1203 / 1976

Featured Image

U příležitosti srazu vozidel Škoda 1203, který se odehraje tento pátek a sobotu v tradiční lokalitě Dolní Kalná, publikuji jednu fotku, kterou jsem nedávno našel doma.

Nevím, proč fotka vznikla, za jakých okolností vznikla a proč je její kompozice taková, jaká je. Podstatné věci se nacházejí spíše v levé části fotky.

Fotografie byla pořízena na českobudějovickém náměstí, které se dnes jmenuje Přemysla Otakara II., ale tehdy bylo Žižkovo (přičemž není pravděpodobné, že by na něm Žižka kdykoli stanul nebo ho viděl na vlastní oči, což je skoro vyloučeno), ještě předtím Masarykovo, předtím Adolf Hitler Platz, předtím Masarykovo a ještě předtím náměstí Svobody, což je ale hodně provokativní.

Na fotografii vidíme vozidlo Škoda 1203 pravděpodobné okrové barvy. Na dveřích má oblé logo nějakého podniku. V levé části fotky se nachází ještě další Škoda 1203. Dále je vlevo vidět zezadu hlava mojí matky, kočárek, ve kterém jsem pravděpodobně já a nějaká další osoba, nejspíš děda z matčiny strany.

Protože se nedá předpokládat, že bych v kočárku vydržel déle než do třech let, byly mi maximálně dva roky. Psal se tedy rok 1976, pravděpodobně jaro, podle úhlu, pod kterým slunce dopadá na radnici na západní straně.

Na snímku vidíme také hotel Slunce, na jehož místě je nyní galerie a hotel Dvořák. Samsonova kašna právě prochází opravou.

Bylo nejspíš dopoledne. Projevuje se to tím, že na náměstí skoro nikdo není. Takhle města vypadala běžně, protože dopoledne byli všichni v práci. V dnešní době se díky řízené dehumanizaci center měst skrze likvidaci dopravy a památkářské orgie daří nastolovat velmi podobný stav. Vidíme staršího občana, který krmí holuby. Kdyby to stejně nepokrytě dělal v dnešní době, pravděpodobně by riskoval interakci s městapem, protože krmit holuby je nežádoucí.

Světlejší 1203 v provedení COM byla poměrně nová, má už nárazníky s plastovými konci a zapuštěné kliky, které se montovaly od podzimu 1973. Tmavě zelená 1203 stojící u kraje komunikace je taktéž v provedení COM, ale je to starší model. Byla tmavě zelené barvy. Ne že by to bylo z fotky poznat, ale pamatuji si ji tak. Bylo to služební auto mého otce. Pravděpodobně dopravil matku i s kočárkem a se mnou na náměstí, což se ve 1203 bez problému dalo.

Co se bez problému nedalo, bylo vykonávat soukromé jízdy služebním vozidlem a vozit v nich rodinné příslušníky. V dnešní době se to pokládá za normální a firmy kolikrát soukromé kilometry ani palivo při nich projeté nijak moc neřeší, protože to pokládají za určitou formu benefitu. Ale tehdy hned celá armáda uličních důvěrníků, pomocníků stráže VB a různých dalších neorganizovaných práskačů dbala úzkostlivě na to, aby socialistický občan neužíval socialistický majetek ve svůj prospěch. Dá se tedy říci, že jejich úsilí přišlo vniveč.

Pamatuji si, že otce jednou soudruzi bonzáci napráskali, že nechává před domem běžet motor na volnoběh, zatímco sepisuje záznam o jízdách zvaný stazka a spaluje přitom cenné pohonné hmoty. I tento úchylný společenský proces se nedávno podařilo zeleným soudruhům v UK obnovit.

Kdyby otec parkoval v dnešní době na vnějším okraji náměstí, dostal by pokutu, protože se tam parkovat nesmí. V době pořízení fotografie se tam parkovat evidentně smělo a také se tak dělo (viz zvlněný povrch komunikace) a naopak nesmělo parkovat na vnitřní straně, viz značka „zákaz zastavení“ na bílém dřevěném kůlu, která je vidět i na straně západní. Agrosocialistické vedení města brzy prosadí, že to bude stejně.

Otcova 1203 má na střeše jakousi konstrukci z jeklů. Dnes by se tomu řeklo hagusy. To je proto, že 1203 obdržel jako provozní pracovník koncernového podniku Benzina po montérech jako silně ojetou a konstrukce byla ke střeše přivařená a nešla jen tak sundat. Montéři konstrukci využívali k přepravě různých delších předmětů jako například trubek. Při vyšších rychlostech vydávala konstrukce pazvuky, ale 1203 obecně moc vysokých rychlostí nedostahovala.

Zhruba v roce 1980 otec zelenou 1203 odevzdal a dostal novou okrovou 1203 opět v provedení COM, ale bez „hagusů“. S tou jezdil až do pozdních osmdesátek, kdy obdržel od koncernového podniku Benzina vozidlo Škoda 120 LS a éra dvanáctsettrojek v naší rodině skončila.

Je pozoruhodné, kolik vzpomínek zůstane člověku spojených s určitým automobilem. Reflektuje to pozitivní úlohu, kterou v našich životech zastávají. Nicméně kdybyste se mě zeptali, jaké měl otec v té době jízdní kolo, tak si nevzpomenu, ani kdybyste mě zabili.


22.08.2019 D-FENS


Související články:


12345 (269x hodnoceno, průměr: 1,23 z 5)
18 328x přečteno
Updatováno: 22.8.2019 — 23:34
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!