Nevěřte policejním tlachům o tom, že budou použití světelné houkačky pokutovat nebo vyšetřovat jako maření čehosi kohosi, použití světelné houkačky zákon povoluje k odvrácení hrozícího nebezpečí – a nebezpečí hrozí na silnici skoro všude a každému, jak nás různí zbabělci neustále přesvědčují.
informovat ostatní o radarech, měřicích prostředcích apod.
– používat antiradary.
 
Pozn. Výzva pro autory: Kdo zpracuje metodiku pro každodenní odboj?

12345 (1x známkováno, průměr: 1,00 z 5)
489x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:06
D-FENS © 2017