Hlavní problém českých silnic byl vyřešen. Univerzální lék na dopravní nehody byl nalezen. Žijeme ve světě plném klidu, bezpečí a harmonie. Agresívní řidiči zakrátko nasbírali 12 trestných bodů a byly jim odebrány řidičské průkazy, takže nesmějí vyjíždět.
Kdy jste naposledy nějakého viděli? Pokud se stávají ještě nějaké nehody, je to tím, že policie dostatečně nedohlíží, nepomáhá ani nechrání. Bodový systém je správný a funguje….
… Jeníček a Mařenka bloudili temným lesem. Jeníček vylezl na strom a zvolal: Vidím světýlko!
Bodovým systémem jsme se tu zaobírali a tématickou řadu ukončili konstatováním, že bodový systém nemá žádný výsledky, tudíž že je k ničemu. Vracet se k tomuto tématu bylo pro mne nošením dříví do lesa, protože se o tom může každý přesvědčit sám, když vyjede svým autem za prací, nákupy nebo k babičce, aniž by musel studovat statistiky a studie. Situace na silnicích není lepší. Chybějí výsledky. Bodový systém nefunguje. Co nefunguje, patří zrušit.
Slovutné Ministerstvo dopravy (MDČR) je jiného názoru. Neuvěřitelná 33 stran dlouhá a 5MB velká studie má dokázat nedoložitelné. Že bodový systém funguje. Jak? Vzkřísí snad oběti dopravních nehod, které se staly „nad plán“? Ne. Odehrává se to v powerpointové rovině a argumenty jsou dva:
– 88,03% bodovaných řidičů se již dále nedopouští přestupků a trestných činů zařazených do bodového hodnocení řidiče
– pouze 0,93% z řidičů, kterým byly uděleny body, se ve sledovaném období dopustilo přestupku opakovaně
Když jsem to viděl, tak jsem ucítil něco silně smrdět. Kdo to tedy dělá na silnicích pořád ten bordel? V Kocourkově je registrovaných 6.327.000 řidičů (z toho je jich neurčený počet pasivních, mají řidičák, ale neřídí), z těch zhruba 931.000 dostalo nějaký bod. To je zhruba 15% řidičů. A z nich jen teď už jen každý stý (0,93%) se dopouští přestupků. To by přece mělo znamenat výrazné a na první pohled patrné zlepšení, místo na první pohled patrného zhoršení. Tak jsem se jim na to kouknul a ono překvapení. Soudruzi z MDČR nám lžou.
První lžiargument vypadá na pohled vysoce logicky. Kocourkovský bodový systém umožňuje po 12 měsících, po které řidič nespáchá přestupek, odečíst 4 body a po 24 měsících další 4 body. Tímto způsobem byly body odečteny asi 432.000 řidičům. Ministerstvo argumentuje, že odpočet byl možný u 490.476 řidičů (tzn. měli nějaké body) a u 431.743 řidičů body skutečně odečteny byly (12 měsíců „sekali latinu“ nebo se nenechali chytit, jak chcete), což ukazuje na to, že se 431/490 = 88,03% řidičů udělením bodu napravilo. Kdepak se vzalo to číslo 490.476? Třeba odtud. Je sice pravda, že se 431.743 řidičů nedopustilo v období 7.2006 – 7.2007 přestupku a proto jim v období 7.2007 – 7.2008 mohly být body opět odečteny, ale co z toho vyvodit? MDČR by to rádo vidělo tak, že pro 88% řidičů je úředníky udělený bod takovým imperativem, že raději nepáchají žádné přestupky, kromě 12% zcela desperátních jedinců. V roce 2007 bylo registrováno přes 6 miliónů řidičů a evidováno bylo přes 600.000 přestupků (přesně 685.122, strana 4 zprávy), pravděpodobnost, že vám jako registrovanému řidiči prokáží přestupek a dostanete nějaký bod, je průměrně 10%. Ti „převychovaní“ jsou na tom přece úplně stejně. Kde tedy MDČR pak spatřuje důkaz, že bodový systém funguje? Vždyť tam stojí, že se potrestaná i nepotrestaná skupina chová stejně.
Relativně složitější a méně proniknutelný je argument druhý. Plná verze rozboru MDČR obsahuje různou směs dat, navíc ještě vztažených na různá období. Je jich tam tolik, že snadno ztratíte přehled a s tím patrně autoři tak trochu počítají. Je tam počet bodů udělených ženám, mužům, cizincům, snad tam chybí jen stratifikace podle délky penisu. Řekněme si raději, co musí řidič udělat, aby měl na kontě šest bodů. K získání šesti bodů je třeba zavinit nehodu anebo v obci třikrát překročit rychlost o méně než 10 km/h. Je tedy jasné, že počet řidičů s šesti body bude vyšší než počet šestibodových přestupků. U řidičů s deseti body je to pak úplně jasné, tam se musí jednat o recidivu vždy, protože desetibodové přestupky neexistují. Počet recidivistů je tedy dán rozdílem počtu přestupků určité váhy a počtu řidičů se stejným počtem bodů. Například šestibodových přestupků bylo zaznamenáno 17.052, ale řidičů s šesti body je 23.521, to znamená, že 6.496 řidičů se muselo dopustit alespoň jedné recidivy. Podívejme se na tabulku, kterou jsem vyrobil z údajů různě rozptýlených ve zprávě MDČR:
Samozřejmě, můžete dodat, že i uvnitř tříbodových řidičů mohou být recidivisté, kteří si například třikrát nezapnou pásy za jeden bod. To je možné, ale na bázi dat veřejnosti poskytnutých to nelze zjistit. To jsou ta políčka s otazníkem. Zatím také vůbec nebereme v úvahu odečet bodů. Jak konstatuje zpráva, 431 tisícům řidičů byly v 7.2008 odečtěny 4 body, protože se 12 měsíců nedopustili přestupku. Mezi nimi mohli být někteří, kteří se dopustili recidivy před rokem, ale to pro začátek zanedbejme.
55.154 řidičů se tedy dopustilo recidivy. Celkově bylo potrestáno body 930.131 řidičů, recidivy se tedy dopustilo 5,93% z nich. To je méně, než výše uvedených 10%, ale nejásejme předčasně. 47% všech přestupků je za rychlost, z toho podstatná část od automatických kamer, správní řízení trvá měsíce, takže možná řada z nás, kdo teď tento článek čteme, jsme bodovými recidivisty a jen o tom nevíme.
Informace MDČR, totiž že cit. 0,93% řidičům jsou opakovaně evidovány přestupky a trestné činy, samozřejmě vypadá opticky mnohem lépe, protože se vztahuje na počet všech registrovaných řidičů (v našem výpočtu vyšlo touto metodikou 0,87%). Působí to dojmem, že bodový systém působí na řidiče natolik výrazně, že jen 1% již potrestaných řidičů spáchá přestupek znovu, ale tak to není, protože jako celek jsou bráni i řidiči, kteří se silničního provozu třeba vůbec neúčastní. Můžeme se stejně jako u předchozího tématu zamyslet nad tímhle: Je-li pravděpodobnost bodové sankce průměrného řidiče v ČR 10%, pak pravděpodobnost dvou bodových sankcí je 10% z 10% a to je ono 1%. Opět nevidím žádný důkaz pro to, že bodový systém jakkoli ovlivnil chování řidičů. Aby to tak bylo, musel by počet recidivistů být například 25.000.
„Rozbor“ je pořádná slátanina, která v podstatě ukazuje, co stejně každý ví. Že bodový systém je úplně naprd. Pozitivní je, že snad příliš neškodí. Za toto sice poněkud skryté, ale přesto přítomné sdělení děkuji autorovi jménem Lukáš Kadula, MDČR, odbor dopravně správní a BESIP. Vysokou školu báňskou v Ostravě absolvoval v roce 2003, patrně tam Horst Fuchs přednáší statistiku. Zpráva není podepsaná. Práci s Powerpointem pan Kadula ovládá výborně, takže mu věštím skvělou budoucnost.
Zpráva MDČR ukazuje jiné zajímavé skutečnosti, které sice nejsou zvýrazněny, ale i tak stojí za to.
– strana 4: 46,6% evidovaných přestupků je za rychlost. Strana 8: 76% udělených bodových sankcí jsou jedno- nebo dvoubodové. 88% pak jedno- až tříbodových. Nyní záleží na tom, jaký cíl bodový systém skutečně má. Pokud je tím cílem šikana řidičů, pak funguje skvěle. Pokud bylo tím cílem eliminovat agresívní a asociální řidiče, pak selhal na plné čáře.
– strana 2: Zhruba za dvě minuty se vám načte obrázek, který tam Kadula asi naládoval v BMP (Báňská MetaPicture). Je tam schéma zpracování statistických dat, zveřejněné se souhlasem ICZ a.s. ICZ je součástí skupiny firem provozující projekt Bezpečná města, společně například s Czech radar a.s. Ukazuje se, že se soukromé subjekty, živící se silniční buzerací, postupně integrují do státní správy.
– ačkoli bodový systém skvěle funguje a všichni jsou hodní, ukáznění a pozitivní, počet přestupců se zvyšuje (strana 15)
– když se necháte předělat na ženu, budete méně postiženi bodovým systémem (strana 19)
Jiné věci ve zprávě chybějí:
– vliv bodového systému na počet nehod
– vliv bodového systému na následky nehod
– mezinárodní srovnání účinnosti bodového systému v ČR a jinde
– přímé a nepřímé náklady na provoz bodového systému od roku 2006 dosud
– lost-opportunity costs plynoucí například z toho, zda by pro radnici bývalo bylo lepší najmout si úředníka na vyřizování přestupkové agendy nebo osvětlit přechody pro chodce
– korupce a klientelismus v souvislosti s bodovým systémem
Ale to jsou, jak jistě uznáte, naprosté prkotiny. Důležité je, že v Powerpointu funguje všechno.
Já rozumím tomu, že MDČR se nikdy nemůže stát kritikem bodového systému. Pokud má vyhotovit zprávu o něm, pak nemůže být pravdivá, patrně se bude opírat o hry s čísly podobně jako Dr. House o svoji hool. Maximálně bude polopravdivá jako tahle. Očekával jsem ovšem poněkud vyšší úroveň těchto manipulací, tedy takovou, která by ustála kritiku ze strany člověka, který se tím nezabývá ani neživí, jako třeba mně.
Psali jsme tu něco o autonomní byrokracii. Bodový systém stvořili úředníci v zájmu úředníků na popud od úředníků. Pokud bychom chtěli, aby o něm úředníci informovali pravdivě, nebo jej reformovali do funkční podoby, případně jej nedej bože měli zrušit, vypustili by si kapři vlastní rybník, ve kterém navíc ještě plavou kapříci. Budeme to muset nějak udělat sami. Loučím se proto s tímto nepříliš vyleštěným prdem s vroucným přáním, abychom udělali do dvou let bodovému systému hrobeček.
(2x známkováno, průměr: 3,50 z 5)