Už asi pět let mám v plánu sérii článků o úspěšné defenzívě ve správních řízeních o dopravních přestupcích, aby čtenáři věděli, jak soustavně úřady v Kocourkově porušují někdy zákony, do jaké situace občany přitom dostávají a jak na to reagovat. A je dobře, že jsem s tím počkal, protože význam obhajoby v přestupkových řízeních názorně demonstroval celému národu nikdo méně významný než předseda vlády.
Tak jsem byl nedávno v Práglu a shodou okolností jsem na zpáteční cestě využil naší nové dálnice D1. Očekával jsem, že dám autíčku trochu napít a pofrčíme, co to dá, 130 km/h. K mému překvapení, došlo hned na začátku k jakémusi zúženi, a to se pravidelně opakovalo až do Světlé, kde jsem naší dopravní tepnu opustil s poněkud překvapeným výrazem. Ani jsem si nevšiml, kolik je u dálnice bilboardů, protože jsem furt čuměl na cestu, abych se vešel mezi žluté čáry.
Horečka klimatické změny stále nabírá na teplotě. Teorií nevratného oteplování zemského povrchu, způsobeného zvýšenými emisemi kysličníku uhličitého, se dnes řídí myšlení a skutky většiny politiků. Důsledkem jsou probíhající masivní změny ve společnosti i v celých průmyslových odvětvích. Řada měst, u nás pak například Praha 7, vyhlašují klimatickou nouzi.
Klaus junior s velkou pompou přivedl na svět nový politický subjekt. Měl jsem tu možnost sledovat na netu přímý přenos uváděný Markem Vašutem, a pln nadšení jsem online začal vyplňovat registraci na oficiálních stránkách Trikolóry. Pak jsem si ale vzpomněl na dost hořkou záležitost a prohlížeč bez odeslání přihlášky vypnul.
“Every lie we tell incurs a debt to the truth. Sooner or later that debt is paid.” The next time you are about to lie, or participate in a lie, consider whether you are willing to pay the debt from the lie in the future“.
„Každý blbec umí předpovídat budoucnost,“ praví se v nějaké fantasy, jejíž jméno jsem už zapomněl (ale podle stylu psaní by to mohl být Andrzej Sapkowski). „Skutečně těžké je předpovídat budoucnost přesně.“
Uveďme jen příkladem několik z nejhorších. Mnozí divní lidé v té Divnozemi, místo aby je hnali železnými tyčemi, nebo aspoň zavolali na ně policii, jim neváhali platit velké sumy za jejich počitadla, drátové telefony a za idiotské kurzy jejich obsluhy.
Kurz obsluhy telefonu, kterého se účastnila i maminka sežrané holčičky, měl v sále více než čtyři stovky platících účastníků. Při vložném každého jednotlivce témě sto tisíc korun se vybralo takto za jeden den přednáškové práce amerického guru téměř čtyřicet milionů korun. Ty miliony hned paradoxně putovaly z chudší Divnozemě do mnohem bohatší ciziny…
Nejnovější komentáře