Vzhledem k tomu, že rozmlouváním apokalyptických očekávání se věnuje už i ruská a americká vláda, připadlo mi zajímavé se nad tímto tématem trochu zamyslet.
Tak tedy: Může letos nastat konec světa?
Odpověď na tuhle otázku má několik rovin. Předně je třeba si vyjasnit, co to znamená konec světa. Pokud vyloučíme zánik vesmíru a návštěvu Vogonské stavební flotily, může to znamenat nejen zánik života na zemi, ale taky něco, čemu se říká EOTWAWKI (End Of The World As We Know It), což znamená buď zánik civilizace, nebo její dramatická a zásadní proměna. A právě “konci světa tak jak ho známe” bych se chtěl v tomto krátkém článku věnovat. A to nikoli zásadní změně civilizace z hlediska astronomického, vulkanologického nebo atmosférického, nýbrž z hlediska psychologického, sociologického a ekonomického.
Pozitivní zpětná vazba, tak se jmenuje to základní úskalí. Nejde ani tak o konkrétní datum, jako spíš o to, že jsou k tomuto datu upřeny oči značného množství lidí. Fenomén zvaný pozitivní zpětná vazba už každý z nás zažil přinejmenším jako pískání z reproduktorů. Princip tohoto jevu je jednoduchý, je to zacyklení příčiny a následku, v podstatě jde “pouze” o to, že výstup nějakého systému ovlivňuje jeho vlastní vstup. V ekonomii je typickým příkladem takového efektu například bublina. Pokud z nějakého důvodu stoupne cena nějaké komodity, papíru nebo jakéhokoliv assetu a dostatek lidí si toho všimne, může snadno dojít k tomu, že pouhý fakt, že to všichni chtějí, způsobí nedostatek assetu a potažmo růst jeho ceny. Tím pádem se asset stane ještě atraktivnějším, protože stoupá jeho cena, proto ho všichni chtějí a proto ještě více stoupne cena a tak dále. Stejně tak se například v minulosti zdravé a fungující banky dostaly do problémů jenom proto, že jim dostatek lidí z nějakého důvodu přestal důvěřovat, lidé si začali naráz vybírat vklady a banka začala mít problémy s hotovostí, i když by je jinak neměla. Pokud se rozkřikne, že banka má problémy s vyplácením, přijdou si vybrat všichni její klienti a banku to může položit (jedná se pouze o ilustraci, v dnešní době by banka samozřejmě při prvním náznaku zvýšených výběrů doplnila likviditu a udělala vše pro to, aby run nepokračoval). Nemusíme zůstat jen u ekonomických jevů. Stádo zvířat pokud zpanikaří, dá se do pohybu, a čím více se dá do pohybu, tím více zpanikaří. Pro zdejší čtenáře asi není nijak překvapivé, že většina lidí se v dnešní době při podobné situaci chová analogicky.
Abych se vrátil k původnímu tématu: nemyslím si, že naši planetu trefí kometa, ale dokážu si představit, že ji (v přeneseném slova smyslu) trefí šlak (nebo alespoň její lidskou populaci). Zřejmě lze očekávat, že čím více se ono datum bude blížit, tím více budou lidé uvažovat o tom, že se třeba fakt něco stane. Pokud by se významná část lidstva zachovala, jako kdyby měl svět skutečně skončit, mohlo by to přivodit skutečný kolaps civilizace. Představte si, že by podstatná část populace nepředpokládala žádné následky svého jednání nad rámec dvou týdnů. Proč platit účty? Proč chodit do práce? Nebo ještě dál, proč nezabít toho hajzla co mě už léta sere? Kdo z policajtů nebo energetiků by šel do práce, kdyby si myslel, že za pár dnů je tak jako tak konec? A pokud nechodí do práce ostatní a začíná vládnout zmatek, co doplňovači zboží, řidiči kamiónů, obsluha benzinových stanic?
V minulosti už bylo pár near-miss asteroidů (kupříkladu asteroid 4581 Asclepius, který v roce 1989 minul rande se Zemí o 6, slovy šest hodin a způsobil by srandu v řádu stovek megatun – ano, MEGAtun TNT, to jsou desetitisícinásobky Hirošimy), a já sám, ač pokládám státní moc všeobecně za příčinu většiny problémů jednotlivců, upřímně řečeno, souhlasím s tím, aby ti kdo o nich vědí předem, drželi hubu. Pokud by mělo lidstvo vymřít bez naděje na záchranu, je podle mého názoru asi lepší aby se to stalo náhle. Chování toho sedmimiliardového stáda s vědomím neodvratného konce by byla ta skutečná apokalypsa, ne ten konec sám o sobě.
Myslím, že 21. 12. 2012 se bude opakovat totéž, co v minulých případech očekávání konce světa; nestane se nic zvláštního. Ale sám fakt, že lidi můžou způsobit konec dnešní civilizace tím, že zblbnou, je pro mě dostatečným důvodem k zamyšlení.
V tom je asi největší nebezpečí pro dnešní západní civilizaci. Nejde o to, že by někdo ovládl svět nebo že by došla ropa. Největší nebezpečí tkví v tom, že se lidstvo jako stádní celek dokáže poslat ke dnu samo, a ani k tomu nemusí mít žádný racionální důvod.
P.S. Myslete na to, až si půjdete pro jistotu udělat větší nákup nebo výběr z bankomatu. Vězňovo dilema funguje i v praxi, a dnešní svět opravdu není hra s nulovým součtem . Já osobně si tak maximálně koupím flašku, a budu na ženu a na děti hodnější než jindy. Co kdyby :)
(Zatím nikdo nehlasoval)