Reklamní slogan mnichovské automobilky BMW z konce tisíciletí na jejich v té době nový automobil, jsem si vypůjčil, bych vás trochu seznámil z mého pohledu s tímto zajímavým a ve své době dozajista stežejním modelem trojkové řady kódovým označením E46.
Kirsten McMullanová se ve Velké Británii věnovala studiu střední Evropy. Na serveru Britské Listy se pustila do naší historie, naší mentality a kultury. Prý je nám vštěpován umělý konstrukt společné národní historie. Madam McMullanová se domnívá, že to není správné a že Čechy, Moravany a Slezany nemá spojovat společná národní historie. Tato dáma je pedagog a já mám z jejich názorů husí kůži a je mně nevolno.
Váhal jsem, zda tento článek nepatří spíše na roaD-FENSe, ale protože má určitý společenský přesah, nechám ho tady pro poučení většího počtu čtenářů, kteří by se jinak mohli stát obětí prima policejního vojebu.
Se zaujetím jsem si přečetl zajímavý článek a plodnou diskuzi a rozhodl jsem se, že se podělím se svou zkušeností, jak jsem prodával vůz z opačného strany cenového spektra.
Začátek je banální a takový bude i konec. Občas píšete, že chcete příběhy jako ze Ženy a život, tak tady jeden je.
V médiích probleskují názory, že Beneš v květnu 1938 hnal zemi do války. Dle těchto názorů se prý prezident Beneš snažil rozpoutat celoevropský válečný konflikt podle pokynů tajných sovětských služeb. Názory tvrdí, že vyčerpání bojujících zemí by usnadnilo plánovanou expanzi sovětského bolševizmu do západní Evropy. Indície prý naznačují, že Beneš se v roce 1935 zavázal při návštěvě Moskvy, že vyvolá ozbrojený konflikt ve střední Evropě do konce roku 1938.
Řízením osudu jsem byl sedm let majitelem auta s francouzským národním symbolem na kapotě, vlajkové lodi mezi auty pro důchodce Renaultu Scénic I v turbodehtovém provedení. Nyní již čeká na vrakovišti na ekolikvidaci – doufám, že zrcátka a servomotorky budu na jiných autech na silnicích potkávat dál.
Přijít k vlastnímu bydlení se dá různě.