Zakrátko tomu bude smutných 68 let od chvíle velkého mezinárodního nedorozumění.
Začalo, jak už to u nedorozumění bývá, provokací.
Jako vždy za ní stály mocné pejzaté, pašerácké, antiekologické, buržoazní a jiné odporně zpátečnické živly.
Dne 31.8.1939 byl polským teroristickým komandem brutálně přepaden mírumilovný říšský reklamní vysílač v Gliwicích. Tento vysílač byl trnem v oku mocné polské pašerácko-industriální lobby. Vysílal totiž upoutávky na Breslauský zemědělský zázrak té doby – Erste Reichs Eko Markt (E.R.E.M), který produkoval mimořádně kvalitní a dobře rostlé zemědělské plodiny bez použití jakkékoli odporné chemie. Skvělých výsledků se dosahovalo díky harmonickému propojení zemědělského umu árijského junkera a vytříbeného říšského hudebního vkusu. Například výnos pšenice vzrostl o 62,5% na hektar když Feldkapelle místní posádky spustila “Horst Wessel Lied“. Kapusta naopak mimořádně prospívala při “Hakenkreuz Lied“. Na brambory, pórek, cibuli a česnek “fungovala“ obligátní “Deutschland, deutschland über Alles“. Jenom celer dlouho vzdoroval, lék v podobě “Panzer Lied“ nalezl až Wittmanův bratranec horkého léta roku 1944 – jen škoda že si jeho vynikající dřevnatosti místní slezané příliš dlouho neužili. Buďonnyj Marš sovětského mužika mu příliš neprospíval….
Díky existenci E.R.E.Mu tak hrozil krach krakovské bramborové burzy, neboť polští občané naprosto nevlastenecky dávali přednost kvalitě a ekologii před vlastními výrobky. Ovšem celý úspěch a pokrokovost E.R.E.Mu by nebyl možný bez jediného muže – hraběte Fridricha Handelsmanna von Regal – jehož marketingová strategie zastínila i samotného Goebbelse.
Jedině vzácné spojení zemědělských výsledků E.R.E.Mu a marketingových schopností von Regala stálo za blížícím se krachem krakovské burzy a přineslo pro říši tolik potřebné polské valuty.
Polská knuta pejzatých burzovních makléřů, antiekologů, velkostatkářů a vůbec kreatur nejhoršího kalibru pak zosnovala plán útoku na vysílač. Cílem číslo jedna bylo ovšem zadržet von Regala živého. Proradní polští velkostatkáři se již viděli jak s jeho pomocí polské mléko dominuje světovému trhu….
Dne 31.8.1939 ve 20:00 tak do Gliwického vysílače vniklo komando polských hrdlořezů a povraždilo každou nevinnou, živou německou duši krom von Regala. Toho únosci brutálně ztloukli a svázaného odvlekli neznámo kam….
Jakmile se to ústřední vedení E.R.E.Mu dovědělo ihned poslalo depeši do Berlína. Ve vůdcově hlavním stanu nastala vzrušená nálada, spravedlivá zlost a opovržení nad tak brutálním činem se mísila se strachem před možnými důsledky. Vždyť veškerá říšská ekonomika byla na tvrdém polském zlotém beznadějně závislá !
Vůdce však byl člověk na svém místě a jeho rozhodnutí na sebe nenechalo dlouho čekat. Za pár minut již probíhaly přípravy ke splnění “Fall Weiss“, již samotný název má hlubokou symboliku – bílá jako barva nevinnosti, vznešenosti a spravedlnosti. Přesně korespondovala s posláním a pohnutkami celé této akce. Šlo o to ukázat světu že si Říše na hlavu kakat nenechá a umí se za svého člověka postavit. Ovšem celá humanitární akce neměla být nikterak pompézní, byly použity jen ty nejnutnější policejní síly a prostředky.
1.9.1938 ve 4:45 tak bitevní loď Schleswig-Holstein při rutinní kontrole rybářských povolení dostala rozkaz ostřelovat továrnu na falešný rybí tuk ve Westerplatte.
Zároveň s tímto zahájilo 53 divizí Wehrmachtu policejní vyšetřování na území Polska. Současně s tím letectvo pátralo po podezřelých ze vzduchu. Využívalo se co nejekonomičtějších, nejšetrnějších a nejekologičtějších prostředků. Například policejní pátrací letoun JU 87 označoval místa kde již není třeba hledat svržením půltunové policejní výbušky. Nebylo se potřeba bát obětí nezúčastněných osob, neboť policejní letoun byl řádně označen a měl nezaměnitelný zvuk policejní sirény. Motorizované a tankové policejní divize pak v co nejhojnější míře využívaly silniční sítě za současného dodržování rychlostních limitů. Jako předvoj dokonce vyjely motorizované jednotky dopravní policie vybavené primitivními rychlostními radary MP 40 (mobilní verze) a MG 39 (statická hlídka). I tak se ovšem našlo dost neukázněných polských řidičů povozů kteří nerespektovali dopravní značení. Vše bylo řešeno na místě domluvou. Navíc všechny jednotky zúčastňující se operace byly vybaveny helmami, byly řádně ustrojeny a jejich stroje splňovaly emisní limity Heimat II. Až na PzKpfw.38 a 35 jež měly výjimku.
I přesto že o celé akci byla polská vláda informována minimálně 15 minut dopředu došlo na několika místech k politováníhodným incidentům, nedorozuměním a nehodám. Celkově se ovšem dá celá policejní operace hodnotit jako rychlá, profesionální a zdařilá, pokud opomineme fakt že nesplnila svůj hlavní cíl – osvobodit von Regala, toho totiž na poslední chvíli odvezla polská pašerácká ponorka na neznámé místo do Francie, kde za necelý rok následovala náročnější ale taktéž vcelku úspěšná operace podobného rázu…
(Zatím nikdo nehlasoval)